20. 12. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
20. 12. 2002

Milan Kundera jako "didaktik komiky"?

Kundera velmi efektivně evokuje exulantovo dilema: exulant prožil život v pasti cizích kategorií. Exulant se nikdy nestane Francouzem - ale po návratu do Československa už není Čechem. Jeho "svoboda" je ve skutečnosti vlastně určitá neviditelnost.

Milan Kundera je spíš "didaktik komiky" než autor komediálních románů, míní James Wood v časopise The New Republic v recenzi Kunderova posledního románu Nevědomost, který vyšel v minulých týdnech konečně i v anglickém překladu.

Zabývat se tímto nejnovějším Kunderovým dílem (který se zdá být poněkud úspěšnější než než dvě předchozí, pozdní Kunderovy novely Pomalost a Identita) v kontextu celého jeho literárního díla, jak jsme to na Glasgow University činili nyní po deset týdnů ve speciálním semináři, věnovaném celému dílu Milana Kundery, je velmi zajímavé - u Kundery totiž existují souvislosti mezi všemi jeho literárními díly, od juvenilní stalinské poezie Člověk, zahrada širá až k nejnovějšímu románu Nevědomost.

(Jiné západní kritiky Nevědomosti jsou zde, zde a zde.)

Nevědomost je pozoruhodné dílo o rozdílnosti a vzájemné nesrozumitelnosti hodnotových systémů příslušníků různých národních kultur, kteří zažili odlišnou životní zkušenost. Kniha je prvoplánově o tom, jak Češi, kteří zůstali v Československu, dnes v žádném případě nemohou rozumět svým někdejším spoluobčanům, kteří se vydali do zahraničí a mají dnes dlouholetou, hlubokou zkušenost z jiných společností světa - domácí Češi se, přirozeně a samozřejmě, o to, co "emigranti" zažili a k jakému poznání případně v zahraničí přišli, absolutně nezajímají - mimo jiné i proto, že by to ohrozilo jejich hodnotové "jistoty", založené výlučně na domácí životní zkušenosti.

Kundera se vždycky zabýval ve svých knihách nemožností komunikovat osobní zkušenost jednoho člověka druhému: nezná-li váš společník něco z autopsie, nemá smyslu se mu to snažit slovně vysvětlovat. V Nevědomosti však Kundera rozšířil oblast absolutního neporozumění, která v jeho předchozích knihách vládla především mezi jednotlivými postavami, na celé společnosti, každá z nichž je celkově obětí určitých ustálených představ, názorů a postojů a ty jí znemožňují porozumět představám, názorům a postojům jiných společností.

K Nevědomosti se Britské listy vrátí samostatnou recenzí. Dnes jen stručné shrnutí, co si o Kunderově nové knize myslí kritik časopisu New Republic (JČ):

Nevědomost, píše v časopise New Republic jeho recenzent, je vlastně sérií dramatických scén, suspendovaných exegezí. Román je to příliš nehluboký na to, aby ho bylo možno přijmout jako lék, avšak jeho atmosféře preskriptivnosti člověk neunikne (domnívá se omylem americký kritik: Kunderovy knihy však čtenáři vnucují "autorské" názory jen zdánlivě. Celé je to daleko složitější, než jak se to jeví na první pohled).

Duchaplný vypravěčský hlas v Kunderově knize kolem epizodických příběhů neustále teoretizuje, míní dále kritik v New Republic. Taková díla jsou úspěšná, když je v nich vyváženo množství komentářů s množstvím dramatické akce a oba mody textu se vyživují navzájem. Takovou knihou byla Kunderova Kniha smíchu a zapomnění, v ní se výkladový aspekt a narativní aspekt díla nádherným způsobem vykrývaly. Nevědomost je sice kniha, v níž najdeme na mnoha místech potěšení, ale je to rozhněvaná kniha, stlačená do knihy nehluboké - pohybuje se mezi mělkým teoretizováním a mělkým příběhem.

Americký recenzent obdivuje Haška a Hrabala a poukazuje na to, že Kundera využívá Haškovy i Hrabalovy poetiky. Avšak potíž podle Jamese Wooda je, že Kundera se asi zajímá hlavně o to, co dokáže komedie udělat pro jeho (pedagogické) účely a nikoliv o to, jak a proč se komika vyskytuje v životě přirozeně.

