6. 1. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
6. 1. 2003

NATO a technologie: Evropa se vzdaluje od moci

Po summitu NATO se v českých médiích roztrhl pytel s kritikami vztahu USA a evropské části Severoatlantické aliance. Teď už u nás zase všichni usnuli. Na západ od nás si však stále štěbetají i vrabci na střeše o technologickém a hospodářském náskoku USA (tzv. "capabilities gap") . Tento náskok je již obrovský a neustále se zvyšuje. "Staré" evropské země NATO z toho mají tak staženou zadnici, že by s ní mohly štípat drát. Zcela bez příkras je situace taková, že pokud se Evropa bude příčit zájmům USA, a to i ve vnitřních záležitostech, stane se pro Spojené státy "irelevantní". Tak to alespoň prohlásil prezident Bush. Těžko říci co tím přesně myslel, u něj člověk nikdy neví, ale nic dobrého to asi nebude.

Nadšení nových členů NATO pramení z dojmu, že vstoupily do silné aliance, která je schopna je ochránit a zároveň rozumným způsobem využít jejich národní armády k zajištění bezpečnosti v evropském regionu. Tento dojem považuje mnoho lidí ve starších členských zemích NATO za mylný a jsou k budoucnosti NATO skeptičtí. Roznesla se dokonce anonymní a poněkud morbidní metafora: "Mrtvola NATO se nadýmá rozkladným plynem postkomunistických zemí".

Dostává se snad USA do role Temného pána, který ovládá zombii NATO? To by bylo příliš jednoduché. Současná tvář USA, tvář amerického prezidenta, se žánrově nehodí do hororu, ale spíše do absurdní komedie. "Budoucnost bude zítra lepší." prozradil svého času prezident Bush. Co se tedy chystá v zákulisí?

Postoj USA je stroze pragmatický. Oficiální Bushova doktrína neskrývá, že nejde o to, aby se USA staly světovým četníkem, ale o to, aby se staly světovým vládcem. Jen tak je možno zajistit bezpečnost zájmů Spojených států a všech jeho spojenců. Státy již nechtějí exportovat své hodnoty, svůj životní styl, jsou skeptické k řešení sociálně-ekonomické situace mimo USA. Je potřeba získat kontrolu nad co největším množstvím potenciálně nebezpečných lokalit. Nejde jen o kontrolu vojenskou, ale i špionážní (např. kontrola nad tokem informací v telekomunikačních sítích, kontrola nad územím pomocí družic), ekonomickou (kontrola nad hospodářskými i finančními toky - zdroje pro terorismus), migrační (kontroly azylantů) atd.

Spojené státy mají k dispozici dostatek a zdrojů, aby svoji koncepci úspěšně prosazovaly. Mohou se opřít o jednoznačnou a neustále se zvyšující technologickou převahu. Dokáží zaplatit ty nejlepší mozky na světě. Navíc neulpívají na překonaných metodách uplatňování vojenské síly a transformují armádu do nové podoby. Souhrnně se tyto transformace nazývají Revolution Military Affairs (RMA). Součástí RMA jsou nadmíru účinné koncepty jako například asymetrická válka - na jedné straně obrovská koncentrovaná síla USA na straně druhé rozptýlené utajené skupinky teroristů. Jak básní americký ministr obrany Rumsfeld: Američtí vojáci byli schopni spolupracovat s domorodou protitalibanskou opozicí, osedlat spolu s nimi koně, vynořit se z prachu zvířeného výbuchy a vtrhnout do tábora dezorientovaného protivníka těsně potom, kdy na zem dopadly poslední střepiny přesně naváděných bomb z vysoko letících letadel.

RMA staví na technologickém pokroku. Ten je enormní obzvláště v oblasti výpočetní a komunikační a navigační techniky. Například při konfliktu v Perském zálivu patřilo pouze 10% všech raket do kategorie již zmíněných přesně naváděných zbraní (precision guided weapons) zatímco v Afghánistánu jich bylo už 90%.

