|
20. 8. 2003
Proč nepíše Jan Urban jako američtí novináři
|
Po kritice Britských listů, že Jan Urban z Českého rozhlasu 6 zkresluje fakta týkající se kontroverze ohledně britsko-amerického útoku na Irák, |
Kritické informace, týkající se kontroverzní situace v dnešním Iráku sice Jan Urban zveřejní, ale neodpustí si nejrůznější podprahové, omluvné interpretace, vstřícné vůči americkému establishmentu. Nezávislost novináře to kompromituje. Při nedávném rozhovoru v redakci ČRo 6 jsem argumentoval, že profesionální novinář má informovat o faktech, a teprve pak na jejich základě, bez ohledu na své osobní předsudky, by měl syntetizovat profesionální úsudek a závěr. Můj oponent v diskusi naopak argumentoval, že taková "profesionálně objektivní" analyza by byla neslaná a nemastná, bezzubá. Zuby má prý až "názor". Srovnejte, prosím, to, co v pondělí na ČRo 6 odvysílal Jan Urban, s několika namátkou vybranými americkými zdroji, které, na rozdíl od tohoto autora, zdá se, ctí princip objektivní, nezávislé kritické žurnalistiky a profesionální syntézy, bez ohledu na osobní názor reportéra. Posuďte, co je víc bezzubé -- zda Urbanova vůči americké správě v Iráku podlézavá a omluvná propaganda, anebo nezávisle koncipované reportáže amerického tisku. Chceme se zde zabývat komentářem Jana Urbana, který se vysílal v ČRO v pondělí 18.8., jeho kompletní text je na stránkách ČRo 6 ZDE. Už titulek komentáře je zavádějící:
"Pokračující sabotáže a útoky na koaliční vojáky udržují napětí v Iráku".Co když je tomu ale obráceně? Co když napětí v Iráku udržuje přítomnost okupačních vojsk a místní obyvatelstvo se proti okupantům, které v zemi nechce, brání? Jak ví Jan Urban, že útoky pocházejí jen zbytků prosaddamovského režimu? Podle zpráv je totiž pravděpodobné, že motivace protiamerických útoků je různá, i když americká armáda tvrdí, že se v poslední době zároveň v Iráku soustřeďují i protiameričtí aktivisté organizace al Kajdá ze Saúdské Arábie a útočí tedy na okupanty systematičtěji. V jednom z úvodních odstavců svého komentáře líčí Jan Urban chaos, který v současnosti v Iráku zavládl. Loutkovou iráckou radu, která plně závisí na rozhodování amerických okupačních sil, (její rozhodování má právo americký správce vetovat:) Jan Urban zavádějícím způsobem charakterizuje jako "iráckou vládu".) Seriózní komentátor by zůstal u popisu nynějšího chaotického stavu a nechal na posluchači, ať si udělá vlastní úsudek. (Viz citace z amerického tisku, níže.) Urban však úsudku posluchače nedůvěřuje. Musí posluchači dát k dispozici i propagandistickou interpretaci, že "Nehybnost diktatury je sice pro mnohé smrtelná, ale pro ostatní alespoň navenek pořádkumilovná." Ocitujme celý jeho odstavec, jímž sice sděluje, ale zase ne tak otevřeně, že po více než třech měsících americké správy nad Irákem je v zemi víceméně nezvládnutelný chaos: Vedle otevřených sabotáží [se navíc] nepodařilo zabránit ani krádežím kabelů rozvodů vysokého napětí, které fakticky omezily dodávky elektřiny na jih země. Další populární výtkou na adresu mezinárodní okupační správy je, že za Saddáma prý bylo bezpečněji, méně kriminality a vůbec větší klid. To je nesporná pravda a nijak nová. Nehybnost diktatury je sice pro mnohé smrtelná, ale pro ostatní alespoň navenek pořádkumilovná.
