Mezi jiným měla CIA námitky proti silně zdůrazňovanému tvrzení, že irácké jednotky mohou užít chemických a biologických zbraní do 45 minut od rozkazu.

Toto tvrzení silně zpochybňoval David Kelly, vysoký vládní vědecký poradce. Tvrzení bude jedním z hlavních otázek, jimiž se bude zabývat nezávislé soudní vyšetřování jeho případu, které začne v Londýně v pátek.

Z informací, které nyní zveřejnilo britské ministerstvo zahraničních věcí, vyplývá, že CIA měla námitky nejen proti tvrzení, že se Irák snažil koupit uran z Afriky, ale i proti některým dalším informacím, obsaženým ve zprávě.

Tvrzení o schopnosti Iráku zaútočit do 45 minut zpochybnil dr. Kelly nejen v rozhovoru s novináři BBC, ale i ve své výpovědi před parlamentním výborem pro zahraniční věci dva dny před tím, než - pravděpodobně - spáchal sebevraždu.

Britské ministerstvo zahraničních věcí odpovědělo na celou řadu otázek parlamentního výboru pro zahraniční záležitosti, a poskytlo i informace o klíčové roli, jakou v přípravě zprávy hrál John Scarlett, předseda tajného vládního výboru pro výzvědné záležitosti.

Vyšlo najevo, že Alastair Campbell, Blairův šéf pro komunikace, se dotazoval u Scarletta, zda by bylo možno zdůraznil ve zprávě pasáž o tom, že Irák chtěl koupit uran z Afriky.

Campbell přitom ostře popírá tvrzení, že "zdramatizoval" jakékoliv části této zprávy.

Vláda zabránila tomu, aby Scarlett svědčil před parlamentním výborem pro zahraniční záležitosti. Scarlett nyní dal najevo, že o obsahu vládní zprávy o Iráku ze září 2002 s Campbellem "debatoval". Popřel, že by se o ní pohádali.