18. 3. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
18. 3. 2003

Ex 20,13: Nezabiješ.

  • I promluvil Kain ke svému bratru Ábelovi... Když byli na poli, povstal Kain proti svému bratru Ábelovi a zabil jej. Hospodin řekl Kainovi: "Kde je tvůj bratr Ábel?" Odvětil: "Nevím. Cožpak jsem strážcem svého bratra?" Hospodin pravil: "Cos to učinil! Slyš, prolitá krev tvého bratra křičí ke mně ze země. Budeš nyní proklet a vyvržen ze země, která rozevřela svá ústa, aby z tvé ruky přijala krev tvého bratra. Budeš-li obdělávat půdu, už ti nedá svou sílu. Budeš na zemi psancem a štvancem." Kain Hospodinu odvětil: "Můj zločin je větší, než je možno odčinit. Hle, vypudil jsi mě dnes ze země. Budu se muset skrývat před tvou tváří. Stal jsem se na zemi psancem a štvancem. Každý, kdo mě najde, bude mě moci zabít." Ale Hospodin řekl: "Nikoli, kdo by Kaina zabil, bude postižen sedmeronásobnou pomstou." A Hospodin poznamenal Kaina znamením, aby jej nikdo, kdo ho najde, nezabil.
    Gn 4, 8-15
  • I vystoupil Abram z Egypta se svou ženou a se vším, co měl, do Negebu; byl s ním i Lot. Abram byl velice zámožný, měl stáda, stříbro i zlato. Postupoval po stanovištích od Negebu až k Bét-elu, na místo mezi Bét-elem a Ajem, kde byl zprvu jeho stan, k místu, kde předtím postavil oltář; tam vzýval Abram Hospodinovo jméno. Také Lot, který putoval s Abramem, měl brav a skot i stany. Země jim však nevynášela tolik, aby mohli sídlit pospolu, a jejich jmění bylo tak značné, že nemohli sídlit pohromadě. Proto došlo k rozepři mezi pastýři stáda Abramova a pastýři stáda Lotova. Tehdy v zemi sídlili Kenaanci a Perizejci. Tu řekl Abram Lotovi: "Ať nejsou rozepře mezi mnou a tebou a mezi pastýři mými a tvými, vždyť jsme muži bratři. Zdalipak není před tebou celá země? Odděl se prosím ode mne. Dáš-li se nalevo, já se dám napravo. Dáš-li se ty napravo, já se dám nalevo."
    Gn 13, 1-9
  • Izák tedy odtud odešel, utábořil se v Gerarském úvalu a usadil se tam. Znovu kopal studně, které vykopali za dnů jeho otce Abrahama a které po Abrahamově smrti Pelištejci zasypali. Pojmenoval je stejně jako jeho otec. Izákovi služebníci kopali v tom úvalu a přišli na studni pramenité vody. Ale gerarští pastýři se s pastýři Izákovými přeli: "Ta voda patří nám!" Proto tu studni pojmenoval Esek (to je Váda), že se s ním vadili. Vykopali tedy jinou studni. O tu se také přeli, proto ji pojmenoval Sitná (to je Sočení). Pak postoupil dál a vykopal další studni; o tu se již nepřeli. Pojmenoval ji Rechobót (to je Prostorná) a řekl: "Teď už nám Hospodin poskytl prostor, abychom se mohli na zemi rozplodit. Odtud vystoupil do Beer-šeby.
    Gn 26, 17-23
  • Nezabiješ.
    Ex 20,13
  • Za časného jitra vstal sluha muže Božího, vyšel ven, a hle, vojsko s koni a vozy obkličovalo město. Mládenec Elíšovi řekl: "Běda, můj pane, co teď budeme dělat?" Odvětil: "Neboj se, protože s námi je jich víc než s nimi." Potom se Elíša modlil: "Hospodine, otevři mu prosím oči, aby viděl!" Tu Hospodin otevřel mládenci oči a on uviděl horu plnou koní a ohnivých vozů okolo Elíši. Když se k němu Aramejci začali stahovat, modlil se Elíša k Hospodinu: "Raň tento pronárod zaslepeností!" I ranil je zaslepeností podle Elíšova slova. Elíša jim řekl: "To není ta cesta ani to město. Pojďte za mnou, dovedu vás k muži, kterého hledáte." A dovedl je do Samaří. Sotva vstoupili do Samaří, Elíša řekl: "Hospodine, otevři jim oči, ať vidí." Hospodin jim otevřel oči a spatřili, že jsou uprostřed Samaří. Když je uviděl izraelský král, řekl Elíšovi: "Můj otče, mám je dát pobít?" Řekl mu: "Nepobíjej. Což jsi je zajal svým mečem a lukem, abys je pobil? Předlož jim chléb a vodu, ať jedí a pijí. Pak ať jdou ke svému pánu." Připravil jim tedy velkou hostinu. Když se najedli a napili, propustil je a oni odešli ke svému pánu. A aramejské hordy už nikdy nevpadly do izraelské země.
    2 Kr 6, 15-21
  • On bude soudit pronárody, on ztrestá národy mnohé. I překují své meče na radlice, svá kopí na vinařské nože. Pronárod nepozdvihne meč proti pronárodu, nebudou se již cvičit v boji.
    Iz 2,4
  • Neboť se nám narodí dítě, bude nám dán syn, na jehož rameni spočine vláda a bude mu dáno jméno: "Divuplný rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, Vládce pokoje." Jeho vladařství se rozšíří a pokoj bez konce spočine na trůně Davidově a na jeho království. Upevní a podepře je právem a spravedlností od toho času až navěky. Horlivost Hospodina zástupů to učiní.
    Iz 9, 5-6
  • Spravedlnost vytvoří pokoj, spravedlnost zajistí klid a bezpečí navěky. Můj lid bude sídlit na nivách pokoje, v bezpečných příbytcích, v klidných místech odpočinku
    Iz 32, 17-18
  • Slyšeli jste, že bylo řečeno otcům: Nezabiješ! Kdo by zabil, bude vydán soudu. Já však pravím, že již ten, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu; kdo snižuje svého bratra, bude vydán radě; kdo svého bratra zatracuje, propadne ohnivému peklu. Přinášíš-li tedy svůj dar na oltář a tam se rozpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě, nech svůj dar před oltářem a jdi se nejprve smířit se svým bratrem; potom teprve přijď a přines svůj dar. Dohodni se svým protivníkem včas, dokud jsi na cestě k soudu, aby tě neodevzdal soudci a soudce žalářníkovi a byl bys uvržen do vězení. Amen, pravím ti, že odtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš do posledního haléře.
    Mt 5, 21-26
  • Ale vám, kteří mě slyšíte, pravím: Milujte své nepřátele. Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí. Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám ubližují. Tomu, kdo tě udeří do tváře, nastav i druhou, a bude-li ti brát plášť, nech mu i košili! Každému, kdo tě prosí, dávej, a co ti někdo vezme, nepožaduj zpět. Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, jednejte i vy s nimi.
    L 6, 27-31
  • Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Vůči všem mějte na mysli jen dobré. Je-li možno, pokud to záleží na vás, žijte se všemi v pokoji. Nechtějte sami odplácet, milovaní, ale nechte místo pro Boží soud, neboť je psáno: 'Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.' Ale také: 'Jestliže má tvůj nepřítel hlad, nasyť ho, a má-li žízeň, dej mu pít; tím ho zahanbíš a přivedeš k lítosti.' Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem.
    Ř 12, 17-21

