14. 1. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
14. 1. 2003

České a britské školství: Stačí srovnávat

Ex-ministryně školství Anglie a Walesu Estelle Morrisová odstoupila z funkce v říjnu minulého roku. Co to bylo za důvody, že rezignovala? Pokud se domníváte, že zdravotní, mýlíte se. Jak BBC uvádí (původní článek zde), bylo to po kritice, která směřovala do školství. Při odstoupení sama prohlásila, že na tuto funkci nestačí. Byla vystavena tlaku, který se vytvořil kolem nezvládnutých maturit. Na její hlavu se snesly oprávněné stížnosti na nekorektní hodnocení závěrečných prací maturantů*). V Anglii a Walesu práce hodnotí nezávislí odborníci, kteří nevědí nic o škole, odkud maturant pochází. Významná část maturitních prací, jejich výsledná známka, byla změněna! Byly znovu hodnoceny lepší známkou. Mimochodem předchůdce Ms Morris jí nechal plno „nedodělků“, a byl „vykopnut“ z tohoto postu výše – na ministra vnitra a prokazuje svoje schopnosti v britské imigrační politice.

Kromě již uvedeného problému maturit musela tato politička čelit i kritice, která se týkala nedostatku učitelů. Pozoruhodná je její kritika médií. Ta se prý zajímala pouze o problémy a nezajímala se o úspěchy. Vida, platí i jinde mimo českou kotlinu zemanovská, a asi nepřesná, a určitě ne původní parafráze: „když nejsem chválen, chválím se sám“. K nedostatku učitelů paní Morrisová řekla, že ve styku s médii a v souvislosti s nedostatkem učitelů byla nucena hledat taková slova, aby se vyhnula pojmenování uvedeného stavu jako krize. Do médií říkala, že za celou historii je ve školství nejvíce učitelů, avšak že je také více neobsazených učitelských míst. Média ji tlačila k tomu, aby řekla, že je to krize. Přitom se média podle ex-ministryně nezajímala o rostoucí počet učitelů. Nelze se divit, když školy upozorňovaly na to, že kvůli nedostatku učitelů, budou končit výuku již ve čtvrtek. Právě její předchůdce obvinil učitele, že vyhánějí žáky ze škol, a ti se bezprizorně potulují po ulicích a v parcích.

Jak sama říká, s rezignací si uvědomila, jak moc veřejnost chce, aby se politici chovali jako normální lidé, jak moc chtějí debatu o politice, která se týká vlastního problému. Říká: „Na ulici mě zastavují lidé, kteří mně chtějí poděkovat za to, co jsem dosud vykonala.“ A dále: „Lidé říkají, že je to poprvé, kdy vidí politika jako lidskou bytost.“ Dodává: „Co se týká politiků a politiky, jsou (ti obyčejní lidé) úplně skeptičtí a cyničtí.“

Během tří měsíců, co opustila vedoucí post ministerstva, mohla napravit to, co jí bylo vytýkáno a co nechtěla přiznat – naučila se pracovat s počítačem.

Jak interpretovat výsledky hodnocení školského systému

Na začátku prosince předloňského roku světová organizace OECD zveřejnila zprávu o stavu školství ve vybraných 32 státech. Mezi nimi byly jak Česká republika tak Spojené království. První země skončila na 19. místě, druhá na 7. místě (více zde).

Komentář ministra školství ČR v Lidových novinách ze dne 5. 12. 2001 říká, že čeští žáci neovládají svůj mateřský jazyk, především nedostatečně chápou texty. Ministr viní ze současného stavu učitele. Ale připomíná i malý počet hodin věnovaných jazykové přípravě, chybnou organizaci výuky a převahu mluvnice nad literaturou ve vyučování češtiny. Snad ví, o čem mluví, protože sám je středoškolský profesor češtiny. „Je to dlouhodobý proces, protože je třeba změnit přípravu učitelů. Hlavní podíl viny nesou totiž právě pedagogové, jejichž myšlení lze dnes zpětně těžko měnit,“ řekl ministr. Nevím, co tehdy myslel pan Zeman tím „zpětně“. Avšak změna asi podle pana ex-ministra nastane přirozenou cestou – vymíráním učitelů.

