15. 8. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
15. 8. 2003

Jak mohou dnešní Spojené státy legitimizovat své činy

Znepokojení ohledně vztahů mezi Evropou a Amerikou, americké postoje vůči Radě bezpečnosti OSN, i budoucnost multilateralismu vyplývají z jediného, základního problému období po ukončení studené války -- problému mezinárodní legitimity. Když Spojené státy začnou užívat své moci, bude to světové veřejné mínění a zejména liberální demokracie v Evropě považovat za legitimní? Anebo se budou Spojené státy jevit, jak se jevily mnohým během útoku na Irák, jako svého druhu teroristický stát?

To jsou otázky, které si položil v časopise Foreign Policy Robert Kagan:

Legitimita je nesmírně důležitá. Žádná americká vláda nechce, aby lidé považovali za nelegitimní její rozhodnutí vstoupit do války. Proto před útokem na Irák usiloval George Bush o podporu OSN. Pokud svět dojde k názoru, že nějaká mocnost jedná nelegitimně, vede to k omezení spolupráce jiných zemí, které jsou ochotny sypat písek do převodových kol i jediné supervelmoci. Je velmi nepravděpodobné, že by Američané souhlasili s tím, že by jejich vláda měla systematicky jednat způsobem, který většina ostatního světa, a zejména lidé v jiných zemích, kteří jsou jako oni, považují za nelegitimní.

Pro Američany je to nový problém -- je to důsledek změn v mezinárodním systému po ukončení studené války. Po druhé světové válce nikdo vážně nezpochybňoval americkou zahraniční politiku ani v Evropě, ani ji nezpochybňovali asijští spojenci USA. Americká odpovědnost bránit "Západ" před Sovětským svazem a mezinárodním komunismem do určité míry ospravedlňovala i pochybnou americkou politiku. Svět tehdy respektoval americkou zahraniční politiku nikoliv proto, že by dodržovala mezinárodní právo, ale proto, že Američané stáli v čele společné obrany Západu.

Obrovským úkolem této i budoucích amerických vlád je, jak a čím nahradit tento starý a neobnovitelný zdroj americké legitimity. Nynější bezprecedentní americká nadvláda po celém světě vyvolala podezřívavost a odpor i mezi americkými spojenci.

Vinu za tento stav věcí nenese v první řadě žádná konkrétní americká vláda, míní autor. I když nekvalitní diplomacie a neodpovědná rétorika může vést k vzniku napětí, jádrem problému je výjimečná struktura současného mezinárodního systému. Obrovská moc Spojených států a absence jakékoliv realistické konkurence přirozeně musejí vyvolávat velké obavy, a to nejen u těch, kteří nemají prospěch z americké nadvlády, ale i u některých amerických spojenců, kteří z její nadvlády prospěch mají.

Globální opozice vůči válce v Iráku měla mnoho společného s těmito obavami. Američané nebudou vždycky schopni říci světu: "Důvěřujte nám, my víme, co děláme."

Řešení pro vzniklý problém mezinárodní legitimity však nejsou jen tak nasnadě. Mnoho kritiků Spojených států nepřímo přiznává, že základem problému je přílišná rozrůzněnost moci. Mnoho Evropanů by například rádo vidělo vznik systému, založeného nikoliv na americké hegemonii, ale na systému rovnováhy sil. Legitimita by vznikla z nového "koncertu" světových mocností, kdy by nikdo nesměl jednat bez souhlasu ostatních.

Avšak multipolární systém prostě neexistuje. Evropě chybí vůle k tomu, aby se stala druhým "pólem", konkurencí americké moci. A většina Evropanů by nechtěla multipolární svět, kde by druhým pólem byla supervelmoc jako Čína či Rusko.

Vzhledem k tomu, že je Evropa neschopná vytvořit skutečnou globální multipolaritu, snaží se vytvořit náhražku v Radě bezpečnosti OSN.

Avšak Evropané jsou v poslední době stále více zvyklí na to, že se vzdávají moci ve prospěch nadnárodních instituc. Vvětšina Američanů si ovšem nemyslí, že musejí být Spojené státy vždy vázány rozhodnutími Rady bezpečnosti OSN. Rada bezpečnosti se nikdy neetablovala jako konečná autorita, která má právo legitimizovat vojenské akce.

