Hlavního hrdinu filmu, světem unaveného amerického korespondenta ve Vietnamu v roce 1951, kdy Francie ztrácela kontrolu na Indočínou, hraje Michael Caine. Film byl dokončen už déle než před rokem. Avšak jeho distributor, Miramax, se ho bál uvést do kin.

Nikoliv proto, že by existovaly pochybnosti o kvalitě tohoto filmu, ne, hovoří se nyní, že za svůj výkon zřejmě dostane Michael Caine Oskara. Bylo to horší. Distributor Miramax se bál, že by film americké diváky urazil.

Tento nový film měl být původně uveden v Americe do kin loni před Vánocemi. Je to příběh, který vrhá ostře kritické světlo na americké angažmá ve Vietnamu během oné krátké a dramatické doby, která se nakonec vyvinula ve válku ve Vietnamu. Hříchy Ameriky zosobňuje Pyle, sám "tichý Američan", jehož hraje Brendan Fraser - hospodářský charitativní pracovník, o němž se ukáže, že je to agent CIA, pomáhající vzbouřenecké armádě proti komunistům.

Po 11. září se svět změnil, společnost Miramax dostala strach a uvedení Noycova filmu do kin zastavila. Vadilo i to, že v hlavní scéně filmu spáchají agitátoři, podporovaní Pylem, sérii krvavých atentátů na jednom saigonském náměstí.

Miramax nebylo jediné studio, které po 11: září uvažovalo, kdy který film uvést do kin. Jinou obětí se stal film Vedlejší ztráty s Arnoldem Schwarzeneggerem, jehož uvedení do kin bylo odloženo o dva měsíce. Ale Miramax čekal daleko déle.

Pozoruhodné je však to, poznamenává Independent, že rozhodnutí film potlačit nevyvolalo v Americe žádnou reakci. Alespoň ne zpočátku. I režisér Noyce pak přiznal, že jeho dílo "je mrtvé, i když zůstává nepohřbeno". Jedněm novinám řekl." Myslel jsem, že bitva skončila."

Naštěstí se však rozčílil Michael Caine. Dověděl se totiž, že Miramax plánuje uvést film Tichý Američan do kin v lednu 2003. "Leden je měsíc, kdy se do kin uvádí všechno, co se nepovedlo," vysvětlil v jedněch novinách. Caine zatelefonoval řediteli firmy Miramax a přesvědčoval ho, aby byl uvedl do kin v rozumnou, předvánoční dobu.

Harvey Weinstein, ředitel Miramaxu, nakonec souhlasil. Noyce ovšem musel změnit několik pasáží ve filmu: zcenzurována byla například zmínka o americkém adventurismu. Na torontském filmovém festivalu v září 2002 se filmu dostalo ovací. Winstein pak souhlasil, že do většiny kin půjde ten film sice až v lednu, ale v Los Angeles a v New Yorku budou mít lidé možnost ho vidět dřív - v Británii byl uveden do kin včera.

Je to podle listu Independent uspokojující jen zčásti. Nikdo neřekl: "Samozřejmě, mýlili jsme se. Američané mají právo zhlédnout tento film." Je to intrika ve snaze získat slávu. Má-li mít Caine šanci dostat Oscara, musí být film uveden do kin teď.

Bylo by zjednodušené vidět Greena jako člověka zastávajícího "antiamerický" postoj. Kniha odsuzuje ty Američany, kteří zatáhli svou zemi do vietnamské války. Greene kritizuje, že Američané organizují v zahraničí naivní intervence. Avšak Amerika už dnes není naivní. Greenův příběh však zůstává aktuální v tom, že dodnes se Američané domnívají, že jednají "ku prospěchu" celého světa. Avšak toto jejich přesvědčení vede ke krveprolévání a k válce. Už jen z tohoto důvodu je důležité, aby Američané shlédli tento film nyní.

Weinstein měl asi ale pravdu, že uvedení tohoto filmu do kin zdržel, protože mnoho Američanů asi nemá žaludek na nic, co podvrací jejich vlastenecké nadšení. To je deprimující, i když dosti jasná věc. Pod arogancí poslední světové supervelmoci leží vrstva hluboké nejistoty. Nezralá společnost, která nedokáže tolerovat umění, vyvolává obtížně zodpověditelné otázky.