BBC ze 4. prosince 2001 cituje britskou ministryni školství Estelle Morrisovou: „Výsledky obhajují reformy ve školství, které jsme začali před několika lety. Avšak to hlavní je ještě před námi." Dále uvedla: „21. století žádá ještě vyšší standardy a ostatní země na nás nečekají.“

Redaktor BBC pro školskou tématiku Mike Baker se v článku z 8. prosince 2001 ptá: Jsou naši studenti opravdu tak chytří? V článku upozorňuje, že testováni byli pouze žáci Anglie a Severního Irska, nikoli Skotska a Walesu. Klade si další otázku, která prý se často objevovala: není to podvod? Autor pak vysvětluje, co testy zkoumaly a kolik žáků se jich účastnilo. Ve Velké Británii to bylo více jak 10 000. Uvádí, že v posledních 30 letech došlo v Británii ke změně, kdy ve školách se méně předávají vědomosti a více rozvíjejí dovednosti, přechází se od frontální výuky k uspokojování potřeb jednotlivých žáků. Avšak, hned dodává, vynikajících výsledků dosáhly i Japonsko a Korea, kde převažuje právě frontální výuka. Výrazný rozdíl mezi těmito státy a Velkou Británií vidí v atmosféře obou společností, tedy japonské a korejské, kde je „hlad po vzdělání“.

Článek redaktora BBC končí: „Musíme zkombinovat ty nejlepší systémy. Doufám, že vláda nyní požádá školní inspektory, aby si sbalili kufry a vyrazili na inspekce do všech těch zemí, které byly lepší než my, aby tam zjistili, jak to dělají.“

Kdy si sbalí kufry čeští inspektoři? Nebo je mají již několikrát sbalené a rozbalené, ale o zkušenostech drží bobříka mlčení, protože by museli pracovat na změně?

*) Poznámka JČ: Závěrečné školní zkoušky, které skládají britští sedmnácti a osmnáctiletí studenti, se jen obtížně srovnávají s "kontinentálními" maturitami. Hlavní rozdíl je asi v tom, že tyto písemné zkoušky se nedělají všechny v tentýž den/ týden, ale v různých předmětech postupně, po delší dobu.

Ve Velké Británii existují vynikající školy a zároveň i školy velmi špatné. V šedesátých letech došlo v britském školství k zásadní liberalizaci, kdy se přestalo vyžadovat memorování faktů a začal se rozvíjet samostatný úsudek a schopnosti racionální analýzy. Ve špatných školách se tato liberalizace přehnala: žáci se přestali učit a jen bezbřeze a povrchně "diskutovali". V celé řadě vynikajících škol, státních i soukromých, se však podařilo sloučit učení se faktům s rozvojem tvůrčích schopností žáků. V jiných školách se to nepodařilo. Velmi závažným faktorem je kvalita prostředí, z něhož pocházejí žáci. Chovají-li se rodiče asociálně, žáci jsou deprivovaní už od útlého mládí a ani ten nejlepší učitel jim nepomůže. V sociálně deprivovaných oblastech se tedy britské školy stávají terčem chaosu. Blairova vláda se – s proměnlivým úspěchem – snaží úroveň britského školství zlepšovat. Zajímavé je, že se však děti v Británii o prázdninách do školy těší a netrpělivě očekávají, kdy už prázdniny skončí.

Jako vysokoškolský učitel zaznamenávám, například při opravování esejů studentů, v jejich úrovni obrovské rozdíly; od absolutně vynikajících až po téměř negramotné. Zajímavé je, že mnohdy mohou akademicky zcela odlišní studenti pocházet z téže střední školy. Zřejmě –navzdory všemu – závisí nakonec kvalita studenta na jeho osobní inteligenci a přístupu k práci...

