24. 9. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Leni Riefenstahl - Triumf vůle
24. 9. 2003

Ještě jednou Riefenstahlová: co je podstatou a funkcí umění?

Jan Paul argumentuje velmi výstižně ve svém článku o morálce a umění . Ale v té diskusi můžeme jít ještě dál: jaké nároky na nás může činit umělecké dílo? Literární a umělecká díla jsou lidskými výtvory, které vznikly pro naše potěšení. Ano, protože obdivovatel umění ho skutečně vnímá jedině pro potěšení, z různých důvodů. Argument, že kultura není pro zábavu, je falešný: kultura je zábavou třeba jen pro malou menšinu lidí, i když to není lehká zábava „masových produktů“, vyráběných pro širokou veřejnost.

Není pochyb o tom, že mnoho uměleckých a literárních děl přináší informace, nabízí morální vedení či obsahuje politické argumenty. Na druhé straně, být příjemný, být pro potěšení je nutnou, nikoliv však dostatečnou podmínkou pro vznik uměleckého díla. Druhou nutnou podmínkou je, že něco vzniklo s určitým cílem, a tak byla vytvořena forma.

Kdo by se trápil čtením románu, seděl na koncertě anebo navštívil obrazárnu, kdyby to nebylo pro potěšení a pro zábavu? V některých případech může být potěšení nepřímé. Můžete například jít na koncert, abyste udělali radost příteli, anebo jít do galerie, protože si myslíte, že když budete předstírat, že se vám líbí obrazy, budou si vás lidi považovat. Takže v tom případě máte potěšení z toho, že si o vás lidi hodně myslí.

Explicitní morální argumenty byly zejména populární v devatenáctém století. Sochy, představující světce nebo hrdiny, anebo abstraktní obrazy duchovní lásky a moudrosti. Obrazy líčící příběhy hrdinství a pravé lásky. V literatuře se vyjadřovala morální argumentace, například jak ctnostné je milovat anebo jak nesmyslná je válka. Básníci jako Rilke nás upozorňoval na ideální postavy jako František z Assisi, které jsme měli napodobovat.

Jakou morální relevanci mají základní rysy uměleckého díla?

Primární rys umění, totiž, že jen umění je pro potěšení, zdůrazňuje rozdíl mezi uměním a morálkou. Rozdíly mezi krásným a dobrým, mezi estetikou a etikou nejsou pro umělce důležité. Umělecké oceňování je jedna věc, morální úsudek je něco zcela jiného.

Estetika i etika jsou založeny na hodnocení, které není v konečné instanci založeno ani na pocitech, ani na zkušenosti. Jistě to u nás vyvolává určité pocity, když nás například nadchne obraz, anebo se zhrozíme nad krutostí. Také přirozeně využíváme i zkušenosti, neboť musíme obraz vidět a zaznamenat jeho podrobnosti, stejně jako když jsme svědky nějakého krutého činu. Avšak hodnocení uměleckého díla a morálního či nemorálního činu je založeno na něčem jiném. Pokud se nám nelíbí zabíjení asi tak, jako někomu nechutná becherovka, anebo víme-li, že zabijeme-li někoho, skončíme ve vězení, a z becherovky nás druhý den bude bolet hlava, tím nevzniká morální úsudek. Obdobným způsobem: to, že dávám přednost lidovým televizním seriálům před Shakespearem, i když je to spojeno s informací, že stejný vkus má mnoho lidí, není estetickým úsudkem.

O mém vkusu ohledně alkoholu či zábavy se nedá diskutovat. Ale když začnu tvrdit, že zabíjení pro zábavu je nesprávné, anebo že Shakespearovy hry jsou velkými uměleckými díly a Esmeralda jimi není, očekávám souhlas a jsem ochoten argumentovat a dokonce odsoudit ty, kdo se mnou nesouhlasí.

