41 procent Britů zastává názor, že Colin Powell při svém projevu v Radě bezpečnosti OSN minulý týden nedokázal, že má Saddám zbraně hromadného ničení. A 21 procent Britů si dokonce myslí, že "důkazy" byly podvodně vyrobené. Čelnému představiteli britské Konzervativní strany Michaelu Portillovi (býval ministrem obrany) položil moderátor Channel Four News tuto otázku: "Celá věc Blairovi zjevně nejde podle plánu?" Portillo odpověděl:

"Souhlasím. Došlo k podstatnému zhoršení postavení britské vlády. Paradoxně je částečně důvodem to, že vzhledem k tomu, že se o iráckém problému jedná na půdě OSN, za což má Tony Blair podstatnou zásluhu, a původní předpoklad, totiž že má Saddám Husajn zbraně hromadného ničení, byl u veřejnosti nahrazen očekáváním, že zbrojní inspektoři ty zbraně najdou. V důsledku tohoto posunu ztratil do určité míry původní argument přesvědčivost. Publikace podvodně zkopírované britské "špionážní" zprávy byla k tomu pro britského premiéra PR katastrofou. A kromě toho, pokaždé, když jedná Blair s americkým prezidentem, nevrací se nikdy s žádnými ústupky z jeho strany. Bush ho neujistil, že bude čekat na druhou rezoluci OSN a neudělal nic ve prospěch mírového procesu na Blízkém východě."

"Vidím to trochu jinak, řekl Michael Taylor z Ústavu pro výzkum veřejné politiky. "Lidi jsou stále přesvědčeni, že má Saddám Husajn zbraně hromadného ničení, ale ve veřejnosti vznikla skepse ohledně skutečných motivů Spojených států a jestli je válka ospravedlnitelná, i tváří v tvář všem těmto informacím. Takže lidi sice nepochybují, že má Saddám zbraně hromadného ničení, ale zároveň si nemyslí, že to ospravedlňuje válku, a hlavně, myslí si, že tohle není důvodem, proč Spojené státy chtějí jít do války."

"Veřejnost prostě nebyla přesvědčena, že to má být spravedlivá válka," řekla Deborah Mattinsonová, britská průzkumnice veřejného mínění. "Blair v tomto smyslu čelí velkému problému. Jeho propagandistická válka na veřejnost řádně nepůsobí. Lidi nerozumějí tomu, jaká je jeho strategie, ptají se, jaká má být role Británie a jak válka ovlivní jejich život, a Blair nemá žádné odpovědi na tyto otázky."

V Americe věří podle listu Washington Post 55 procent Američanů, že skutečně existuje spojitost mezi al Qaedou a Saddámem, jenže kdykoliv se o tom Bush zmíní, ochromuje to jeho důvěryhodnost v Británii. Na to reagoval Frank Luntz, americký průzkumník veřejného mínění z Washingtonu: "Přesně ty argumenty, které působí v Americe, protože tam lidi zažili 11. září, v Británii prostě nepůsobí. Existuje velký rozdíl mezi Brity, kteří se ptají, k jakému jejich prospěchu by měla být tato válka, a Američany. A pokaždé, když promluví Spojené státy, pro Tonyho Blaira je pak o něco obtížnější britské občany o této válce přesvědčit."

41 procent mužů v Británii si myslí, že Blairovy motivy jsou morální a přímé, 38 procent mužů se domnívá, že Blair jedná ze sobeckých důvodů. Avšak jen 30 procent žen je přesvědčeno, že jedná Blair z morálních důvodů, 46 procent žen pohlíží na Blairovy motivy cynicky. Ženy jsou o hodně skeptičtější než muži.

Průzkum také zjišťoval, čeho se lidé na této válce nejvíce obávají. A nejvíc se bojí, že by se konflikt mohl rozšířit, druhou největší obavou je to, že by teroristé zintenzivnili své akce proti Británii.

Podle Debory Mattinsonové je to zejména s těmi ženami velký problém. Labouristická strana se snažila po dobu téměř deseti let, do roku 1997, kdy konečně zvítězila ve volbách, přesvědčit britské voličky, aby pro ni hlasovaly. Právě skepse britských žen vůči labouristům vedla k tomu, že labouristé dvacet let prohrávali volby. A vážným nebezpečím je, že podpora britských žen pro Tonyho Blaira i pro Labour Party se nyní zase začíná rozkládat. "

"Potíž je," dodal konzervativec Portillo, "že se sice Tony Blair rozhodl v této věci jednat čestně, zásadově a přímo, jenže je o něm známo, že v minulosti jednal často jako manipulátor. Důvodem, proč byl ten plagiát, ta falešná 'výzvědná' zpráva, je pro Blaira takovou katastrofou, je právě to, že to lidem připomnělo, že Blair má historii manipulátora. A v době, kdy se Blair snaží vystupovat zásadově, je to nesmírně škodlivé."

"Věříte všem těm hrozbám, že se schyluje k teroristickému útoku?" ptal se moderátor. "Není tomu tak, že se vytváří válečná psychóza, abychom byli ochotni jít do války?"

"Pokud je to skutečně tak, nefunguje to," řekla Mathisonová. Protože lidi si myslí, že válkou se hrozba terorismu zvýší."

Z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění vyplývá, že 70 procent Britů stále není přesvědčeno, že je nutno jít do války. Ale kdyby měl Tony Blair podporu OSN pro válku proti Iráku, okamžitě by ho podpořilo 82 procent Britů. Bez podpory OSN ho podporuje jen 28 procent Britů.

Avšak zajímavé je, že kdyby se Blairovi podařilo přesvědčit většinu členů Rady bezpečnosti, aby podpořili vojenskou akci proti Iráku, i kdyby jeden nebo dva členové tu akci vetovali, Blaira by podpořilo 62 procent Britů.

"Blairův problém to však nevyřeší," konstatoval Frank Luntz z Washingtonu. "Blairovo postavení se už teď nezmění. Bude pro něho důležité, aby spojenci v prvních 7 -- 10 dnech konfliktu byli hodně úspěšní. Dokud k tomu nedojde, většina Britů bude i nadále proti válce."

Britský konzervativní politik Michael Portillo si však už nemyslí, že britští občané začnou Blaira znovu podporovat. "Blairův problém je ten, že většina odporu proti němu pochází z jeho vlastní strany v parlamentě. Nepřátelství labouristických řadových poslanců vůči premiéru Blairovi je nyní neuvěřitelné. Tito poslanci proti Blairovi vybičovávají nepřátelské veřejné mínění. Veřejné mínění se staví proti Blairovi hlavně v důsledku toho, co se děje v Labouristické straně. A nemyslím si, že řadoví poslanci v Labouristické straně odhodí své zbraně, až tato válka začne."

"Domníváte se, že je Blairovo postavení premiéra ohroženo?" zeptal se moderátor. Portillo odpověděl:

"Poprvé si nyní myslím, že Blairovo postavení premiéra skutečně ohroženo je. Blair sám hovoří o tom, že tímto 'riskuje všechno'."