Lordi v Horní sněmovně ve čtvrtek na poslední chvíli přijali kompromisní, upravený návrh nového britského azylového zákona poté, co ho předtím ministru vnitra Davidu Blunkettovi osmkrát vrátili. Kdyby ho bývali odmítli i tentokrát, celá reforma azylového zákona by se rozložila, protože by ji parlament už nestihl schválit v tomto funkčním období.

Horní sněmovna podlehla Blunkettovu nátlaku a přijala kontroverzní rozhodnutí znemožnit žadatelům o azyl z členských zemích EU i ze zemí, žádajících o vstup do Evropské unie ucházet se v Británii o azyl, přestože před několika dny odmítl všestranický výbor Dolní a Horní sněmovny tento návrh jako "nepřijatelné ohrožení lidských práv" (viz zde). Tento výbor britského parlamentu argumentoval, že "OSN neakceptuje, že by nějaká země na světě mohla být prohlášena za 'bezpečnou'." Zpráva výboru dodávala, ,že existuje "velké množství diskriminace" určitých skupin, jako jsou Romové, v České a Slovenské republice.

Hlavním jádrem sporu okolo tohoto zákona byl však v Británii Blunkettův návrh vybudovat na britském venkově velká vazební střediska pro žadatele o azyl, kde by byli tito příchozí ze zahraničí koncentrováni a zadržováni, přestože nespáchali žádné trestné činy.

Blunkettův "poslední pokus o kompromis" spočíval v tom, že ministr nabídl parlamentu, že do zákona včlení institucí nezávislých inspektorů. Ti mají hlídat, aby umístění vazebních středisek v určitém místě na venkově neomezovalo práva zadržovaných osob.

V úterý ustoupila Horní sněmovna, která původně protestovala proti Blunkettově plánu vyloučit děti žadatelů o azyl z normální školní docházky a vyučovat je odděleně od normální populace ve vazebních střediscích, ustoupila i tomuto návrhu.

Podle nového zákona budou uprchlíci, odsouzení za vážné trestné činy, deportováni, a zpřísněny budou kontroly dopravců, jejichž vozidla a plavidla se pohybují mezi evropským kontinentem a Velkou Británii. Žadatelé o azyl budou také donuceni učit se v Británii anglicky a podrobovat se speciálním hodinám "občanské výuky".

Žadatelé o azyl z České republiky, které jsme poznali v Glasgow, by se rádi učili angličtinu, ale britská státní správa jim to neumožňuje: přesto, že jsou v Británii už řadu měsíců, nedostali dosud status žadatele o azyl, a tedy nemají nárok na širší sociální podporu.

Před měsícem rozhodl britský Nejvyšší soud, že Blunkettova imigrační kontrola Romů na pražském letišti je podle mezinárodního práva zcela legální a "nedá se proti ní namítat nic víc" než proti vízovému systému. Věc k soudu vzala londýnská organizace Liberty, jejíž právní zástupce lord Lester argumentoval, že v Ruzyni dochází k rasové diskriminaci. Soudce Nejvyššího soudu však rozhodl, že Ženevská konvence pro uprchlíky z roku 1951 nijak nebrání britskému ministru vnitra, aby "podnikl kroky, které mají zabránit potenciálním uprchlíkům, aby se dostali do Británie", že má britský ministr vnitra "plné právo ztěžovat uprchlíkům možnost dostat se na britskou hranici, kde mohou zažádat o azyl". (Právník, zabývající se azylovým právem na Oxfordské univerzitě, nám vysvětlil, že byla v roce 1951 záměrně - ku prospěchu vlád - vypracována Ženevská konvence mlhavě, takže vlády mohou pronásledovaným osobám ve vstupu do svých zemí bránit.)

Soudce dodal, že to, že "český tisk zuří proti Romům", neznamená, že existují důkazy, že by v ČR byli Romové nějak diskriminováni. Organizace Liberty se odvolala. (Podrobnosti v angličtině viz zde.) (JČ)

(Informace o přijetí nového azylového zákona v angličtině jsou např. zde; Jan Čulík o této problematice také píše tento týden v časopise Reflex ze středy 7. 11. 2002 - toto je aktualizace dosavadních informací.)