Formální legitimizace nestačí. Pokud usilují Spojené státy o to, aby svět viděl jejich akce jako legitimní, budou si muset vytvořit tuto legitimitu starým, tradičním způsobem. Budou muset podporovat nikoliv jen své úzké národní zájmy, ale také obecný zájem liberálnědemokratického světa. I když nelze znovu vytvořit alianci z doby studené války, Američané by se měli vrátit k podobné vedoucí roli demokratického světa, jakou hráli za studené války.

Úspěch řeší většinu problémů, jak ukázala globální reakce na pád režimu Saddáma Husajna. Konečná legitimita útoku na Irák a amerického chování obecně však bude záviset na tom, jak to s Irákem dopadne v dlouhodobější perspektivě. Pokud se ukáže, že Spojené státy v Iráku vytvořily liberální demokracii, odstranili bezpečnostní hrozbu z tohoto regionu a vedly tuto válku nikoliv jen pro své vlastní zájmy, pak bude tato válka v podstatě považována za legitimní. Pokud však zůstane Irák nestabilní a nedemokratický a nezlepší se ani stabilita regionu, pak bude legitimita amerických akcí a americké zahraniční politiky oslabena.

Kompletní článek v angličtině ZDE

                 
Obsah vydání       15. 8. 2003
15. 8. 2003 Americké "lidské štíty" čelí v USA 12 letům vězení a pokutě jednoho milionu dolarů
15. 8. 2003 Blair donutil Kellyho podrobit se druhému výslechu
14. 8. 2003 Kelly: "Bylo to celé černobílé"
15. 8. 2003 Byl Hitler před mnichovskou konferencí málem zavražděn?
15. 8. 2003 Postkomunistické země se nedají zreformovat bez morálky a pevného právního řádu Jan  Čulík
15. 8. 2003 Jak mohou dnešní Spojené státy legitimizovat své činy
15. 8. 2003 Proč byla zlikvidována vlaková pošta Tomáš  Krček
15. 8. 2003 Elektronické mýtné v Německu - exportní šlágr nebo Stolpeho noční můra ?
17. 8. 2003 Amnesty International kritizuje porušování lidských práv v Rusku
15. 8. 2003 Odškodnění obětem trestných činů
15. 8. 2003 Správné rozhodnutí: vláda nesnížila hranici trestní odpovědnosti pod patnáct let Eduard  Vacek
15. 8. 2003 Blokáda šumavských pralesů
15. 8. 2003 Výzva českých vědců: Zachraňme zbytky šumavských pralesů
15. 8. 2003 Zahraniční Češi "zažalují český stát o 100 milionů dolarů" Jiřina  Fuchsová
14. 8. 2003 Ve věci rasistického útoku na Palmovce má v pátek 15. srpna padnout rozsudek Helena  Svatošová
15. 8. 2003 Odmítání interrupcí - žádný pokrok od roku 1588 Anna  Čurdová
14. 8. 2003 Wattsová: "Kelly neobvinil Campbella"
14. 8. 2003 Má kategorie politických vězňů své místo i v demokracii ? Eduard  Vacek
4. 8. 2003 Hospodaření OSBL za červenec 2003
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
15. 8. 2003 Postkomunistické země se nedají zreformovat bez morálky a pevného právního řádu Jan  Čulík
15. 8. 2003 Jak mohou dnešní Spojené státy legitimizovat své činy   
15. 8. 2003 Byl Hitler před mnichovskou konferencí málem zavražděn?   
15. 8. 2003 Proč byla zlikvidována vlaková pošta Tomáš  Krček
15. 8. 2003 Americké "lidské štíty" čelí v USA 12 letům vězení a pokutě jednoho milionu dolarů   
14. 8. 2003 Drahá zábava v pražské zoo Jan  Čulík
14. 8. 2003 Wattsová: "Kelly neobvinil Campbella"   
14. 8. 2003 Má kategorie politických vězňů své místo i v demokracii ? Eduard  Vacek
14. 8. 2003 Kelly: "Bylo to celé černobílé"   
13. 8. 2003 POVÍDKA
Flaškova taška
Blanka  Jirušková, Jaroslav Jirušek
13. 8. 2003 Kauzu Mein Kampf byl měl rozhodnout český ústavní soud Karel  Mašita
13. 8. 2003 Hučí voda po lučinách? - aneb dojde k renesanci meteorologických měření v povodí Jizery Miloš  Zahradník
12. 8. 2003 Diskriminácia černochov zvýšila počet jazzových skladateľov Miroslav  Brada
12. 8. 2003 The discrimination of blacks has increased the number of jazz composers Miroslav  Brada