27. 10. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
První prezident - T. G. Masaryk
28. 10. 2003

1918: Národní shromáždění československé

Předseda, Dr. Kramář (zvoní): Slavné národní shromáždění! Z příkazu Národního výboru zahajuji Národní shromáždění. Nám všem dmou se prsa radostí, hrdostí a pýchou nade vším, co v hrozné válce dokázal náš národ. Od první chvíle, kdy rozpoutala se lítice válečná, věřil a doufal, že nyní konečně dojíti musí své svobody a samostatnosti. Hrdinou války byl náš československý lid. Ať bylo nejhůře, nezmalátněl, nedal se zlákati ani sliby, ani zastrašiti hrozbami a ačkoliv tak úžasně trpěl hladem, zimou a nedostatkem, stál pevně a nezlomně a s tou železnou vůlí, neznající kompromissů, vedl politiku českou na cesty vítězné!

Tak začala první schůze Národního shromáždění československého dne 14. listopadu 1918, které zvolilo své předsednictvo, zvolilo T. G. Masaryka prezidentem ČSR, zvolilo vládu a předestřelo osnovy nových zákonů. Jako první byl Národním shromážděním projednán zákon, kterým se zrušilo šlechtictví, řády a tituly Rakouska-Uherska, jako druhý pak zákon o zavedení osmihodinné doby pracovní, jako třetí byl navržen a projednáno první čtení zákona o zavedení obchodních platidel. Dále byl navržen zákon ohledně zavedení pojišťování dělnictva zaměstnaného v podnicích zemědělských, jakož i čeledi .

To byly priority tehdejší politiky, které nesnesly odkladu. Po tolika letech už máme možnost objektivního srovnání...

Předseda, Dr. Kramář (zvoní): Nebylo nikdy vzácnější jednotnosti vůle veškerého českého lidu ve všech jeho vrstvách! A tato skálopevná, nezdolná vůle národa byla zázračným kouzlem, které naše hrdiny ve vojsku československém pobouzelo k tak bezpříkladnému heroismu, před kterým sklání se celý svět v němém údivu! Šli radostně v boj, ač věděli, co je čeká, nebáli se šibenice, která je očekávala, když padli do rukou těch které s celou duší nenáviděli za staletou porobu svého národa, za všecka muka a všecky útrapy, které vytrpěl po staletí český národ. A na popravu šli hrdě, nezlomně, se vzpomínkou na drahou vlast, kterou viděli již svobodnou a šťastnou v poslední chvíli svého mučednictví.

Jak šťasten jest náš národ, že měl tolik hrdinů ve chvíli dějinné! Přede všemi, kteří za svobodu vlasti dali život, hluboce se skláníme (členové národního shromáždění povstávají) a všem našim hrdinům, kteří nám zůstali, posíláme svůj vroucí pozdrav, svůj vřelý obdiv a nekonečnou vděčnost národa! (Výborně! Sláva! bouřlivý potlesk.) A smím snad říci, že starost o vdovy a sirotky našich mučedníků bude přední povinností našeho svobodného státu! (Výborně! Hlučný potlesk.)

Ale nejen svou hrdinností, také svou mravní silou, svou nádhernou, ušlechtilou sokolskou kázní a sokolským duchem jsou nám zářivým příkladem opravdové činorodé lásky k vlasti, a my těšíme se, ze budou i zde mezi námi vzorem mravní ukázněnosti, dobrovolné, mužné discipliny, a vážné, ničeho se nelekající obětavosti ve prospěch svého národa, jakož i opravdové, bratrské, vzájemné lásky i solidarity! (Výborně!)

A z duše děkujeme všem, kteří je vedli! Svůj vřelý pozdrav posíláme, doufám, prvnímu presidentu československé republiky, T. Masarykovi, (Členové národního shromáždění povstávají. Volání: Sláva! Ať žije! Dlouhotrvající, nadšený potlesk.)

Posíláme mu srdečný dík za všechno, co vykonal pro naší samostatnost. Děkujeme srdečně za všecko, co s tak neobyčejným přímo mistrovstvím podnikl pro zjednání naší samostatnosti náš ministr zahr. záležitostí Dr. Beneš (Výborně! Dlouhotrvající potlesk), děkujeme našemu ministru vojenství Dru Štefanikovi (Výborně! Hlučný potlesk), který osvědčil tak obdivuhodnou schopnost v organisaci našich vojsk, a děkujeme všem jejich pomocníkům, kteří tak skvělým způsobem dokázali, že Čech je s nejtěžších úkolů, jen když má volnou půdu, volnou cestu a může pracovat. (Výborně!)

