Liga lidských práv - projekt Občanských právních hlídek

1. Právní rozbor případu pana JŠ

2. Právní rozbor neidentifikovaných policistů

1. Nezákonné předvedení na policejní stanici a další porušení zákona na stanici

Skutkový stav: JŠ, který se neúčastnil shromáždění a nedopouštěl se žádného protiprávního jednání, byl požádán policistou v civilu o prokázání totožnosti. Na dotaz JŠ na důvod perlustrace mu bylo policistou sděleno, že "podle zákona o policii". JŠ s tím, že podmínky pro perlustraci podle zákona nejsou naplněny a tato žádost ani není odůvodněna podle požadavků zákona o policii odmítl totožnost prokázat.

Když se znovu se policisty dotázal na důvod perlustrace a bylo sděleno, že v okolí místa perlustrace (na Palackého náměstí) "je páchána trestná činnost".

Na otázku, o jakou trestnou činnost se jedná, nedostal odpověď. Nato byl přinucen jet (policejním vozem) s doprovodem policisty na policejní služebnu Vyšehradská 20. V čekárně policejní stanice byl policistou č. 304884 požádán o prokázání totožnosti. JŠ nabídl předložení jiného dokladu totožnosti - cestovního pasu.

JŠ podmínil prokázání totožnosti zápisem o provedení tohoto úkonu (perlustrace), což bylo policisty odmítnuto s tím, že pokud bude požadovat zápis, jej předvedou. JŠ s tím souhlasil a byl vtažen z čekárny do služebních prostor stanice, hrubě opřen o dveře a byla mu provedena osobní prohlídka (obsah kapes, peněženky apod.), byly mu prohledány věci.

Poté mu bylo zakázáno zvednout jeho zvonící mobilní telefon, s tím "že by mohlo jít o iniciační zařízení výbušniny". Cestovní pas a občanský průkaz nalezené v peněžence JŠ si policista ponechal a JŠ vykázal do čekárny, kde čekal asi 10 minut.

Poté mu byly vráceny doklady a vyzván k opuštění stanice. Navzdory žádosti JŠ mu nebyl vydán žádný opis záznamu o předvedení ani o provedení prohlídky, policisté pouze tvrdili, že o předvedení byl pořízen zápis v knize předvedení. Při opouštění služebny byl jinými policisty z jedoucího služebního vozu vyfotografován.

Právní rozbor:

Žádost policisty o prokázání totožnosti neměla oporu v zákoně, neboť nebyla naplněna ani jedna z podmínek, kdy je možné prokázání totožnosti požadovat (§ 13 zákona č. 283/1991 Sb., o Polici ČR).

Lze uvést, že i kdyby byl některý z důvodů v § 13 policejního zákona dán, musí jej policista konkrétně sdělit, nikoli odkázat na příslušné ustanovení zákona (naprosto nepřijatelný je tedy odkaz na celý policejní zákon).

V tomto světle je tedy následné předvedení ke zjištění totožnosti na policejní služebnu rovněž nezákonné, neboť jeho důvodem je pochopitelně pouze odmítnutí prokázání své totožnosti v případech oprávněné žádosti policisty (existuje přímý odkaz v zákonném ustanovení).

V případě, kdy jde o překročení kompetencí policisty (exces) pochopitelně nemůže dát odmítnutí prokázání totožnosti důvod k předvedení v souladu se zákonem.

Pouze pro úplnost lze dodat, že posléze policistou uvedený důvod "páchání trestné činnosti v okolí" (tedy důvod podle § 13 odst. 2 písm. f)) byl zjevně zástupný a nedošlo k jeho naplnění. Pro ověření (ne)existence tohoto důvodu si lze vyžádat evidenci policie o trestných činech v uvedené době na daném místě. Hrubé nakládání s JŠ v prostorách stanice lze hodnotit jako porušení zejména § 6 odst. 1 policejního zákona, podle kterého je policista povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a dbát, aby zásah do práv a svobod osob nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného služebním úkonem. JŠ totiž nekladl žádnému z policistů sebemenší fyzický odpor a pouze žádal právní zdůvodnění jejich jednání.

