31. 1. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
REPORTÁŽE, ANALÝZY, FOTOGALERIE vedlejších účinků bombardování srbských měst
31. 1. 2003

Připomínka jiné války

Dopis jugoslávskému velvyslanci:
omluva českých sociálních demokratů za bombardování Srbska

Schylovalo se k válce. Stejně jako teď. Sociální demokraté měli těsně před sjezdem. Stejně jako teď. Miloše Zemana (tehdy ještě premiéra) nenáviděla ta "pravá" část sociální demokracie - stejně jako teď. A ostatní byli rozpačití, neboť aniž se kdo ptal jejích obyvatel, Českou republiku přijali do NATO. A vláda, sociálně demokratická vláda mlčela. Stejně jako teď. Mlčela ve jménu jakési ideje, kterou ovšem se svými voliči ani členy své strany nekonzultovala. protože znala výsledek předem. Více než polovina občanů a většina voličů ČSSD byla proti členství České republiky v NATO. Diktát ruský byl příliš živý v paměti lidí, než aby si nechali diktovat svou politiku z té "druhé" strany znovu. Naposledy se - na ceremoniálu při přijetí - zeptal ministr zahraničí Kavan, jestli se z NATO dá i vystoupit - a i on se zeptal pouze potichu, jakoby žertem. Pak už se nezeptal nikdo, i když jsem věděl o několika ministrech, kteří hrozili demisí... a nepodali ji. Ale pro mnoho levicově smýšlejících občanů to byla otázka kruciální.

Vydával jsem měsíčník pro politiku Pražský demokrat a tak jsem napsal článek. Ten článek se omlouval stejně smýšlejícím Srbům za utrpení které jim přineseme, aniž jsme o tom mohli rozhodnout. Byl to dopis. Psal jsem ho za sebe a za ty členy redakce, kteří sdíleli nechuť válčit za Německo, Spojené státy a albánskou mafii ve špinavé válce proti srbskému národu.

Vnímal jsem tehdy "pozice" českého ministerstva zahraničí a české vlády jako zradu. Zradu protiválečných idejí, o jejichž realizaci kdysi v mládí usilovali mnozí - i ministr zahraničí - tehdy jako levicový český disident a mírový aktivista v Británii. Teď bude Jan Kavan znovu spolurozhodovat o válce a míru, ze své funkce ve Valném shromáždění OSN. Bylo by dobře, aby si znovu přečetl dopis, který tehdy podepsali jeho nejbližší spolupracovníci - i za něj. Protože on byl tehdy "vázán" usnesením vlády...

Pražský demokrat vyšel tehdy ve stejný den, kdy začínal sjezd ČSSD a přes celou titulní stranu byl nápis (původně citát ze Švejka), určený delegátům sjezdu: NESTŘÍLEJTE VOLOVÉ, JSOU TADY LIDI...

Pod ním byl rozhovor s Jiřím Dienstbierem a titulkem: Není bombardován Miloševič, ale Srbsko...

Nebyl jsem tehdy delegátem sjezdu, ale "pouze" akreditovaným novinářem. Přesto jsem považoval za svou morální povinnost pouze nesedět a nečekat. Na to, jak dopadne sjezd, na to, jak dopadne válka. Vydal jsem tedy noviny, které nezamlčovaly nic, ale ani nic nepřikrašlovaly. Psaly i o tom, že Miloševič disponuje dvěma soupravami Tamar a sadou raket SS 300, které jim "neznámo odkud" přistály na bělehradském letišti půl hodiny předtím, než jej zničily bomby z amerických bombardérů. Tuto informaci neměla ani česká rozvědka, získali jsme ji spolu s fotografií přímo z Bělehradu, ve kterém ještě fungovaly telefony - několik hodin poté, co ukrajinský Ruslan dosedl na dráhu letiště a půlka bělehradské vlády tam stála v pozoru a salutovala... Tamary a rakety pak Miloševič použil k zlikvidování "neviditelného" amerického bombardéru, čímž rozzuřil Madeleine Albrightovou do té míry, že mu tehdy pohrozila "omezeným" nasazením jaderné zbraně... Měli jsme i informace o britské pancéřové jednotce, která byla "záložní" pro případ, kdyby došlo k pozemní "operaci". Měli jsme ale i fotografie, které si ničím nezadaly se snímky z koncentračních táborů nacistického Německa...

