26. 6. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
26. 6. 2003

Reforma v půli cesty III. ještě jednou
Ostuda ministerstva, ostuda vlády

Stát se nesmí stát dojnou krávou, ale katalyzátorem změn ve vzdělávacím procesu - tak, aby dokázal prosadit sdílení znalostí a vědomostí mezi co nejširším okruhem uživatelů této služby.

To jsem psal před rokem - koncem dubna 2002 - jako odpověď na otázky Martina Grombiříka z portálu "Antiindosh". Bohužel, od té doby sice státní pokladna zchudla o několik miliard - mimo jiné i za zaplacené licence Microsoftu, ale výsledky dosavadní "spolupráce" Telecomu s ministerstvem školství nesvědčí o tom, že tato spolupráce je za stávajícího vývoje projektu Internet do škol účelná a perspektivní - alespoň pro stát, pro školy a jejich žáky. Pro budoucnost. V první fázi rozvoje projektu "Internet do škol" byl kladen důraz na infrastrukturu (připojení, architektura, HW), pozornost se už dávno měla a nyní už musí napnout k obsahu.

I proto byla navržena "contentová" aplikace "Summa středoškolských znalostí" - databáze výukových informací v národním jazyce přístupných prostřednictvím dálkového přístupu, zahrnující učební texty, interaktivní výukové aplikace, pomůcky, sumáře encyklopedického charakteru i publikační a komunikační prostředí pro školy, kolektivy žáků i učitelů i jednotlivce (redakční systémy a diskuuzní fóra). Tento návrh Telecom vždy ignoroval, na místo toho se realizovaly nesmyslné nákupy softwaru za desítky miliónů. Na místo Summy pak vznikl komerční portál "zaskolou.cz"

Vím, že není možno "dokořán otevřené" technologie realizovat "okamžitě" - jejich koncepční vývoj chce nejen perspektivní návrh, podložený analýzou a standardy, ale i čas na realizaci. Prozatím se ale nic nerealizuje... Nelze ani prosazovat líbívé, ale nerealistické koncepce za halasného křiku spřátelených lobistických sdružení - jako tak činí někteří slavní "znalci" a "odborníci" spojeni s "mediálními hvězdami politického nebe", jejichž ústavní odpovědnost vzhledem k jejich důvěryhodnosti i volbním výsledkům nehrozí - přesto, že jsou vlády učastni. Nelze tímpádem prosazovat ani striktně "liberální" koncepci, rozdávající pouze peníze na nejnižší články - přímo do škol - bez možnosti metodické a koncepční kontroly. Nejde totiž pouze o peníze - jde o obsah. Jde o vzdělávání. Nejde pouze o naplnění učeben výpočetní technikou, ale o vybudování jednotného, koncepčně chápaného výukového prostředí, umožňující uplatňování přetrvávající zodpovědnosti státu za gramotnost (tedy i informační) občanů, za rozvoj kultury a vzdělanosti. Jen tak lze naplnit nejen aktuální úkoly, které před Českou republiku klade Evropská unie - iniciativa E-Europe a E-Europe+, ale i budoucí požadavky knowledge society - znalostní (kvartérní) společnosti. Slabý stát není řešením ani v oblasti hi-tech... A Summa v českém jazyce by tak mohla být originální "lokální" hi-tech projekt, následováníhodný vzápětí celou Evropou.

