20. 2. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
20. 2. 2003

Český strach: nikdy na sebe neupozorňovat!

Sobotní demonstrace - byl to úspěch nebo to byla ostuda?

Odpověď na tuto otázku je dána tím, jak se na sobotní události díváme. Ve srovnání se zeměmi s delší demokratickou tradicí (Itálie, Velká Británie, ale i např. Japonsko a Austrálie a mnohé další) je účast na sobotních protestních akcích v České republice prakticky zanedbatelná. V Praze celkem asi 1000 lidí, v Brně kolem 100 účastníků a 150 podpisů pod naší petici v Brně, v Ostravě pak dalších 100. Ve srovnání se statisícovými až miliónovými počty, a to dokonce i v samotných USA, je to skutečně málo. To je o to závažnější, že s útokem na Irák nesouhlasí 67% občanů ČR, pro válku bez mandátu OSN je jen zanedbatelná menšina.

Na jedné straně tento stav vypovídá o značné odolnosti Čechů vůči politické propagandě. Lidové noviny, Mladá fronta Dnes i ČT 1 zahájily masivní kampaň na podporu války. Zatímco zmíněné deníky blokují nesouhlasné texty, ČT 1 předvedla vrchol manipulativního zpravodajství ve svých sobotních zprávách. Zpravodajství zahájily záběry ze stalinistické demonstrace v Moskvě, prostřední část patřila demonstraci na podporu Saddáma v Iráku, závěr pak komunistické demonstraci v Praze. Miliony nekomunistických demonstrantů se v tomto rámci nějak ztratily. Redaktoři, onehdy údajně bojující za svobodu ČT, využívají postupy a metody normalizační televize neblahé paměti. Asi také nic jiného neumějí.

Autor je jedním ze spolupořadatelů brněnské demonstrace a mluvčím HzPD

Jenže zapomínají, že toto všechno již známe. Prostě jen opět víme, že nám lžou tak, jak to dělali ostatně vždy.

Jak ukazují výše zmíněné průzkumy veřejného mínění, propaganda moc nezabírá.

Kde tedy byli všichni ti lidé? Proč nepřišli vyjádřit svůj postoj na náměstí?

Takto se může ptát jen člověk, který zde od r. 1948 nežil, který neví nic o systematickém ničení charakteru a stálém strachu, který lidé za komunistické diktatury zažívali.

Během naší sobotní akce přicházeli za námi podepsat petici lidé ve stáří mezi 18 až asi 25 lety a pak ti starší 60 let. Věkový střed, kategorie od 25 do 60ti let, prakticky chyběl.

Myslím, že zde je odpověď. Lidé, kteří se narodili a vyrostli za komunismu, mají hluboko ve svém podvědomí vpálen základní zákon přežití: "Nikdy na sebe neupozorňovat!" A ten je ještě podpořen dalším hluboce a opakovaně zažitým pravidlem: "My nic změnit nemůžeme, jsme příliš malí. Rozhodují jiní a nás se ptát stejně nebudou." Tato delší přímá řeč je vlastně citací jednoho pána.

Tomuto postoji odpovídala i celková situace ve společnosti před minulou sobotou. Ani my jsme neplánovali žádnou demonstraci, chtěli jsme jen sbírat podpisy pod naší petici, a to i proto, že se k nám nikdo nechtěl připojit. A také jsme chtěli rozdávat naše argumenty proti válce, shrnuté do stručné podoby letáku (viz níže). S pozitivními ohlasy se během demonstrace setkal také náš plakát s textem: "Politici pohrdají občany!"

Pak však, jen asi 6 dní předem, se objevila iniciativa jediného člověka, pana architekta Kotase, mladého to, asi 30 letého muže a demonstrace přece jen byla.

Z tohoto hlediska musím říci, že výsledek předčil očekávání, a to i z hlediska účasti, která byla původně předpokládána mezi 20 až 100 účastníků.

Toto ovšem není konec. To je jen začátek. Občanská společnost se po více jak 50 letech devastace nacismem a komunismem jen obtížně znovu rodí, ale jsem přesvědčen, že její nástup je nezastavitelný. Páni politici se mají na co těšit. My to totiž přijdeme zase a bude nás přibývat.

Text rozdávaný HzPD na sobotní demonstraci.

Hnutí za přímou demokracii se v sobotu 15.2. podílelo na demonstraci pořádané při příležitosti dne mezinárodního protestu proti válce v Iráku, kterou považuje za válku dobyvačnou a argumenty, uváděné na její obhajobu, za pokrytecké.

Ke zdůvodnění svého postoje vypracovalo hnutí následující argumenty.

Argumenty Hnutí za přímou demokracii proti válce v Iráku

1) Husajn je diktátor a HzPD v žádném případě nepodporuje jeho režim.

2) Demokracie se rodí jen zdola, skutečná změna poměrů je proto možná jen vlastním úsilím iráckého lidu a na základě vývoje irácké společnosti.

