Projev Fidela Castra na schůzce v rámci VI. zasedání konference signatářů konvence OSN pro boj proti šíření pouští a suchu

Havana, 1. září 2003

Vaše excelence, pane Hamo Arbo Diallo, výkonný tajemníku,

Vaše excelence, pane Ibrahime Gambari, zástupce generálního tajemníka Spojených národů,

Vaše excelence, šéfové států a vlád, vicepresidenti, předsedové parlamentů, vedoucí delegací,

Vážení hosté,

ani ne před 30 lety nemělo lidstvo sebemenší představu o velké tragédii. Tehdy se věřilo, že jedinou hrozbou zkázy je kolosální počet nukleárních zbraní připravených k odpálení během několika minut. Třebaže ohrožení tohoto druhu rozhodně nezmizelo, hrozí lidstvu další, strašlivé, dantovské nebezpečí. Neváhám použít tohoto silného, zdánlivě dramatického výrazu. Skutečné drama spočívá v neznalosti rizik, v nichž žijeme tak dlouhou dobu.

Nikdo z lidí, kteří se 25 let po skončení druhé světové války v roce 1945, těšili zdravému rozumu a uměli číst a psát, nikdy neslyšel jediné slovo o slepém, neúprosném a rychlém přibližování lidstva ke zničení přirozených základů jeho vlastního života. Žádná z tisíců předcházejících generací nepoznala tak hořké riziko, na žádné nespočívala tak nesmírná zodpovědnost.

To jsou fakta. Plod málo známé historie člověka, výsledek pěti či šesti tisíc let vývoje lidské společnosti, během nichž neměla, ani nemohla mít jasnou představu, odkud přichází a kam směřuje. Této překvapivé a znepokojivé skutečnosti je si dnes hluboce vědoma vzdělaná a obavami naplněná menšina lidstva, která se však stále zvětšuje a dává o sobě vědět.

Dnes víme, co se děje. Všem přítomným jsou dostupné hrozivé údaje a nevyvratitelné argumenty, věcně přednesené a analyzované na předcházejících jednáních.

Z mého pohledu neexistuje naléhavější úkol, než vybudovat všeobecné povědomí, předestřít problém mase miliard mužů a žen všech věkových kategorií, včetně dětí, kteří obývají tuto planetu. Strádání naprosté většiny z nich spolu s objektivními podmínkami, vytvářejí vhodné subjektivní podmínky pro uvědomovací proces.

Vše spolu souvisí. Negramotnost, nezaměstnanost, chudoba, hlad, nemoci, nedostatek pitné vody, bytů, elektřiny, rozšiřování plochy pouští, klimatické změny, mizející lesy, záplavy, sucha, půdní eroze, biologické oslabování, pohromy a další dobře známé tragédie jsou navzájem neoddělitelně spojené.

Bez vzdělání nemůže dojít k nutnému a naléhavému procesu uvědomění, o němž hovořím. Národy světa však mají na dosah velkou vzdělávací revoluci. To je zásadní myšlenka, kterou zde chci vyslovit.

Kuba, jejíž skromné úspěchy v této rozhodující oblasti nikdo nezpochybňuje, může zaručit, že s bezprostřední úvodní investicí 3 miliard dolarů a v každém z devíti následujících let dalších 700 milionů na vzdělávací materiály a zařízení, včetně půl druhého milionu solárních panelů pro komunity a osady, kde není zajištěna dodávka elektřiny, lze za dvanáct let alfabetizovat a přivést na úroveň šesté třídy základní školy 1,5 miliardy negramotných a pologramotných obyvatel země. Celkové náklady nedosahují ani 10 miliard dolarů, tj. necelých 0,004 % ročního HDP rozvinutých členských zemí Organizace pro spolupráci a hospodářský rozvoj.

Předpokládá to postupnou instalaci 4 milionů výukových míst vybavených prokazatelně účinnými audiovizuálními prostředky, a spolupráci širokého dobrovolného hnutí 8 milionů lidí, se znalostmi minimálně na úrovni 6. třídy základní školy, kteří by mohli provádět alfabetizaci a současně se stejnou metodou progresivně připravovat jako kvalitní odborní vychovatelé.

Případné rozhodnutí podpořit po dobu studia nebo výuky lidi bez zaměstnání skromným měsíčním platem, by umožnilo vytvořit 4-8 milionů slušných pracovních příležitostí, jež by vysoce ocenily miliony mladých lidí třetího světa, těch, kteří jsou bičem nezaměstnanosti postiženi nejhůře. Pro dárcovské země by to představovalo stejně nepatrnou částku: při měsíčním platu 100 dolarů a zapojení šesti milionů lidí do tohoto programu, by představovala každoročně 0,003% HDP Organizace pro spolupráci a hospodářský rozvoj.

Sečteme-li oba programy, náklady by se v prvních pěti letech přibližně rovnaly částce, jíž při současném tempu vynaloží USA za pouhých 15 týdnů na okupační síly v Iráku.

Téměř stejný počet obyvatel světa by se mohl s daleko menšími náklady vzdělávat za pomoci středně a krátkovlnného vysílání, za použití přijímače s malými fotoelektrickými články v ceně nepřevyšující 15 dolarů. Spolu s přijímačem by byla dodávána malá příručka s didaktickým materiálem.

