V přípravách na útok proti Iráku se hovořilo o existenci zbraní hromadného ničení jako o nezvratitelném faktu. Tony Blair napsal v předmluvě britské vládní zprávy o Iráku z loňského září napsal, že "Saddám Husajn má možnost použít některých zbraní do 45 minut od vydání rozkazu jich užít" a "hrozba mezinárodními míru a bezpečnosti, když jsou zbraně hromadného ničení v rukou brutálního a agresivního režimu, je reálná". Zdálo se tehdy, podle britského rozhlasu, že to jsou nesmírně přesvědčivé argumenty, jichž užil britský premiér. Když pronikly britskoamerické jednotky nezastavitelně do Iráku, bylo nám řečeno, že je jen otázkou času, než tyto zbraně budou nalezeny, pokračoval britský rozhlas. Po pádu Bagdádu se hledání zintenzivnilo. Avšak nikdo dosud nenašel vůbec nic.

Postupně začala rétorika politiků tuto skutečnost odrážet. V úterý večer došel americký ministr obrany Donald Rumsfeld dosud v této věci co nejdále ze všech "koaličních" politiků. Na otázku, proč se žádné zbraně dosud nenašly, vyjádřil Rumsfeld názor, že je možné, že zbraně byly v týdnech před útokem na Irák zničeny.

Rumsfeld: "A jak že je to možné? No, je to možné, protože je obtížné najít něco v zemi, která je rozhodnuta, že nic nemáte najít. Dáme si na čas a budeme dělat svou práci a hádám, že takové věci, které výzvědní pracovníci poskytli ministru Powellovi a ministr Powell o nich informoval OSN, takové věci se vlastně konec konců najdou, pokud tam ještě jsou."

Komentátor britského rozhlasu: "Pokud tam ještě jsou" - to nezní zrovna jako přesvědčivé a sebevědomé prohlášení, že se nějaké zbraně hromadného ničení najdou.

Mezitím konečně dovolily Spojené státy Mezinárodnímu úřadu pro atomovou energii, aby jeho pracovníci znovu vstoupili do Iráku, ale jen s nesmírně omezenými pravomocemi. Mezinárodní úřad pro atomovou energii byl součástí struktury zbrojních inspekcí OSN, ale dosud nedostal možnost obnovit tuto svou roli. Namísto toho se soustředí na rizika plenění jaderné instalace jižně od Bagdádu.