Situace bude prý možná vypadat takto. Typický pracovník, který dojíždí do práce, nasedne v sedm hodin ráno do svého automobilu. Ujede s ním několik bloků a na hlavní silnici se naladí na satelitem ovládaný dopravní paprsek, který bude řídit jeho automobil v proudu vozidel standardní rychlostí a v bezpečné vzdálenosti od ostatních aut až do středu města. Zatímco automobil automaticky pojede do města, řidič si zkontroluje svou emailovou poštu a na internetu si objedná různé služby. Zároveň prostřednictvím internetu dá povel svému zautomatizovanému bytu, aby zapnul na 17.30 sporák a na 19 hodin mu napustil vanu. Při příjezdu do města mu bude počítač signalizovat, kde je v parkovišti volné místo, a zeptá se ho, zda ho řidič chce tam či tam.

Rychlost automobilů bude externě regulována systémem GPS i na nejvzdálenějších venkovských silnicích. Cestou v automobilu bude řidič moci sledovat video či DVD -- externě řízený automobil bude přitom smět jet daleko větší rychlostí -- až 160 km/h -- než je v Británii nynější maximální dovolená rychlost 110 km/h.

V této době však ještě zřejmě nebude existovat plně automatický automobil. Nebude to problémem technologickým, ale právním a legislativním -- bude se čekat na to, až se byrokraté v Bruselu, v Detroitu a v Tokio dohodnou na kompletním právním rámci, který dovolí výrobu a užívání plně automatického automobilu.

Všechny prvky výše zmíněných technologií už buď existují i nyní anebo se právě vyvíjejí. Pokud budou řidiči příštích automobil nemuset za jízdy sledovat silnici a budou si moci za jízdy dělat svou práci, anebo se bavit sledováním filmů., přežije ještě veřejná doprava, kde se člověk musí tlačit uprostřed cizích lidí, jejichž některé vlastnosti mohou být nechutné nebo dokonce nebezpečné?

A o to víc zřejmě skončí veřejná doprava, bude-li nynější pohonná hmota automobilů -- benzín -- nahrazena vodíkovými pohonnými buňkami, jejichž jedinými zplodinami bude vodní pára? Je možné, že budou zlikvidovány i železnice a promění se v nové autostrády?

Bernd Bohr, člen správní rady podniku Bosch, odpovědný za technologii, si nemyslí, že plně automatické automobily budou existovat za dvacet let. Je však opatrně optimistický, že pokrok jednotlivých technologií, směřujících k plně automatizovanému automobilu, je možný a že ho nebudou ochromovat legislativní problémy. "Dosud je legislativa zpožděná za technologií. My ty systémy vytvoříme a pak přesvědčíme zákonodárce, že by je měli používat. Kromě případů, kde je nutno určovat vinu za případné automobilové nehody, neexistují jin=é oblasti, kde by byl zákon vážným problémem," míní.

Podle odhadů společnosti UBS Warburg stoupne do pěti let hodnota počítačových systému v automobilech jen ve Spojených státech z nynějších 5 miliard dolarů na 30 miliard dolarů. Má vzniknout auto, plně propojené na síť prostřednictvím technologie bluetooth či jiných broadbandových technologií.

Některé nové elektronické systémy už kupci nových automobilů dnes vyžadují: jde zejména o systémy satelitní navigace a o přehrávače DVD pro přepravované děti.

Podle listu Financial Times není pochyb o tom, že telematika -- to je generický termín pro elektronické vybavení automobilů -- je hlavní oblastí, v níž se u automobilů bude od nynějška zvyšovat přidaná hodnota. V současnosti ovšem vyrábějí pro výrobce automobilů telematiku výrobci elektroniky -- Motorola, Bosch, Delphi a Siemens -- automobilky na tom vydělávají dosud jen velmi málo. V důsledku toho existují velké tlaky na snižování cen této elektroniky, dodávané od subdodavatelů.

Spolupráce mezi automobilkami a elektronickými firmami byla občas také dost obtížná vzhledem k tomu, že jde o konflikt kultur -- automobilový průmysl dává daleko větší důraz na bezpečnost vyrobené technologie než průmysl počítačový, který je v tomto smyslu dost ležérní -- starý vtip, že si budou muset automobilky vyrobit u svých automobilů knoflík pro jejich restartování, když se automobil "zasekne", se výrobcům automobilů nezdá zrovna vtipný.