Některým delegátům se dopis do Srbska zalíbil a přesvědčili mne, abych mu nalezl adresáta a rozmnožil jej. Oni prý ho podepíší také... Adresátem se nakonec stal jugoslávský velvyslanec J.E. Djoko Stojćić. Ten dopis podepsalo během dopoledne v předsálí více než 350 delegátů sjezdu, což byla nadpoloviční většina. Podepsali i někteří poslanci. Podepsal i čestný předseda strany Klaban. Podepsali jej i někteří náměstci ministrů či jejich asistenti. Ti přinášeli omluvný vzkaz od svých šéfů - členů vlády, tvrdíce, že pan ministr se omlouvá, on že by ten dopis podepsal také, ale je vázaný usnesením vlády... Vlády, která po bouřlivém šestihodinovém jednání nakonec souhlasila s "humanitárním bombardováním" Bělehradu.

Titulní stránka Pražského demokrata Podepsali jej i někteří novináři akreditovaní na sjezdu, kterých si dodnes vážím. Narozdíl od těch druhých. Podepsali jej i někteří senioři, kteří prošli peklem 2. světové války, peklem koncentračních táborů nacistů i lágrů komunistů.

Od některých, včetně dnešního předsedy Parlamentu Zaorálka, který bombardování Srbska tehdy z řečniště sjezdu obhajoval nejplameněji, jsem si vysloužil nenávist a záštiplné komentáře. Od některých posměch. Od jednoho hloupého novináře z Deníků Bohemia pak sloupek, který díky šéfovi politické rubriky nikdy nevyšel, ve kterém mě označil za srbského agenta... A jelikož tehdy nešlo stát stranou, šlo jen podepsat nebo nepodepsat, vím z té doby velmi dobře, kdo je kdo. A pamatuji si to. Dodnes.

Vládě Miloše Zemana tehdy hrozilo vyjádření nedůvěry více, než kdy předtím a kdy potom. Kompromis se v té emocemi rozjitřené chvíli hledal stejně těžce v sále, jako v předsálí. Byl-li někdo proti, nebyl pro.

Ten dopis zveřejňuji spolu s historií jeho vzniku pro čtenáře Britských listů ještě jednou nyní, po několika letech, ve kterých se vyjasnilo, že drogoví bossové nejsou spasitelé Kosova, že mnohé továrny nebyly zbrojovkami, ale továrnami ryze civilními, že zemřít měla spou s hrdými Srby i srbská ekonomika, která mohla ohrožovat německý blahobyt. Vyjasnilo se i to, že bránit vlast se zbraní v ruce znamená vraždit "ty druhé". I když mnohdy jen proto, aby "ti druzí" nezavraždili o minutu později mne... Po několika letech vzájemného vraždění se pak dá stěží znovu žít vedle někoho, kdo mi zabil bratra, matku, dítě.

Ten dopis je totiž svědectvím našeho pokrytectví, se kterým jsme vstupovali do NATO, aniž se nás kdo ptal. Se kterým jsme mlčeli, když o pár dnů později na Bělehrad padaly americké a britské bomby. A my tehdy nedokázali říci NE. I když jsme mohli. Ten dopis je svědectvím zbabělosti necelých dvou desítek českých sociálně demokratických minsitrů, bez jejichž souhlasu by tehdy válka nemohla začít. A ten dopis je i omluvou těch, kteří své NE tehdy řekli a přesto jim to nebylo nic platné...

Jeho Excelence Djoko Stojićić
Velvyslanec JFR
Praha 1
Mostecká 15

Vážený pane velvyslanče,

dovolte mi, prosím, vyjádřit hlubokou lítost nad vývojem situace, kterého jsme dnes svědky. Agrese má býti zvána agresí a nikoliv humanitárním úsilím. Úsilí o dohodu by se nikdy nemělo propagovat a vynucovat řízenými střelami a bombami. Tento stát již několikrát ve své historii zažil import vzletných myšlenek za asistence tanků. To, že paměť některých českých politiků, ale i některých českých občanů nesahá dnes dál, než do roku 1989, je zřejmě politováníhodná realita. Polovina českého národa (podle prozatím kusého průzkumu veřejného mínění) nesouhlasí s vojenským řešením Severoatlantické aliance. Čeští občané se však neměli právo vyjádřit v referendu k této věci stejně, jako se neměli právo vyjádřit ani k dělení své vlastní země. To dokládá, že vina jedněch by neměla padat na hlavy druhých. Nesuďme národy, souzeni musí být vždy odpovědní - v tomto případě politici a generálové.

Těší mne, že v sociální demokracii, jejíž jsem členem, se našlo dvanáct odvážných a moudrých poslanců, kteří nezvedli svou ruku k souhlasu s vysláním českých vojáků proti svrchovanému státu. Je to pro mne naděje, že i my se ideály demokracie jednou naučíme ctít jako nejvyšší cíl politiky a nebudeme podléhat mediálním manipulacím.

