14. 11. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
14. 11. 2002

Fukuyama o lidské přirozenosti

Francis Fukuyama proslul poprvé v roce 1989, když napsal článek "Konec historie" pro americký časopis The National Interest, který pak rozpracoval v celou knihu. V roce 1995 v knize Trust: The Social Virtues and the Creation of Prosperity (Sociální ctnosti a tvorba prosperity) argumentoval, že společnost nemůže efektivně hospodářsky fungovat bez tzv. "sociálního kapitálu", totiž bez vzájemné důvěry svých občanů: neustálá obrana právními metodami proti případným podrazům a podvodům od kolegů je ekonomicky ochromující a zvyšuje náklady, čímž zvýhodňuje konkurenci v zemích, kde se podvádí méně. V roce 1999 vydal Fukuyama knihu Disruption: Human Nature and the Reconstitution of Social Order (Lidská přirozenost a znovuvytváření sociáního pořádku), analýzu vzniku sociálních nepokojů v šedesátých letech; ve své nejnovější knize : Our Posthuman Future: Consequences of the Biotechnology Revolution (Naše posthumánní budoucnost: Důsledky biotechnologické revoluce) varuje Fukuyama před potenciálním nebezpečím genetického inženýrství a nových, mozek pozměňujících léků. Časopisu Policy poskytl Fukuyama nyní obsáhlý rozhovor o svých názorech na společnost, který shrnujeme:

Soustřeďuju se na lidskou přirozenost, argumentuje Fukuyama, protože během posledních 30 let udělali lidé v této oblasti mnoho empirické práce, takže je tento pojem znovu pro vědce přijatelný. Mnoho sociálních vědců pojem lidské přirozenosti však dosud odmítá: popírají, že lidská přirozenost existuje.Jedním z důsledků celé genetické revoluce je, že bude možné určit empiricky daleko přesněji, co je přirozené, co je geneticky determinováno a co je určováno prostředím. V budoucnosti bude možné zjišťovat prostřednictvím konkrétních molekulárních cest mezi jednotlivými geny skrze určité bílkoviny, jak to ovlivňuje podstatu lidské bytosti. Ukáže se totiž, že přestože je chování ovlivňováno určitými kulturními a sociálními prvky prostředí, lidské bytosti se učí, chápou a modifikují své chování jistými předem určenými způsoby.

A když dojde k pokusům realizovat v praxi určité ideologie, narazí to na nedostatečnost, na hranice lidského chování. Platilo to například o komunismu, který se pokusil zrušit soukromé vlastnictví a rodinu, a platilo to nedávno i pro feministickou revoluci, když některé feministky argumentovaly, že všechny rozdíly v chování mezi chlapci a dívkami jsou důsledkem socializace. Nejnovější studie zvířat však dokazují, že rozličné způsoby chování odlišných pohlaví jsou částečně určovány geneticky. A tak, v důsledku dozrání feministické revoluce, už dnes mladé ženy přijímají, že - jak to každý ví intuitivně - jsou muži a ženy biologicky odlišní.

Komunismus byl proti lidské přirozenosti. Je snad možné, že i určité prvky islámské kultury jsu proti lidské přirozenosti, a tak mají islámské společnosti v moderním světě potíže? Fukuyama s touto tezí nesouhlasí. Je podle něho pravda, že lidská přirozenost nesnese extrémní okolnosti, jako třeba zrušení rodiny, ale velké množství lidských norem a lidského chování existuje v prostoru, který lidská přirozenost dovoluje.

Je docela charakteristické, že jakmile byl v Afghánistánu poražen Talibán, lidi v Kábulu jako první vytáhli video a televizi a začali se - jako lidé na celém světě - dívat na kýčovité televizní seriály. Jistě nelze říci, že dívat se na sentimentální televizní seriály je univerzálním charakterovým rysem lidí na tomto světě, ale tento druh chování vyplývá z určitých lidských tendencí, daných přirozeností, a když se je pokusíte omezit, vzniknou vám velké politické problémy.

V knize "Trust" argumentoval Fukuyama, že neoklasická ekonomie využívá základních pravd o lidské přirozenosti, ale že to má své limity. Podle Fukuyamy se poslední dobou hodně zabývá ekonomika teorií norem, což dříve chybělo. Některé normy lidského chování sice vznikly, protože takové chování bylo ekonomický výhodné, ale jiné jsou důsledkem náboženství anebo zděděných tradic, a potíž je, že neoklasická ekonomie nemá dostatečnou teorii norem.

