Charakteristickým komunistickým rysem tohoto opatření je i to, že je to opatření nesmírně složité a ve většině případů nefunguje. Je to, s odpuštěním, pitomost. Cizinci z EU mohou do ČR samozřejmě přijet bez víza, pokud předstírají, že jsou turisté.

České úřady nejsou o vízové povinnosti dostatečně informovány a mnohdy ani nevědí, jak na pas s vízem reagovat.

Při žádosti o studium v ČR chybí ze strany českých úřadů koordinace, takže bývá nemožné o vízum vůbec včas zažádat. Přitom je vízová procedura tak nesmyslně složitá, že doporučuju studentům, aby žádost o vízum raději ignorovali: stejně ho v ČR nikdo nebude vyžadovat.

To se ovšem Britům nelíbí. Mají pocit, že když někde existuje nějaký předpis, musejí ho dodržet. Mají - právem - pocit nejistoty.

Nevědí, že za komunismu existovaly ve východní Evropě tisíce nesmyslných a nerealizovatelných předpisů, jejichž plnění nikdo normálně nevyžadoval a které existovaly jen pro případ, pokud potřebovaly úřady - z osobních důvodů někoho trápit či popotahovat. Účelem bylo, aby se občan octl v permanentní nejistotě, v neprávu. Přepisy byly tak nesmyslné a nesplnitelné, že je bylo nutno ignorovat. Pak měl občan nejistý pocit, že pořád někde porušuje zákon - bylo jen na blahovůli úřadů, že ho za to neplnění předpisů pokaždé nepotrestaly. Britským občanům, kteří mají jet do ČR, se to právě nelíbí, protože nejsou zvyklí na to být vůči úřadům v takto nejisté a znevýhodněné pozici.

Píšu o tom dnes proto, že jeden britský student jede právě na delší pobyt do České republiky. I když o přijetí ke studiu požádal u příslušné české školy začátkem července, potvrzení o přijetí mu přišlo až koncem srpna. Do ČR má jet teď v září. Podle českých předpisů si ovšem musí zažádat o vízum. Není to už možné: o vízum lze žádat nejpozději dva měsíce před cestou do ČR a je nutno předložit ono potvrzení o přijetí ke studiu, které ovšem student dostal z ČR pouhé tři týdny před svým odjezdem do ČR.

Jestliže české úřady požadují plnění určitých podmínek, jako například že se žádost o vízum musí nesmyslně podat celé dva měsíce předem, proč nezajistí, aby školy posílaly studentským uchazečům potvrzení o přijetí ke studiu včas?

Když student vyjádřil své české škole obavy, že je vízum nemožné získat, dostalo se mu z ČR typické odpovědi: nic si z toho nedělejte, on to vízum stejně skoro nikdo tady ze zahraničí nebude mít. Když tak si pak odjedete do zahraničí a vízum si získáte později. Ale proč musí kvůli lemplovství českých úřadů hradit student zvlášť cestu na nějaké české zastupitelství do ciziny?

Může nám sociálnědemokratická vláda vysvětlit, jaký má toto byrokratické opatření smysl - zejména vzhledem k tomu, že od českých studentů, cestujících na studijní pobyty v Británii, se žádné vízum nevyžaduje?

Doufám jen, že všechny tyto pozůstatky komunistické byrokracie zmizí, aspoň pro občany Evropské unie, se vstupem ČR do EU v květnu 2004. Nebo budou žadatelé o studijní pobyt v ČR muset žádat o české vízum i po květnu 2004? :)

Protože vím o více studentech, kteří jezdí z Británie do ČR, mohl bych o "problému vízum" vyprávět celé historky.

V kostce: Hlavním problémem je neuvěřitelná složitost získání víza pro Českou republiku. Jak jsem uvedl, musí se žádat dva měsíce předem. Pokud jde o pobyt nad devadesát dní, student se musí dostavit na ambasádu v Londýně k osobnímu pohovoru. Z Glasgow do Londýna je to 600 km, studenti bývají chudí a je to docela nákladná cesta. Vízové oddělení na českém velvyslanectví v Londýně je otevřeno jen od 9 do 11 hodin dopoledne! Znamená to, že se do Londýna např. ze Skotska prostě nedá na tu schůzku dojet během jediného dne. Musíte cestovat předchozího dne a v Londýně přespat! Pro studenta dosti podstatné náklady: těžko najdete v Londýně ubytování pod 40 liber (2000 Kč) na noc.