Prostředek zlevnění státních nákupů při zachování mnohosti nabídky a konkurence výrobců i prodejců měla být "státní burza". Nabídkový online katalog a e-shop pro všechny instituce, placené ze státních prostředků, ve kterých by státem "certifikované" firmy, splňující podmínky zákona o zadávání veřejných zakázek, zveřejňovaly své nabídky na základě aktuálních cen trhu, spolu s procentní slevou pro hromadné odběry či slevy pro určité "akce". Stát by "kumuloval" objednávky a dosahoval tak velkoodběratelských cen při zachování maxima servisních výhod a záruk "prověřených" prodejců. Konečná cena by se ale vypočetla z aktuální ceny a všech slev v době odebrání, nikoliv v době uzavření smlouvy. Ceny by se měnily jednou týdně, vzrůst ceny nad deset procent by podléhal zvýšené pozornosti a zdůvodnění, v opačném případě vyřazení z katalogu. Firmy by měly svůj přístup do systému a mohly by své ceny upravovat samy. Odběratelé by do systému vkládali závazné objednávky i s dobou dodání. Bylo by jasné, kdo, co, kolik a za kolik nakupuje. Protože prozatím všechny firmy inkasují prémii mezi "pevnou" cenou v době podání nabídky, dlouhým trváním vyřízení státní zakázky a rozdílem mezi nákupní cenou při aktuálním odběru a spedici k zákazníkovi. Cena výpočetní techniky při tak obrovské a zdlouhavé zakázce, jakou je Internet do škol, samozřejmě drasticky znevýhodňuje stát a činí celý projekt krajně nedůvěryhodným... Zveřejnění nabídek by stabilizovalo hladinu a přispělo k zlevnění techniky u velkých firem i drobných odběratelů. Najednou odebrané množství v daný týden by určovalo, zda konečná cena bude vyšší či nižší. Instituce by pak platili směnkou splatnou k určitému datu tak, aby se nemohlo stát, že dodavatele finančně "položí" v okamžiku, kdy jim ministerstvo financí peníze "nedá" třeba i půl roku. Firmy by měly jistotu zaplacení, stát by měl jistotu nejnižší možné ceny při zachování kvality služeb a zboží. Korupce by nemohla existovat - z principu veřejné a volně přístupné - tedy i kdykoliv porovnatelné - nabídky. Systém by byl prohledatelný kdykoliv kýmkoliv zpětně. Dodavatelé by museli přestat používat individuální pobídky jako základní nástroj získávání zákazníků ve státní správě - rozhodujícím by byla certifikace dodavatele, kvalita a cena. To všechno už mohlo být a není.

Nyní je nutné vnímat akutní ohrožení veřejnoprávního prostoru (public domain) komercionalizací a uvědomit si, že v zájmu zachování ekonomicky nediskriminujícího prostředí pro distanční celoživotní vzdělávání maxima občanů a zachování národní kultury a národního jazyka je nezbytné podporovat (i s využitím prostředků fondů EU) veškeré snahy v oblasti zveřejňování informací formou veřejné nabídky, nesvázané autorskými právy - formou projektů a podpory public domain, open source (GNU/GPL) a svobodné, demokratické výměny stále většího množství ověřených, užitečných informací prostřednctvím univerzálně přenositelných formátů (xML ap.). Standardice podle ISO, CC, CEN, ETSI, IDA, IETF, W3C je základ rozvíjení jakéhokoliv systému - GovNet i INDOŠ.

Stát je totiž nezastupitelný v roli největšího producenta těchto informací i největšího zákazníka při jejich vytváření - a to i komerčními firmami. Je však nutno prosadit takové ekonomické modely, které by nedovolily firmám vydírat stát ani uživatele monopolistickými a nereálnými cenami za aplikace, inforamce i na ně navazující služby. Konkurenční prostředí musí v tomto víceméně monopolistickém prostředí nahrazovat stát - formou podpory public domain a open source. Podporou vlastní inteligence, která bude dostávat příležitost už během studia i po jeho absolvování. Je nadále nepřípustná podpora monopolu Microsoftu za aktiní účasti ministra české vlády, jezdícího napříč Amerikou za doprovodu manažerů amerických IT firem. Jsme už totiž v Evropě.

Stát musí zabezpečit i funkce "veřejných knihoven digitálního věku" - za stejných či ještě velkorysejších podmínek, jako před více než jedním stoletím císařovna Marie Terezie v případě knihoven pro "papírové" knihy... Internet by měl stále více sloužit celoživotnímu interaktivnímu vzdělávání, namísto bezduché a zkomercionalizované zábavy těch, kteří "na to mají". Jen tak se staneme součástí vyspělé civilizace. Nyní klepeme na pootevřené dveře. Stojíme na prahu.