Takže můžeme říci, že film Triumf vůle Leni Riefenstahlové je uměleckým dílem, ale že jeho obsah byl nemorální – bylo to zjištěno později. Samozřejmě se na celou věc můžeme podívat hlouběji a připomenout si, že takto posuzujeme Hitlera a nacistické Německo až ze zpětného pohledu, protože víme, co se nevědělo, když Triumf vůle vznikal – tehdy se nevědělo o koncentračních táborech a o válce. Když Riefenstahlová tento film natočila, Hitler nezosobňoval koncentrační tábory a válku. Byl to bezpochyby násilník, jehož principy byly založeny na násilí a na rasismu, ale to bylo časté. Předsudky proti židům, to nebylo něco, co si vymyslel Hitler, ten jich jen zneužil. A fungovalo to jedině proto, že průměrný německý občan už měl podobné názory na židy, které byly mimochodem typické skoro po celé Evropě.

Triumf vůle se snaží ukázat nikoliv vraha židů či budoucího válečníka, ale Spasitele německého národa. A proč potřebovaly Leni a miliony dalších Němců spasitele? Protože Němci měli pocit, že se po první světové válce stali terčem pronásledování. Prožily léta hospodářských potíží, částečně v důsledku reparací, které Německo muselo zaplatit jiným evropským zemím. Jejich porážkou v roce 1918 vznikl pocit totálního ponížení německé kultury i ztráty sebevědomí.

Hitler – a obdiv Leni a mnohých jiných vůči tomu, co představoval – se stal jen zosobněním toho, co ten národ potřeboval: někoho, kdo tomu národu vrátil sebevědomí. Němci, jako většina národů v Evropě, si o sobě myslí, že jsou lepší než jejich sousedé. Až na to, že Hitler jim přinesl řešení, nad nímž se ostatní svět zhrozil. Riefenstahlová, jako každý, kdo před válkou miloval Hitlera, nepodporoval vyhlazení židů ani invazi do druhých zemí. To přišlo o mnoho později. Kdyby natočila své filmy poté, co začalo být zcela zjevné, co Třetí říše znamená, pak by bylo na místě odsoudit její volbu – nikoliv její umění.

Například americké filmy často odrážejí předsudky a politiku Bílého domu. Bushovy projevy po 11. září 2001 obsahují mnoho prvků nacionalismu, rasismu, náboženské bigotnosti a dokonce fašismu (a nebyly to jen projevy, ale dokonce i zákony, které byly přijaty po teroristických útocích). Mnoho amerických herců pak podpořilo názory svého prezidenta. Měl bych odmítnout Harrisona Forda, který hrál dokonale ve filmu Indiana Jones jen proto, že podpořil útok proti Iráku? Měla by většina Američanů (která také podporovala útok proti Iráku) odsoudit Susan Sarandonovou a Seana Penna? I když nepovažuju výše zmíněné herce za „umělce“, jsou dobrým příkladem rozdílu, jaký musíme činit mezi dílem, které vytvořili, a jejich myšlenkami. Navzdory tomu, že mnoho hollywoodských filmů zastává diskriminační postoje vůči Arabům; ve většině z nich vystupují Arabové jen jako teroristé či fanatičtí muslimové, což naprosto neodráží arabskou skutečnost...

Triumf vůle se stal dokonalým vzorem pro to, jak natáčet propagandistické filmy, ale autorčiným cílem nebylo natočit propagandistický film.Leni prostě byla na stejné vlně jako mnoho tehdejších Němců. Hledali mesiáše, který by je vysvobodil z poníženého postavení, do něhož byli násilím vrženi poté, co prohráli válku.

V praxi by bylo zřejmě obtížné vystopovat a rozmotat příčinné řetězce v Leniných filmech. Avšak zcela bezpochyby je to, že z jejích filmů vzniklo nové umění, jedinečné dílo, jaká před tím nikdo nevytvářel. Úspěšně vytvořila novou formu dokumentárního filmu, bez ohledu na to, zda byl využit k propagandě či ne. Opakuji, že Raphael maloval propagandu pro křesťanství, které pro mě nic neznamená. Nevěřím v pohádky z bible a jeho obrazy jsou jen propagandou pro tyto pohádky, které byly pak zneužívány ve snaze udělat dojem na věřící a vnucovat jim církevní ideologii, katolické chápání dokonalosti lidského chování či morálky, podle Ježíše a dalších „proroků“.

Riefenstahlová i Raphael úspěšně vytvořili formální strukturu, která byla schopna sdělovat určitý obsah. Obsah, sdělovaný bez pozornosti vůči formě – to jen jen sdělování informací. Má-li sdělovaný obsah formu, jde zřejmě o řemeslo. Je-li obsah sdělován prostřednictvím formy, která dosud neexistovala, je to umění.

