21. 8. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
21. 8. 2003

Jak je to s pralesy na Šumavě -- laický pokus o odpověď

Milý pane Šolere,

nedá mi to, abych neodpověděl na Váš článek o Šumavě. Zkraje poznamenávám, že stejně jako Vy nejsem vystudovaný biolog a ačkoliv se ochraně přírody a krajiny aktivně věnuji již přes deset let, situaci v NP Šumava podrobněji neznám a stejně jako Vy se v této otázce považuji za laika.

K "výzvě českých vědců":

Ano, bylo by jistě přesnější a objektivnější napsat "výzva části/některých/skupiny/etc. českých vědců". V otevřených zdrojích (internetu a médiích včetně odborných časopisů) jsem nicméně stanovisko žádného akademického pracoviště, které by kácení v prvních zónách NP podporovalo, nenalezl (mohl jsem, přirozeně, hledat špatně).

Menší část mimoakademických odborníků, kteří se v minulosti ke kácení vyjadřovali, zásah proti kůrovci skutečně podpořila (včetně mnou váženého a ctěného Ivana Dejmala). Tyto hlasy však (nikoliv překvapivě) zaznívaly především z rozpočtových a příspěvkových organizacích podřízených Ministerstvu životního prostředí, které v té době kácení v prvních zónách aktivně podporovalo.

Proti kácení se oficiálně postavila i některá odborná pracoviště Akademie věd ČR (v paměti mi uvízly ústavy entomologie a botaniky). Podporu kácení od odborných institucí nezávislých bezprostředně na MŽP jsem nezaznamenal.

1. K původnosti šumavských pralesů:

Máte zčásti pravdu, na Šumavě byste "původní ekosystém" hledal skutečně marně. Zákon však hovoří i o "lidskou činností málo ovlivněných ekosystémech", a to už na většinu šumavských prvních zón platí. V našich podmínkách se pak za prales již od devatenáctého století označuje i les, ve kterém člověk nehospodaří, nikoliv pouze les původní (to platí např. i o Boubínu).

Protože téměř nikde ve střední Evropě původní ekosystémy nenajdeme (všechny jsme je zničili nebo pozměnili), máme snad na ochranu těch stávajících rezignovat? Podle literatury dochází k dosažení klimaxu (zjednodušeně řečeno ekologicky stabilního stavu včetně druhové skladby), po cca 500 letech sekundární sukcese (například po vypálení nebo vykácení lesa). V některých oblastech Šumavy včetně Trojmezné už jsem měli od posledního velkého kácení skoro čtvrtinu za sebou... Pokud budeme začínat stále znova, nedosáhneme ekologické stability šumavských lesních ekosystémů nikdy, souhlasíte?

K smrkovým monokulturám na Šumavě:

Právě ve vrcholových oblastech Šumavy jsou smrkové "monokultury" (přesněji třtinové smrčiny) přirozeným lesním porostem. Se snižující se nadmořskou výškou postupně narůstá přirozený podíl ostatních dřevin, ale např. na Trojmezné je geograficky původní podíl smrku skoro stoprocentní. V nížinách samozřejmě nemají smrkové plantáže co dělat (alespoň z hlediska ekologické stability), o tom jste však, jestli tomu správně rozumím, nepsal.

Ke genofondu šumavských lesů:

Máte nespíš pravdu, genofond šumavských lesů naši předkové asi opravdu změnili. Co navrhujete? Celou Šumavu postupně vykácet a nahradit novou výsadbou z vybraných lokalit? Mám jiný nápad: starý dobrý přírodní výběr. Trvá to sice déle, ale vyjde to podstatně levněji a nemůžete se splést. To samozřejmě pouze za předpokladu, že se nám mezitím nepodařilo nositele "užitečných" genů vyhubit. Pokud ano, zajímalo by mne, co ale chcete v tom případě sázet na místě vykácených stromů a proč je chcete kácet plošně (resp. ne Vy, ale Správa NP Šumava).

K hranici kleče a smrku:

Jak už jsem psal, smrková "monokultura" je na Vámi zmiňované Trojmezné přirozeným (klimaxovým) ekosystémem. Jistě, člověk zde v minulosti zasahoval, věřím i těm přímočarým rozhraním mezi klečí a vysokým lesem (ačkoliv ani ty nemusejí být nepřirozené). Nemusíte mít ale obavy -- pokud zde přestanete hospodařit, "kosovka" nakonec smrky ze stanovišť, kde mají menší šanci, vytlačí (což samozřejmě platí i obráceně). Máte nějaký lepší nápad?

K vědcům podepisujícím petice podporující kácení:

Pokud podle Vás "bez problémů najdete stejný počet českých vědců, kteří se podepíší pod petici v opačném smyslu", pusťte se do toho. Naleznete-li jich aspoň patnáct, máte u mne balík recyklovaného papíru (1000 listů). Ale vzhledem k tomu, že o totéž se v posledních deseti letech marně pokoušela již Správa NPŠ, moc velkou naději Vám nedávám :)

Váš výrok "Jsem laik, nechci hledat pravdu" ze stejného odstavce komentovat nebudu, komentuje se sám.

K "ekologickým iniciativám" kopajícím za německé týmy:

Zmíněné pracovníky Akademie věd ČR z práce za německých třicet stříbrných, jak alespoň doufám, neviníte (pokud je mi známo, financuje provoz české akademie věd převážně český, nikoliv německý stát).

Máte samozřejmě právo na libovolný dojem, ale cítíte-li potřebu sdělit jej veřejnosti, jistě by se hodilo uvést nějaké argumenty. Zatímco v případě jaderné elektrárny Temelín je rakouská podpora části českých ekologických organizací nepochybná, v případě Šumavy slyším tento argument poprvé a, upřímně řečeno, nějak zde postrádám ono obligátní qui bono.