Američané si mohou nad chaosem podle Jana Urbana prý dnes jen povzdechnout. Je dojemné, že s okupačními jednotkami v Iráku pociťuje Jan Urban tolik empatie:
Americké vojenské velení si může jenom zpětně povzdechnout, že v dubnu po dobytí Bagdádu podcenilo fakt, že řada elitních jednotek irácké armády a Ministerstva vnitra se prostě bez boje vypařily. Američanům se vede v Iráku špatně. Urban to omlouvá: vždyť přece "každá okupační správa dělá chyby". Podle Urbana ale za ty chyby mohou sami Iráčané. Američané - i iráčtí civilisté (jejich smrt se však neeviduje :( ) - jsou zabíjeni, protože Američané dělají chyby, které přece zavinili Iráčané svou nenávistí vůči Američanům. Kdyby Iráčané okupanty milovali, všechno by bylo v pořádku. Ach, ti zlí Iráčané! Jak je možné, že správně nechápou americkou okupaci:
Dva výbuchy exportního sobotního ropovodu zastavily opět na několik týdnů vývoz ropy přes turecké přístavy. Každý den znamená pro rekonstrukci Iráku ztrátu více než sedmi milionů dolarů. V posledním týdnu se objevil i nový varující vývoj. Útoky na koaliční vojáky se objevily (co to proboha je za formulaci, "útoky se objevily"?) i na dosud klidném jihu země. Bombový útok na jasně označenou britskou vojenskou sanitku či zastřelení dánského vojáka, který se pokoušel zabránit krádeži drátů rozvodu vysokého napětí, nesou všechny znaky úmyslné eskalace napětí. (Jak to Urban ví, že jde o "úmyslnou eskalaci napětí? Je přece docela dobře možné, že v nynějším chaosu se stal Irák -- mimo jiné -- rájem i pro nezvládnutelné, nepolitické, avšak ozbrojené kriminální živly. V britském rozhlase jsem právě slyšel reportáž, že vražedné kriminální podsvětí terorizuje a bezohledně vraždí úplně obyčejné irácké civilisty.) V nervózní atmosféře nedůvěry je potom možné i to, že teprve zásah guvernéra ukončil stávku v elektrárně v Basře, kde se ti, kdo elektřinu vyrábějí, rozhodli stávkovat proti nedostatku elektřiny. Každá okupační správa navíc dělá i chyby. Chyby jsou nevyhnutelné, násobené v arabském kultovním kontextu i zažitou nechutí k cizincům a v posledních desetiletích obzvláště k Američanům.
Šokující zprávou z minulých dní je informace o tom, že Američané zastřelili kameramana tiskové kanceláře Reuters, protože si ze vzdálenosti padesáti metrů v nervozitě spletli (!) televizní kameru, kterou měl na ramenou, s odpalovačem granátů, který útočníci nosí také na rameni. Je to možné, mladí američtí vojáci, vystavení neustále hrozbě smrti, jsou "nervózní". Zároveň je ale zcela nepřijatelné, aby jen proto masakrovali civilisty. Není divu, že to ve světě vyvolává rozhořčení. Pozoruhodné je, jak omluvným tónem hovoří o smrti známého kameramana Jan Urban: Nervozita na obou stranách potom nemůže nevést k dalším chybám a k tragédiím. Velmi zkušený kameraman agentury Reuters Palestinec Mazen Dana byl v sobotu vpodvečer zastřelen americkým vojákem, když rychle vystoupil z auta a namířil na jeho přijíždějící tank kameru. Kameraman jenom dělal svoji práci a chtěl zachytit dobrý záběr. Voják ve věži tanku zase ve zlomku vteřiny viděl arabsky vyhlížejícího muže, jak rychle vystupuje z auta a míří na něj něčím, co nemusela, ale také mohla být protitanková zbraň. Pozoruhodný je ten rasový podtext. Zastřelení světoznámého kameramana je vlastně omluvitelné, vždyť on vypadal arabsky! Informace, že Mazen Dana "rychle vystoupil z auta" je soudě podle níže uvedeného svědectví jeho zvukaře, z amerických zdrojů, asi nepřesná. V místě se totiž pohyboval se svým zvukařem už delší dobu a předtím komunikoval s americkými strážemi před vězením, které filmoval. Na ukázku, jak vypadá opravdové zpravodajství, nepředsudečné a bez zaujatosti, ocitujme pro srovnání několik amerických zpravodajských zdrojů a srovnejme způsob, jak o smrti kameramana organizace Reuters referovaly mezinárodní sdělovací prostředky:
Reuters:Světové mediální organizace požadovaly v pondělí veřejné vyšetřování smrti televizního kameramana tiskové kanceláře Reuters, kterého zabila americká vojska. Je to už druhý novinář z této mezinárodní tiskové kanceláře, který byl za poslední čtyři měsíce v Iráku usmrcen.