Účelem Apollónovy sochy, stejně jako mnoha soch ve starém Řecku, bylo ukázat dokonalost lidské krásy. Mělo by jasné, že dokonalost nestačí jako morální ideál. V oblasti umění ji lze dostatečně specifikovat jako formu, harmonii, dosažený cíl či funkční výkonnost. Správná barva na správném místě, správné slovo ve správném pořádku jsou důležité. Umělecká díla sdělují a představují. Potěšení z uměleckého díla je založeno na to, že dokážeme poznat, že úsilí, vynaložené na jeho vytvoření, bylo úspěšné. Pár bot, na něž bychom se ve skutečnosti ani nepodívali, se stává na obraze Van Gogha výjimečnými. To, co je v nejlepším případě vzdáleně zajímavé v próze postrádající imaginaci, se může stát v elegantní poezii výjimečným zážitkem.

Dokonalost není vhodným cílem morálky, protože zanechává nezodpovězenu otázku: dokonalost v čem? Je známé, že tentýž problém se týká s pokusy v oboru lidské eugeniky, jak je prováděli nacisté. Proč by se mělo zakazovat chovat dokonalé lidi, když chováme rychlé závodní koně anebo vepře s libovým masem...?

Dokonalost se pouze shoduje s morální dokonalostí, pokud zahrnuje lidské možnosti, které považujeme za životně důležité, máme-li býti člověkem. Definice člověka, jako například že je to racionální bytost, nejsou jen deskriptivní, ale i preskriptivní. Umění může provádět tuto selekci, ale nemusí to dělat nutně a v každém případě. Není úkolem soch ani básní nám vysvětlovat, co máme na sobě zlepšit.

Socha na nás většinou taky nepůsobí tak, že bychom se sami chtěli stát sochaři, báseň tak, že bychom se chtěli stát básníky – pokud ta tendence už v nás nebyla předem. Jsme-li nadšeni vynikajícím výkonem v divadle, neznamená to, že se budeme chtít stát hercem.

Leni možná napomohla rozšíření obrazu Hitlera jako božské osobnosti, ale není pravda, že vědomě souhlasila s hrůzami, které přišly ke konci toho desetiletí. Stejně jako většina Němců, kteří pociťovali hněv vůči svým sousedům a také – jako lidé skoro všude už po staletí – neměli rádi židy. Ale nepožadovali vytvoření koncentračních táborů.

  Leni Riefenstahl - Diskobolos 1936
Leni Riefenstahl - Diskobolos 1936
Leni Riefenstahl - Salto 1936
Leni Riefenstahl - Salto 1936
Leni Riefenstahl - Přes koně 1936
Leni Riefenstahl - Přes koně 1936
Leni Riefenstahl - Glenn Smith 1936
Leni Riefenstahl - Glenn Smith 1936
Leni Riefenstahl - Triumf vůle
Leni Riefenstahl - Triumf vůle
Leni Riefenstahl - Paralely 1936
Leni Riefenstahl - Paralely 1936
Leni Riefenstahl - Atlet 1936
Leni Riefenstahl - Atlet 1936
                 
