Zde v BL vyšel také -- kromě řady jiných -- příspěvek (23. dubna 2003), ZDE, reakce ZDE a ZDE, pozastavující se nad celkovou úrovní a dosahem kampaně kolem našeho případného vstupu do EU. Na tento podnět reagoval Odbor komunikačních strategií MZV ČR, se stěžejním ujištěním, že kampaň teprve vyvrcholí. A pak na sklonku celé té "informační kampaně" (necitujme osoby, buďme "u věci samé") jeden z nejvýznamnějších ústavních činitelů je víceméně spokojen s dosaženými výsledky seznamování s EU, a jiný z nejvýznamnějších ústavních činitelů (a navenek reprezentant státu) má o celkové úrovni této osvěty své pochybnosti. Necelý týden před vlastním plebiscitem přitom vlastní technický postup referenda o případném vstupu ČR do EU není vůbec znám. Snad jde "už jen o detail". Ale i ten o "čemsi" svědčí. Takže konstatujme: 200 milionů Kč bylo vyčleněno na objasňovací kampaň k případnému vstupu do EU. V posledních dnech zvláště denní tisk udělal v tomto směru mnohem víc než všechna ta plánovaná a organizovaná "střediska" nebo "mítinky". A pokud jde o seriózní informace, ty mohl -- účinněji i levněji! -- dostat včas každý volič na svou adresu poštou (miliony českých důchodců mohly dostat spolu s důchodem speciální informace navíc; neboť tu jde o nepřehlédnutelný počet zainteresovaných).

Ty stručné šoty ve veřejnoprávní TV byly vesměs zralé jen na to, aby se za jejich dramaturgii a režii člověk naštval na problematiku, která byla takto "bilbórdově" a s podceněním občanské soudnosti prezentována. Tohle si projekt EU rozhodně nezasloužil. (Náběhy k delším monotématickým besedám tu byly; leč ne vždy dost jasně a jednoznačně vyúsťující.)

Ve čtvrtek ve večerních televizních zprávách byla zmínka o propagaci EU ve Zlíně, dokonce za účasti samotného pana Cibriana jako zástupce EU v ČR. Kamera nezabrala do náměstí, aby mohl mít divák představu o množství informujících se. Bylo vidět jen sestřih monologu mezi čtyřma očima. Mítink?! A jeho efektivita?

Proč nám už před časem neposlali ti "stratégové" fundovaný text, s grafy, jak to teď dělají noviny? Samozřejmě text, zaměřený na vzájemně odlišné vrstvy obyvatelstva! Nikoli paušální řeči o "virtuálních" oblacích, v nichž se vznášejí svérázně zprůměrovaní občané EU.

Na jedné straně bychom ovšem neměli přehlížet, že EU je silným trhem se silnou měnou (v současnosti nepřehlédnutelně předstihující dolar). Zároveň bychom měli také více vědět o tom, jaké jsou vyhlídky českého hospodářství v rámci EU v dalších letech, když zatím stále aktuálně hrozí deflace -- třeba v Německu a u nás -- konečným zabrzděním ekonomické výkonnosti.

Problémy související s vysokou nezaměstnaností a se stále nevyřešenou koncepcí důchodové reformy zůstávají také stále cudně mimo "kampaň". Zatím se také valně nehovoří o tom, že sice je Polsko všestranně nejdůležitějším novým kandidátem členství v EU, ale zároveň že je tím nejproblematičtějším jeho příštím členem, pokud jde o případnou integraci jeho zemědělského sektoru. A že také tohle bude "cosi" (sociálně, finančně, politicky) celou EU -- a tedy i nás -- stát. (Zemědělství a jeho příští subvenční podpora v rámci ČR také nemají na růžích ustláno.)

Je dostatečnou útěchou, že "nejpozději" do roku 2010 by měla ČR splnit maastrichtská kritéria pro zavedení eura? (Jak, když je tak politicky a ekonomicky senzitivní sestavit státní rozpočet, který by nebyl každý rok o desítky miliard Kč pasivnější než předchozího roku? A k tomu připočtěme jako drobné vady na kráse privilegované čtrnácté platy, zlaté padáky pro špičkové manažery, nátlakové akce za zvyšování platů v některých nedoceněných oborech; a to teď nemám na mysli případnou stávku v ČSA a její možné důsledky na další sociální klima v ČR.)

Ať mi prominou ti, kdo se teď bojí "ztráty suverenity" ČR. Měli by uvést konkrétně, čeho se ty obavy týkají, jakých suverénních (a tedy zřejmě "nezadatelných") práv. I když samozřejmě proskočivší plány na zřízení institutu "prezidenta EU" nevidím jako posílení role malých států v rámci EU.

Nejvíc člověka drtí, že sice ten "plebiscit" či "referendum" bude sice mít jakousi "vypovídací hodnotu", ale nezavazuje nikoho k ničemu. Takže to předchozí, jakkoli v tomto ohledu propagačně vynaložené úsilí, je tak jako tak problematické.

Po tolika -- řadu let probíhajících -- závažných jednáních konkrétně už připravujících vstup ČR do EU jde o počin, o jehož racionalitě (rok před vlastním vstupem) lze pochybovat. Proč se vůbec nejdřív závazně jednalo o podmínkách vstupu, a pak ("s křížkem po nikoli snad funusu") je inscenováno nezávazné divadlo, pouze s "řečnickou -- tedy málem fiktivní -- otázkou", co na to publikum? K čemu má sloužit ta hra na "demokracii"?!

(Dva týdny jsem tu nebyl. Po návratu jsem se nestačil divit, jak blízko se ČR některými aktivitami zas jednou přiblížila "Absurdistánu". Ale případným problémům, které EU ještě může s integrací mít, se mimo EU stejně nevyhneme. Takže...?)