8. 9. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
8. 9. 2003

Česká média: Když rozhovor nepolemizuje s tvrzeními

Nedělní rozhovor serveru ČESKÁ MÉDIA s šéfredaktorem ČRo 6 Ivanem Šternem je ve své podstatě monologem, přerušovaným pouze otázkami jako mezititulky. Autoru Ivanu Jemelkovi nestál za to, aby se podrobně seznámil se všemi publikovanými analýzami a dokázal odlišit "zrno od plev" - jak ve svých otázkách, tak hlavně v Šternových odpovědích. Jeho otázky v důsledku toho nejdou k podstatě věci, nereagují na Šternovy odpovědi a spiny v nich. Daly si za cíl udržet pouze Šternovu sebeiluzi o vyváženosti, profesionalitě a kvalitě stanice, která za jeden rok ztratila 100 000 týdenních posluchačů... Záchrané kolo před definitivním potopením Titanicu.

Na počátku se odvolává na analýzu vysílání CEMES, aniž by si přečetl její kompletní zadání. Kdyby to udělal, nemohl by tvrdit Ivan Štern, že "...předmětem analýzy byl jen zlomek našeho programu....".

Předmětem analýzy je vzorek tří týdnů samostatného vysílání ČRo 6 (tedy vzorek z programové nabídky vysílané po ukončení vysílání RSE), a to dvou říjnových týdnů roku 2002 (úterý 1.10.2002 až pondělí 7.10.2002; pondělí 14.10.2002 až neděle 20.10.2002) a jednoho lednového týdne 2003 (pondělí 6.1.2003 až neděle 12.1.2003), tj. 303 odvysílaných hodin programu (z toho 3 hodiny bohoslužeb, 64 hodin cizojazyčných pořadů přebraných z vysílání ČRo 7 a 6,25 hodiny z Hlasu Ameriky a vysílání pořadu "O roma vakeren"). Předmětem analýzy byl celý vzorek bez bohoslužeb a vysílání v cizích jazycích (s výjimkou slovenštiny), tj. 229,75 hodiny. Srovnávaný vzorek je vnitřně soudržný (a je tedy nepodstatné, zda začíná pondělkem či nikoliv). Všechny tři týdny byly analyzovány podle shodných kritérií, aby výsledky pozorování a příslušné interpretace bylo možné mezi sebou srovnat a naznačit případné tendence ve vývoji reformované stanice.

Zdroj: Analýza CEMES >

A pokud by byl redaktor Jemelka důsledný, pak by musel s mnoha odpověďmi Ivana Šterna polemizovat. Ale o to mu nešlo. Šlo mu totiž o "zahlazovací" interview stejné kvality, jako když deník Super dělal interview s Václavem Klausem... Protože spokojit se a nepolemizovat se zjevně matoucími a zavádějícími odpověďmi může buď zaplacený a nebo neschopný novinář.

Základní myšlenka přitom pozornému čtenáři neunikne - i když je až v poslední větě. Tou ideou je portování audiozáznamů z webových stránek ČRo 6 na server Českých médií, čili postupné stěhování části zbylých, a pro Česká média názorově perspektivních posluchačů jinam.

Doufejme, že si spolu s audiozáznamy adoptuje PR agentura Česká média i Ivana Šterna a některé jeho kolegy. Její profilaci to pak výrazně pomůže... A doufejme, že se ve vysílání ČRo 6 v nejbližším období nebudou objevovat skryté reklamy na server Českých médií... Což by vedlo ke stížnostem.

Ivan Štern zapomíná, že benevolence končí u otázky a honorářů za "další užití" z pohledu autorského zákona a smluv autorů v ČRo 6... Obejít by se to snad dalo ve chvíli, kdyby se toto užití zahrnulo do selfpromo - reklamy stanice. Čímž by se pak ale musel legalizovat komerčně právní vztah ČRo 6 a ČM či v případě "reciprocity" dokonce výrazné prolnutí agendy a postojů Českých médií do veřejnoprávního prostoru.