    NATO: Vznik, poslání a činnost
    --- informace k zamyšlení ---

    NATO bylo založeno 4. dubna 1949. Deklarovalo se jako pakt obranný. To je však poněkud problematické, neboť vojenské spojenectví socialistických zemí- Varšavská smlouva- vzniklo až roku 1955. Dnes NATO čítá 19 členských zemí. Integruje jejich armády, disponuje obrovskou válečnou silou, svou výzbroj dále modernizuje, a na zbrojení vydává 750 miliard dolarů ročně (1997).

    V době studené války NATO sice zachovávalo zdání obranné koalice, samo vojenské intervence neprovádělo, prováděly je však jeho členské státy: např. Korejská válka 1950-53- válka byla otevřeně prohlášena za válku v souladu s politikou NATO; Alžírská osvobozenecká válka 1954-62- NATO podporovalo kolonialisty. Bývalý vrchní velitel NATO v Evropě generál Norstad přímo řekl: "Válka v Alžírsku je válkou NATO."; Egypt 1956- agrese Anglie, Francie a Izraele podporovaná USA v době Suezské krize; Vietnam 1964-1973- během devět let dlouhé intervence USA, která měla charakter genocidy, se válka rozšířila na celou Indočínu (Vietnam, Kambodža, Laos). Tato intervence skončila vojenskou i morální porážkou USA; Blízký východ 1967- americká a britská námořní pěchota a vojenští poradci se zúčastnili šestidenní války Izraele proti arabským sousedům; Chile 1973- vojenský převrat pod vedením generála Pinocheta, ve spolupráci se CIA. Zavražděn president Allende, nastolen Američanům nakloněný režim; Kypr 1974- státní převrat podporovaný USA, pokus o zavraždění prezidenta Makaria. Turecké jednotky obsadily 40% kyperského území; Falklandy 1982- při britsko-argentinské válce o Falklandy byly použity britské síly, jež jsou součástí sil NATO. USA propůjčily Britům své základny; Grenada 1983- vojenská intervence USA, puč, nastolena proamerická vláda.