Výbor na ochranu novinářů se sídlem v Americe a Reportéři bez hranic se sídlem v Paříži naléhaly na Washington, aby vyšetřil, jak je možné, že, jak uvádí oficiální americká zpráva, si voják v neděli spletl kameru Mazena Dany s odpalovačem granátů. Reuters také požaduje, aby bylo řádně vyšetřeno usmrcení druhého jejího kameramana posádkou amerického tanku. 8. dubna usmrtil šrapnel Tarase Protsyuka v bagdádském hotelu, v němž bydleli novináři. Vojáci tvrdili, že z hotelu kdosi řídil nepřátelskou palbu. (...) Organizace Amnesty International konstatovala, že zahraniční novináři jsou častými obětmi při zabíjení civilistů americkými vojáky. "Je zjevné, že [Američané] zabíjejí novináře nesmírně pravidelně," sdělil výzkumný pracovník organizace Amnesty International pro Irák Said Boumedouha organizaci Reuters. "To vede k zintenzivňování protiamerických nálad." (...) Generální tajemník organizace Reportéři bez hranic Robert Menard obvinil Spojené státy, že řádně nevyšetřují předchozí usmrcení novinářů - konkrétně jde o smrt Protsyuka a jednoho španělského kameramana v bagdádském Hotelu Palestina. "Nejenže spáchala americká vojska během této války četné chyby, ale - až do nynějška - nebyly tyto chyby předmětem řádného vyšetřování," konstatoval Menard. "Takzvané vyšetřování Pentagonu, týkající se střelby amerických vojáků na Hotel Palestina, prohlašuje americké vojáky za nevinné ostudným způsobem," dodal v prohlášení, v němž naléhá, aby Washington publikoval celou svou zprávu. Dosud byl z ní zveřejněn jen úryvek. Tisková kancelář Reuters také požaduje, aby jí byla zpřístupněna celá tato zpráva. Organizace Reportéři bez hranic konstatovala, že požaduje písemně od ministra obrany Donalda Rumsfelda, aby byl nedělní incident řádně vyšetřen. Ve zprávě, vydané minulý týden, konstatovala Amnesty International, že americká vojska čelí v Iráku složité situaci, když musejí rozeznávat bojovníky od civilistů. Avšak AI naléhá, že americká vojska mají povinnost respektovat základní pravidla OSN týkající se policejní práce s civilním obyvatelstvem. Americká armáda odmítá odhadovat, kolik civilistů přišlo [od začátku americké okupace Iráku] o život, ale přiznává, že v některých případech vojáci usmrtili civilisty. (...) Kompletní text v angličtině ZDE
USA Today:Smrt novináře se stala rozbuškou protestů(...) V neděli, v incidentu, který vyvolal obnovené protesty a znepokojení od sdělovacích prostředků a novinářských organizací, byl palestinský kameraman pro televizi Reuters, Mazen Dana, 43, zastřelen posádkou amerického tanku, když natáčel před jedním vězením nedaleko Bagdádu. Danovu kameru si vojáci prý spletli s odpalovačem granátů, přestože práce Dany a jeho štábu na daném místě byla schválena vojenskými úřady. Dana je patnáctým novinářem, usmrceným při iráckém konfliktu, a je druhým novinářem tiskové kanceláře Reuters, který byl zabit v Iráku střelbou z amerického tanku. K jeho smrti došlo jen několik dní poté, co kontroverzní vojenské vyšetřování shledalo nevinnými americké jednotky, které usmrtily v dubnu dva novináře v jednom bagdádském hotelu. (...) Tisková kancelář Reuters požaduje "plné a veřejné odhalení" všeho, co zjistí vyšetřování nedělního incidentu. "Chceme, aby zpráva o tomto incidentu byl plně k dispozici veřejnosti," konstatoval mluvčí Kyle Arteaga. V pondělí požadovaly i organizace pracovníků ve sdělovacích prostředcích plné vyšetřování Danovy smrti. Konstatovaly, že vyvolává znepokojující otázky ohledně postojů koalice vůči novinářům v Iráku. Danovi kolegové protestovali proti jeho smrti s fotografiemi svého mrtvého spolupracovníka. (...) "Viděl jsem americké vojáky kolem nás a zařval jsem na vojáka, který ho zastřelil... 