Bude Český rozhlas o takovouto zjevnou reklamní provázanost se serverem PR agentury stát? Anebo chce Štern přiznat barvu a transformovat konečně ČRo 6 do podoby legální PR agentury?

Co se týče přiznání "ideové blízkosti" týdeníku Respekt a neplacené reklamy, kterou tomuto soukromému médiu dělá ČRo 6, platí zde jako i v ostatních odpovědích Ivana Šterna - přiznání ztěžuje zapírání. O politické orientaci Respektu není sporu. A Ivan Štern měl za úkol budovat poněkud méně jednostraně politicky vyhraněné vysílání. Nebo ne?

Nedělní rozhovor: I. Štern: Usilujeme o pluralitu názorů

Český rozhlas (ČRo) přešel od stanice ČRo 6/RSE ke stanici ČRo 6. Rada ČRo proto zadala Centru pro mediální studia Fakulty sociálních věd UK  (CEMES) rozbor obsahu vysílání nového rádia, aby věděla, zda tato stanice "představuje dostatečně významnou a jedinečnou nabídku služby veřejnosti, která by svým charakterem a zaměřením a svou hloubkou a kvalitou dostatečně vyvažovala nepřehlédnutelnou skutečnost, že stanici se dlouhodobě nedaří zaujmout významnější část posluchačů".
Šéfredaktorem ČRo 6 je Ivan Štern (1949). Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor vnitřní obchod. V letech 1972 a 1982 byl systémovým inženýrem, později učitelem na střední škole. V devadesátých letech působil na různých ministerstvech v pozici náměstka a poradce, naposledy v letech 1997 – 1998 na ministerstvu spravedlnosti. Od roku 2000 byl náměstkem programového ředitele Českého rozhlasu.
Česká média požádala Šterna, aby se vyjádřil ka závěrům analýzy CEMES.

ČM:  Autoři rozboru CMES konstatují mimo jiné: "Jakkoliv je ČRo 6 od října 2002 samostatnou stanicí, která se odpoutala od dřívějšího organizačního rámce ČRo 6/RSE, nelze její působení od tradice vysílání Radia Svobodná Evropa a ČRo 6/RSE tak zcela oddělit...S menší – ale stále značnou – mírou pravděpodobnosti lze také předpokládat, že na tuto stanici přechází z dřívější stanice představa, že jde o názorově dosti vyhraněné vysílání, pro něž je charakteristická inklinace k liberálně-konzervativním politickým postojům..."
Je to pravda? Liberálně-konzervativní politické postoje jsou v České republice často ztotožňovány s názory členů ODS. Je ČRo 6 nakloněná této straně?

I. Štern: Naše stanice není, a ani nemůže být nakloněna žádné straně. Na druhé straně připouštím, že spolupracuje s komentátory, kteří každý za sebe má blíže, nebo naopak dále k určitému názorovému proudu. Z toho se odvíjí jeho vidění politického světa a odráží se i v konkrétních komentářích. Nemyslím si ale, že závěr, který citujete, že jsme stanicí, jež inklinuje k "liberálně konzervativním postojům", je přesný. Opakované analýzy naší publicistiky by nepochybně dokumentovaly, že se naše stanice snaží dávat prostor i jiným, než citovaným postojům.

ČM:  V závěrech analýzy CEMES je uvedeno, že ČRo 6 lze považovat za převážně publicistickou stanici, méně již za stanici zpravodajskou. V popisu ČRo 6 na internetu se však konstatuje, že cílem je přinášet objektivní zpravodajství... Jak to tedy je? Přinášet objektivní zpravodajství, ale v omezené míře?

I. Štern: Na naší stanici, alespoň měřeno porcí vysílacího času, převládají pořady publicistického zaměření. Nijak to však neznamená, že nevěnujeme pozornost zpravodajství, které pochopitelně soustřeďujeme do pravidelných zpravodajských relací. Rád bych v této souvislosti zdůraznil, že zprávám věnujeme nejméně dvojnásobný čas, než jaký jim věnují jiné rozhlasové stanice, a že značný prostor dáváme zpravodajství zahraničnímu. Už z toho je patrné, že objektivní zpravodajství nepřinášíme "v omezené míře", naopak v míře značně rozšířené.