Tuto metodu alfabetizace za pomoci rozhlasového vysílání, vyvinutou kubánskými pedagogy, poskytla naše země bezplatně několika státům, které jí již využívají, a ochotně by ji předala dalším zájemcům.

Za pomoci televizních přenosů vysílala naše země kurzy angličtiny, světově používaného jazyka, pro více než milion občanů. Náklady v devizách vynaložené státem činily 50 tisíc dolarů.

S pouhou jednou setinou procenta HDP Organizace pro spolupráci a hospodářský rozvoj, malým zlomkem z 0,7 % tolikrát přislíbených skupinou bohatých zemí a až na jednotlivé výjimky nikdy neposkytnutých, by bylo možné dodávat s pomocí solárních panelů po deset let 30 kilowatt elektřiny měsíčně 250 milionům rodin třetího světa, tedy celkem asi 1,5 miliardě lidí, nejchudšímu segmentu světové populace, který by mohl několik hodin denně využívat elektrického osvětlení a odpočinkového, informačního a vzdělávacího rozhlasového a televizního vysílání, aniž by spotřeboval jediný litr fosilního paliva.

Naše země, po více než čtyři desetiletí sužovaná blokádou, byla po pádu socialistického tábora nucena čelit svrchovaně obtížné situaci. Přesto dokázala vyprodukovat a ročně produkuje na volných plochách ve městech organoponickou metodou využívající slámy a zemědělského odpadu, kapkového zavlažování a systémů "microjet" s minimální spotřebou vody přes 3 miliony tun zeleniny. Současně vytvořila pracovní příležitosti pro téměř 300 000 občanů. Do atmosféry přitom nebyl vypuštěn jediný kilogram CO2.

Mohu vás informovat, že za týden zahájí školní rok na druhých stupních základních škol (7., 8. a 9. ročníky) celkem 505 000 kubánských starších dětí. S novými vzdělávacími metodami, jež jsme vytvořili, budou získávat třikrát více znalostí, než bylo běžné, a na každých 15 žáků bude k dispozici jeden učitel.

Prosím, abyste mne omluvili, ale uvádím názorné příklady toho, že i přes nezměrné překážky je stále možné učinit mnoho pro zachování životního prostředí a přežití lidstva.

Vše, o čem jsem hovořil, je neslučitelné s dravým ekonomickým systémem, který se ve světě prosadil, s nemilosrdnou neoliberální globalizací, s podmínkami a nároky, jejichž prostřednictvím MMF obětuje zdraví, vzdělání a sociální zabezpečení miliard lidí, s krutou metodou, jež za pomoci volného prodeje a nákupu deviz mezi silnými měnami a slabými měnami třetího světa každoročně připravuje rozvojový svět o pohádkové částky. Stručně řečeno, je to neslučitelné s politikou WTO, vytvořenou zjevně proto, aby mohly bohaté země zaplavovat svět svým zbožím bez jakéhokoli omezení, likvidovat průmyslový a zemědělský rozvoj chudých zemí, na něž nečeká jiná budoucnost, než dodávat suroviny a lacinou pracovní sílu. Je to neslučitelné s Celoamerickou dohodou o volném obchodu (ALCA) a dalšími dohodami o volném obchodu mezi žraloky a sardinkami, s monstrózním zahraničním dluhem, jež někdy pohlcuje až 50 % národních rozpočtů a za současných podmínek je naprosto nesplatitelný, s loupením mozků, téměř naprostým monopolem na dušení vlastnictví a přemrštěným a nevyváženým užíváním přírodních a energetických zdrojů planety.

Seznam nespravedlností by byl nekonečný. Propast se prohlubuje, rabovaní sílí.

Vedeny záměry a ideologií ďábelského a chaotického ekonomického pořádku, vyčerpají konzumní společnosti během pěti či šesti desetiletí ověřené a ověřitelné zásoby fosilních paliv, a tak za pouhých 150 let zkonzumují zdroje, k jejichž vytvoření planetě trvalo 300 milionů let.

Neexistuje ani smysluplná a jasná představa o energii, která bude pohánět miliardy automobilů, jež zaplavují města a silnice bohatých zemí a dokonce i mnoha zemí třetího světa. Je to dokonalý výraz naprosto iracionálního způsobu života a spotřeby, který se nikdy nemůže stát vzorem pro 10 miliard lidí, jež budou podle předpokladů obývat planetu po završení fatální ropné éry.

Takový ekonomický pořádek a takové modely spotřeby jsou neslučitelné s omezenými a neobnovitelnými základními zdroji planety a se zákony, jimiž se řídí příroda a život. Jsou v rozporu i s nejelementárnějšími etickými zásadami, s kulturou a morálními hodnotami vytvořenými člověkem.

Pokračujme v našem boji bez váhání a malomyslnosti, v pevném přesvědčení, že ačkoli se lidská společnost dopustila a dosud dopouští kolosálních chyb, člověk je schopen těch nejušlechtilejších myšlenek, nejvelkorysejších citů a překoná-li silné instinkty, jimiž ho vybavila příroda, je schopen položit i život za to, co cítí, a myslí. Za dobu trvání historie to dokázal mnohokrát.

Pěstujme tyto výjimečné vlastnosti a nebude nepřekonatelných překážek, nebude nic, co by se nedalo změnit!

Děkuji mnohokrát.