Obsah vydání       24. 9. 2003
24. 9. 2003 Ještě jednou Riefenstahlová: co je podstatou a funkcí umění? Fabiano  Golgo
24. 9. 2003 "Krása" a "styl" Hitlerovy pracovny a problematika mezinárodního copyrightu
24. 9. 2003 Bagdád odňal akreditaci dvěma arabským televizním stanicím
24. 9. 2003 MFD jako hlas Pentagonu? Jan  Čulík
24. 9. 2003 Jeden Hitler a jeden Žid Štěpán  Kotrba
24. 9. 2003 Mlynář škodí Českému Telecomu i českému státu Štěpán  Kotrba
24. 9. 2003 Ředitel zpravodajství ČT: Premisa Vaší stížnosti je nepřesná ! Štěpán  Kotrba
24. 9. 2003
24. 9. 2003 BL "jsou skandálním způsobem pravicové"
24. 9. 2003 Potreba reformy: Česká i slovenská armáda sa stretávajú s podobnými výzvami Peter  Smrek
24. 9. 2003 Balkán: Ospravedlnenie po dvanástich rokoch ako nečakaný krok Anna  Kotúčková
24. 9. 2003 Kovbojský stát Kladno Vojtěch  Polák
23. 9. 2003 Kladenský primátor: Do kontejnerů s nimi !
23. 9. 2003 Rozumí Rada ČRo principům veřejnoprávní žurnalistiky? Jan  Čulík
23. 9. 2003 Prodi versus Giscard: Dva kohouti na evropském smetišti Josef  Brož
23. 9. 2003 Ještě jednou k otázce morálky v umění Jan  Paul
23. 9. 2003 Pokud se chystáte tohle číst, ušetřete si práci Jiří  Lněnička
24. 9. 2003 Európske voľby 2004: výzvy pre Stranu európskych socialistov Nick  Crook
24. 9. 2003 George W. Bush vojnu s teroristami prehral Zolo  Mikeš
23. 9. 2003 Irák je na prodej
24. 9. 2003 11. 9.: Metódy nepriateľa? Ingrid  Králová
23. 9. 2003 Smrt sbližuje, v lidském popelu není rozdíl
80 let od narození Ladislava Fukse
Štěpán  Kotrba
1. 9. 2003 Hospodaření OSBL za srpen 2003

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
24. 9. 2003 Ještě jednou Riefenstahlová: co je podstatou a funkcí umění? Fabiano  Golgo
24. 9. 2003 "Krása" a "styl" Hitlerovy pracovny a problematika mezinárodního copyrightu   
24. 9. 2003 Bagdád odňal akreditaci dvěma arabským televizním stanicím   
24. 9. 2003 MFD jako hlas Pentagonu? Jan  Čulík
24. 9. 2003 Jeden Hitler a jeden Žid Štěpán  Kotrba
24. 9. 2003 Ředitel zpravodajství ČT: Premisa Vaší stížnosti je nepřesná ! Štěpán  Kotrba
23. 9. 2003 Rozumí Rada ČRo principům veřejnoprávní žurnalistiky? Jan  Čulík
23. 9. 2003 Pokud se chystáte tohle číst, ušetřete si práci Jiří  Lněnička
23. 9. 2003 Smrt sbližuje, v lidském popelu není rozdíl
80 let od narození Ladislava Fukse
Štěpán  Kotrba
23. 9. 2003 Irák je na prodej   
23. 9. 2003 Ještě jednou k otázce morálky v umění Jan  Paul
23. 9. 2003 Prodi versus Giscard: Dva kohouti na evropském smetišti Josef  Brož
23. 9. 2003 Kladenský primátor: Do kontejnerů s nimi !   
22. 9. 2003 Kábulský knihkupec chce žalovat norskou reportérku   
22. 9. 2003 Proč nosí státní zástupci taláry? Karel  Mašita

Hitler a historie nacismu RSS 2.0      Historie >
24. 9. 2003 "Krása" a "styl" Hitlerovy pracovny a problematika mezinárodního copyrightu   
24. 9. 2003 Ještě jednou Riefenstahlová: co je podstatou a funkcí umění? Fabiano  Golgo
23. 9. 2003 Ještě jednou k otázce morálky v umění Jan  Paul
12. 9. 2003 Leni Riefenstahlová: byla to skutečně nacistka nebo jen prostě Němka, typická pro svou dobu? Fabiano  Golgo
9. 9. 2003 Zemřela Leni Riefenstahlová   
29. 8. 2003 65. výročí mnichovského diktátu: Na řadě bylo Československo Věra  Olivová
18. 8. 2003 Čierny deň nemeckej armády Peter  Greguš
15. 8. 2003 Byl Hitler před mnichovskou konferencí málem zavražděn?   
12. 8. 2003 Pan Hitler by z nás měl radost Ladislav  Kahoun
11. 8. 2003 Nepodarený atentát Michal  Broska
13. 6. 2003 Prezidentské vtipy, ktoré sa stali realitou Peter  Greguš
8. 5. 2003 Osvobození ČSR   
15. 4. 2003 Kterému "výkladu" světa máme věřit? Michal  Rusek
21. 3. 2003 Hoďte doňho kameňom, kto ste bez viny! Karol  Dučák jr.
17. 3. 2003 Stalingrad – nedobytná pevnosť na Volge