ČM:  Autoři rozboru považují za zásadní omezení informačního potenciálu ČRo 6 fakt, že poslední vysílání zpráv je již v 18 hodin. Podle nich to této stanici nedovoluje nabídnout věrným posluchačům úplný zpravodajský přehled o dění v daném dni. Může být zpravodajství objektivní, i když je neúplné?

I. Štern: Délka vysílání naší stanice je omezena ze dvou důvodů: jednak ekonomickými možnostmi Českého rozhlasu, jednak kapacitou samotné stanice. Pro celé vysílání disponujeme 10 kmenovými redaktory a zhruba 20 stálými externími spolupracovníky. Uznávám, že toto naše posluchače nemusí, pravděpodobně ani nezajímá. On za své peníze má nárok na kompletní servis. Zmíněnou výtku jsme  také uznali jako oprávněnou a hledáme způsob, jak tento stav alespoň o krůček zlepšit.

ČM:  Podle CEMES zpravodajství ČRo 6 klade výrazný důraz na zprávy ze zahraničí (66 %) a současně převažují především informace z potenciálních světových ohnisek neklidu a ozbrojených střetů (44 %). Je taková skladba zpravodajství objektivní? Nemělo se spíše mluvit o válečném zpravodajství se zahraničí?

I. Štern: Do zpráv se  dostávají přednostně informace, které mají jednak regionální přesah a jednak mohou ovlivnit světovou politiku, a tak i každodenní život běžného českého občana. Je proto přirozené, že zprávař věnuje pozornost především krizovým oblastem a krizovým událostem v nich. Na druhé straně bych s takovými závěry, že naše zpravodajství není objektivní, byl opatrný. Už vůbec bych byl opatrný s tvrzením, že se jedná o zpravodajství válečné.  Analýza se opírala o dvě velmi krátké časové výseče (pokud si vzpomínám, v trvání vždy týdne). Teprve opakované analýzy podobného typu by mohly dávat důvod k závěrům o určitých tendencích v našem zpravodajství. Takto je mohu nanejvýš vzít na vědomí. Ano, v tomto časovém úseku jsme u někoho mohli uváděný dojem vzbudit. Mezi budit dojem a být je ale značný rozdíl.

ČM:  Publicistické pořady ČRo 6 se věnují zejména aktuálním komentářům inspirovaným zpravodajskými sděleními (17 %), kultuře (necelých 17 %) a médiím (necelých 10 %).
Redaktor internetového serveru Britské listy Štěpán Kotrba v článku ČRo 6 neví, pro koho vysílá vám vytýká, že "ČRo 6 chybějí vlastní, nepřevzatá témata občanské společnosti, chybi pluralita názorů, je zjevná političnost až přepolitizovanost stanice ve zpravodajství i publicistice..." Je ČRo 6 skutečně především politickou stanicí?

I. Štern: Pokud si dobře vzpomínám, Rada Českého rozhlasu rozborem zpočátku sledovala srovnání programových segmentů, jak je produkovalo Radio Svobodná Evropa na naší stanici do okamžiku jeho zániku a jak je následně produkuje naše stanice jako jejich pokračovatelka. Z toho samotného je patrné, že předmětem analýzy byl jen zlomek našeho programu. V zásadě zprávy a hlavní publicistická relace Názory a argumenty. Původní zadání zpracovatel nemohl naplnit. Rádio Svobodná Evropa nebylo schopno své archivní snímky poskytnout, a tak došlo jen k analýze našich relací.
Pokud pan Kotrba tvrdí, že na naší stanici chybí vlastní, nepřevzatá témata občanské společnosti, tak se mýlí. S projektem občanského vysílání a vysílání zaměřeného na menšinovou problematiku jsem na stanici nastupoval před bezmála dvěma roky. Bezmála rok a půl na stanici každý den běží programový blok pod názvem Je to na vás… Systematicky se věnuje životu občanské společnosti v České republice.
Dokonce nesouhlasím s tím, že naše stanice stůně na nedostatek plurality názorů. Rozhodně o ni usilujeme. Nejen v rámci konkrétního pořadu, zejména v rámci celého programu.

