Zločincům, jimž hrozí nyní 15 let vězení, se hranice posune na 20 let. Hned po doživotí je nejpřísnějším trestem pětadvacet let za mřížemi. Ten by se měl protáhnout až na 30 let.

Překvapením je jistě informace, která staví do jedné řady se závažnými trestnými činy znění § 91 Tr. zák. -- vlastizrada.

Podle znění současného Trestního zákona jde o trestný čin, jímž občan České republiky ve spojení s cizí mocí, nebo s cizím činitelem spáchá trestný čin rozvracení republiky, teroru, záškodnictví nebo sabotáže, a bude za tento čin potrestán odnětím svobody na dvanáct až patnáct let nebo výjimečným trestem.

Dovolte mi historický exkurs.

Trestní zákon z roku 1852, platný ve státě československém pojednává v sedmé hlavě "o zločinech velezrády, uražení veličenstva a údův domu císařského a rušení veřejného pokoje." § 58 Velzráda definuje pojem velezrady tak, že se jej "dopouští ten, kdo něco před se vezme, čímž se má osobě císařově na těle, na zdraví nebo na svobodě ublížiti nebo osoba jeho v nebezpečenství uvésti, nebo překážka u vykonávání práv jeho vladařských způsobiti -- nebo což by bylo k tomu nastrojeno, aby se forma vlády změnila -- nebo část nějaká od jednotného svazku státního odtrhla, nebo aby se státu způsobilo nebo zvětšilo nebezpečenství zevnitř, nebo nějaká vzpoura nebo válka občanská uvnitř." ..."Pro tento zločin má uznáno býti na trest smrti..."

Trestní zákon z padesátých let pak definuje v § 78 Velezradu takto:

"Kdo se pokusí zničit samostatnost nebo ústavní jednotu republiky, odtrhnout od republiky část jejího území, zničit nebo rozvrátit lidově demokratické státní zřízení nebo společenský řád republiky, které jsou zaručeny ústavou, nebo násilím nebo pohrůžkou násilí znemožnit ústavní činnost presidenta republiky nebo jeho náměstka, zákonodárného sboru, vlády, nebo sboru pověřenců...bude potrestán odnětím svobody na deset až pětadvacet let nebo doživotí."

Trestní zákon používaný v sedmdesátých letech pak definuje Velezradu v § 91 takto:

"Československý občan, který ve spojení s cizí mocí nebo s cizím činitelem spáchá trestný čin rozvracení republiky, teroru, záškodnictví nebo sabotáže, bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až patnáct let nebo trestem smrti."

Pokud porovnáme trest z pozice historické a z hlediska taxativního, pak by se zdálo, že nyní již není třeba zvyšovat trestní sazbu za něco, co již umožňuje soudu udělit pachateli výjimečný trest, pokud ovšem vláda nehodlá do trestního zákona znovu uvést trest hrdelní.

Nemůže být pochyb o tom, že teror, záškodnictví nebo sabotáž, tedy pojmy, které naplňují skutkovou podstatu tohoto trestného činu, postihuje trestní zákon ve svých jiných oddílech dostatečně důrazně.

Zbývá rozvracení republiky ve spojení s cizí mocí, tedy pojem politický.

Podle mého názoru, a věřím že v tom nezůstávám sám, jde o pasáž trestního zákona, která zakládá možnosti politického zneužití a měla by proto být z trestního zákona zcela vypuštěna.

Smysl pojmu velezrada patří spíše historii, do období národních států, které si jeho uplatněním chránily svobodu a nezávislost.

Mezitím však byly na naše území přizvány cizí armády, (1968) došlo k rozdělení republiky (1993) a nyní stojíme na prahu splynutí s ostatními evropskými státy.

Ve všech případech došlo a dojde k naplnění filosofie trestného činu Velezrada. Ani v jednom případě nebyl a nebude nikdo brán k zodpovědnosti za to, že se dopustil jednoho z nejzávažnějších trestných činů, který však v současné době navrhla vláda ke zpřísnění.

Protože tento paragraf nebyl a nebude použit v případech, kde to stanoví znění zákona, vzniká nebezpečí, že bude v budoucnosti zneužit tam, kde se to bude zdát ohroženým vládcům vhodné. Minulost již ve věci přinesla precedens.

Divizní generál Heliodor Píka byl popraven rozsudkem ze dne 28.1. 1949 podle demokratických zákonů z první republiky (§§ 6:2/II zák. č.50/23 Sb. za použití § 45 v. tr.z.) V každém případě však jde o nebezpečně vztyčený varovný prst, který ve svém důsledku ohrožuje samotnou podstatu demokracie.