Minulý týden otiskl deník Guardian poněkud přehnanou "báseň", spíše propagandistický výlev anglického dramatika Harolda Pintera, zuřící proti Spojeným státům (anglicky viz zde); Burumovi spíš připomíná evokaci donských kozáků než nějakých Američanů); podobnými excesy je srovnávání Izraelců s jednotkami SS. Mezi anonymními dopisy, které Buruma dostává, byl i dopis "nemuslimského liberála", který argumentoval, že "to, co dělají Izraelci Palestincům, naprosto ospravedlňuje to, co dělali nacisté židům".

Je mnoho špatného na americké společnosti a na americké zahraniční politice, a existují naléhavé důvody, proč je třeba útočit na to, jak Izraelci zacházejí s Palestinci, píše autor, avšak pokračuje: Rozhodl jsem se nicméně obě tyto země hájit proto, že podle mého názoru stojí blíže definici svobody než většina ostatních zemí, i když obě země nesplňují to, co o sobě samy tvrdí. Kritikům Ameriky a Izraele vadí právě toto pokrytectví: to, že Američané kážou o svobodě, ale manipulují volby, podporují zahraniční diktátory a znásilňují angličtinu. Anebo že židé, kteří sami tak strašně trpěli, se nyní chovají špatně vůči jiným lidem.

Ovšem pro Ameriku i Izrael je to vlastně komplimentem, že jsou posuzovány podle přísnějších měřítek než jiné země. Jak to, že nikomu nevadí, že Francie, která pořád prosazuje svobodu a bratrství, mlčky několikrát podporovala v Africe genocidu, nebo že je pronásledováno a vražděno daleko více muslimů v Indii než na územích, okupovaných Izraelem.

Horší ale než stupidní antiamerikanismus je podle autora zápecnické přesvědčení, že od národů, které moc neznáme a jimž nevládnou běloši, nemusíme vyžadovat dodržování principů svobody a lidských práv, vždyť přece "oni mají své vlastní tradice, a pokud se chovají krutě, je to důsledkem našeho vlastního koloniálního dědictví".

Bohužel, Evropané se dnes v podstatě bojí zasahovat ve věci lidských práv v jiných zemích právě proto, že mají pocit viny kvůli svému koloniálnímu dědictví. Američané k tomuto poučení zatím ještě nedospěli, proto taky ta zuřivost antiamerických kritiků v Evropě.

Potíž ale je, podtrhuje autor, že vznešený impuls Evropanů nezasahovat do záležitostí jiných zemí se proměňuje ve zlo, jestliže odmítneme jednat ve prospěch dobra. Až teprve Američané zastavili vraždění na Balkáně. A totéž se chystají nyní, s minimální pomocí od Evropanů, učinit znovu.