Banka založila své první středisko na zpracování bankovních dat a své první call centre v indickém Hyderabadu v červenci 2001. Od té doby tam najímá každý měsíc dalších 240 zaměstnanců. Koncem roku 2003 bude mít banka HSBC v tom městě celkem 2600 pracovníků. Jejich průměrný věk je 23 let a rovnoměrně jsou najímáni muži i ženy.

HSBC je první britská firma, který si vytvořila v Hyderabadu rozsáhlejší základnu pro své zákazníky ve Velké Británii. Hyderabad je nejrychleji rostoucí centrum v Indii pro software a pro telekomunikace.

Příkladu banky HSBC následují nyní podniky, jako je British Telecom, a pojišťovny a banky jako Prudential, Lloyds a TSB. V Indii lze totiž zaměstnat dobře kvalifikované pracovní síly za pouhou šestinu britského platu. Indičtí zaměstnanci provádějí většinu operací týkajících se kont britských zákazníků a také pracují v call centrech, která v Británii zákazníci stále častěji používají pro komunikaci s bankou. Jen málokdo už dnes chodí osobně do bankovních poboček.

Všude v indických úřadovnách banky HSBC jsou rozvěšeny plakáty, zdůrazňující, jak důležité je pracovat pro britské zákazníky co nejefektivněji a co nejzdvořileji, napsal včera britský deník Independent, z jehož článku citujeme. "Jestliže se vám zdá, že je vaše práce příliš těžká, není tomu tak. Nasaďte víc sil," doporučuje jeden plakát. Na jiném se praví optimisticky: "K mračení potřebujete více svalů než k usmívání se."

Banka HSBC plánuje uzavřít svá centra v několika britských městech. Do konce roku 2003 v nich bude zrušeno dalších 3400 pracovních příležitostí.

Koncem roku 2003 bude mít banka HSBC celkem 8000 zaměstnanců, pracujících v jejích globálních centrech pro zákazníky, a 4500 z nich bude v Indii. Její centra také vznikají v Gouang-žu a v Šanghaji v Číně a v Kuala Lumpur v Malajsku.

Podle zprávy poradenské společnsoti Deloitte Research se během následujících pěti let přesunou z Británie do Indie dva miliony z dnešních 13 milionů pracovních příležitostí ve finančním a bankovním sektoru.

Očekává se, že tyto pracovní příležitosti drtivou měrou budou přesunuty do Indie, protože největší přesuny pracovních příležitostí začínají v Británii a ve Spojených státech a Indie je druhým největším státem na světě, kde se mluví anglicky, po Spojených státech. Z přesunu pracovních příležitostí ze Západu do třetího světa budou také profitovat jiné rozvojové země, zejména v jiných částech Asie a Latinské Ameriky.

V Hyderabadu mezitím probíhají pro zaměstnance školení, jak reagovat v rozhovorech s britskými zákazníky co nejzdvořileji, nejefektivněji a nejkonstruktivněji.

Některé americké firmy, které přesunuly svá pracovní místa do Indie, se to pokoušejí kamuflovat tím, že říkají svým indickým zaměstnancům, aby používali americká jména ("říkejte, že se jmenujete John") a tvrdili zákazníkům, že s nimi hovoří z Texasu. Mnohé firmy tohle však už dnes přestávají dělat, i když někdy vznikají mezinárodní potíže, protože idiomatická angličtina je jiná v Americe a jiná v Británii či v Indii.

Indičtí politikové jsou nadšeni. Čandrababu Najdu, první ministr státu Andra Pradéš učinil technologický rozvoj hlavní prioritou své vlády. Od té doby, co se dostal v polovině devadesátých let Najdu k moci, vybudoval po celém státě, který má 75 milionů obyvatel, síť optických kabelů. V současnosti vydává Andra Pradéš miliardu dolarů také na vybudování nového dopravního systému, včetně dálnice s osmi jízdními pruhy kolem Hyderabadu. Zahraniční firmy, které si tam založí pobočky, dostanou daňové úlevy. Mnozí vidí v Najdovi možného budoucího premiéra celé Indie.

Zisky, které vytváří práce v sektoru IT, se ve státě Andra Pradéš za poslední tři roky zosminásobily. Avšak kontrast mezi těmi sektory ekonomiky a společnosti, které se rychle technologicky rozvíjejí, a většinovou indickou společností, která zůstává mimo je stále obrovský.

Někteří ekonomové v Británii jsou smířeni s odlivem pracovních příležitostí ze Západu. Argumentují, že by mělo být možné vytvořit nové pracovní příležitosti tím, že se Británie soustředí na technologicky nejmodernější části ekonomiky. Když Británie nedávno přišla o 3,3 miliony pracovních příležitostí v tradičních průmyslových odvětvích, které také odplynuly do třetího světa, ve stejném období si vytvořila 6 milionů nových pracovních příležitostí, především v sektoru služeb. Evropa má také stárnoucí populaci a bude zanedlouho potřebovat velké počty lidí, kteří budou vykonávat práci, již její vlastní pracovní síly dělat už nebudou schopny.