Jestliže víme, že mezi muži, kteří dostali vojenský výcvik v táborech Osamy bin Ladena, bylo 6000 mladých Arabů, máme právo používat tzv. profilování občanů jakožto aktivitu v mezích zákona v boji proti terorismu? (Článek vyšel dříve, než začalo procházet několik tisíc Iráčanů výcvikem na americké vojenské základně v Maďarsku - budou i oni "profilováni", kamkoliv se vrtnou bez uniformy?). Je možné řádně odůvodnit cílené vraždy teroristických vůdců?

"The Citizen" se vrací k článku uveřejněnému v novinách "Washington Post", podle něhož používají agenti CIA v Afghanistánu pochybných technik při vyslýchání zajatých příslušníků Talibánu a al-Qaedy. Vzdorní vězni - tedy zajatci - jsou nuceni stát případně klečet celé hodiny často s černou kápí na hlavě. Je jim bráněno ve spánku a to, že jsou ohrožováni na životě není nic neobvyklého. Ti, kteří i přes toto zacházení stále odmítají "spolupracovat", jsou předáváni do rukou vyšetřovatelů z jiných zemí, kteří jsou velice dobře známí svou brutalitou, nebo se jim takovým předáním vyhrožuje.

Noviny "Washington Post" napsaly, že se stírají a mění tradiční hranice mezi správným a nesprávným, zákonným a nezákonným jednáním. Organizace "Human Rights Watch" (Sledování lidských práv) vydala okamžitě prohlášení, v němž upozornila americkou vládu, že je mučení válečným zločinem a je zakázáno Ženevskou konvencí.

"The Citizen" se ale ptá, co je to vlastně mučení. Pálení očních víček hořícími cigaretami nebo vrážení bambusových třísek pod nehty se dá zřejmě klasifikovat jakožto mučení, ale nikdo prý neobvinil agenty CIA, že by se právě tohoto dopouštěli. Co tedy se zabraňováním spánku a jinými "stresujícími" postupy? Vysoký komisař OSN pro lidská práva prohlásil, že vězni, kteří nemají dostatek spánku, protože vyšetřování trvalo příliš dlouho, nejsou obětmi mučení. Není ale jisté, zdali se tento názor vztahuje i na záměrné zabraňování ve spánku, aby se zlomil odpor vězňů.

"Nebo se podívejme", píší noviny, "na případ Abu Zubaydaha, služebně nejstaršího velitele al-Qaedy v americkém vězení. Byl zajat v březnové přestřelce po zranění". Noviny "Washington Post" citovaly nejmenovaný zdroj, podle něhož byly léky proti bolestem používány selektivně na počátku Zubaydahova věznění. Byla to forma mučení? Rozhodně prý měla úspěch a vězeň se stal "vynikajícím zdrojem informací".

Před 20 lety argumentoval filozof Michael Levin, že je mučení přijatelnou formou sebeobrany, když bezprostředně hrozí teroristický útok. Podle jeho názoru jsou práva nevinných na život nadřazena právu teroristů nebýt mučen. Prý napsal, že "jsou oběti teroristů v nebezpečí, o které nežádaly, ale teroristi záměrně zahájili svou akci z vlastní iniciativy". Takové argumenty působí hrůzně, protože by je mohla dnešní atmosféra zvýšených obav o bezpečnost v souvislosti s útokem 11. září přijímat a schvalovat. Se zbraněmi hromadného ničení by mohl jediný terorista způsobit nedozírné škody. Noviny se ptají, zdali jsme se dostali do stavu, za něhož budou pravidla civilizovaného jednání, která jsou obsažena v Ženevské konvenci, luxusem, který si nebudeme moci dovolit. Nebezpečí je zřejmě v tom, že nelidské jednání odlidšťuje společnost, která je praktikuje. Pro civilizované lidi je mučení odpuzující, což je zdravý reflex. Noviny dodávají, že nejsou doklady o tom, že by agenti CIA a jiní západní vyšetřovatelé překročili neviditelnou hranici, která odděluje přijatelné a nepřijatelné vyšetřovací metody. Závěrem noviny nabádají, abychom bděli a nedovolili, aby se snížila naše legitimní válka proti terorismu na úroveň těch, proti nimž bojujeme.

Pochopitelně vede článek k mnoha dalším otázkám, zejména v souvislosti s tím, že vězně předávají agenti CIA a jiní západní vyšetřovatelé do rukou vyšetřovatelů ze zemí známých svou brutalitou. Psalo se o Marokáncích, Egypťanech a Filipíncích, kteří si bez západních skrupulí rádi přivydělají americké dolary, při čemž zůstanou ruce západních vyšetřovatelů údajně čisté ale jejich požadavků je dosaženo. Člověku, který prožil druhou světovou válku v "protektorátu", mrazí v páteři při čtení redakčního článku mnohem více než kanadské čtenáře. Nevím, zdali znali gestapáci a esesáci názory filozofa Michaela Levina, ale zřejmě by jimi obhájili svoje brutální vyšetřovací metody, neboť co jiného byli pro ně partyzáni a jiní aktivní antifašisté než teroristé ohrožující válečné úsilí Třetí říše?