Mezi českým a srbským národem existovalo dlouhá staletí tradiční přátelství, dané nejen všeslovanskou myšlenkou, ale i příbuzným jazykem, kulturou a náboženstvím. Existovalo ale i mezi Čechy a Chorvaty, Černohorci a dalšími. Proto je pro řadu z nás v Čechách nepochopitelný vývoj Jugoslávie v posledních letech. Pamětníci asi nezapomenou ani na postoj Vašeho lidu a Vašich politických představitelů v letech pro nás tak bolestných, jako bylo oklešťování suverenity a okupace nacistickým Německem či okupace naší země vojsky Sovětského svazu v roce 1968. Ta "dočasnost" jejich pobytu v Československu trvala u nás dvacet let. Svobodu a ducha národa však nezlomila. Doufám, že tradici přátelství národů obou našich zemí nepřeruší ani okolnosti, které ani Vy, ani já nemůžeme změnit naráz. Demokracie, úcta k právu a svobodě jednotlivce, společenství svobodných a hrdých občanů, respektující druhé a ctících zásady lidství se nedá exportovat. Demokracie se nedá vybudovat ani násilím - útoky raket, nálety a bombardováním či dokonce tanky.

Demokracie nesmí ale nikdy stát ani na kořenech zbrocených krví svých vlastních občanů.

K demokracii musí každá země dospět sama - občanskou a politickou zralostí obyvatel. Jen dialog všech se všemi tomuto snažení může napomoci, dát trvalost a sílu. V naší vlasti je tato sebevýchova stejně těžká, jako v mnoha dalších zemích a těžko můžeme říci, že je u konce.

Chápu v této věci Vaše postoje, plné žalu a bolesti a přesto se domnívám, že musejí ještě existovat cesty k mírovému řešení a odvrácení dalšího utrpení obyvatel vaší země. Pokud existují, využijte jich, pokud je to ještě možné.

Jedna z velkých postav naší křesťanské historie - Mistr Jan Hus řekl: "Mluv pravdu, miluj pravdu a přej pravdu druhým." Za svou pravdu i zemřel. A jeden z největších politiků současnosti, Michail Sergejevič Gorbačov při své návštěvě Prahy před řadou let toto životní krédo Mistra Jana doplnil: "Braň pravdu - a to je to nejtěžší." Přijel tehdy do Prahy říci Čechům a Slovákům, že jeho země už nikdy nebude vynucovat svou pravdu tanky...

Je sice možné (a možná i správné) zemřít za vlast - svobodný, hrdý a nikým nepokořený, namísto života v hanbě okupace a nesvobody, je ale možné i žít a zůstat nepokořený, a přitom bránit pravdu a všechny vznešené ideály, z nichž vyrůstá tradice národa i státu. Vašeho i našeho. Je třeba si vážit svobody, ale i života.

Berte prosím můj dopis Vám jako výraz podpory pro jakékoliv rozumné a lidské řešení nelehké a tragické situace, ve které se Vaše země ocitla, které povede k mírovému řešení. Berte jej zároveň i jako odsouzení agrese a plnou podporu petice za ukončení útoku NATO vůči Vaší zemi.