ČM:  CEMES velmi oceňuje jak významný prostor je v ČRo 6 věnován i sledování tiskových médií (včetně internetových mutací zahraničních periodik). Naproti tomu váš přísný kritik Kotrba napsal: "Přehled českého tisku pak v dnešní době mimo propagace kamarádů postrádá už vůbec význam, zvláště nemá li přesné zadání a je-li tematicky i obsahově závislý pouze na subjektivním výběru "správně orientovaného" redaktora. Přečasté citace z jinak nečteného (prodaný náklad 16 428, zdroj:ABC ČR/MaM) Respektu jsou významnou propagací tohoto týdeníku za peníze ČRo..". Není na tom dost pravdy? Výběr z tisku je asi skutečně metoda dost subjektivní a proto obsahuje i značné riziko manipulace. S jakým cílem byl tento typ pořadů zařazen do programu?

I. Štern: Na stanici pracujeme s medii, zejména tištěný nebo internetovými na několika úrovních. V ranním vysílání se snažíme o přehled toho, o čem píší česká celostátní listy a významné listy zahraniční tak, abychom poskytli posluchači orientaci v tom, čemu se tisk ten den věnuje. Tato služba je ošidná a svým způsobem nevděčná, vždy můžeme být napadnuti, že výběr je tendenční a manipulativní. Přesto ji děláme rádi, víme od našich posluchačů, že ji vítají. Dokonce v době, kdy jsme ji (zhruba před rokem) přestali poskytovat, narazili jsme u nich na velkou vlnu nesouhlasu.
Pan Kotrba nám ale vytýká týdeník Respekt. Jednak se mýlí v tom, že z něho citujeme. My spolu s týdeníkem Respekt vytváříme samostatný publicistický pořad Akta R. Základem je naše publicistika a publicistika týdeníku. V rámci pořadu je dotvářena a má svoji vlastní přidanou hodnotu. Volba padla na týdeník Respekt z toho důvodu, že mezi tištěnými medii je jediným listem, který se zaměřením podobá naší stanici. Kdyby takových listů, jakým je Respekt, bylo na českém trhu více, nepochybně i tato spolupráce by byla mnohočetná. 

ČM:  V rozboru je také uvedeno, že když se srovná agenda zpravodajství a publicistiky, vynikne zejména rozdíl v zájmu o témata z domácího a zahraničního dění. Zatímco zpravodajství věnovalo zahraniční 66 % zpráv, publicistika jen necelých 15 % celku všech pořadů. Podobně velký je i rozdíl ve zpravodajském a publicistickém zájmu stanice o téma válka a terorismus. Zatímco zpravodajství věnuje této problematice necelých 44%, publicistika 3 %.
Proč ten rozdíl? Jaký je jeho smysl?

I. Štern: Znovu musím upozornit na zkreslení, vyvolané tím, že se analýza zabývala zlomkem našeho programu. Kdyby šla napříč programem, musela by zjistit, že zahraničně politickou problematikou se zabývá náš pořad O nás a našich sousedech. Pravidelně každou středu mapuje politické poměry v zemích střední Evropy, popřípadě zemí střední Evropě ne příliš vzdálených. Vedle toho diskusní studio STOP, které je možné slyšet každý všední den se zahraničně politické problematice věnuje nejméně dvakrát do týdne. Omezíme-li se, což učinila analýza, na náš hlavní publicistický pořad Názory a argumenty, přiznávám, že zahraniční publicistiky zde tehdy bylo méně, než publicistiky domácí. Příčinou nebyl ale záměr, ale rozložení sil na stanici. Kdybychom tutéž analýzu učinili dnes poté, co jsme výrazně posílili tým zahraničně politických komentátorů, zjistili bychom, že Názory a argumenty se domácí a zahraniční problematice věnují v rovnovážné proporci.

ČM:  CEMES vám vytklo, že opakujícím se nedostatkem ČRo 6 je – při srovnání inzerovaného denního programu a reálně odvysílaného programu – v případě cizojazyčného vysílání zásadní nekorenspondence nabízeného jazyka a času s reálně odvysílaným jazykem v daném čase. Proč místo německy vysíláte anglicky? Hodláte s tím něco udělat?