3) Tento vývoj můžeme podpořit pomocí demokratickým složkám irácké opozice. Ovšem ne každá opozice vůči diktatuře je automaticky demokratická.

4) Hlavní podpora demokratického vývoje ve světě, ne tedy jenom v Iráku, spočívá v narovnání nespravedlivých hospodářských vztahů a ukončení vykořisťování chudých zemí korporacemi ze zemí bohatých.

5) Vlády USA, Velké Británie a mnoha dalších bohatých států toto vykořisťování podporují, a to jak politicky, tak i vojensky. Stačí si jen vzpomenout na případ Východního Timoru, rovněž bohatého na ropu a zemní plyn, který byl okupován indonéskou armádou za pomoci USA, Velké Británie a Austrálie. Tato okupace vedla k zmasakrování nejméně 100 000 obyvatel.

6) Tento a mnoho podobných příkladů ze zahraniční politiky USA i dalších zemí je jednoznačným důkazem, že administrativě prez. Bushe nejde ani o demokracii ani o lidská práva, a dokonce ani ne o odvrácení hrozby, kterou údajně představuje malý Irák pro USA.

7) Ve skutečnosti vláda USA nikdy neváhala s podporou i těch nejodpornějších diktatur, ať již v Latinské Americe (San Salvador, Nikaragua, Chile atd.) nebo jinde ve světě (šáhův Irán, Pákistán, na ropu bohaté středoasijské státy, Saudská Arábie, Kuvajt atd.), pokud to vyhovovalo hospodářským a vojenským zájmům USA.

8) Politika americké pravice vždy potřebovala nepřítele a strach z nepřítele, aby mohla lépe prosazovat své cíle a ovládat společnost. Tak tomu bylo již za nechvalně známého senátora J. McCarthyho a tak tomu je i nyní za prezidenta Bushe. Strachem z jeho útoku pak ospravedlňují omezování lidských a občanských práv a svou vlastní imperialistickou politiku. Po rozpadu SSSR si proto museli nalézt nového nepřítele.

9) Válka proti Iráku je čistě dobyvačnou válkou, jejímž skutečným cílem je ovládnout druhé nejbohatší naleziště ropy na světě a tím získat kontrolu nejen nad zdroji této životně důležité suroviny, ale i nad všemi, kteří jsou na ní sami závislí. USA by pak mohly diktovat světové ceny ropy.

10) Souhlas s touto svou politikou si USA neváhají vynucovat i vojenským a hospodářským nátlakem .

11) Zájmům nadnárodních monopolů nejvíce vyhovuje systém tzv. zastupitelské demokracie, který vytváří iluzi demokracie - tj. vlády občanů, aby byl ve skutečnosti vládou nepočetných politických elit, jejichž představitelé jsou snadno zastrašitelní i zkorumpovatelní právě těmito nadnárodními monopoly a vládou USA. Takoví politikové pak jednají ze strachu, aby neztratili moc, proti zájmům občanů svých zemí a v rozporu s jejich přáním. To je případ i vlády naší.

12) Pokud k válce dojde, pak bude v Iráku nastolena právě taková loutková vláda a jakoby demokracie, jejíž představitelé poskytnou rozsáhlé ropné koncese především firmám z USA, ale i z VB.

13) Pak se již o osud iráckého lidu žádná média zajímat nebudou.

14) Velmi pravděpodobným následkem bude vyhrocení světového napětí. Růst náboženského fundamentalismu na obou stranách a další války včetně teroristických útoků.

Prezident Bush a jeho administrativa jsou pro svět mnohem větší nebezpečí než S. Husajn!

15) Jestliže čeští politikové (V. Havel a další) poskytují morální podporu dobyvačným záměrům USA, jestliže jim naše vláda a parlament poskytují za naše peníze vojenskou pomoc, jsme všichni společně zodpovědní za tento zločin.

16) Změna tohoto stavu je možná jen změnou podstaty systémů v bohatých a mocných zemích tohoto světa.

17) Změna tohoto stavu je proto možná jen decentralizací politické a ekonomické moci a převodem hlavních informačních zdrojů pod kontrolu veřejnosti. První krokem na této cestě je vybojování přímé demokracie!

18) Nyní je však nutné si zachránit vlastní svědomí a čest a nedovolit, aby Bushovi nohsledi vystupovali naším jménem.

