4. 11. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
4. 11. 2002

O "hodném teroristovi" Petry Procházkové

"Ten 'hodný terorista', co s ním Petra Procházková dělala interview, nyní potvrdil, že on zosnoval útok na moskevské divadlo", napsala nám jedna čtenářka.

A vskutku: na stránkách zpravodajství BBC v angličtině čteme:

Čečenský válečný magnát se přihlásil k odpovědnosti za útok na divadlo. Čečenský válečný magnát Šamil Basajev převzal zodpovědnost za útok na moskevské divadlo před deseti dny, kdy bylo zajato množství rukojmí, a uvedl, že další útoky budou následovat. Basajev také rezignoval na svou funkci v povstaleckém vedení Čečenska a požádal povstaleckého šéfa Aslana Maschadova za odpuštění, že ho o moskevské operaci neinformoval.

V prohlášení, které zveřejnily hlavní internetové stránky čečenských rebelů Kavkaz-Centr, obhajoval Basajev útok na divadlo tak, že argumentoval, že to "poskytlo všem Rusům informace z první ruky o krásách války, kterou rozpoutalo Rusko a že [jsme tak] válku vrátili tam, odkud přišla."

Tento veterán - válečný magnát, který se proslavil tím, že osobně v roce 1995 vedl útok na město Buďonnovsk za účelem získat rukojmí, při čemž zahynulo více než 100 civilistů, konstatoval, že v budoucnu nebudou čečenští rebelové "vznášet žádné požadavky a ani nebudou brát žádná rukojmí". Jejich "hlavním cílem bude zničit nepřítele a napáchat mu maximální škody," uvedl Basajev v prohlášení, formulovaném islámským stylem.

Basajev požádal Maschadova, vedoucího představitele čečenských separatistů, aby ho uvolnil ze všech funkcí kromě velitelské funkce "průzkumového a sabotážního praporu mučedníků Rijadus-Salikchin".

9. září 1999 publikovala Petra Procházková v Lidových novinách rozhovor, který nyní nalezneme v angličtině na muslimských internetových stránkách (viz zde). Z něho vyjímáme:

  • Mnoho Dagestánců není zrovna nadšeno vaší pomocí. Jsou ti lidé, kteří vás pozvali [k tomu, abyste začali vést válku i v Dagestánu] skutečně reprezentativní skupinou?
  • Vždycky budeme rádi bojovat proti Rusům a budeme pomáhat každému, každým způsobem kdo usiluje o svobodu. A pomoc našim dagestánským bratrům je prostě naší povinností. Je to pro nás radost moci tuto povinnost nyní naplnit a budeme ji plnit i v budoucnosti. Rusové budou muset Dagestán dříve nebo později opustit. Kampaň, kterou vyvolaly ruské sdělovací prostředky, jejímž cílem je přesvědčit svět, že má jejich armádu podporu všech Dagestánců, nemůže vést k ničemu dobrému. Konflikt se jen prodlouží a bude prolito více krve. Čím dříve Rusové opustí Dagestán, tím lépe.

  • Mohl byste ještě zasednout ke stolu s ruskými představiteli a vyjednávat?
  • V Rusku není nyní žádná vláda, s níž by bylo možno vyjednávat. Rusko je v rukou tajných policistů a jestliže se může stát šéfem státu udavač a policista [Putin, bývalá šéf FSB, nástupkyně KGB], ten stát v podstatě neexistuje. Zůstává jen policejní aparát.

  • Moskva tvrdí, že nemáte nedostatek peněz. Válka stojí hodně. Je pravda, že vám dávají velké finanční částky Osama bin Ladin nebo Boris Berezovskij?
  • Zdá se mi někdy, že kromě Berezovského mě platí Američané a také Češi, ale že nevím, kdo mě ještě neplatil. (...)

  • Je terorismus také vaším způsobem boje?
  • Já odsuzuji terorismus, včetně státního terorismu, kterého využívá ruské impérium. Poslední výbuch v Moskvě není naším dílem, ale dílem Dagestánců. Rusko otevřeně terorizuje Dagestán, obklopilo tři vesnice ve středu Dagestánu, nedovolilo ženám a dětem odejít, obvinilo obyvatelstvo z extremismu. Rusové tvrdí, že je Dagestán jejich. Ale má takhle stát zacházet se svými obyvateli, bez ohledu na to, co si oni sami myslí? Vždycky nás považovali za cizí, podivné a neposlušné lidi. Dnes je Rusko slabší než bylo včera. Celý týden, jedinou pěstí, armáda a ministerstvo vnitra ostřelují tyto tři malé vesnice. Proč? Protože chtějí žít jinak než oni? (...)

