27. 1. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
26. 1. 2003

Znal jsem Zbigniewa Brzezinského - jeho vliv na americkou politiku je pořád silný

Americká politika těchto dní není pouze politikou George Bushe, pro politické pozorovatele je vliv dlouholetého poradce amerických presidentů, Zbigniewa Brzezinského stále ještě zřejmý.

Seznámil jsem se s ním na podzim v r. 1968, když ještě působil jako redaktor polského exilového nakladatelství "Kultura" v Maison Lafitte u Paříže.

Překládal jsem pro něho asi 98 stránek politických textů z češtiny do polštiny, byly to zejména dokumenty tehdejšího sjezdu KSČ, který byl později anulován a prohlášen za ilegální, a některé dokumenty, zabývající se tehdejší politikou reformované KSČ.

Zbyšek, jak ho nazývají jeho přátelé, má technické vzdělání, je inženýrem elektroniky. Do politiky přinesl proto podstatně jiný smysl pro logiku, než je v klasické politice obvyklé. Ta je už od dob Říma ovládaná militantními juristy, matematikové uvádí jako důkaz římský číselný systém. K označení jednotek legií nebo daňových spisů se hodí výborně, k výpočtům už vůbec ne.

V roce 1968 Zbigniewa Brzezinského velmi zajímaly české zkušenosti, jak se podařilo rozložit betonovou frakci KSČ. Zejména považoval on a Jiří Lederer z tehdejších Literárních listů za důležité seznámit polské oposiční hnutí s objektivními fakty.

Na jaře 1969 vyšly tyto dokumenty v "Kultuře" a při pašování do Polska byli zadrženi jejich kurýři, začalo vyšetřování, kdo a jak se na těchto "podvratných" dokumentech podílel a tak bylo pro mě lépe, vycestovat někam, kam dlouhé prsty Brežněvových kolaborantů nedosáhly. Jirku Lederera pustili ze spárů teprve, když mu v důsledku těžkého onemocnění zbývalo už jenom několik měsíců života.

Vzpomínám si na tehdejší diskuzi, jsme povoláním kolegové a tak jsme našli dost styčných bodů. Snad nejvýznačnější byly neobvyklé názory Zbigniewa Brzezinského na roli státu ve svém okolí. Zbyšek byl zastáncem teorie kladiva a kovadliny.

Zatímco většina politiků pouze reaguje na tlaky a události z jejich okolí, chová se tedy z tohoto hlediska pasivně, požadoval Zbyšek aktivitu a iniciativu, chtěl vyvíjet tlaky, donucovat politiky a státy k jednání, kterého směr a výsledek určíme sami, vyžadoval akci místo reakce. To byl podle něho rozdíl mezi velmocí jako U.S.A. a běžnou zemí.

Nepochybně pak Brzezinski uplatňoval tuto doktrinu svým dlouhodobým vlivem na americké presidenty. Podle mého názoru byl tvůrcem úspěchu presidenta Reagana, který touto aktivní politikou dokázal zcela ruinovat sovětskou politiku, nebo lépe řečeno ekonomiku.

Nezapomeňme, že bez Reagana a jeho dost fantastických projektů by sovětská ekonomika možná ještě dnes podporovala Kubu, Jemen, severní Koreu, Vietnam a NDR by ještě dnes vyráběla Trabanty. Sověti zašli na ekonomický úpadek tvrdě centralizovaného diktátorského systému, Reaganovi se hospodářsky nevyrovnali a tak Brežněvovým dědicům nezbylo, než přiznat bankrot.

Ani dnes nelze nevidět, že zatímco Američané ( alespoň těch téměř 50%, kteří volili Bushe) s vysokou intensitou připravují válku proti Saddamovi Husseinovi, Evropané reagují daleko zdrženlivěji.

Ve srovnání s Karadžičem nebo Mladičem není o Saddámovi známo, že by pořádal masakry většího rozsahu, proto zde chybí naléhavá potřeba ukončení jeho vlády.