Je nutné se aktivně a s plným nasazením bránit komercionalizaci školství - a to ať formou školného, a nebo neodpovědným propojováním komerčních služeb se vzděláváním a zužováním prostoru public domain. Sociální "výdobytky", mezi něž patří i státem garantované a bezplatné školství, jsou dány historií i budoucností země, jejíž občané vždy v historii byli považováni za vzdělané - humanitně i technicky. Země, kde negramotnost neexistuje už více než sto let. Země, kde by neměla existovat ani digitální negramotnost, přežívající stále i za vlády sociálnědemokratické vlády na počátku století jedenadvacátého.

Stát musí umět nalézt peníze na vzdělání i zefektivnění veřejné správy. A musí je investovat s jasně daným zadáním , ne nekontolovatelně utratit. Protože to jsou naše peníze. Protože to je náš stát.

                 
Obsah vydání       26. 6. 2003
27. 6. 2003 Poslední knížecí rada z Vysočiny Miloš  Zeman
26. 6. 2003 O útlaku v Bělorusku Ondřej  Hausenblas
26. 6. 2003 Svérázný brněnský antikomunista odsouzen
26. 6. 2003 Libové protikomunistické gestíčko poslance Langera Karel  Mašita
26. 6. 2003 Vláda bude rušit některá ministerstva. Kteří ministři dokáží obhájit své židle? Štěpán  Kotrba, Michal  Kubíček
25. 6. 2003 Noblesse oblige? Jan  Čulík
26. 6. 2003 Koncentrační tábor dnešních dnů Tomáš  Linhart
26. 6. 2003 Putin: nejlepší car od dob Alexandra II.?
26. 6. 2003 Palestínsky scenár v Čečensku? Viktor  Kovaľov
26. 6. 2003
26. 6. 2003 Mediální operace v Kataru "neměla kontext"
26. 6. 2003 Sociální politika EÚ I.
Hraničné body v rozvoji sociálneho modelu v Únii
Brigita  Schmögnerová
26. 6. 2003 Reforma v půli cesty IV.
Směrem k outsourcingu ministerstva
Jiří  Kofránek
26. 6. 2003 Reforma v půli cesty III. ještě jednou
Ostuda ministerstva, ostuda vlády
Štěpán  Kotrba
26. 6. 2003 PNS ovládá distribuci tisku ze 75 procent. Je to už monopol ?
26. 6. 2003 Vyřazení Duhana znamená, že Rada ČT chce prohlášení, jež nemá oporu v zákoně Petr  Štěpánek
25. 6. 2003 Memento 15
aneb kde se vzali diZidenti?
Miloš  Dokulil
25. 6. 2003 Roger Scruton - Vždycky existuje nebezpečí, že si spletete vlastní dětství s vesmírem
24. 6. 2003 Demokracie nezaručuje svobodu
26. 6. 2003 Ekológia kontra cenzori: Co Biely dom vyhodil zo správy o stave životného prostredia? Zolo  Mikeš
26. 6. 2003 Nedostatočná európska ústava :
EÚ zo svojich nových šiat čoskoro vyrastie
Heather  Grabbe
25. 6. 2003 Monitor Jana Paula:
O „výhodné spolupráci“ mezi zábavním komplexem a radnicí Prahy 14
Jan  Paul
25. 6. 2003 Evropská ústava: smlouva, která ukrývá občany Josef  Brož
25. 6. 2003 Je třeba vysvětlit, proč je určité chování špatné Vojtěch  Polák
25. 6. 2003 Naše úřady si pomlouvat nedáme Mojmír  Náplava
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
31. 5. 2003 Hospodaření OSBL za květen 2003