Vyprávěli nám, jak úzkostlivě naslouchali všemu, co děje se v Čechách, jak báli se, aby národ neoslábl pronásledováním a protivenstvím, aby nestalo se jim to nejstrašnější, co by se jim mohlo státi, totiž aby je národ nezapřel a aby nebyli opuštěni svým vlastním národem, aby jejich hrdinství nebylo marno, báli se o to, aby vlastní jejich národ neměl dosti mužnosti a odvahy, aby přetrhal všechna pouta s říší, proti níž oni na smrt bojovali.

A proto poděkujme všem, kteří zde u nás doma dovedli trpět s hlavou vztýčenou a nepokořenou, všem těm, kteří se nelekali hrozeb šibenicemi a žaláři, všem, kteří bez strachu a bázně, s největším nebezpečím obětovali všechno, aby s našimi bratry za hranicemi udržovali stálé spojení (Dr. Bouček: Sláva Dru Šámalovi!) - ano, Sláva Dru Šámalovi! (Výborně! Dlouhotrvající bouřlivý potlesk) -i všem těm sokolským trpitelům, kteří v žalářích trpěli za své čisté, vlastenecké, sokolské nadšení. (Výborně! Hlučný potlesk).

Až bude se psáti historie našeho národa o posledních čtyřech letech, udiví se svět, kolik tu bylo skvělého, ale skrytého hrdinství, kolik odhodlání, pomoci české věci, třebas by to mělo život státi, a my pak teprve si řekneme, že jsme si svou svobodu opravdu zasloužili, že jsme byli doma i za hranicemi ve velké chvíli hodni své minulosti, svých velkých předků, kteří tak radostně obětovali život za svou víru, za své přesvědčení a za svůj jazyk. (Výborně! Potlesk.)

Nebyli jsme malí ve velké chvíli dějinné a jestli nám obdivuhodný náš přítel George Clémenceau řekl, že jsme se ukázali velikým národem, pak smí nás na chvíli opustiti naše skromnost a my smíme s důvěrou a hrdostí hleděti vstříc soudu dějin o tom, jak choval se náš národ ve chvíli své nejtěžší zkoušky. My jsme tím šťastnější, že sami jsme všecko udělali, abychom zasloužili si svou svobodu, poněvadž jsme od počátku chtěli, aby mocní naši přátelé své přátelství nedávali nehodným. Proto s tak vzácnou hrdostí odmítali naši lidé za hranicemi každou materielní pomoc od spojenců, i když jim bylo nejhůře. (Výborně! Potlesk.) Chtěli, aby svobodní a nezávislí mohli s čistým srdcem slíbiti nehynoucí vděčnost a oddanost těm, kteří za osvobození lidstva z těžkého jha násilí a moci šli v osudný boj. A my z celé duše se připojujeme k jejich vděčnosti. Z této síně roku 1871 ozval se jediný protest zákonodárných sborů pro zmučenou Francii a z této síně posíláme zase vřelý, vroucí pozdrav Francii radostné a vítězné. (Sláva! Shromáždění povstává. Bouřlivý, dlouho trvající potlesk.) Posíláme jí svůj hold, svůj vroucí dík za všechno, co konala, co obětovala pro svobodu všech národů. My děkujeme všem, kteří v tomto historickém boji ji vedli k památnému vítězství. A jestliže my od roku 1871 po Sedanu protestovati proti odloučení Elsaska a Lotrink, tak my dnes s celým srdcem vítáme, že tyto Elsasy a Lotrinky vrací se zase ku krásné a nádherné Francii, kterou ani za největšího útisku nepřestali jsme milovati horoucí láskou.(Výborně! Hlučný potlesk. Shromáždění povstává.)

Děkujeme vroucně z duše velkému národu anglickému (Výborně! Hlučný, dlouho trvající potlesk. Shromáždění povstává). Děkujeme mu za všechno jeho hrdinství a bezpříkladné oběti, které přinášel, aby zbavil lidstvo dusivého tlaku pruského militarismu a národního násilnictví a aby zjednal nám malým národům plnou svobodu a samostatnost. Bezpříkladná pevnost a neustrašenost Anglie i Francie i ve chvílích nejtěžších bude nám zářivým vzorem ve všech těžkostech a obtížích nového, svobodného našeho života.

