Po celé Etiopii selhalo letos 84 procent úrody. Ceny obilovin se drasticky zvýšily a ceny dobytka a koz se drasticky snížily, zvířata jsou vyhublá, protože se po roku sucha nemají kde pást.

Lidé se dali do pohybu - hledají potraviny. Přicházejí stále častěji zprávy o podvyživených dětech - s nafouklým břichem a vyhublými končetinami. Asi deset dětí už zemřelo hladem v rodinách, postižených suchem, které hledaly útočiště v jednom z etiopských národních parků, Bale.

World Food Programme konstatuje, že Etiopie má strategické rezervy potravin, které vydrží jen měsíc. WFP odhaduje, že během prvního čtvrtletí příštího roku bude Etiopie potřebovat asi 350 000 - 500 000 tun obilovin. A dojde-li k nejhoršímu, v roce 2003 bude zapotřebí asi 2,2 milionů tun obilovin. Je to obrovské množství, konstatovala mluvčí WFP.

To, že víme nyní o nebezpečí hladomoru v Etiopii předem, znamená, že funguje systém preventivního varování, který vytvořila akce Live Aid. Avšak na Západě se zpráva o blížícím se hladomoru dostala na čelná místa televizních zpravodajských bulletinů - stejně jako v polovině osmdesátých let - teprve, když reportér BBC odvysílal šokující reportáž o osmiletém dítěti, které se připravuje na smrt. Zdá se, že si nikdo nevšímá preventivního varování, dokud nezačnou umírat děti.

Monitorovací systém etiopské vlády a systém strategických zásob potravin funguje dobře, míní list Independent - nebo alespoň tak dobře, do jaké míry to povolily bohaté země. Západní země sice přislíbily, že budou udržovat strategické potravinové rezervy na vysoké úrovni, avšak v posledních letech tyto přísliby neplní.

K malým krizím dochází v Etiopii pravidelně. Ani v uspokojivém roce nedokáže Etiopie vypěstovat tolik potravin, kolik potřebuje. Avšak za poslední dva roky bylo počasí katastrofální. K poslednímu hladomoru došlo v letech 1999-2000, při němž zemřelo hladem podle odhadů - bez zájmu světa - asi 6000 - 20 000 lidí.

90 procent Etiopanů závisí na zemědělství, které potřebuje déšť. Když deště nepřijdou, důsledky jsou katastrofální. Krize se rychle mění v katastrofu, protože se důsledky sucha nabalují z krizí z předchozích let. Během hladomoru v roce 2000 zahynulo množství dobytka, ten nebyl nahrazen. Děti jsou bez mléka, což znamená, že jsou velmi zranitelné. V důsledku opakujících se krizí je postupně drasticky oslabována možnost obyvatelstva vyrovnat se s nimi. Lidi jsou nuceni opouštět své domovy a prodávat svůj majetek. Tak žije stále větší počet obyvatel nad propastí.

A v důsledku měnícího se globálního klimatu se sucho v Etiopii neustále zhoršuje.

Na severu země, v Eritrei, sucho zasáhlo úrodné planiny na západě, kde se tradičně pěstovalo množství obilí. Tam se projevuje akutní podvýživa v oblastech, které dosud nikdy neměly problémy. Před kostely jsou fronty na potraviny. Na jihu země pálí charitativní organizace Oxfam mršiny zemědělských zvířat, aby se omezila hrozba nemocí.

Vlády v bohatých zemích většinou usuzují, že africké vlády, humanitární organizace a instituce OSN situaci v afrických zemích záměrně přehánějí, aby získaly větší finanční prostředky. Tak může dojít k tomu, že v případě skutečného nebezpečí bude hladomor zanedbán.

Je zjevné, uzavírá Independent, že chudí lidé tohoto světa mají stále menší možnosti, jak dlouho vydržet západní skepsi, která požaduje, "ukažte nám mrtvoly", než začne jednat. Zároveň bohatý svět dál vyžaduje, aby chudé země jako Etiopie splácely své dluhy, a zkresluje světový obchod tak, že cena hlavního vývozního artiklu Etiopie, kávy, poklesla za poslední tři roky na rekordně nízkou úroveň za celých posledních třicet let.