Také mi není známo, že by za Saddámem stála nějaká zahraniční moc, z našeho hlediska je jeho vláda proto spíše vnitřní záležitostí Iráku. Každá země, která se může volně rozhodovat, má vládu takovou, jakou si zvolila (a zasloužila, včetně Česka). Pokud jde o ochranu Kurdů nebo jiných menšin, dosavadní opatření, jako zákaz létání v severním Iráku a embargo se zdají být účinná, dokonce i činnost inspektorů není nijak podstatně omezována.

Že jim Iráčané nepadli kolem krku, je úspěchem irácké propagandy, která hraje na národnostní hrdost iráckých obyvatel, a to zapůsobí i na mnoho odpůrců Saddámova režimu. Z našeho hlediska je Saddám jako diktátor nesnesitelný, jeho vyhrožování vlastní inteligenci připomíná Heydrichovu hrůzovládu v Čechách.

V arabských podmínkách je však tento druh politiků něco téměř normálního, ve třetím světě se s jeho vzory setkáváme už desetiletí, ať si vzpomeneme na Idi Amína, Ghaddáfího nebo Usámu bin Ládina.

Proto bude Arabům dost těžko srozumitelné, proč hodláme násilím odzbrojit zrovna Saddáma.

Ono je někdy lépe, tu ruku s kladivem zadržet, v tomto případě se zdá, že bude rozumnější, dát inspektorům dostatek času a podpory. Teprve najdou-li se opravdu závažné zásoby chemických nebo bakteriologických zbraní, má svět dostatečnou váhu aby donutil Saddáma, tyto zbraně zničit. Teprve po selhání všech diplomatických možností je násilí nevyhnutelné, ale bohužel i velmi kontraproduktivní. Jak chceme ve světě odstraňovat násilné režimy, když i nám nakonec nic jiného než násilí nezbývá ?

Pro nás, kteří jsme prožili a přežili poslední světovou válku, je tato zkušenost ponaučením. Za každé násilí přijde dříve nebo později účet, válka ničí nejenom nepřátele, ale nevybírá si a postihne i mnoho lidí, kteří s námi sympatizují, padlí jsou na obou stranách a po každé válce jsou nejméně dvě traumatizované generace jejím důsledkem. Ze všech politických prostředků je válka tím nejhorším, tím posledním a nejméně vítaným !