    O útočném charakteru NATO svědčí i další skutečnosti. Například r. 1954 požádal SSSR o vstup do NATO. NATO to však odmítlo. R. 1957 NATO rozhodlo o vytvoření amerických základen v Evropě a o rozmístění jaderných raket na těchto základnách. R. 1962 přijalo NATO tzv. Aténské směrnice o možnostech použití jaderných zbraní. R. 1969 ministři obrany států NATO schválili politické směrnice pro možné taktické použití jaderných zbraní v západní Evropě. R. 1976 NATO odmítlo návrhy Varšavské smlouvy vzdát se použití jaderných zbraní jako první. R. 1984 přijalo NATO tzv. Rogersovu koncepci vyzbrojení NATO, která předpokládá provedení preventivního úderu do hloubky protivníkovy obrany a maximální zničení jeho sil, ještě než stihne zareagovat (doktrína rychlé reakce). R. 1986 NATO oznámilo, že stálí zástupci členských zemí NATO formálně schválili plán USA začlenit do zbrojních a takticko-operačních plánů armád NATO nasazení binárních chemických zbraní.

    Konec studené války znamenal konec Varšavské smlouvy, nikoli však NATO, které se naopak rozhodlo svou roli ve světě transformovat a rozšířit. R. 1990 zaútočili USA a jejich spojenci proti Iráku pod záminkou osvobození Kuvajtu (válka v Perském zálivu). USA tak vstupují do oblasti svých ropných a jiných strategických zájmů. V této válce byly poprvé použity střely z ochuzeného uranu. Koaliční síly zformované pro tuto válku pod vedením USA nespadaly sice přímo pod NATO, avšak- dle vyjádření samotného NATO, solidarita, jíž bylo v NATO ve vztahu k tomuto konfliktu dosaženo, sehrála významnou roli. Navíc NATO vyslalo část svých Mobilních sil ACE do Turecka pro případ vnějšího ohrožení jeho bezpečnosti.

    V letech 1992-95 přijala Aliance několik zásadních rozhodnutí, jež vedla k operacím námořních sil NATO v součinnosti se Západoevropskou unií (ZEU) s cílem sledovat a následně vynucovat dodržování embarga a sankcí OSN na Jadranu a k operacím vzdušných sil NATO nejprve ke sledování, a posléze k vynucování bezletové zóny OSN nad Bosnou a Hercegovinou. Dne 28.2. 1994 letouny NATO v prvním oficiálním vojenském střetu Aliance od jejího vzniku sestřelily 4 bojové letouny, které narušily bezletové pásmo nad Bosnou a Hercegovinou. Po podpisu dohody o míru v Bosně 14.12. 1995 v Paříži byly zřízeny mnohonárodní Realizační síly pod vedením NATO, známé jako IFOR. Jejich úkolem byla realizace vojenských aspektů dohody. Po proběhnutí bosenských voleb v září 1996 ukončil IFOR svoji misi. NATO pak organizuje Stabilizační síly (SFOR), jež nahradily IFOR. SFOR byly Radou bezpečnosti OSN pověřeny realizací vojenských aspektů mírové dohody (vynucování míru).