'Viděl jsi, že má kameru, pročs na něj střílel'?" konstatoval Nael al-Shyouki, který s Danou pracoval jako zvukař. "Samozřejmě uznáváme, že americká vojska čelí nebezpečí, ale zároveň mají povinnost zajistit, aby novináři, kteří pracují na bojišti, nepřišli k žádné újmě," konstatoval Joel Campagna z Výboru na ochranu novinářů. Kompletní článek v angličtině ZDE
The Baltimore Sun: (...) Vojenští činitelé vyjadřovali soustrast v souvislosti se zabitím kameramana Mazena Dany a charakterizovali jeho usmrcení jako chybu, ovšem zdůraznili, že [američtí] vojáci nebudou střílet výstražné výstřely [do vzduchu], pokud se domnívají, že jsou ohroženi. (...)
Smrt Mazena Dany zděsila stovky novinářů, přítomných v Iráku, kteří informují o amerických bojích proti iráckým partyzánům. "Jsem hluboce zarmoucen, že vás musím informovat o smrti dalšího novináře organizace Reuters v Iráku, a zase to bylo rukama amerických vojáků," konstatoval generální ředitel organizace Reuters Tom Glocer ve svém prohlášení. Newyorský Výbor na ochranu novinářů a pařížská organizace Reportéři bez hranic požadují, aby Washington zahájil plné vyšetřování a aby se zodpovídal veřejnosti za usmrcení tohoto třiačtyřicetiletého Palestince. Dana byl druhý kameraman organizace Reuters -- a sedmnáctý novinář -- který zemřel od začátku války dne 30. března. Kameraman organizace Reuters Taras Protsyuk zemřel 8. dubna poté, co jeden americký tank začal střílet na hotel Palestina v Bagdádu, zatímco americká vojska dobývala město. Americká armáda nedávno shledala americké jednotky nevinnými v této věci. Tvrdí, že střílely v sebeobraně. Svědci však konstatovali, že z hotelu nikdo nestřílel, když na něj američtí vojáci začali pálit. (...) Na posledních Mazenových záběrech, které se opakovaně vysílaly v satelitní televizi, která je sledovatelná i v Bagdádu, je vidět, jak se blíží dva tanky, bližší z nich byl asi ve vzdálenosti 50 metrů, když se ozvalo šest výstřelů a kamera spadla z Danova ramene. Dana byl zřejmě usmrcen prvním výstřelem, který mu pronikl do prsou. "Viděl jsem Mazenu. Jednou vykřikl, položil si ruku na prsa, padl na zem a začal křičet," řekl Nael al-Shyouki, který s Danou spolupracoval. "Viděl jsem, jak krvácí. Ohlédl jsem se, viděl jsem americké vojáky kolem nás a zařval jsem na toho vojáka, který ho zastřelil: "Proč jsi ho zastřelili. Jsme z televize. Viděl jsi ho s kamerou, proč jsi ho zastřelil?" Kompletní článek v angličtině ZDE
Washington Post:
(...) V průměru se stávají američtí vojáci terčem útoků asi dvanáctkrát denně. Od té doby, co prohlásil 1. května 2003 prezident Bush, že válka v Iráku v podstatě skončila, bylo v Iráku usmrceno nejméně 58 vojáků a stovky jich byly zraněny. Podle současných předpisů, konstatoval mluvčí americké armády plukovník Guy Shields, nestřílí vojáci varovné výstřely.