Kundera jako exulant už nedokáže dosáhnout volné, humorné radosti, jakou měli Cervantes, Sterne či Hašek nebo Hrabal - Kundera je totiž člověkem, jehož jeho vlastní země vyhnala z "ráje". Jeho komedie byla nucena stát se "funkční" - komedie je nyní pro Kunderu jen jedním z šípů, kterých autor užívá proti komunismu, jenž neměl smysl pro humor. Liberální antiideologický spisovatel, který žije ve Francii a píše francouzsky, nemůže psát tak volně jako Rabelais a Sterne, protože je ve válce. I když odmítá ideologie, stává se přesto do určité míry ideologickým spisovatelem.

Scény návratu hlavní hrdinky, emigrantky Ireny do Čech, mají "poškrábanou", uspěchanou, iritovanou atmosféru, píše americký kritik. To, co T.S. Eliot nazval stínem nečistého motivu, padá na tyto scény, jako by Kundera nedokázal potlačit vlastní hněv nad tím, jak s ním jeho země naložila.

Kundera velmi efektivně evokuje exulantovo dilema: exulant prožil život v pasti cizích kategorií. Exulant se nikdy nestane Francouzem - ale po návratu do Československa už není Čechem. Jeho "svoboda" je ve skutečnosti vlastně určitá neviditelnost. I zde má Irenina zatrpklost za sebou určitou autorovu naléhavost:

"Víte, Francouzi - ti nepotřebují žádné zkušenosti. U nich předcházejí zkušenosti úsudky. Když jsme tam přijeli, nepotřebovali od nás žádné informace. Už byli plně informováni, že je stalinismus zlem a emigrace tragédií. Neměli zájem o to, co si myslíme my, měli zájem o nás jako o živoucí doklad toho, co si myslí oni. Tak se k nám chovali velkomyslně a byli na to hrdí. Když se komunismus najednou rozložil, podívali se na mě upřeně jako vyšetřovatel. A pak se něco zkazilo. Nechovala jsem se tak, jak očekávali. Udělali pro mě mnoho. VIděli mě jako ztělesnění emigrantova utrpení. Pak nastal čas, abych to utrpení potvrdila tím, že se radostně vrátím domů. A k tomu potvrzení nedošlo. Měli pocit, že jsou podvedeni. A já taky, protože jsem si myslela, že mě mají rádi nikoliv kvůli mému utrpení, ale kvůli mně samotné."

Nevědomost končí dvěma sexuálními akty. Podle amerického kritika je to slabé. Proč ale shledává Kundera sex pro své příběhy tak uspokojujícím? Sex má pro Kunderu konkrétní funkci. Přededvším je pro Kunderu jeho nejdůležitější zbraní v boji soukromí proti veřejnému kolektivismu.

Kunderovo dílo je v první řadě zkoumáním a rozšiřováním významných zjištění liberálního románu z 19. století, zejména toho, co zjistil Tolstoj, totiž, že v soukromém životě člověk nalezne autentičtější moc než v pompézním veřejném životě. Skutečnou pravdu člověk nalezne v intimním poutě mezi mužem a ženou, nikoliv v neposkvrněné uniformě veřejného života.

Sex je pro Kunderu velkým zintenzivněním soukromí. Pokud se navzájem od sebe odlišujeme alespoň milióntinou, je to právě v sexu. A to je cenné, protože naše sexualita není veřejně přístupná.

Někdy však erotické hrátky Kunderových textů (a jejich systematická misogynie) působily vlastně jen anachronisticky, jako opožděná nabídka staré střední Evropy. (V románech Josefa Škvoreckého také občas existuje tatáž zatuchlá mužská atmosféra.)

Avšak v Nevědomosti je podivná beztíže sexuálních epizod zjevně způsobena katastrofálním rozkladem kontextu po pádu komunismu. Oba navrátivší se emigranti jsou nyní svobodní, mohou si dělat, co chtějí, jejich erotické hrátky jsou jen hrátkami lidí, rozmazlených vyčerpanou svobodou, a to se týká jak hrdinů knihy, tak Kundery samotného. Jsou to jen konzumenti. A jsou vykresleni jako postavy jen velmi chabě. A tak kniha páchá tytéž chyby, které kritizuje.