S potenciálem Spojených států se Evropa nemůže měřit, pouze v několika málo odvětvích, z nichž nejdůležitější je letectví, je zatím schopna konkurovat. V Evropě chybí stále politická a organizační "střecha" k dohnání

technologického náskoku Spojených států. Evropa vydává na vývoj technologií 60% toho co v USA, ale výstup je pouze 10% ve srovnání se Státy. Proto může americký neokonzervativec Robert Kagan prohlásit, že se Evropa "vzdaluje od moci". A má naprostou pravdu.

Pro USA je v geopolitckém měřítku výhodná pouze bilaterální spolupráce (např. s Velkou Británií či Francií), ale nikoliv multilaterální (s NATO jako celkem). Pro USA je neefektivní ohlížet se na NATO kdekoliv mimo evropský region, neboť je to struktura byrokraticky těžkopádná a technologicky nekompatibilní, složená navíc z nejistých spojenců. Antimilitarista William Pfaff označil evropskou část NATO za "samofinancující se cizineckou legii Pentagonu".

Pokud USA skutečně chtějí stabilizovat světovou situaci v zájmu bezpečnosti co největšího počtu lidí, v zájmu zachování přírodního bohatství, v zájmu kulturní výměny a hospodářské spolupráce, pak je potřeba se nad jejich programem vážně zamyslet. Mohli bychom si říci: Přijměme svoji roli, přes všechny výhrady, přes všechen sentiment z nenávratně ztraceného vlivu Evropy na světové dění, přes nebezpečí z koncentrace moci na straně USA. Přes to, že se začneme podílet na zdlouhavém, jednostranném, preventivním a agresivním konfliktu, který nebere ohled na lidská práva. Přes to všechno by se v současné třaskavé geopolitické situaci mohlo ukázat, že program Spojených států je jediným možným řešením, které snad odvrátí hrozící globální kolaps.

Bohužel. Nezdá se, že Spojené státy hodlají hájit zájmy a bezpečnost většiny lidí, dokonce ani svých vlastních občanů ne. Iluze, že jde o obranu spravedlnosti, svobody a demokracie, je mediálně podporována, ale ve skutečnosti se jedná o proces přesně opačný. Profesor Mandelbaum přednášející americkou zahraniční politiku na Univerzitě Johna Hopkinse ve Wahingtonu to vidí zcela zřetelně: Dokud se Američané nesmíří s každodenní realitou dozoru nad svým života, potud bude USA ve válce, jejíž civilní oběti na vlastní půdě budou převyšovat vojenské.

V USA sílí hlasy ostře kritizující politiku vlastní vlády. Lidé vnímají, že nejen vláda, ale všichni Američané jsou zodpovědní za bezpráví, které je působeno za hranicemi. Těmto hlasům svědomí rozhodně nepomáhá ve světě rozšířený antiamerikanismus namířený proti všemu co souvisí s USA, tedy i proti všem občanům Spojených států. Zaslepený antiamerikanismus nechápe, že sami Američané nemají na reálnou politiku uplatňovanou jejich vládou zásadní vliv.

Naopak daleko výraznější vliv na vládu USA mají různé lobby nadnárodní finanční elity prosazující program globalizace. Členem této elity je například i olejářský klan Bushů. Pragmatický postoj USA hájí mnohem spíše zájmy soukromé prosperity těchto elit, které se každoročně schází na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu a rokují zde o sférách vlivu. Tato elita ovšem není nijak jednotná. Nachází se v situaci, kterou by bylo možno v metafoře popsat asi takto: Parta lupičů společnými silami překonala cestu plnou nástrah a dostala se až k pokladu (světové zdroje) ukrytému hluboko na nepřístupném a nebezpečném místě. Poklad je veliký a stačil by pro všechny, je tu však chamtivost shrábnout vše pro sebe. Lupiče čeká namáhavá zpáteční cesta opět plná nebezpečí. Při jejich překonávání budou lupiči muset kooperovat, ale zároveň budou číhat, kdy jeden druhému vrazí kudlu do zad. Soupeření těchto elit je skutečný světový nepřítel, nikoliv například terorismus, který je pouze jedním z důsledků soupeření elit o moc. S jistou dávkou nadsázky a zjednodušení je možno chápat Bin Ladina, ale například i Sadáma Husajna, jako členy elity, kteří už moc zlobili a tak byli vykopnuti z klubu.