(...) Dana a Shyouki se vydali k vězení Abu Ghraib, poté, co Američany vedená provizorní koaliční správa oznámila, že předchozího dne bylo usmrceno při útoku na vězení šest Iráčanů a padesát jich bylo zraněno. Oba muži, zkušení palestinští novináři ze Západního břehu Jordánu, měli civilní oblečení a neměli neprůstřelné vesty. Když vyšel z vrat vězení americký voják, oba novináři ho požádali o rozhovor. To odmítl. Pak ho požádali o povolení natáčet z mostu ve vzdálenosti asi 500 metrů, z něhož je vidět celé vězení. "Řekl nám, to není problém, můžete si tam jít natáčet," konstatoval jednatřicetiletý Shyouki. Nalezli si otevřené místo na mostě a natáčeli tam asi deset minut. V místě byly nejméně dva další televizní štáby, dále dva fotografové a jeden tiskový reportér. "Chtěli jsme si být jisti, že nás vidí, tak jsme se drželi v blízkosti ostatních reportérů a oni věděli, že jsme novináři," řekl Shyoukhi. Pak přejeli krátkou vzdálenost k základně mostu. Když viděli, že se k nim blíží z druhé strany od vesnice konvoj, zastavili a vytáhli kameru. Shoukhi se postavil vedle Dany a Dana nafilmoval několikavteřinový záběr, na němž se k němu blíží tank a v něm je vidět dva vojáky. Záběr zaznamenal alespoň pět výstřelů v rychlém sledu. Kamera se naklonila kupředu a pak spadla na zem. "Neočekávali jsme, že na nás budou střílet," řekl Shoykhi. "Byl to otevřený prostor, byli tam civilisté, byly tam další kamery. Kdybych si myslel, že jsme jen v jednoprocentním nebezpečí, že nás nevidí, nešli bychom tam." Shyouki řekl, že viděl, jak kulky zasáhly chodník a kolem se šířily malé obláčky prachu. Vrhl se k zemi. Dana, řekl, vykřikl, dal si ruku na prsa a pak upadl. "Začal jsem křičet. 'Mazene, mluv na mě! Mluv na mě!'Neřekl nic." Přišli vojáci s napřaženými zbraněmi. Ten voják, který podle Shyoukhiho vystřelil, nesl pistoli. "Zařval jsem na toho, který vystřelil: 'Tys ho zastřelil, tys ho zabil. Je to novinář, kameraman.'Ten voják křičel, 'Ustupte zpět! Ustupte zpět!'" Američtí činitelé konstatovali, že si vojáci spletli kameru, zabalenou v modrém plátně a její bílý mikrofon s raketometným granátem, pro nějž je charakteristická malá hlavice na dlouhé trubce. Výstřely byly vypáleny asi z 50 -- 70 metrů. Malek Kanaan, kameraman od BBC, který filmoval ve vzdálenosti asi 100 metrů, konstatoval, že podle jeho názoru byla Mazenova kamera ve světle pozdního odpoledne dobře viditelná. Totéž konstatovali i obyvatelé tamější vesnice. "Bylo to tak jasné," řekl Kanaan. "Bylo to naprosto zjevné." Zatímco americká armáda pečlivě sčítá své vlastní mrtvé a raněné, neregistruje počet civilních mrtvých a raněných v Iráku. Počet těchto mrtvých a raněných není nikde systematicky zaznamenáván a šíří se jen ústním podáním. 8. srpna, konstatují místní lidé, bylo usmrceno nejméně 5 civilistů -- včetně osmileté holčičky - když byli překvapeni na vojenském stanovišti v Bagdádu. O dva dny později usmrtili vojáci dva irácké policisty, které si spletli za zločince. Nejméně tři lidé byli usmrceni 27. července, konstatují místní občané, když americká vojska začala střílet na automobily, které předjely vojenský kordon. Ibrahim Jaafari, předseda Irácké vládní rady, konstatoval, že by "měli dávat vojáci větší pozor", než začnou smrtelně střílet. Kompletní článek v angličtině ZDE
Citovali jsme výlučně z amerických zdrojů. Evropské zdroje budou kritičtější. Necháváme na čtenářích, aby si učinili vlastní úsudek o tom, jak seriózně a objektivně zpracoval pro vysílání ČRo 6 Jan Urban jen tuto jedinou dílčí informaci. Cítíte, prosím, milí čtenáři, mezi etosem práce Jana Urbana a západního tisku určitý -- zásadní -- rozdíl? V čem asi spočívá? |