Stejně tak lze prohlídku JŠ hodnotit jako exces ze zákonných mezí oprávnění policistů a tedy porušení § 6 odst. 1 - policisté mají při předvedení právo zjišťovat nemá-li u sebe osoba zbraň a pouze za tímto účelem provádět prohlídku. Prohlídka peněženky zcela zřejmě nemůže posloužit ke zjištění držení zbraně předvedeným.

Rovněž příkaz nezvedat v prostorách policejní stanice zvonící mobilní telefon JŠ nemá oporu v zákoně a jako takový je svévolnou šikanou JŠ. Důvod uvedený policistou k tomuto příkazu je absurdní, neboť v případě podezření na možné ovládání výbušniny JŠ by měli policisté zákonnou povinnost a bezpochyby i podle vnitřních služebních předpisů postupovat zcela jinak, než nechat takovouto osobu ve veřejných prostorách obsazené policejní služebny.

Pořízení obrazových záznamů policisty z vozu je rovněž mimo zákonné meze; JŠ prokázal svou totožnost dostatečným způsobem a tedy není důvod pořizovat jeho obrazové záznamy (policisté z vozu fotografovali přímo jeho osobu v souvislosti s jeho předvedením, nikoli např. situaci v místě apod.). Policie má právo fotografovat osobu pouze v případě, že není schopna zjistit její totožnost (§ 13 odst. 6).

Co lze dělat:

JŠ může žádat vydání opisu záznamu o předvedení na základě zákona o svobodném přístupu k informacím (106/1999Sb.)

JŠ může podat stížnost na výše popsané nezákonné jednání; v úvahu přichází rovněž trestní oznámení na omezování osobní svobody ( § 231 trestního zákona) na neznámého pachatele (kriminalisty, jehož služební číslo se nepodařilo zjistit, neboť služební průkaz ukázal jen zběžně. K dispozici má JŠ jeho fotografii, podle které jej lze bez problémů identifikovat).

Dále se může dožadovat likvidace neoprávněně získaných osobních údajů tj. jeho fotografií.

2. Neoznačení policisté

Během shromáždění konaného dne 17. listopadu 2002, která bylo zahájeno v 12.15 hod. na Albertově a poté průvodem procházelo dále městem Prahou, nebylo (dle hlášení OPH) 14 příslušníků Policie ČR označeno v souladu s § 11 písm. b) zákona č. 283/1991 Sb. o Policii České republiky, o prokazování příslušnosti k Policii ČR, neboť neměli viditelně umístěné identifikační číslo na levé straně prsou, tak jak je vyžadováno vyhláškou č. 25/1998 Sb. o vnějším označení policie a prokazování příslušnosti k policii.

Těchto 14 policistů provázející shromáždění mělo oblečeno reflexní vesty s nápisem "POLICIE". Identifikační číslo však bylo touto vestou překryto, čímž byla znemožněna viditelná identifikace konkrétního policisty tímto číslem - policisté tak věrohodně neprokázali svou příslušnost k Policii ČR.

Policisté sice byli na požádání ochotni své identifikační číslo ukázat, tento fakt však nic nemění na skutečnosti, že občané neměli možnost dané osoby jako příslušníky Policie ČR předem identifikovat. Je tedy třeba, aby občané neměli sebemenší pochybnosti o tom, zda v konkrétním případě jde o příslušníka Policie ČR či zda jde o jinou osobu (která by mohla stejnokroje Policie ČR zneužívat, na což ostatně pamatuje zákon o přestupcích v ustanovení § 21 odst 1 písm. i) - neoprávněné nošení stejnokroje).

Bližší informace:

Jiří Kopal, Liga lidských práv (koordinátor OPH)

mobil: 608 719 535

tel.: 224 947 289