USA jsou světovým hegemonem. Neprosazují zájmy veřejné, ale soukromé. Protiváhou USA rozhodně nemůže představovat NATO. Ani společná čistě evropská armáda by příliš nezmohla i pokud by jejímu vzniku nebránila neslučitelnost národních zájmů evropských armád. Evropa je stále příliš roztříštěna a bude to trvat ještě generace než si její národy začnou skutečně důvěřovat.

Postavit znovu na nohy prestiž OSN a jejich vojenských jednotek, jako protiváhu a kontrolu nad aktivitami Spojených států, by vyžadovalo kooperaci i takových mocenských celků jako Rusko a Čína. Bush je nyní s Putinem jedna ruka, Afghánistán posvětil veškeré mordování v Čečensku a nejspíš i další velmocenské výboje Ruska. Čína je stále velká neznámá. Jako jediný státní celek představuje pro USA a nadnárodní elity vážnou potenciální hrozbu. Po posledním sjezdu komunistické strany se ale zdá, že Čína se bude dále ekonomicky (ale nejspíš pouze ekonomicky) otevírat. Neshody s USA by pro Čínu znamenaly ztrátu rozsáhlých trhů.

Kritikům současné americké zahraniční politiky a globalizace je často vytýkáno, že nepřicházejí s pozitivním řešením situace, že nepřinášejí alternativu. Nejspíš to bude proto, že žádný rozumbrada, ba ani největší génius nevymyslí někde u stolu řešení tak zapeklitého průšvihu, jako je ten, ve kterém vězíme všichni na celém světě až po uši. Jediný, kdo s tím může něco zmoci, jsou lidé, všichni lidé dohromady, ve svém každodenním životě, ve svém každodenním rozhodování, ve svém úsilí, ale i v úsměvu a v naději.