A s hlubokou vděčností vzpomínáme Států severní Ameriky, (Výborně, potlesk. přítomní povstávají) těch, kteří světu dali zářný příklad nejčistšího idealismu, kdy šli v hrozný světový boj beze všech praktických a politických zámyslů, nýbrž jen proto, aby dopomohli ve světě k vítězství právu a spravedlnosti a opravdové demokratické svobodě. (Hlučný potlesk).

Český národ vždycky s vděčností bude vzpomínati velikého jejich presidenta W. Wilsona (Výborně! Shromáždění povstává, bouřlivý potlesk) který pro všecko to, co bylo nejčistšího a nejideálnějšího, v duchu obyvatelů severní Ameriky našel vždycky tak vznešeného výrazu.

Děkujeme Italii, děkujeme z duše velké trpitelce Belgii (Výborně! Potlesk), spřáteleným nám Rumunům a všem spojencům za všecku krev, kterou prolévali pro lepší budoucnost lidstva (Sláva jim!) a v dějinné chvíli vzpomínáme zejména bratrských nám Jihoslovanů (Výborně! potlesk), nerozlučně s námi spojených společným utrpením a společnými velkými cíli naší budoucnosti. (Výborně! dlouho trvající potlesk). My posíláme hrdinnému Srbsku (Výborně! Potlesk), našim drahým bratřím chorvatským a slovinským (Hlučný potlesk), kteří všichni svorně a šťastně budou bohdá žíti ve spojeném Jihoslovanstvu, svůj bratrský srdečný pozdrav. (Výborně! Potlesk), a s hlubokou vděčností pamatujeme millionů lidských životů, které Rusko obětovalo pro společnou věc spojenců, pro naši věc. (Výborně!) A národu Ruskému posíláme ubezpečení, že je nám stejně drahým ve štěstí, jako v neštěstí (Výborně! Potlesk).

Se všemi slovanskými národy, zejména s Poláky, jichž svobodu upřímně uvítáme, chceme žíti v opravdovém bratrství. Víme, čím jsme všem povinni, ne krásnými slovy, nýbrž skutky a celým svým životem. Chceme býti hodni své svobody a jest naší pevnou vůlí, aby Českoslovanská republika byla zemí opravdově domokratické svobody, kde by nebylo utiskovaných ani politicky, ani národně, ani sociálně (Výborně! Potlesk). Pevně a nezlomně trváme však na tom - poněvadž je to prohlášení nás všech, dovolte, abych to přečetl - aby neporušen zůstal staletou historií posvěcený celek zemí českoslovanských (Výborně!) a za žádnou cenu nevzdáme se spojení se svými bratry Slováky (Shromáždění povstává, aklamujíc Slováky), kteří nejlépe vědí, že národ náš miluje je upřímnou, bratrskou láskou se všemi jejich zvláštnostmi, s jejich krásným svérázem a že nechceme nic jiného, než aby po svém, volně a svobodně se rozvíjeli ve společné naší vlasti! (Výborně! Potlesk).

A jménem první vlády svobodné československé republiky zde mohu také prohlásiti, že německý národ, v hranicích státu našeho bydlící, nemá nejmenší příčiny obávati se o svůj národní rozvoj (Tak jest! Potlesk).

Věrni své minulosti i svým demokratickým tradicím, nechceme své krajany německé - postaví-li se loyálně na půdu našeho státu - nijak zkracovati v kulturním a jazykovém jejich rozvoji. (Potlesk.) Náš stát ovšem bude českým státem, (Tak jest! Bouřlivý potlesk) tak, jak jsme si jej vydobyli krví a utrpením (Výborně!) Ale naší hrdostí a touhou by bylo, aby nikdo zde u nás, kdo není Čechem, necítil se utiskovaným a nesvobodným. (Zcela správně! Potlesk.)

My příliš dlouho cítili všechno barbarství kulturních útisků, všechno ponižování svého národa, kterému nedávali ani práv jazykových, ani škol nutných pro vzdělání v jazyku mateřském, abychom se chtěli dopouštěti stejných hříchů proti svobodě a kultuře! (Nikdy! Výborně!) Cítíme se vnitřně dosti silnými, abychom beze všeho násilí, bez útisku druhých spoléhali jen na vlastní síly a na svou vše obětující lásku k svému národu. (Bouřlivý potlesk! Výborně).