Velkým problémem také je, že dostatečně nefunguje makroekonomika, když začnete zkoumat záležitosti na úrovni celých společností. Ekonomika například vůbec nepředpověděla asijskou hospodářskou krizi a nedokáže předpovídat důležité události na makroekonomické úrovni. Je to proto, že jednotlivé ekonomiky jsou prostě příliš složité a hospodářská rozhodnutí ovlivňují kulturní a politické faktory.

Fukuyama často píše o touze lidí o "uznání". Vysvětluje to takto: Ekonomové mají pocit, že lidé usilují o užitnou hodnotu, o finanční uspokojení různých touh. Avšak Adam Smith rozuměl, že jde o složitější psychologii. V některých případech skutečně usilujeme o hmotné statky, ale v mnoha jiných případech nám jde o uznání jiných lidských bytostí, aby uznali naši důstojnost. Smith vysvětluje, že bohatému člověku nejde ani tak o jeho bohatství, ale o to, aby ostatní lidé viděli, že dosáhl bohatství a statutu. Podle Smithe je chudoba ponižující, protože chudý člověk není uznáván ostatními jako lidská bytost. V politice nejde ani tak o hmotné zdroje, jako o uznání různých občanských a skupinovým práv. A jimi vás uznávají jiní lidé jako samostatného člověka, poskytují vám morální status.

Proč jsou léky jako Prozac, které poskytují lidem vlastní sebeúctu, nebezpečné? Podle Fukuyamy ochromují základní morální pojmy, ochromují uvědomění, že sebeúcta je něco, čeho je nutno dosáhnout prostřednictvím bolestného procesu sebedisciplíny, prostřednictvím usilování o určitý cíl. Nelze ji získat prostřednictvím léku.

Věda by podle Fukuyamy neměla příliš zasahovat do lidské přirozenosti. Ve dvacátém století lidé vyzkoušeli nejrůznější projekty sociálního inženýrství a všechny selhaly, neboť se proti nim postavila lidská přirozenost. Utopické režimy, které se snažily zlikvidovat soukromé vlastnictví, selhaly, protože lidská touha po vlastnictví je součástí lidské přirozenosti. Potíž je, že genetika se bude pokoušet znovu realizovat různé utopie.

Důležitý je podle Fukyamy také vztah lidské přirozenosti vůči lidským právům. Demokracie za posledních dvě stě let vedla spory o to, kdo je lidskou bytostí a kdo si tedy zasluhuje lidská práva. Technologie má dnes schopnosti pozměnit naše chápání lidskosti, a to bude mít důsledky pro lidská práva. Měli bychom si toho být vědomi.

Lidé, pokračuje Fukuyama příliš lehce tvrdí, co jsou lidské nedostatky a jak by bylo možno je odstranit. Je to spojeno s pokusy o sociální inženýrství. Lidi se například snaží odstranit agresivitu, ale je možné, že tytéž psychologické impulsy, které způsobují agresivitu, vyvolávají také kreativitu, inovativní schopnosti a schopnosti postavit se autoritám, což jsou pozitivní rysy. Lidé v této sféře pravděpodobně udělají mnoho chyb.

Existuje nějaký rozdíl mezi léčebnými metodami a metodami, jak zlepšit lidské tělo? Je fakt, vysvětluje Fukuyama, že dáte-li pětašedesátiletému muži nové srdce, asi to není léčba, ale zlepšení jeho těla, protože tím nepřirozeně prodloužíte jeho život. Ale je velmi obtížné tu hranici určit. Jinde to zas tak těžké není. Regulační úřady by měly mít schopnost to vyřešit. Stejným způsobem se dnes regulují léky, některé se smějí používat pro léčebné účely, ale nikoliv pro zlepšování stavu těla.

Prodlužování života s sebou nese rizika. Lidé by chtěli prodloužit život o dalších deset let, ale většinou to znamená život při snížené mentální kapacitě. Exploze případů Alzheimerovy choroby na Západě je důsledkem prodloužení života mnoha občanů. Přirozená výměna generací je velmi důležitá, protože většina lidí si utvoří pevný názor na svět do 25 nebo 30 let a pak už se nemění. Dokud nezemřou, k novým změnám nedojde. Prodlužování života povede k zpomalení vývoje společnosti.