                 
Obsah vydání       14. 1. 2003
14. 1. 2003 Afghánistán: Mluvil jsem s členem Karzaiovy vlády Martin D. Brown
14. 1. 2003 PODIVEN: Manipulace s dějinami první republiky Věra  Olivová
14. 1. 2003 Nestydové Zdeněk  Jemelík
14. 1. 2003 Kdo na Hrad patří, ať tam je Vladimír  Rott
14. 1. 2003 Pete Tonwshend zatčen za to, že si stáhl z internetu dětskou pornografii
14. 1. 2003 Je stát založen na válce?
14. 1. 2003 Všude samí neplatiči Karel  Mašita
13. 1. 2003 Dobré a zlé v "ideologii bez ideologií"; v "náboženství bez náboženství" Ondřej  Prokopius
14. 1. 2003 České a britské školství: Stačí srovnávat Jaroslav  Vávra
14. 1. 2003 Evropský Konvent na půl cestě I.
13. 1. 2003 Jaké nemocenské? Rovné! Antonín  Hrbek
14. 1. 2003 České školství versus Charta učitelů z roku 1966 Radek  Sárközi
14. 1. 2003 Co je přímá demokracie? Jiří  Polák
14. 1. 2003 Záchrana sveta podĺa G. Daniela  Příhodová
14. 1. 2003 Sovietski poradcovia a politické procesy - pozadie tragédie Viliam  Bernáth
14. 1. 2003 Zmeny vo vojenskej doktríne Ruska: Nová superštruktúra Viktor  Kovaľov
13. 1. 2003 Jaké petice jsou přípustné
13. 1. 2003 Jak Spojené státy narušily suverenitu ČR a nikomu to nevadilo Martin D. Brown
13. 1. 2003 Monitor Jana Paula: Nadace ČFU se rozhodla pohřbít galerii Václava Špály Jan  Paul
13. 1. 2003 Diskuse na téma Česká umělecká kritika
13. 1. 2003 Příjemnou a zajímavou sobotou v Londýně Jan  Čulík
13. 1. 2003 Česká literatura v postkomunismu Petr  Bílek
12. 1. 2003 Ještě jednou o prezidentských milostech Zdeněk  Jemelík
12. 1. 2003 Petice za veřejný soud s Vladimírem Hučínem
5. 2. 2003 Pošta redakci
5. 1. 2003 Hospodaření OSBL za prosinec 2002 Jaroslav  Štemberk
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Školství RSS 2.0      Historie >
14. 1. 2003 České a britské školství: Stačí srovnávat Jaroslav  Vávra
14. 1. 2003 České školství versus Charta učitelů z roku 1966 Radek  Sárközi
8. 1. 2003 O čekání na důstojné učitelské platy, na důstojné hodnocení učitelů, ale nejen o tom Jaroslav  Vávra
3. 1. 2003 Platy učitelů Radek  Sárközi
3. 1. 2003 Čeští studenti: "Skotská pohádka" Jan  Čulík
14. 12. 2002 Založení Učitelského odborového klubu - ASO   
26. 11. 2002 Stávková pohotovost v SOŠ na Praze 3   
20. 11. 2002 Ve jménu (vysokoškolského) zákona Topí  Pigula
30. 10. 2002 (Britské) univerzity "potřebují vybírat vysoké školné, mají-li obstát v mezinárodní konkurenci"   
11. 10. 2002 NATOidní normalizace? Účast na politickém školení je zase povinná... Václav  Votruba
9. 10. 2002 Škola včera, dnes... a možná ještě zítra Darius  Nosreti
23. 9. 2002 Skandál se známkováním britských maturit   
3. 9. 2002 Učitelé, zvedněte hlavu! Výzva k vyhlášení stávky   
2. 9. 2002 Klubko zmijí
aneb zneprůhlednění veřejné zakázky MŠMT na školení ICT koordinátorů
Jan  Wagner
30. 8. 2002 Učitelé nemohou hradit škody po povodních ze svých platů Radek  Sárközi