Bohaté národohospodářské možnosti, možnosti hospodářského a sociálního vývoje našeho státu také všem stejně budou dány. My nebudeme nápodobovat starý rakouský systém, který naše země násilně a úmyslně omezoval v jejich hospodářském vývoji. My chceme, aby všechny části naší republiky rovnoměrně a stejně braly podíl na našem novém rozmachu ekonomickém a sociálním. (Výborně!)

Ostatně ale my bojovali a trpěli za celý národ, tedy i za ty statisíce našich statečných menšin, které v nevýslovných útrapách zachovaly si své češství a tedy nejen pro historická práva, nýbrž i pro právo těchto statisíců na volný a svobodný život národní nikdy nepřipustíme roztrhání svých českých zemí. (Bouřlivý souhlas a potlesk.) A staleté utiskování a staleté jejich utrpení jest platnějším titulem na právo sebeurčení, než násilné jich odnárodňování se strany německé většiny.

Zrovna zde v těchto síních pamatujeme na těžký svůj zápas, na to, s jakým úsilím, strádáním a ponížením musili jsme dobývati každého kousku svého práva.

A dnes zde pozdravujeme svůj svobodný volný československý stát! (Výborně! Sláva! Potlesk.)

Jsme šťastni, že došli jsme ho v takém klidu a pořádku, bez krveprolití a násilí! A tu mám za svou povinnost, poděkovati zde - dojista jménem Vás všech - těm, kteří za nepřítomnosti ostatních členů presidia Národního Výboru ve Švýcarech s takovou energií a rozvahou a nadlidskou pílí vedli náš národ na prvních jeho svobodných krocích. (Výborně! Výborně! Hlučný souhlas.)

Děkujeme upřímně pánům Švehlovi (Potlesk), Soukupovi (Potlesk), Rašínovi (Potlesk), Stříbrnému (Potlesk), Šrobarovi (Potlesk) a Scheinerovi (Na zdar! Potlesk), jakož i vídeňskému našemu představiteli Tuzarovi (Potlesk), který v těžké své posici dělá opravdu věci obdivuhodné!

Děkujeme celému Národnímu Výboru, Sokolstvu a dělnickým tělocvičným jednotám (Potlesk), jakož i všem, kteří s tak upřímným nadšením v těžkém jich díle jim pomáhali.

Z národa, jejž sotva svět znal, stali jsme se národem všude ctěným a váženým jen vlastní silou, mužností a odhodlaností, kázní a pořádkem, kterým všichni ochotně dávali hold svého obdivu.

Máme proto těžké povinnosti. Neodpustitelným bylo by hříchem, kdybychom to, co vydobyly nám naše hrdinné legie i co vydobily sobě i nám náš národ svou neobyčejnou pevností a odhodlaností, kdybychom to jakýmkoliv způsobem promarnili.

Na nás se nyní svět dívá se sympatií a s láskou - tím větší je naše povinnost! A tak, prosím, a prosíme vás mi všichni, kterým snad svěříte vedení věcí politických společně s Národním shromážděním, abychom ukázali v družné práci všech, že český národ dovede si svobodu nejen vybojovati, nýbrž že dovede si ji také zachovati. (Výborně! Potlesk), že dovede býti opravdu vnitřně svobodným, hodným své veliké minulosti, svých tradic a svého utrpení.

Jsme volni a svobodni! Padla těžká pouta rakouského a maďarského násilnictví! (Výborně!) Na nás je, aby český národ dokázal, že dovede býti svobodným. Věříme a doufáme, že to plnou měrou dokážeme! (Výborně! Shromáždění povstává. Dlouho trvající potlesk.)

A nyní, než dovolím si Vás vyzvati k volbě předsednictva musíme vykonati něco, co opravdu již dozrálo.

My nemůžeme sice dnes, poněvadž nejsme ještě konstituantou, ve státní základní zákony vtěliti to, čím žíti chceme. Ale jedno může již dnes národní shromáždění prohlásiti. Všecka pouta, která nás vázala k dynastii Habsbursko-Lotrinské, jsou přervána (Výborně! Poslanci povstávají, hlučný potlesk.) Konec jest smlouvám z r. 1526 i pragmatické sankci (Výborně, potlesk ) Dynastie habsburskolotrinská ztratila všechna práva na trůn český (Tak jest! Výborně! Potlesk.) A my svobodni a volni prohlašujeme, že náš stát československý jest svobodnou československou republikou. (Výborně! Sláva!) Hlučný potlesk.) A abychom doplnili všechno to, pak prosím Vás, abyste prvním presidentem Československé republiky zvolili Tomáše Masaryka. (Výborně! Sláva! Potlesk) Prohlašuji tedy professora dra. Tomáše G. Masaryka jednohlasně zvoleným presidentem Československé republiky.

