Podle jednoho názoru se Spojené státy, které bývaly v minulosti jen republikou, nyní také staly impériem. Ať se Američanům jejich nová role líbí či nelíbí, zvykli si na ni.

Druhým názorem je to, že jsou Spojené státy impériem už od ukončení druhé světové války, ne-li už od počátku dvacátého století.

Třetím názorem je, že Spojené státy, v současnosti jediná globální supervelmoc, se dosud impériem nestalo, ale, upřímně řečeno, mělo by se jím stát. Mělo by prosadit svou vůli v Iráku i na celém Blízkém východě.

Čtvrtým názorem je, že Spojené státy se už staly impériem, ale svou řídící roli vykonává špatně - Britové něco podobného dříve dělali líp.

Pak existuje také názor, že Spojené státy bývaly dlouho impériem, ale nyní jsou v úpadku a impérium se rozpadá. Nejsilnější bylo americké impérium po druhé světové válce, od té doby je stále slabší.

Jonathan Schell argumentuje, že všechny tyto názory jaksi zanedbávají jednu nesmírně důležitou věc - otázku politické moci.

Viz například Irák. Bush sice prohlásil, že chce demokratizovat celý Blízký východ, a to vypadá jako imperiální ambice. Jenže zároveň americká vláda oznámila pravděpodobné snížení počtu amerických vojsk v Iráku.

Nejvíce překvapivé však je, že Spojené státy z politického hlediska zcela zanedbaly svou přípravu na útok na Irák. Nikdo nevypracoval politický koncept, jak má Irák po svržení Saddáma Husajna vypadat. (Tedy, americké ministerstvo zahraničí jakýsi politický plán vypracovalo, avšak ministerstvo obrany ho odmítlo.) Zdá se, že si Bílý dům představoval, že stačí jen svrhnout Saddáma Husajna a nový stát pak vznikne samovolně.

Historicky závisela vždy politická moc impérií na vytvoření domácí vojenské síly, která byla ochotna vykonávat rozkazy imperiální armády a kterou místní obyvatelstvo - třeba neochotně - snášelo.

Potíž je, že od dvacátého století už lidé nejsou ochotni snášet vládu takové imperiální moci. Vznikají odbojová hnutí, a tak se během dvacátého století všechna impéria rozpadla - od britského až po sovětské. Je velmi nepravděpodobné, že totéž neučiní i Iráčané.

A Američané dnes v Iráku žádnou politickou moci ani nemají, takže ji ani nemohou zatím nikomu předat. Bude-li mít tamější vláda moc, nedostane ji od Američanů - musejí ji začít podporovat místní lidi. A až se to stane, místní irácká vláda bude asi těžko plnit příkazy z Washingtonu.

Spojené státy jsou dnes globální vojenskou mocností, jíž se na světě nikdo nevyrovná. Jsou velkou hospodářskoiu mocností. Avšak politicky - v Iráku i jinde - je Amerika slabá. A impérium bez politického tmelu nelze dohromady udržet.

Ještě tedy Amerika není globálním impériem? A může se jím stát? To se ukáže, uzavírá autor.