    Britský novinář John Simpson argumentuje, že je vždycky záhodno publikovat názory znepřátelené strany - proto vysílal v době bombardování Srbska Severoatlantickým společenstvím v roce 1999 ze Sarajeva v hlavních večerních zprávách BBC i rozhovory s představiteli Miloševičovy vlády. Simpson zdůrazňuje, že kdyby to bývalo možné, BBC měla za druhé světové války vysílat rozhovory i s Hitlerem - nikdy nemůže být totiž špatné vědět, co si myslí opačná strana.

    Z tohoto hlediska nelze nic namítat proti tomu, že Petra Procházková zveřejnila rozhovor s teroristou Basajevem; otázka ovšem je, jakým způsobem je rozhovor veden. Osobně zastávám názor, že Basajev dostává v rozhovoru příliš mnoho prostoru, aniž by byly jeho názory korigovány kritickou protiargumentací reportérky, takže vyznívá dost jako propaganda pro Basajeva - čehož je asi potvrzením i to, že rozhovor dodnes najdete na muslimských internetových stránkách (viz zde). Není profesionálně dodržován princip nestrannosti.

    Avšak myslím si, že Procházková ve vlastních analýzách dokáže víceméně rozlišit mezi urputnými válečnými magnáty typu Basajev a obyčejnými Čečenci, kteří na jejich válkychtivost jen doplácejí, i když například v tomto rozhovoru pro slovenskou Svobodnou Evropu (není spřízněnost některých reportérů s některými sdělovacími prostředky docela zajímavá?) ze 4. 10. 1999 Procházková, zdá se, Basajeva jaksi omlouvá (viz zde):

    2. Necítia sa Čečenci tak trochu ako rukojemníci za činy, ktoré sa pripisujú Šamilovi Basajevovi?

    "Samozrejme, na to sú rôzne názory. Asi tak polovica ľudí v Groznom vám povie, že to Basajev nemal robiť, a že tým spôsobil eskaláciu celého konfliktu. Ale zároveň nemožno povedať, že by v Čečensku panovala nejaká nenávisť voči Basajevovi a Chattábovi. Skôr sa ľudia prikláňajú k názoru, že celá akcia je riadená Moskvou a ruskými tajnými službami, že urobili všetko preto, aby tento konflikt bol znovu vyprovokovaný. Oni hovoria - áno, Basajev urobil chybu, nemal chodiť do Dagestanu, ale to nebola tá hlavná príčina, oni by si našli inú. Hlavným cieľom je zničiť Čečensko ako také. To je v Groznom taký všeobecný názor."

    Rozhovor s teroristou Basajevem je také součástí filmu Petry Procházkové a Jaromíra Štětiny z roku 1999: "Čečensko: Černá strana světa", který na svých stránkách inzeruje česká organizace Člověk v tísni. Ta dnes rozsáhlým způsobem fušuje i do novinářského řemesla (zvláštní: mezinárodní humanitární organizace pomáhají lidem v krizových oblastech, ale úzkostlivě si dávají pozor na to, aby NIKDY nevystupovaly politicky - to by totiž jejich postavení v krizových oblastech zdiskreditovalo - a v žádném případě nefušují do novinařiny a nešíří po světě "dokumentární filmy" :)).

    Kromě rozhovorů s Basajevem a dalšími čečenskými válečnými magnáty obsahuje film i interviewy s veliteli ruské armády.

    Proč byl film natočen? "Hlavním a jediným důvodem (sic" - tak hlavním, anebo jediným? pozn. JČ) proč jsme vstoupili do takového pekla, bylo zjistit, co se tam ve skutečnosti děje," konstatoval Jaromír Štětina, uvádějí internetové stránky Člověka v tísni.

    Vyhledávač google vám nalezne pod hesly "Procházková" a "Basajev" několik ostře protimuslimských českých internetových stránek, které Procházkovou napadají, že není nestranná. Tak například Vlastimil Marek píše v inzinu.cz v článku "Islámské nebezpečí" (viz zde):

    "Když islámští teroristé vyhazovali věžáky v Moskvě, tak Západ Rusku vyhrožoval za nepřiměřené akce a za to, jak pronásleduje ty nebohé Čečence. Když Šamil Basajev vtrhl do Rostova a v nemocnici povraždil 290 nemocných a vzal 60 rukojmích, tak ho západní svět neodsoudil, ale většina médií ho oslavovala jako bojovníka za svobodu! Petra Procházková s ním dělala interview, za které dostala cenu apod. Když se Srbové pokusili likvidovat albánský terorismus, tak jsme zaútočili na ně. Tyto chyby nesmíme opakovat.

