Zajímavé názory se vyskytují překvapivě zřídka, takže, když se s nimi setkají bojácní lidé, jsou často poplašeni. I když jsou názory cenné, mohou být znepokojující. Ty nejlepší názory bezpochyby znepokojující jsou, míní autor a pokračuje:

Literární kritik George Steiner je znám svými energicky vyjadřovanými názory. Před časem vysvětlil, proč rozumí svému oboru více než jiní. Napsal bravurní větu, v jejímž důsledku pravděpodobně ztratil sympatie mnoha ochablých, multikulturních relativistů, obývajících britské univerzity:

"Rozdíl mezi soudem velkého kritika a pologramotného kritického hlupáka spočívá v rozsahu nepřímo využívaných či přímo citovaných odkazů, v jasnosti a v rétorické síle jeho artikulace anebo v náhodně 'přidané hodnotě', která je charakteristickým rysem kritika, který je zároveň sám originálním tvůrcem".

Steiner jednou poukázal na to, že nikdo, kdo žije v subsaharské Africe, nikdy neučinil žádný podstatnější matematický objev. Pravda je, míní autor, že názory vyžadují znalosti a získávání znalostí je definující charakteristikou civilizace. Avšak kompletní znalosti - nemluvě o úplném porozumění věcem - nám vždycky unikají.

Gustave Flaubert sestavil před více než sto lety Slovník frází a chtěl jím satirizovat konformní ideology své doby. Uvědomil si však, že je nesmírně složité zkatalogizovat názory.

Existují tři druhy názorů, argumentuje autor. Prvním je názor vzdělaného člověka, že některé lidové názory jsou pitomé. Druhý názor, nad nímž se rozčiloval Flaubert, je, že některé originální myšlenky jsou pitomé. A zatřetí existuje konvenční "moudrost" ohledně toho, co je správné.

Britové mají v současnosti několik významných lidí, kteří jsou schopni přijít s novými myšlenkami, mezi ně ale nepatří politici. Politici jsou příliš bojácní. Namísto nápaditých státníků, kteří by dokázali změnit náš život, máme talentované outsidery.

Vyjadřování názorů vede k tomu, že jste schopni se nad věcmi zamyslet, anebo alespoň vám brání, abyste se chovali jak blbci. (Anebo vaše chování jako blbců to jen zakrývá.)

Některé vášnivě prosazované názory bývají pitomé, avšak Wittgenstein byl přesvědčen, že kdyby lidi nikdy neříkali nic pitomého, nikdy by se nestalo nic inteligentního.

V tomto smyslu závisí pokrok lidstva na pokračující praxi vytváření (provokativních) názorů. A je docela zábavné, že z etymologie slova "idiot" vyplývá, že to kdysi znamenalo nezávisle uvažujícího člověka s vlastními, originálními myšlenkami. Pokud jste idiotský, jste civilizovaný. Pro některé lidi tomu bude trochu obtížné porozumět.