Co je nedokonalého na západních společnostech? Podle Fukuyamy existují v liberálních společnostech určité nevyřešené problémy, protože ve společnostech, které prostě maximalizují individuální možnost výběru, existuje nahromaděná, nevyřešená touha po spiritualitě a po určitých formách komunity, které vysoce rozrůzněná liberální společnost neuspokojuje. V posthistorickém světě jsou všechny tyto věci zrušeny ve prospěch pouhé hospodářské aktivity. V Americe to vyšlo najevo po 11. září 2001. Mnoho lidí bylo nespokojeno s devadesátými léty dvacátého století a s jejich konzumní prosperitou. Neposkytovalo to velmi vznešené modely chování. Po 11. září si ale lidé uvědomili, že existují i jiné věci, o něž je rozumné usilovat. Vzniklo vlastenectví, které připomnělo lidem, že existuje společnost, v níž její členové sdílejí zranitelnost a odpovědnost, nejen své individuální svobody.

                 
Obsah vydání       14. 11. 2002
14. 11. 2002 Anarchisté v ulicích, anarchisté v talárech Štěpán  Kotrba
14. 11. 2002 Fukuyama o lidské přirozenosti
13. 11. 2002 Ne mým jménem!
13. 11. 2002 Na konzervatismu není nic špatného, ale je zapotřebí kritického myšlení a plurality Jan  Čulík
14. 11. 2002 Zneužívání nemocenského: Mnoho povolaných, málo vyvolených. Josef  Trnka
13. 11. 2002 Štětina, dvě Epicentra a chyba Jana Čulíka
12. 11. 2002 Media Observatory ČR k nejvážnější situaci tisku v ČR od roku 1989
11. 11. 2002 Média veřejné služby: "intelektuálové" hledali smysl své další existence Štěpán  Kotrba
11. 11. 2002 Anketa na semináři v Českém Krumlově: Perspektivy veřejné služby
13. 11. 2002 Kariérní řád pro učitele - 2. kolo diskuze Radek  Sárközi
13. 11. 2002 Británie: šíří se podvodné reklamy prostřednictvím esemesek
13. 11. 2002 Hladomor v Etiopii má být horší než v roce 1984. Z krize vzniká katastrofa
12. 11. 2002 Irák a Etiopie Petr  Vařeka
13. 11. 2002 Iráčtí "poslanci" doporučili Saddámovi, aby odmítl rezoluci OSN
12. 11. 2002 Role a odpovědnost NATO po rozšíření
14. 11. 2002 Na šéfovanie televízii stačí byť gramotným ? Lubomír  Sedláčik
5. 11. 2002 Hospodaření Občanského sdružení Britské listy za říjen 2002 Jaroslav  Štemberk
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
14. 11. 2002 Fukuyama o lidské přirozenosti   
14. 11. 2002 Střední Východ i tento svět potřebuje mír Mojmír  Babáček
14. 11. 2002 Zneužívání nemocenského: Mnoho povolaných, málo vyvolených. Josef  Trnka
13. 11. 2002 Ne mým jménem!   
13. 11. 2002 Štětina, dvě Epicentra a chyba Jana Čulíka   
13. 11. 2002 Kariérní řád pro učitele - 2. kolo diskuze Radek  Sárközi
13. 11. 2002 Hladomor v Etiopii má být horší než v roce 1984. Z krize vzniká katastrofa   
13. 11. 2002 Na konzervatismu není nic špatného, ale je zapotřebí kritického myšlení a plurality Jan  Čulík
12. 11. 2002 Media Observatory ČR k nejvážnější situaci tisku v ČR od roku 1989   
12. 11. 2002 Amadeus: The Director's Cut Jan  Čulík
11. 11. 2002 Média veřejné služby: "intelektuálové" hledali smysl své další existence Štěpán  Kotrba
11. 11. 2002 První "rudé" statutární město Jaroslav  Hlaváček
11. 11. 2002 Tak nám nastala kalamita... Dušan  Mrázek
11. 11. 2002 Tobias Pfluger kontra zušlěchťovací spolek NATO František  Roček
11. 11. 2002 Mediální víkend: Odvolávám, co jsem odvolal, slibuji pořád to samé. Josef  Trnka