Zatímco v případě Temelína je nasnadě, že Rakušané se naší elektrárny bojí a proto se snaží bránit jejímu provozu, u Šumavy mi podobný motiv schází.

Navíc nemám informace o tom, že by se německá strana ve věci výrazněji angažovala; z článků v českých médiích lze naopak usoudit, že vedení německého parku komentuje situaci za hranicemi jen opatrně a na vyžádání.

Nevím, kde brali informace o evropských parcích autoři výzvy. Loňskou kritickou zprávu mezinárodní asociace IUCN o stavu NP Šumava však nepsali ani Němci, ani Rakušané, ale mezinárodní komise odborníků.

Dokáži tedy sice pochopit Váš pokus zahrát na národní strunu, ale v téhle skladbě příliš neladí :).

Spor o způsob ochrany (nejen) prvních zón NP Šumava je nicméně doopravdy naše věc, musí ho skutečně vyřešit Češi "na svém a po svém", jak píšete (nevím o nikom, kdo by to mohl udělat za ně). Nicméně doufám, že alespoň většina čtenářů Britských listů by kácení v prvních zónách našich národních parků a masivní vyvážení dřeva ze zón druhých odmítla jako škodlivé i v případě, že by se v národním parku Bavorský les dřevo těžilo ostošest...

Autor studuje právnickou fakultu Západočeské university, v letech 1992 -- 2002 byl členem občanského sdružení Děti Země, v současnosti se věnuje environmentálnímu právu a ochraně netopýrů.

                 
Obsah vydání       21. 8. 2003
21. 8. 2003 O mentalitě svlačce Jan  Čulík
21. 8. 2003 Dr. David Kelly předpověděl svou smrt v lese
21. 8. 2003 Útok na OSN v Bagdádu: Hrst názorů ze světového tisku
21. 8. 2003 Facka zprava aneb štěkání podle Jemelky Štěpán  Kotrba
21. 8. 2003 Poučení z krizového vývoje - dvacáté první srpny a přítomnost Michal  Jurza
21. 8. 2003 Jenom dvě stě kilometrů, nebo ještě blíže... Filip  Rožánek
21. 8. 2003 Policie ČR se omluvila za "závažná pochybení" svých příslušníků
21. 8. 2003 Machiavelli a jeho odkaz synu vladaře Josef  Vít
21. 8. 2003 Ředitel pražské zoo: neplivejte hystericky na naši instituci
21. 8. 2003 Podepište petici za společnou česko-izraelskou známku Petra Ginze
21. 8. 2003 Dementi: Radek Sárközi neodchází z UOK Radek  Sárközi
21. 8. 2003 Jak je to s pralesy na Šumavě -- laický pokus o odpověď Jan  Rovenský
20. 8. 2003 Vojna v Iraku sa oficiálne skončila, ale casus belli sa iba hladá... Daniel  Krajcer
20. 8. 2003 Proč nepíše Jan Urban jako američtí novináři Jan  Čulík
20. 8. 2003 Sociologie organizace Michela Croziera a úřady Václav  Prochor
20. 8. 2003 Okupácia 1968: KSS je hlboko zakotvená vo svojej minulosti Juraj  Marušiak
18. 8. 2003 MFD: Dlouhonohá "dokonale opálená" blondýna a PR pro krachujícího Fischera Jan  Čulík
4. 8. 2003 Hospodaření OSBL za červenec 2003
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
21. 8. 2003 Policie ČR se omluvila za "závažná pochybení" svých příslušníků   
21. 8. 2003 Proč se mlčí o občanském odporu ze srpna 1969? Karel  Mašita
21. 8. 2003 Jak je to s pralesy na Šumavě -- laický pokus o odpověď Jan  Rovenský
21. 8. 2003 Poučení z krizového vývoje - dvacáté první srpny a přítomnost Michal  Jurza
21. 8. 2003 O mentalitě svlačce Jan  Čulík
21. 8. 2003 Facka zprava aneb štěkání podle Jemelky Štěpán  Kotrba
20. 8. 2003 Proč nepíše Jan Urban jako američtí novináři Jan  Čulík
20. 8. 2003 Sociologie organizace Michela Croziera a úřady Václav  Prochor
18. 8. 2003 Kolik peněz si může ještě dovolit Český rozhlas vyhodit "do éteru" Štěpán  Kotrba
18. 8. 2003 Hospodářský růst -- tabuizované téma? Jaroslav  Krajči
18. 8. 2003 Vatikán nařídil biskupům, aby utajovali sexuální zneužívání, páchané katolickými kněžími   
18. 8. 2003 Romové jsou sice páté kolo u vozu, avšak... Alžběta  Janíčková
18. 8. 2003 Marta Kubišová: Tí, čo boli pri revolúcii, sa na nej stále vezú Miroslav  Brada
18. 8. 2003 ČRo 6 - tažný kůň s klapkami na očích, který zatáčí pouze vpravo Štěpán  Kotrba
18. 8. 2003 MFD: Dlouhonohá "dokonale opálená" blondýna a PR pro krachujícího Fischera Jan  Čulík

Šumavský kůrovec a Hnutí Duha RSS 2.0      Historie >
21. 8. 2003 Jak je to s pralesy na Šumavě -- laický pokus o odpověď Jan  Rovenský
19. 8. 2003 Jde skutečně o záchranu šumavských pralesů? Jiří  Šoler
15. 8. 2003 Blokáda šumavských pralesů   
15. 8. 2003 Výzva českých vědců: Zachraňme zbytky šumavských pralesů   
10. 1. 2002 Kužvart si stěžoval Balvínovi na pořad Nedej se Jakub  Kašpar
12. 12. 2001 Jak je tajně devastována Šumava Ivona  Matějková