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
26. 6. 2003 Putin: nejlepší car od dob Alexandra II.?   
26. 6. 2003 Libové protikomunistické gestíčko poslance Langera Karel  Mašita
26. 6. 2003 Vyřazení Duhana znamená, že Rada ČT chce prohlášení, jež nemá oporu v zákoně Petr  Štěpánek
26. 6. 2003 Reforma v půli cesty III. ještě jednou
Ostuda ministerstva, ostuda vlády
Štěpán  Kotrba
26. 6. 2003 Reforma v půli cesty IV.
Směrem k outsourcingu ministerstva
Jiří  Kofránek
25. 6. 2003 Jak vyrobili dva studenti atomovou bombu   
25. 6. 2003 Občan přece pochopí moudrost svých pánů! Nebo ne? Milan  Valach
25. 6. 2003 Optimistická „řecká“ ozvěna a její možná falešná echa Miloš  Dokulil
25. 6. 2003 Projekt toho, koho nechtějí už předem:
Jaká by mohla být Česká televize
Petr  Štěpánek
25. 6. 2003 Reforma v půli cesty III.
Internet do škol – tvůrčí dílna nebo komerční tržiště?
Jiří  Kofránek
24. 6. 2003 Předpisy jsou k ničemu, pokud lidé nepřijali jejich ducha Jan  Čulík
24. 6. 2003 Obhajují Hospodářské noviny insider trading?   
24. 6. 2003 Bondyho marxistický manifest Ivan  Lesay
24. 6. 2003 Varšavská smlouva – přežívání nebo obnova ? Miroslav  Polreich
24. 6. 2003 Reforma v půli cesty II.
Elektronický podpis nebo elektronické šidítko?
Jiří  Kofránek

Digitalizace sdělovacích prostředků RSS 2.0      Historie >
26. 6. 2003 Reforma v půli cesty III. ještě jednou
Ostuda ministerstva, ostuda vlády
Štěpán  Kotrba
26. 6. 2003 Reforma v půli cesty IV.
Směrem k outsourcingu ministerstva
Jiří  Kofránek
25. 6. 2003 Reforma v půli cesty III.
Internet do škol – tvůrčí dílna nebo komerční tržiště?
Jiří  Kofránek
24. 6. 2003 Reforma v půli cesty II.
Elektronický podpis nebo elektronické šidítko?
Jiří  Kofránek
23. 6. 2003 Média veřejné služby dostanou brzy tvrdou konkurenci   
23. 6. 2003 Reforma v půli cesty I.
Trny prorostlá "česká cesta" k informační společnosti
Jiří  Kofránek
23. 6. 2003 Demokracie pro všechny: Zakažte komerční média ! Štěpán  Kotrba
16. 6. 2003 Občanství vyžaduje aktivní participaci - aneb nejsme ovce Štěpán  Kotrba
13. 6. 2003 Česká digitální média V. – přestávka Zdeněk  Duspiva
4. 6. 2003 Má smysl platit za veřejnoprávní televizi koncesionářský poplatek?   
16. 5. 2003 Plachý Plachý a krotká mediální veřejnoprávnost Štěpán  Kotrba
17. 4. 2003 Digitální média veřejné služby IV - Jak dál v roce 2003? Zdeněk  Duspiva
10. 3. 2003 Reakce: Ohrožuje ČT přípravou svého digitálního vysílání české komerční televize? Jan  Čulík
18. 1. 2003 Národní knihovna má problém s chápáním svého poslání v digitální době Štěpán  Kotrba
16. 12. 2002 Digitální média veřejné služby III. Zdeněk  Duspiva

Reforma v půli cesty RSS 2.0      Historie >
26. 6. 2003 Reforma v půli cesty IV.
Směrem k outsourcingu ministerstva
Jiří  Kofránek
26. 6. 2003 Reforma v půli cesty III. ještě jednou
Ostuda ministerstva, ostuda vlády
Štěpán  Kotrba
25. 6. 2003 Reforma v půli cesty III.
Internet do škol – tvůrčí dílna nebo komerční tržiště?
Jiří  Kofránek
24. 6. 2003 Reforma v půli cesty II.
Elektronický podpis nebo elektronické šidítko?
Jiří  Kofránek
23. 6. 2003 Reforma v půli cesty I.
Trny prorostlá "česká cesta" k informační společnosti
Jiří  Kofránek
14. 1. 2003 Veřejné zakázky: 3% výpalné z dodávek vládě Martin  Kunštek

Knowledge society - znalostní společnost RSS 2.0      Historie >
26. 6. 2003 Reforma v půli cesty III. ještě jednou
Ostuda ministerstva, ostuda vlády
Štěpán  Kotrba
24. 6. 2003 Reforma v půli cesty II.
Elektronický podpis nebo elektronické šidítko?
Jiří  Kofránek
10. 2. 2003 Načo je čipová električenka? Peter  Greguš
8. 3. 2002 Parlament: Debata ústavních právníků o věcech, kterým nerozumějí a přesto o nich musí rozhodovat Štěpán  Kotrba