                 
Obsah vydání       20. 2. 2003
20. 2. 2003 Válka proti Iráku je naší morální povinností
20. 2. 2003 Papež Jan Pavel II.: Proč jsem proti válce v Iráku
20. 2. 2003 Český strach: nikdy na sebe neupozorňovat! Milan  Valach
20. 2. 2003 Do ulic šli i konzervativci Jan  Čulík
19. 2. 2003 Kauza Plastic People a DG 307 jako další důkaz komunistické justiční zvůle Karel  Mašita
20. 2. 2003 Jednoduchá vysvětlení složitých souvislostí Miroslav Václav Steiner
20. 2. 2003 Televizní zpravodajství po světě je nepříznivé vůči americké vládě
20. 2. 2003 Syndrom všech válek Miloš  Kaláb
20. 2. 2003 Monitor Jana Paula: Muzeum dětské kresby, lež, anebo nafouknutá bublina? Jan  Paul
20. 2. 2003 O krizích v NATO Dalibor  Žůrek
20. 2. 2003 RadioMobil vystavuje své zákazníky nepřípustnému riziku Roman  Joura
19. 2. 2003 Pozvánka na OpenWeekend 2003
20. 2. 2003 Další potvrzení hlubokých rozporů mezi arabskými zeměmi ohledně Iráku Ivana  Bošinová
19. 2. 2003 NYT: Díváme se jinak na svět, protože máme jiné televizní zpravodajství!
19. 2. 2003 Střet fundamentalismů Dominik  Lukeš
19. 2. 2003 Co si myslí arabští politologové o současné situaci
18. 2. 2003 Chirakovy výroky: Evropská bouře ve sklenici vody? Josef  Brož
19. 2. 2003 Médii téměř bez povšimnutí proběhla zpráva, že papež přijal Tárika Azíze Štěpán  Kotrba
19. 2. 2003 David Harvey: Američané jdou do války, protože potřebují odbyt pro svůj přebytečný kapitál
18. 2. 2003 Chceme nejdražší a nejpomalejší ADSL v Evropě aneb kdo za to může? Miloslav  Sova
19. 2. 2003 Cesty k víře Josef  Veger
18. 2. 2003 Čtyřicítka na krku a syndrom FHP ohrožují českou pravici Radek  Mokrý
20. 2. 2003 1. fikcia budúcnosti Slovenska v EÚ: pesimistický scenár... Ľubomír  Tokár
20. 2. 2003 Integrácia poháňaná plynom Juraj  Marušiak
20. 2. 2003 Balet rozvášnený Rasputinom Jana  Mlynarčíková
20. 2. 2003 Sokol prezidentem: Špidla se zbláznil, hoďte na něj síť Ivan  David
5. 2. 2003 Pošta redakci
4. 2. 2003 Hospodaření OSBL za leden 2003 Jaroslav  Štemberk
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
20. 2. 2003 Do ulic šli i konzervativci Jan  Čulík
20. 2. 2003 RadioMobil vystavuje své zákazníky nepřípustnému riziku Roman  Joura
20. 2. 2003 Syndrom všech válek Miloš  Kaláb
20. 2. 2003 Monitor Jana Paula: Muzeum dětské kresby, lež, anebo nafouknutá bublina? Jan  Paul
20. 2. 2003 O krizích v NATO Dalibor  Žůrek
20. 2. 2003 Český strach: nikdy na sebe neupozorňovat! Milan  Valach
20. 2. 2003 Válka proti Iráku je naší morální povinností   
20. 2. 2003 Papež Jan Pavel II.: Proč jsem proti válce v Iráku   
19. 2. 2003 Kauza Plastic People a DG 307 jako další důkaz komunistické justiční zvůle Karel  Mašita
19. 2. 2003 Popularita Tonyho Blaira a jeho vlády klesá   
19. 2. 2003 NYT: Díváme se jinak na svět, protože máme jiné televizní zpravodajství!   
19. 2. 2003 Střet fundamentalismů Dominik  Lukeš
19. 2. 2003 Cesty k víře Josef  Veger
19. 2. 2003 Co si myslí arabští politologové o současné situaci   
19. 2. 2003 Alternativní pohled na skutečnost Petr  Vařeka

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
20. 2. 2003 Válka proti Iráku je naší morální povinností   
20. 2. 2003 Další potvrzení hlubokých rozporů mezi arabskými zeměmi ohledně Iráku Ivana  Bošinová
20. 2. 2003 Český strach: nikdy na sebe neupozorňovat! Milan  Valach
20. 2. 2003 Syndrom všech válek Miloš  Kaláb
20. 2. 2003 Do ulic šli i konzervativci Jan  Čulík
20. 2. 2003 Britští arcibiskupové vyjádřili pochybnosti o válce   
20. 2. 2003 Papež Jan Pavel II.: Proč jsem proti válce v Iráku   
19. 2. 2003 David Harvey: Američané jdou do války, protože potřebují odbyt pro svůj přebytečný kapitál   
19. 2. 2003 Co si myslí arabští politologové o současné situaci   
19. 2. 2003 Střet fundamentalismů Dominik  Lukeš
19. 2. 2003 NYT: Díváme se jinak na svět, protože máme jiné televizní zpravodajství!   
18. 2. 2003 Jak zbavit Irák Saddáma Husajna   
18. 2. 2003 USA proti Iráku anebo USA proti EU? Fabiano  Golgo
18. 2. 2003 Solidarita s demonstranty, zbitými a uvězněnými v New Yorku   
18. 2. 2003 Irácká rizika Miroslav Václav Steiner