23.12.2002

                 
Obsah vydání       6. 1. 2003
6. 1. 2003 Saddám Husajn "by měl zaútočit na Polsko"
6. 1. 2003 Přesný součet nepřesných čísel Štěpán  Kotrba
6. 1. 2003 Inzerát (na dům, ve kterém už nechci bydlet) Jiří  Koubek
6. 1. 2003 USA, Irák, Severní Korea, alžírské vraždění a dvojí morálka
3. 1. 2003 Milan Kundera a jeho Nevědomost: Láska a odpor k vlastnímu hnízdu Jan  Čulík
2. 1. 2003 Má smysl srovnávat Havlův novoroční projev s projevem Tonyho Blaira? Jan  Čulík
30. 12. 2002 Československo po deseti letech: Lepší, než jsem si uměl představit Václav  Žák
3. 1. 2003 Čeští studenti: "Skotská pohádka" Jan  Čulík
6. 1. 2003 Přestřelka o milosti Zdeněk  Jemelík
6. 1. 2003 O milostech a dalších dědictvích středověku Vladimír  Rott
6. 1. 2003 NATO a technologie: Evropa se vzdaluje od moci Jan  Burian
6. 1. 2003 TV media o víkendu: Úředníci a politici Josef  Trnka
6. 1. 2003 Tragedie českého politického systému Milan  Valach
6. 1. 2003 HZDS s.r.o. Marián  Repa
6. 1. 2003 Nebudú vylepšovať, aby sa likvidovali Lubomír  Sedláčik
28. 12. 2002 Rozšírenie znamená nutnosť reformy Európskej rady Ľubomír  Tokár
3. 1. 2003 Francie a reforma Společné zemědělské politiky: hledání doktríny Hélene  Delorme
30. 12. 2002 Americké úřady užívají proti svým protivníkům mučení
30. 12. 2002 Mučení na základně v Bagramu a jiná témata Josef  Brož
31. 12. 2002 USA hrály klíčovou roli při vyzbrojování Saddáma Husajna
30. 12. 2002 Míroví aktivisté chtějí jít do Iráku jako lidské štíty
3. 1. 2003 Platy učitelů Radek  Sárközi
30. 12. 2002 Oko za oko, zub za zub Jana  Matúšová
1. 1. 2003 Jsou světové vyhlídky na prahu roku 2003 pochmurné?
1. 1. 2003 Pochmurný novoroční projev Tonyho Blaira
2. 1. 2003 Povede válka proti Iráku k oživení stagnující americké ekonomiky?
3. 1. 2003 Pozadí americké politiky na Blízkém Východě Jiří G. Müller
5. 2. 2003 Pošta redakci
5. 1. 2003 Hospodaření OSBL za prosinec 2002 Jaroslav  Štemberk
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
6. 1. 2003 USA, Irák, Severní Korea, alžírské vraždění a dvojí morálka   
6. 1. 2003 O milostech a dalších dědictvích středověku Vladimír  Rott
6. 1. 2003 Tragedie českého politického systému Milan  Valach
6. 1. 2003 Saddám Husajn "by měl zaútočit na Polsko"   
6. 1. 2003 NATO a technologie: Evropa se vzdaluje od moci Jan  Burian
6. 1. 2003 Inzerát (na dům, ve kterém už nechci bydlet) Jiří  Koubek
6. 1. 2003 HZDS s.r.o. Marián  Repa
3. 1. 2003 Platy učitelů Radek  Sárközi
3. 1. 2003 Čeští studenti: "Skotská pohádka" Jan  Čulík
3. 1. 2003 Milan Kundera a jeho Nevědomost: Láska a odpor k vlastnímu hnízdu Jan  Čulík
3. 1. 2003 Pozadí americké politiky na Blízkém Východě Jiří G. Müller
2. 1. 2003 Má smysl srovnávat Havlův novoroční projev s projevem Tonyho Blaira? Jan  Čulík
1. 1. 2003 Jsou světové vyhlídky na prahu roku 2003 pochmurné?   
30. 12. 2002 Americké úřady užívají proti svým protivníkům mučení   
30. 12. 2002 Fidel na lopatkách Zdeněk  Jemelík

Evropská unie RSS 2.0      Historie >
6. 1. 2003 NATO a technologie: Evropa se vzdaluje od moci Jan  Burian
3. 1. 2003 Francie a reforma Společné zemědělské politiky: hledání doktríny Hélene  Delorme
28. 12. 2002 Rozšírenie znamená nutnosť reformy Európskej rady Ľubomír  Tokár
18. 12. 2002 Riziká privatizácie vodární a kanalizácií Roman  Havlíček
16. 12. 2002 TV média o víkendu: Současná koalice (ne)má správné lidi na svém místě Josef  Trnka
13. 12. 2002 Uchazečské země pohlížejí na rozšiřování EU s nedůvěrou a s trpkostí   
10. 12. 2002 Rozšiřování EU by se mohlo zdržet - žadatelské země chtějí víc peněz   
9. 12. 2002 Jaká bude nová Evropská unie?   
2. 12. 2002 Jak si Západ pěstuje smetiště své technologické civilizace   
28. 11. 2002 EU nezabrání tomu, aby Europol Americe poskytl osobní data Evropanů   
25. 11. 2002 Nejistota: jaká bude budoucnost NATO a sjednocené Evropy?   
12. 11. 2002 Media Observatory ČR k nejvážnější situaci tisku v ČR od roku 1989   
11. 11. 2002 Tobias Pfluger kontra zušlěchťovací spolek NATO František  Roček
11. 11. 2002 Média veřejné služby: "intelektuálové" hledali smysl své další existence Štěpán  Kotrba
11. 11. 2002 Diskusní monolog - digitální média veřejné služby - služba veřejnosti 21. století Štěpán  Kotrba