                 
Obsah vydání       27. 1. 2003
27. 1. 2003 Hans Blix nedal OSN k dispozici žádný "kouřící revolver"
27. 1. 2003 Jak Američané zradili Armény ze strategických důvodů Jan  Čulík
27. 1. 2003 Inovativní lidé jsou nepříjemní
27. 1. 2003 Británie poskytla OSN špionážní informace o Iráku
26. 1. 2003 Znal jsem Zbigniewa Brzezinského - jeho vliv na americkou politiku je pořád silný Miroslav Václav Steiner
25. 1. 2003 Blair: válka může začít bez důkazů proti Iráku
25. 1. 2003 Irák: zbrojní inspektoři OSN nenašli nic
27. 1. 2003 Irák: Tyto dny jsou klíčové
25. 1. 2003 Dovolená v ose zla
27. 1. 2003 Oznámení iniciátorů bojkotu sítě T mobile
26. 1. 2003 Monitor Jana Paula: Hutka nebude s Gottem a Vondráčkovou zpívat Havlíčku, Havle! Jan  Paul
27. 1. 2003 Co dělat, když české televizní stanice šíří propagandu
27. 1. 2003 Neznámé fotky z Metra
26. 1. 2003 Zeman sklidil to, co zasel Josef  Trnka
26. 1. 2003 Ve Štrasburku soud reagoval za tři dny Zdeněk  Jemelík
27. 1. 2003 Čulíkův "básník trapnosti" Kathryn  Murphy
27. 1. 2003 Je opravdu škoda, že prezident nebyl zvolen? Petr  Kuča
27. 1. 2003 Koho na Hrad, that is a question... Ivo V. Fencl
25. 1. 2003 Domácí štěstí: jak probíhaly volby prvních československých prezidentů
27. 1. 2003 Čeští učitelé jsou na tom špatně, ale ani nevíme jak Ivo V. Fencl
27. 1. 2003 Náboženské křižovatky Josef  Veger
27. 1. 2003 Inflácia prezidentov aj na Slovensku Lubomír  Sedláčik
27. 1. 2003 Dôvera a paranoja: Najnovšia "kauza" ANO má viacero otáznikov Marián  Repa
27. 1. 2003 Rovní a rovnejší
Občania majú šancu vyhrať nad Fondom národného majetku SR
Vladimír  Bačišin
27. 1. 2003 Neisté smerovanie Európy Ľubomír  Tokár
24. 1. 2003 Ze Zemanovy cesty na Hrad zbyly trosky...
24. 1. 2003 Pohled zevnitř: Kdo prohrává s kým v ČSSD Ivan  David
24. 1. 2003 Diskuse o zničení Německa a o nacistické vině pokračuje
5. 2. 2003 Pošta redakci
5. 1. 2003 Hospodaření OSBL za prosinec 2002 Jaroslav  Štemberk
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
27. 1. 2003 Co dělat, když české televizní stanice šíří propagandu   
27. 1. 2003 Čulíkův "básník trapnosti" Kathryn  Murphy
27. 1. 2003 Náboženské křižovatky Josef  Veger
27. 1. 2003 Jak Američané zradili Armény ze strategických důvodů Jan  Čulík
27. 1. 2003 Inovativní lidé jsou nepříjemní   
26. 1. 2003 Znal jsem Zbigniewa Brzezinského - jeho vliv na americkou politiku je pořád silný Miroslav Václav Steiner
26. 1. 2003 Ve Štrasburku soud reagoval za tři dny Zdeněk  Jemelík
26. 1. 2003 Monitor Jana Paula: Hutka nebude s Gottem a Vondráčkovou zpívat Havlíčku, Havle! Jan  Paul
25. 1. 2003 Domácí štěstí: jak probíhaly volby prvních československých prezidentů   
24. 1. 2003 První skupina "lidských štítů" se vydává do Iráku   
24. 1. 2003 Diskuse nad budoucností Špálovy galerie a Nadace Český fond umění Roman  Franta
23. 1. 2003 Druhá po Libuši Zdeněk  Jemelík
23. 1. 2003 "Až po vás, Václave"   
23. 1. 2003 Mohou dva idioti rozpoutat světovou válku? Martin  Škapík
23. 1. 2003 Jacques Derrida - symbol západního pseudointelektuálního diletantismu?   

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
27. 1. 2003 Hans Blix nedal OSN k dispozici žádný "kouřící revolver"   
26. 1. 2003 Znal jsem Zbigniewa Brzezinského - jeho vliv na americkou politiku je pořád silný Miroslav Václav Steiner
25. 1. 2003 Irák: zbrojní inspektoři OSN nenašli nic   
24. 1. 2003 McDonaldizace Saddáma aneb samozřejmý cíl František  Roček
24. 1. 2003 BBC: Irák připravuje proti americkým vojskům útok chemickými zbraněmi   
22. 1. 2003 Interfax: "Američané zaútočí na Irák v únoru"   
21. 1. 2003 Zabíjení v Iráku: optimistická varianta František  Roček
21. 1. 2003 Vést či nevést válku proti Iráku? Miloš  Kaláb
20. 1. 2003 Irák: operace na zákaznickém principu František  Roček
20. 1. 2003 Observer: Je nutno zaútočit na Irák   
18. 1. 2003 Arabské země chtějí, aby Saddám Husajn odstoupil   
17. 1. 2003 Přihlásí se Česká republika po 35 letech opět k Brežněvově doktríně? Mojmír  Babáček
17. 1. 2003 Protiválečné petice   
17. 1. 2003 Tři pohledy na jednu možnou válku - vyberte si Jan  Kasal, Jaroslav Tvrdík