I. Štern: Ten nesoulad vznikl v důsledku toho, že jsme dodali do týdeníku Rozhlas naše programové schéma s chybou. Tutéž chybu jsme měli i na webové stránce.

ČM:  Ve váš prospěch asi příliš nemluví ani to, že u pořadů, "které je možné považovat za službu rozvíjející kulturní identitu národnostních a etnických menšin, je nápadný vysokých podíl pořadů převzatých z jiných stanic Českého rozhlasu".Jednoduše řečeno, zdá se, že redaktory ČRo 6 zajímají jiné věci než identita národnostních a etnických menšin, i když to je jeden z úkolů rozhlasu veřejné služby...

I. Štern: To není pravda. Nebyla to dokonce pravda ani v době, kdy analýza vznikala. Na obhajobu analýzy připomínám, že pozornost na základě přání zadavatele (jím byla Rada Českého rozhlasu) z již u vedených důvodů věnovala jen určité programové výseči. Tak jí unikl magazín Je to na vás…. Pravidelně každé úterý se od května 2002 na 40-ti minutové ploše věnuje problematice cizinců žijících v České republice. Stejně tak 20-ti minutový pořad, Zaostřeno na lidská práva, již léta pravidelně uváděný v pátek.

ČM:  Rozbor vysílání přiznává, že ČRo 6 vysílá také pořady zaměřené na... náboženský život... zabývá se problematikou národnostních menšin. Ovšem Kotrba vás kritizuje "za ...redukci náboženského vysílání na římsko-katolickou či evangelickou problematiku...A co jiné menšiny - sexuální, kulturní, náboženské, handicapované občany? Do oblasti menšin se dostali dokonce i lidé, jejichž některý rodič se ani jednou nerozvedl...", ptá se rovněž Kotrba. Jsou tedy menšiny, které si pozornost rozhlasu zaslouží, a které ne?

I. Štern: Naše stanice jako jediné medium v České republice se pravidelně každý týden v pořadu Kořeny věnuje srovnávání abrahámovských náboženství, judaismu, křesťanství a islámu z hlediska životního stylu, zvyků a tradic jejich nositelů, židů, křesťanů a muslimů.
Problematika jiných menšin, jak je citujete, dostává rovněž na naší stanici prostor. Jednak v magazínu Je to na vás, jednak v rámci diskusních pořadů Studia STOP, jednak v pořadu Zaostřeno na lidská práva a v neposlední řadě i v pondělních Hovorech po telefonu. Z četby našeho programového schématu, pravda, mnohé z toho, co tu píšu, vyčíst nelze. Je to ale náš dramaturgický záměr. Chceme se věnovat a věnujeme se problematice menšin, rozhodně je nechceme ghetoizovat, a to ani formou programovou.

ČM:  Nejzávažnější je asi následující nález CEMES: "Vazba mezi požadovanou aktuálností a potřebami posluchačů není vždy zcela naplněna – premiérové pořady jsou pravidelně zařazovány do časů, kdy populace v zaměstnaneckém poměru prokazatelně nemůže věnovat vysílání soustředěnou pozornost (a naopak reprízy jsou vysílány v časech a ve dnech, kdy by to možné bylo). ČRo 6 vysílá pouze na středních vlnách a končí vysílání ve 21:00. Realizované vysílací schéma fakticky selektuje posluchače tak, že posluchače v produktivním věku přehlíží a soustřeďuje se na vyšší věkové kategorie, které jsou v "premiérových" časech dostupné.
Z dostupných výzkumů Mediaprojektu poskytnutých zadavatelem vyplývá, že reálným posluchačem ČRo 6 je spíše důchodce (muž starší 60 let) s vysokoškolským vzděláním, ze středních Čech (z Prahy, případně z jiného města ČR nad 100 tisíc obyvatel). Tyto charakteristiky lze na základě dostupných zdrojů považovat za konstantní".
Skutečně je toto cílová skupina posluchačů ČRo 6?