Tímto jsme vykonali všecko, co jest potřebí k tomu, než konstituujeme se jako Národní shromáždění. Konstatuji, že jsme k usnášení způsobilí a také naši bratři slovenští, kteří poněkud byli opozděni, již se do schůze dostavili. (Sláva jim! Potlesk.) A já tudíž Vás prosím, abyste dovolili, abychom přikročili k volbě předsedy Národního shromáždění.

                 
Obsah vydání       27. 10. 2003
27. 10. 2003 České soudnictví nelze napravit televizním vysíláním Jan  Čulík
27. 10. 2003 K čemu povede "televizní přenos" procesu se Srbou Tomáš  Pfeffer
27. 10. 2003 Jaké zbraně a proti komu?
28. 10. 2003 1918: Národní shromáždění československé
29. 10. 2003 Osudy československého štátu: Tragédia na pokračovanie Peter  Greguš
27. 10. 2003 Britská vláda vyvinula silný nátlak na BBC, aby potlačila film o rasismu v policii
27. 10. 2003 ČT "zapomněla" odvysílat zprávu, že premiér Špidla odsoudil TV přenos procesu se Srbou Jan  Čulík
27. 10. 2003 Dopis Janě Ciglerové: "Šumařina v Lidových novinách"
27. 10. 2003 Eutanázie je vraždou Darius  Nosreti
27. 10. 2003 Ředitel havířovské nemocnice Pavel Holub byl odvolán Jaroslav  Hlaváček
25. 10. 2003 1424: Chvála budiž Bohu, který ukončil měsíc šacbán a započal měsíc ramadán
24. 10. 2003 Živé televizní vysílání procesu se Srbou a spol. ohrozí soudní proces Jan  Čulík
24. 10. 2003 České republice se dostane soudního televizního tyjátru: ČT bude vysílat přelíčení s Karlem Srbou! Jan  Čulík
24. 10. 2003 O vztahu globalizace a národního státu Pavel  Urban
24. 10. 2003 Labouristická strana vyloučila poslance, který protestoval proti útoku na Irák
24. 10. 2003 Nelze spojit celistvé bytí a zároveň žití v nesvobodě Jakub  Žytek
24. 10. 2003 Objevit Ameriku Petr  Fiala
24. 10. 2003 Památka zesnulých jako konflikt kultury smrti Ivo V. Fencl
23. 10. 2003 Chomsky: Jak funguje propaganda v médiích
23. 10. 2003 Lex: Máme právo používat zbraně
1. 10. 2003 Hospodaření OSBL za září 2003
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

T. G. Masaryk a odkaz Republiky československé RSS 2.0      Historie >
20. 10. 2003 Jsou některé myšlenky, za které stojí trpět? Jan  Čulík
23. 9. 2003 Československo a Marshallov plán - cesta k úplnému podriadeniu Moskve Viliam  Bernáth
29. 8. 2003 65. výročí mnichovského diktátu: Na řadě bylo Československo Věra  Olivová
26. 8. 2003 Edvard Beneš - zasloužil se o stát Přemysl  Janýr
26. 5. 2003 Jsou Češi "Slovani", a proto obětí Západu? Jan  Čulík
27. 4. 2003 Knihovny a jejich lidé? Zbytkový resort státu? Ivo V. Fencl
21. 3. 2003 Desať rokov po... z pohľadu nového tisícročia   
13. 3. 2003 Slovenská cesta k Februáru 1948 Peter  Greguš
12. 3. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ
tentokráte o praotci Čechovi a tajném hřbitově sebevrahů v Bohnicích
Hugo  Schreiber
10. 3. 2003 Italský historik a bohemista čestným členem Masarykovy společnosti Jaroslava  Čajová
5. 3. 2003 Vztahy Čechů k jejich sousedům a jejich vývoj Miroslav Václav Steiner
27. 2. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ
tentokráte o Libuši
Pusť voly, roucho změň, na kůň se rač posadit a s námi jeti
Hugo  Schreiber
25. 2. 2003 Cesta k februáru 1948 Peter  Greguš
5. 2. 2003 Slováci a Česi v jednom štátnom útvare Daniel  Šmihula
28. 1. 2003 České postoje: Hus i Švejk jako obrana proti útlaku Kathryn  Murphy