S úctou

Štěpán Kotrba





                 
Obsah vydání       31. 1. 2003
1. 2. 2003 V Texasu havaroval americký raketoplán
2. 2. 2003 Šéfové NASA "opakovaně ignorovali" bezpečnostní varování
1. 2. 2003 Česká vrána války, která chce být jestřábem Josef  Brož
2. 2. 2003 Američané začnou bombardovat Saddámovy paláce
1. 2. 2003 Útok proti Iráku odložen o šest týdnů
30. 1. 2003 Aznarův dopis Bushovi "odhalil neshody v Evropě"
31. 1. 2003 "Český král Václav Havel" Jan  Čulík
1. 2. 2003 Blair v "Kotli"
1. 2. 2003 Greenpeace nesouhlasí s postojem Václava Havla
30. 1. 2003 CVVM: s útokem proti Iráku "rozhodně souhlasí" 5% obyvatel ČR Jan  Čulík
30. 1. 2003 Bush by stále dal přednost tomu, aby Saddám odstoupil, ale není si jist, v které vládne zemi
31. 1. 2003 Bílý dům zrušil sympozium o poezii
31. 1. 2003 Nelson Mandela: "Bush je arogantní a krátkozraký"
31. 1. 2003 Kanada odmítá "jednostranné vojenské akce USA proti Iráku"
30. 1. 2003 Irák: nejnovější vývoj
30. 1. 2003 Iráčané na americké základně v maďarském Taszáru
31. 1. 2003 Bush ztrojnásobil americkou pomoc v boji proti AIDS v Africe
31. 1. 2003 Je dnes možné obhajovat mučení? Miloš  Kaláb
31. 1. 2003 Evropští poslanci vyzývají Irák k odzbrojení Vladimír  Rott
1. 2. 2003 Schůzka nespokojených pedagogů - výsledky z jednání Radek  Sárközi
31. 1. 2003 Železničný klinec do Dzurindovej truhly Lubomír  Sedláčik
31. 1. 2003 Co by způsobila "špinavá bomba"
31. 1. 2003 Neonacisti potrebujú niekam patriť
31. 1. 2003 Gottwald bol prvý slovenský prezident Martina  Nemethová
31. 1. 2003 Koniec čiernej diery?
Reforma v zdravotníctve po sto dňoch vládnutia pravicovej vlády
Ludmila  Lysinová
31. 1. 2003 Neznesiteľná ľahkosť reformy verejných financií Braňo  Ondruš
31. 1. 2003 Dopis jugoslávskému velvyslanci:
omluva českých sociálních demokratů za bombardování Srbska
Štěpán  Kotrba
30. 1. 2003 Günter Grass: Oni tuto válku chtějí
29. 1. 2003 Daily Mirror: "Tony Blair s krvavýma rukama"
29. 1. 2003 Hrozba nanotechnologie?
29. 1. 2003 Pravděpodobnost zásahu Země asteroidem je 100 procent
29. 1. 2003 Má vesmír smysl?
5. 2. 2003 Pošta redakci
5. 1. 2003 Hospodaření OSBL za prosinec 2002 Jaroslav  Štemberk
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
2. 2. 2003 Šéfové NASA "opakovaně ignorovali" bezpečnostní varování   
1. 2. 2003 V Texasu havaroval americký raketoplán   
1. 2. 2003 Česká vrána války, která chce být jestřábem Josef  Brož
31. 1. 2003 Co by způsobila "špinavá bomba"   
31. 1. 2003 Neonacisti potrebujú niekam patriť   
31. 1. 2003 Dopis jugoslávskému velvyslanci:
omluva českých sociálních demokratů za bombardování Srbska
Štěpán  Kotrba
30. 1. 2003 Bush by stále dal přednost tomu, aby Saddám odstoupil, ale není si jist, v které vládne zemi   
30. 1. 2003 Aznarův dopis Bushovi "odhalil neshody v Evropě"   
30. 1. 2003 ČR opět používá zákon, který je totalitním přežitkem Jan  Čulík
30. 1. 2003 Geopolitické paradoxy Jan  Čulík
30. 1. 2003 Günter Grass: Oni tuto válku chtějí   
30. 1. 2003 Pán Tragáčik a Fantomas Tomáš  Forró
30. 1. 2003 Je Dzurinda zodpovednejší ako Chirac či Schröder? Ivan  Štefunko
29. 1. 2003 Hrozba nanotechnologie?   
29. 1. 2003 Pravděpodobnost zásahu Země asteroidem je 100 procent   

Slobodan Miloševič, Srbsko a válka v Kosovu RSS 2.0      Historie >
31. 1. 2003 Dopis jugoslávskému velvyslanci:
omluva českých sociálních demokratů za bombardování Srbska
Štěpán  Kotrba
30. 8. 2002 Novinářka v Haagu, vyslýchána Miloševičem   
1. 7. 2002 Američané: naši vojáci odejdou z Balkánu, pokud nedostanou soudní imunitu   
12. 4. 2002 Zpráva o masakru ve Srebrenici zřejmě podpoří Miloševičovu obhajobu   
22. 3. 2002 Říše, Vlast a Národ v zrcadle evropské federální multikulturality Štěpán  Kotrba
19. 2. 2002 Smrtonosná sémantika humanitárních válek - 2. část Josef  Fronek
19. 2. 2002 Miloševič: "Západ vyvolával v Jugoslávii, v Československu a v SSSR nacionalismus"   
18. 2. 2002 Příběh přívětivého autobusáka, který se stal hromadným vrahem   
18. 2. 2002 Smrtonosná sémantika humanitárních válek - 1. část Josef  Fronek
15. 2. 2002 Miloševič obvinil haagský tribunál ze zaujatosti   
5. 2. 2002 Kvazicitáty, vyfantazírovaná hausnumera a machiavelistické PR: Srbové nechtěli nikoho vyvraždit Josef  Fronek
5. 2. 2002 Kosovo: Argumentaci Josefa Fronka někdy chybí kontext Jan  Čulík
17. 12. 2001 Působí al Qaeda i mezi Albánci v UCK na Balkáně?   
12. 12. 2001 The Demon of Conformity Josef  Fronek
4. 12. 2001 Boj proti terorismu jako záminka upevňování moci Jiří  Jírovec