I. Štern: Výtku, že premiéry a reprízy uvádíme v opačném gardu, jsme uznali a učinili příslušné změny. Skutečnost, že končíme v 21,00 hodin, je dána již jednou zmíněnými důvody. Protože však chceme a stojíme o to, abychom naším programem oslovovali i lidi v produktivním věku, připravujeme v tomto směru určité změny ve vysílacím schématu. Předpokládané změny však vyžadují určitý čas. Podnikli jsme i kroky, které lze učinit teď a hned. Tím nejvýznamnějším je, že naši posluchači mají každý den, prakticky po odvysílání, k dispozici na naší webové stránce k přehrání nebo ke stažení náš hlavní publicistický pořad Názory a argumenty. Připomínám, že tento krok byl iniciován i vaším serverem. Nyní činíme nezbytné kroky, aby tato audia byla přístupná i z Vašeho webu.

Ivan Jemelka 7.9.2003 , Zdroj: ČESKÁ MÉDIA

                 
Obsah vydání       8. 9. 2003
6. 9. 2003 Michael Meacher: "Americká vláda předem věděla o útoku z 11. září"
6. 9. 2003 Meacher: "USA zneužily 11. září k prosazování politiky světové nadvlády"
8. 9. 2003 Bush požádal Kongres o dalších 87 miliard dolarů na Irák
7. 9. 2003 Prezident Bush o obratu v americké politice vůči Iráku
5. 9. 2003 Slaný jako příklad "pravicové" diktatury bezohledných a silných Štěpán  Kotrba
8. 9. 2003 Celní válka: nikdy neříkej nikdy... Ladislav  Žák
8. 9. 2003 Česká média: Když rozhovor nepolemizuje s tvrzeními Štěpán  Kotrba
8. 9. 2003 ČTK versus BBC: emocionální propaganda versus analýza? Jan  Čulík
8. 9. 2003 Hájení neobhajitelného se na veřejnosti nedaří, v praxi probíhá hladce Josef  Trnka
8. 9. 2003 Tayseer Alouni, zpravodaje televize Al Jazeera , byl zatčen ve Španělsku
8. 9. 2003 Co zatím zjistilo vyšetřování smrti dr. Davida Kellyho?
8. 9. 2003 J. X. Doležal: Paula Wild je hezčí... Jan  Paul
5. 9. 2003 Slzy jsou SLANÝ aneb o nulové spravedlnosti Jakub  Polák
6. 9. 2003 Program nulové tolerance vůči neslušnosti a narůstající byrokracii v královském městě Slaný
5. 9. 2003 Ombudsman: I mistr tesař si občas usekne ruku
6. 9. 2003 Vyjádření vedení města Slaný ke zprávě ČTK z 1. 9. 2003 -- Rozhovor s ombudsmanem
5. 9. 2003 Nulová tolerance pohledem ochránce lidských práv
5. 9. 2003 Šabatová: V tomto případě žádný stěžovatel není Jakub  Polák
5. 9. 2003 Soudní řízení o "podvodu" Zdeněk  Jemelík
5. 9. 2003 Co má Pražské jaro společného s Wernerem Heisenbergem? Jan  Čulík
5. 9. 2003 Jak se dívá Jiří Pehe na Pražské jaro
1. 9. 2003 Hospodaření OSBL za srpen 2003
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
8. 9. 2003 Česká média: Když rozhovor nepolemizuje s tvrzeními Štěpán  Kotrba
8. 9. 2003 J. X. Doležal: Paula Wild je hezčí... Jan  Paul
8. 9. 2003 ČTK versus BBC: emocionální propaganda versus analýza? Jan  Čulík
6. 9. 2003 Michael Meacher: "Americká vláda předem věděla o útoku z 11. září"   
6. 9. 2003 Meacher: "USA zneužily 11. září k prosazování politiky světové nadvlády"   
5. 9. 2003 Permanentní obrana proti orwellům: ...a pak už být jen hluší a slepí Irena  Válová
5. 9. 2003 Co má Pražské jaro společného s Wernerem Heisenbergem? Jan  Čulík
5. 9. 2003 Jak jednat s exekutorem   
5. 9. 2003 Sexuální promiskuita vede k zabíjení   
5. 9. 2003 Slaný jako příklad "pravicové" diktatury bezohledných a silných Štěpán  Kotrba
4. 9. 2003 Vědí vláda a odbory co vlastně chtějí? Josef  Trnka
4. 9. 2003 Plivanec na Pejchala - novinář na scestí Štěpán  Kotrba
4. 9. 2003 "Někomu pomůže, nikomu neublíží" Josef  Veger
4. 9. 2003 Pierre Poujade: Obránce malých proti velkým Josef  Brož
4. 9. 2003 Bude vzdělání zbožím? Josef  Vít

