Objevil jsem až v 17 hodin na stanici ČT 2 Zdeňka Velíška, který tou dobou velmi provizorně zahajoval mimořádný program.

Jiří Balvín ve svém svědectví z velína v České televizi konstatuje, že tam onoho úterý odpoledne existovala uvolněná, nepracovní nálada a že nikoho až do jeho příchodu s kolegy ani nenapadlo mimořádné vysílání začít organizovat a že jediný, kdo se uvolil jít do studia, byl právě až doyen Zdeněk Velíšek. (Dodatečně jsem si uvědomil, proč byly tedy jeho úvodní vstupy tak neprofesionální - zřejmě neměl v tu chvíli zrovna rozsáhlé produkční zázemí.) Balvín ve své knize konstatuje, že se s kolegy rychle jal sám mimořádné vysílání organizovat a mezitím přiměl zaměstnance ČT, aby alespoň pasivně přebírali obraz Euronews a ve zvuku ho překládali. Milan Šmíd v dopise argumentuje, že mu jeden "televizní historik-amatér" potvrdil, že ČT "začala opravdu vysílat v 16.24" a že tedy nemám pravdu, že ČT zahájila svůj mimořádný program až v 17.00. Asi po dvacetiminutovém zoufalém hledání informací na okruzích České televize v době od cca 16 do cca 16.20 hodiny obrátil k živému rozhlasovému vysílání BBC v angličtině, takže nevím, co vysílala ČT od 16.24. Zda to bylo pouze pasivní přebírání obrazu Euronews či skutečný pořad ČT, o tom se v Šmídově dopise nepraví nic, zřejmě však to skutečně byl jen zpočátku jen obraz Euronews, jak píše Balvín a jak napovídá Šmídova citace nejmenovaného pracovníka z České televize (bohužel však bylo celkové vysílání ČT onoho pozdního odpoledne a večera nesmírně tristní, jak poznamenali mnozí komentátoři):

"Milane, prosím vás, budete-li se ještě pokoušet tomu nadutému hlupákovi Čulíkovi vysvětlit cokoliv z televizní profese, připomeňte mu, že Česká televize je spoluvlastníkem Euronews, na rozdíl třeba od Fox či NBC či CNN jimž by "signál" musela z vysílání ukrást. Mimochodem, důležitým spoluvlastníkem Euronews byla britská ITN (což kdyby věděl Čulík, hned by s kritikou kvality brzdil)."

Je to dobrá argumentace: ten, kdo něco kriticky rozbírá, je přirozeně "nadutý hlupák", a abychom se nad tím, co píše, nemuseli zamýšlet, jsou přirozeně jeho představy zaujaté a stereotypní.

Euronews je velmi nevýrazná televizní stanice a nechápu, proč by si někdo měl myslet, že je dobrá, jen proto, že ji "spoluvlastnila ITN"... :)

Jinak, samozřejmě, televizní stanice mohou mít s velkými zahraničními vysílateli pro dobu krize dohodu a obdobnou dohodu získal podle své knihy Jiří Balvín posléze od společnosti Fox. Takže normální televize v době krize nemusí nemohoucně a bezradně čekat, případně dlouze interviewovat Michala Žantovského (což bylo v dané situaci vlastně totéž).

Šmíd v dopise také kritizuje Jana Čulíka za to, že "považuje Jiřího Balvína za seriózní zdroj". Nabídku, že mu jeho dopis v BL zveřejníme v plném znění, Milan Šmíd odmítl. :)

Daleko závažnější byly připomínky od jiného čtenáře, který poukazuje na to, že pro budoucnost České televize bylo podle jeho názoru velmi nebezpečné, že se při nedávném konkursu na nového generálního ředitele ČT prý podařilo málem dosadit do čela ČT exponenta zájmů majitelů TV Nova. Podle tohoto komentátora "podíl televize Nova na trhu klesá, podíl ČT stoupá" (při studiu sledovanosti českých televizí na nedávné konferenci ve Florencii jsme si však toho nebyli příliš vědomi, spíše byl pozoruhodný razantní nárůst sledovanosti televize Prima) a "každá příležitost jak konsolidaci ČT zastavit, je pro finanční skupiny stojícími za TV Nova a Prima dobrá", zejména i proto, že ČT "je připravena na terestrické digitální vysílání a jestli ho spustí ve velkém měřítku, ohrozí to poptávku reklamy na komerčních televizních stanicích, které na digitální vysílání připraveny nejsou a mají dosud z analogového televizního vysílání zlatý důl". To je prý důvod pro to, aby se snažili komerční vysílatelé dostat ČT "znovu do krize, z níž se jakž takž vyhrabala". - To jsou zajímavé argumenty; otázkou je, zda se neústupnými postoji, které dokumentuje ve své knize "nedůvěryhodný" Jiří Balvín (nikdo však netvrdí, že v ní poskytuje obraz situace v České televizi v celé úplnosti) nemůže další případnou rebelií proti dalšímu případnému generálnímu řediteli znovu zdiskreditovat sama. I když je možná už nudné navracet se k - bohužel stále dost aktuální - rebelii z Vánoc roku 2000, je fakt, že si touto rebelií ve vědomí české veřejnosti ČT zasadila dost těžkou ránu, i když možná nikoliv v pražském, s ČT sympatizujícím tisku.