                 
Obsah vydání       20. 12. 2002
20. 12. 2002 Komenského dvě cesty, to jest kterak skrze Labyrint dnešního světa objeviti Ráj svého srdce Jakub  Žytek
27. 12. 2002 Deutsche Telekom prohrává bitvu o české zákazníky Štěpán  Kotrba
27. 12. 2002 Bude hladomoru na Zemi možno zabránit pouze, vzdají-li se bohaté země masa, ryb a mléčných výrobků?
27. 12. 2002 Zintenzivňuje Severní Korea svůj jaderný program?
27. 12. 2002 Lord Robertson: NATO má "morální povinnost" podpořit USA ve válce
25. 12. 2002 Čelní představitelé církví proti válce v Iráku
23. 12. 2002 Unionistický hochštapler provokoval i na demonstracích Štěpán  Kotrba
25. 12. 2002 Vánoce a třetí svět: Etiopie má splatit 500 milionů dolarů
24. 12. 2002 "Vánoční" příběhy z Británie: děti, které rodiče nechali samy doma
20. 12. 2002 Milan Kundera jako "didaktik komiky"?
23. 12. 2002 USA zmařily dohodu o levných lécích pro třetí svět
23. 12. 2002 George Soros pokutován částkou 2,3 milionů euro za insider trading
23. 12. 2002 Topolánek ve Šponě: Není naším národním zájmem vstoupit do EU... Josef  Trnka
23. 12. 2002 Vernosť hodnotám kontra náhoda Lubomír  Sedláčik
20. 12. 2002 Nestlé, výrobce kávy Nescafé, vyžaduje 6 milionů dolarů od hladomorem postižené Etiopie
20. 12. 2002 Boj s korupcí v ekonomice a v politice Vladimír  Rott
19. 12. 2002 Čeští studenti ve světě: "chudí, ale šikovní příbuzní"? Jan  Čulík
20. 12. 2002 Úplné znění nálezu Ústavního soudu ve věci zrušení regulace nájemného
20. 12. 2002 Policajti asi konečne stratia anonymitu Lubomír  Sedláčik
19. 12. 2002 Český Telecom ignoruje zájmy majitelů starých telefonních karet Radek  Mokrý
23. 12. 2002 Monitor Jana Paula: Šťastné a veselé... Jan  Paul
18. 12. 2002 NO SANTA: protest proti symbolu spotřebních vánoc Štěpán  Kotrba
19. 12. 2002 Monitor Jana Paula: Chvála pohybu Jan  Paul
19. 12. 2002 Bývalý britský ministr zahraničí "nevydíral českého podnikatele"
18. 12. 2002 Vánoce Štěpán  Kotrba
21. 12. 2001 Jiná vánoční a novoroční vydání Britských listů
18. 12. 2002 Předvánoční projev soudruha Antonína Zápotockého z roku 1952
5. 2. 2003 Pošta redakci
2. 12. 2002 Hospodaření OSBL za listopad 2002 Jaroslav  Štemberk
2. 12. 2002 Statistiky čtenosti Britských listů
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
20. 12. 2002 Úplné znění nálezu Ústavního soudu ve věci zrušení regulace nájemného   
20. 12. 2002 Milan Kundera jako "didaktik komiky"?   
20. 12. 2002 Nestlé, výrobce kávy Nescafé, vyžaduje 6 milionů dolarů od hladomorem postižené Etiopie   
20. 12. 2002 Drahé Melouny Radiomobilu: Jak snadno a rychle přijít o dobrou pověst firmy Radek  Mokrý
20. 12. 2002 Komenského dvě cesty, to jest kterak skrze Labyrint dnešního světa objeviti Ráj svého srdce Jakub  Žytek
19. 12. 2002 Čeští studenti ve světě: "chudí, ale šikovní příbuzní"? Jan  Čulík
18. 12. 2002 Riziká privatizácie vodární a kanalizácií Roman  Havlíček
18. 12. 2002 O čo prišiel Harry Potter Eva  Michalková
17. 12. 2002 Mučení je zlo: ale řekne to Blair nahlas?   
16. 12. 2002 Jak se píše hanopis Zdeněk  Jemelík
16. 12. 2002 Otevřený dopis Sdružení nájemníků JUDr. Otakaru Motejlovi Stanislav  Křeček
16. 12. 2002 Právní výklad důsledků Nálezu ÚS o zrušení cenového výměru Stanislav  Křeček
16. 12. 2002 Deregulace nájemného: jak se v médiích nemá diskutovat Karel  Mašita
16. 12. 2002 Klaus odešel, ať žije Klaus !   
16. 12. 2002 Motejlův problém sociální demokracie Miroslav  Polreich

Milan Kundera RSS 2.0      Historie >
20. 12. 2002 Milan Kundera jako "didaktik komiky"?   
3. 12. 2002 O české exilové literatuře: Problém identity mezi domovem a cizinou Martin  Pilař
25. 10. 2002 Byla éra stalinismu dobou "naivní bezstarostnosti"? Jan  Čulík
23. 10. 2002 Neohrabaná nová Kunderova novela   
21. 10. 2002 Kundera, Nevědomost: Nikdy nevstoupíš dvakrát do téže země   
21. 10. 2002 Kundera zkoumá exil a návrat