    To se ale zdá být zase extrém na druhou stranu. Motivací Markova článku je bigotní rasistická nenávist vůči všemu islámskému, stejně tak zhoubná jako Basajevova nenávist všeho ruského. Situace je zjevně složitější, než jak ji prezentují tyto dílčí, nepříliš objektivně vyznívající pohledy, což vynikne zejména ze zpětného pohledu několika let. Největší zájem by svět měl mít o obyčejné, nevinné lidi.

                     
    Obsah vydání       4. 11. 2002
    4. 11. 2002 Golfový obchůdek Ivana Langera za peníze kampeličkářů Radek  Mokrý
    2. 11. 2002 Karlín volá o pomoc
    4. 11. 2002 O "hodném teroristovi" Petry Procházkové Jan  Čulík
    4. 11. 2002 Všichni se radují, všichni jsou šťastní, pro občana se ale nemění nic Štěpán  Kotrba
    4. 11. 2002 V senátních volbách posílily své postavení ODS a neparlamentní strany
    4. 11. 2002 Mediální víkend: Strakonice (ne)ukázaly, co voliči oceňují Josef  Trnka
    4. 11. 2002 Drtivé vítězství levice na Karvinsku Jaroslav  Hlaváček
    4. 11. 2002 Zaveďme volby jen pro inteligenty! Jan  Čulík, Petr  Kuča
    4. 11. 2002 Veterinární správa: V Hukvaldech k týrání zvířat skutečně docházelo
    4. 11. 2002 Na Bagdád, paní Müllerová... Milan  Valach
    4. 11. 2002 Asociální chování "barevných" způsobuje jejich "ideologie resentimentu"
    1. 11. 2002 Dezertér Pavel  Sýkora
    4. 11. 2002 NATO v 21. století a stará hašteřivá Evropa František  Roček
    18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
    1. 10. 2002 Sponzorům OSBL

    Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
    4. 11. 2002 Všichni se radují, všichni jsou šťastní, pro občana se ale nemění nic Štěpán  Kotrba
    4. 11. 2002 O "hodném teroristovi" Petry Procházkové Jan  Čulík
    4. 11. 2002 Veterinární správa: V Hukvaldech k týrání zvířat skutečně docházelo   
    4. 11. 2002 NATO v 21. století a stará hašteřivá Evropa František  Roček
    4. 11. 2002 Mediální víkend: Strakonice (ne)ukázaly, co voliči oceňují Josef  Trnka
    4. 11. 2002 Na Bagdád, paní Müllerová... Milan  Valach
    4. 11. 2002 Asociální chování "barevných" způsobuje jejich "ideologie resentimentu"   
    2. 11. 2002 Karlín volá o pomoc   
    1. 11. 2002 Dezertér Pavel  Sýkora
    1. 11. 2002 Anarchistické vnitro před summitem NATO a já Štěpán  Kotrba
    1. 11. 2002 Jak lidé píší Saddámu Husajnovi   
    1. 11. 2002 Český ombudsman a vládní Výbor proti mučení: "Veřejné kontroly na policejních služebnách je zapotřebí"   
    31. 10. 2002 Praha: Radnice městských částí a magistrát škodí veřejnému zájmu Petr  Kužvart
    31. 10. 2002 Monitor Jana Paula: Rafani a míra mentální svobody Jan  Paul
    31. 10. 2002 Svoboda projevu: Pálení černobílé vlajky není přestupek Jan  Šťastný

    Člověk v tísni RSS 2.0      Historie >
    4. 11. 2002 O "hodném teroristovi" Petry Procházkové Jan  Čulík

    Kavkaz, Náhorní Karabach, Čečensko RSS 2.0      Historie >
    4. 11. 2002 O "hodném teroristovi" Petry Procházkové Jan  Čulík
    29. 10. 2002 Rusové použili plyn BZ   
    29. 10. 2002 Takřka symbolické: selhala koncovka František  Roček
    28. 10. 2002 Čečensko potřebuje politiku, ne více ruských vojáků   
    11. 9. 2002 Výzva Tisíciletí v Evropě unavené z válek Jaroslav  Pour
    2. 11. 2001 Dohodli se Bush a Putin o možném užití jaderných zbraní?   
    25. 10. 2001 ČRo: Chattáb verbuje čečenské dobrovolníky do Afghánistánu