Můžete si samozřejmě na velvyslanectví zatelefonovat o vízový formulář, na inzerované lince však zaplatíte za telefonát jednu libru (45 Kč) za každou minutu hovoru.

Fascinují mě všechny nejrůznější dokumenty, které žadatel o vízum musí českému byrokratickému šimlu předložit, všechny ty legalizace a superlegalizace; dokumenty musejí být ověřeny a oficiálně přeloženy do češtiny. Některé se nevracejí. Nesmějí být starší šesti měsíců. Musíte předložit výpis z bankovního konta. :) Výpis z trestního rejstříku je něco, co v Británii vůbec neexistuje a nikdo o ničem takovém neví: proto ty instrukce pro místní policii - od českého velvyslanectví - kam se mají ti angličtí bobbies vlastně s vaší žádostí obrátit...

Potíž je, že občané Evropské unie mohou přirozeně do ČR jezdit bez víza na dobu 90 dní (Britové 180 dní), pokud předstírají, že jsou tam jako turisté. Takže vlastně není problém. Nikdo na hranicích stejně většinou o vízách nic neví. "Já mám vízum, podívejte," snažila se přesvědčovat asi před rokem studentka Katie Murphy českého pasového úředníka při návratu z Vídně do Brna. Neprojevil zájem.

Letos na jaře se vydal jeden student Glasgowské unverzity - se svým studentským vízem - na jednodenní výlet po mostě přes řeku do polského Těšína. Poláci nad jeho britským pasem s českým vízem nevěřili svým očím: vůbec nevěděli, co to je. Vytáhli si ho z fronty turistů na patnáct minut stranou a kamsi telefonovali, aby zjistili, co je to za podivného patrona.

Tři jiní studenti Glasgow University přijeli s pečlivě získaným studentským vízem letos na jaře na několikaměsíční pobyt na brněnskou univerzitu. V prvním týdnu jejich pobytu je univerzita vzala na hromadný výlet autobusem do Brna. V důsledku jednorázového "opuštění republiky" na dobu několika hodin bylo pracně získané vízum anulováno a celý další pobyt tedy strávili britští studenti v Brně už bez víza...:). Navrátivší studenti mi vždycky nakonec svědčili o tom, že by bývalo bylo daleko rozumnější a jednodušší požadavek českých úřadů ohledně víza ignorovat.

Nikdo nebude popírat, že Česká republika potřebuje zájem podnikatelů ze zahraničí i zahraniční investice. Uznávám, že je docela dobře možné, že chce-li podnikatel cestovat na delší dobu do České republiky, Česká republika po něm musí taky chtít vízum - i když myslím, že většina podnikatelů ze zemí Evropské také raději přijede jako turisté, než aby předkládala na velvyslanectví zakládající listinu svého podniku, výpisy z "trestních rejstříků" nejrůznějších zemí (mezinárodní podnikatelé žijí často v nejrůznějších zemích světa) a výpisy ze svého soukromého konta.

Prosím, nenamítejte mi, že byrokracie na jiných zastupitelských úřadech (třeba když chce někdo jet do Ameriky) je možná ještě horší. Proč musí být česká úřednická praxe buď stejná nebo horší jako jinde? Proč nemůže být rozumnější, pružnější a lepší?

Opakuji: toto jsou byrokratická omezení, která nyní, méně než rok před vstupem ČR do EU, působí jako vážné a zbytečné překážky pohybu lidí mezi Evropskou unií a Českou republikou, která se má do května 2004 stát součástí tohoto státního celku.

Napadlo mě, že by české občany možná zajímalo, co všechno by museli při žádosti o vízum do České republiky předložit českým úřadům. Atmosféra komunistické byrokracie z toho vane nesmírně silně. Avšak - možná to čeští občané nebudou považovat za překvapující - snad jsou na tento způsob přehnaného byrokratického jednání z domova zvyklí. Nebo ne?

Níže publikujeme překlad části instrukcí pro žadatele o vízum ze stránek českého velvyslanectví v Londýně, anglický originál je ZDE - přitom chceme zdůraznit, že si jsme vědomi, že samo toto velvyslanectví či jeho osazenstvo nenese na této byrokratické noční můře žádnou vinu - je pouze vykonavatelem předpisů, které vznikají někde jinde...