ČRo 6 a někdejší Svobodná Evropa RSS 2.0      Historie >
8. 9. 2003 Česká média: Když rozhovor nepolemizuje s tvrzeními Štěpán  Kotrba
5. 9. 2003 Polština v ČT? Milan  Krčmář
2. 9. 2003 ČRo 6 neví, pro koho vysílá Štěpán  Kotrba
29. 8. 2003 Vyváženost ČRo 6?
aneb frekvenční analýza jednoho pořadu
Štěpán  Kotrba
25. 8. 2003 Zpráva CEMESu o ČRo 6 pro Radu Českého rozhlasu Jan  Čulík
21. 8. 2003 Facka zprava aneb štěkání podle Jemelky Štěpán  Kotrba
20. 8. 2003 Proč nepíše Jan Urban jako američtí novináři Jan  Čulík
18. 8. 2003 Kolik peněz si může ještě dovolit Český rozhlas vyhodit "do éteru" Štěpán  Kotrba
18. 8. 2003 ČRo 6 - tažný kůň s klapkami na očích, který zatáčí pouze vpravo Štěpán  Kotrba
28. 7. 2003 O cestě Jana Urbana do Iráku Jan  Čulík
18. 7. 2003 Komentář kontra zpravodajství Jan  Maršák
18. 7. 2003 RFE/RL: Stěhovat se nebudeme, nebudeme a nebudeme Štěpán  Kotrba
16. 7. 2003 Jak Jan Urban ve veřejnoprávním rozhlase šíří propagandu ve prospěch Bushovy vlády Jan  Čulík
16. 7. 2003 Stane se ČRo 6 stejně promarněnou šancí, jakou bylo "Rádio Svobodná Evropa"? Jan  Čulík
23. 6. 2003 Demokracie pro všechny: Zakažte komerční média ! Štěpán  Kotrba

Týdeník Respekt RSS 2.0      Historie >
8. 9. 2003 Česká média: Když rozhovor nepolemizuje s tvrzeními Štěpán  Kotrba
12. 8. 2003 Diskriminácia černochov zvýšila počet jazzových skladateľov Miroslav  Brada
7. 5. 2003 Xenofobie v českých sdělovacích prostředcích František  Kostlán
19. 11. 2002 Případ Šafránková: Zrušte trestní stíhání za pomluvu Jan  Čulík
11. 11. 2002 O náboženském vytržení za stalinismu a o monolitním pohledu na svět Jan  Čulík
21. 6. 2002 Mít tak jen české noviny Emil  Šíp
5. 6. 2002 Proč nikdo nemá rád novináře (aneb jsou média vymknuta z kloubů)? Miloš  Čermák
24. 4. 2002 Na podporu Ivana Breziny proti státnímu šikanování se vybralo 37 150, - Kč Radko  Kubičko
20. 2. 2002 Hájím svůj návrh správního řádu ČR Jiří  Kaucký
23. 1. 2002 Ilustrace a karikatura v českém tisku Jan  Paul
23. 1. 2002 Zeman by neměl podporovat princip kolektivní viny David  Hertl
26. 10. 2001 Protestuji proti rozhodnutí Miloše Zemana "zlikvidovat Respekt" Jeroným  Janíček
22. 10. 2001 Fencl spolupracoval s StB, ale "nikomu neublížil"...:) Jiří  Mašek