    V roce 1999 zasahuje NATO do etnického konfliktu v Kosovu. Klade nepřijatelné kapitulační podmínky Bělehradu. Návrh dohody v Rambouillet by nemohl podepsat představitel žádného suverénního státu, a jeho naplnění by znamenalo de facto okupaci suverénní SRJ vojsky NATO. Například dle tohoto návrhu by se členové vojenského personálu NATO mohli pohybovat libovolně po území SRJ za použití vozidel, lodí a letadel a také by měli za všech podmínek imunitu vůči jurisdikci SRJ. Po odmítnutí Bělehradu tuto dohodu podepsat zaútočilo NATO vojensky. Začalo to 24.3. 1999 ve 20.00 leteckými útoky a útoky křižujících střel. Poslední útok na SRJ byl veden 10.6. 1999. Celkový počet leteckých útoků dosahuje počtu 2281, z toho 1831 na civilní cíle. Bylo shozeno více než 22 tisíc tun bomb, včetně 152 kontejnerů s 35 450 kazetovými bombami, zakázanými mezinárodními konvencemi. Bylo též zaregistrováno nasazení střel s ochuzeným uranem, které šířily radioaktivní látky do atmosféry, půdy a povrchových vod, čímž vystavily obyvatelstvo riziku genetických poruch a nádorových onemocnění /rakovina, leukémie apod./ a dalších chorob na celé generace. Bylo zabito více než 6500 osob a více než 18 tisíc osob lehce nebo těžce zraněno. 30 % ze všech zabitých a 40 % ze všech zraněných byly děti. Bylo zničeno nebo poškozeno více než 480 školních objektů, více než 100 zdravotních zařízení, více než 365 kostelů, klášterů, kulturních zařízení a památníků, 4 hřbitovy, 23 rafinerií, v důsledku čehož došlo k ohrožení zdraví občanů, 60 mostů, 19 nádraží, 34 silnic a 13 letišť, 19 diplomatických objektů a rezidencí. Nejhorší byl případ čínské ambasády, kde 7.5.1999 byly 3 osoby zabity a 7 zraněno. V budově Srbské státní televize bylo zabito 16 lidí na svých pracovních místech. Pode neúplných odhadů přesahují materiální škody částku 100 miliard amerických dolarů. Z textu Charty OSN a NATO a ani z dalších platných norem mezinárodního práva nevyplývá možnost, aby NATO, bez rozhodnutí Rady bezpečnosti, mohlo pouze na základě svého vlastního vnitřního uvážení vojensky napadnout suverénní členský stát OSN. Z tohoto důvodu zastáváme stanovisko, že útok NATO proti Jugoslávii je agresí.

    Dne 11.9. 2001 se uskutečnil teroristický útok na budovy WTC v New Yorku a na budovu Pentagonu ve Washingtonu v USA. Orgány USA obvinily z útoku organizaci Al Kajda vedenou Usámou bin Ládinem. 20. září prezident Bush v Kongresu vyhlásil válku terorismu a požádal Afghánistán o vydání Usámy bin Ládina, což vláda Tálibánu logicky odmítla, jelikož USA nepředložily žádné důkazy. Dne 2. října 2001 NATO v rámci solidarity s USA aktivizovalo článek 5 Washingtonské smlouvy. Dne 7. října 2001 byl zahájen útok na Afghánistán. Také tento útok byl veden bez mandátu OSN.

    V dubnu 1999 byla ve Washingtonu přijata Nová strategická koncepce NATO, která výrazně rozšiřuje okruh vojenských aktivit NATO. Tím jednak zpětně legitimizuje své předchozí útoky směřované mimo území svých členských států a jednak předznamenává útoky další. Koncepce např. konstatuje: "Jakýkoli útok na území spojenců z jakéhokoli směru bude pokryt články 5 a 6 Washingtonské smlouvy. Ať už tak nebo onak, bezpečnost aliance musí vzít v potaz globální kontext. Bezpečnostní zájmy aliance mohou být poškozeny dalšími riziky rozličné povahy, včetně teroristických činů, sabotáží a organizovaného zločinu a přerušením přílivu životně důležitých zdrojů." V tomto kontextu je zajímavé, že vojenské operace západních spojenců probíhají v těsné blízkosti největších světových zásob ropy...

    Dále se v Nové koncepci píše: "Při sledování politiky udržování míru, předcházení válkám a zvyšování bezpečnosti a stability a jako cíl svých základních bezpečnostních úkolů se NATO bude snažit, ve spolupráci s dalšími organizacemi, předcházet konfliktům nebo, pokud by krize již nastala, přispívat k jejímu účinnému překonání, a to v souladu s mezinárodním právem, včetně možnosti vést operace, jež jsou odpovědí na krizi a nejsou upraveny článkem 5. Připravenost aliance provádět takovéto operace podporuje širší cíl, jímž je posilování a rozšiřování stability, a často zahrnuje účast partnerů NATO." NATO v této koncepci stále počítá s možností nasazení jaderných zbraní: "K obraně míru a k tomu, aby se předešlo válce nebo jakémukoli druhu konfliktu, bude aliance v dohledné budoucnosti v Evropě udržovat odpovídající počet jaderných a konvenčních vojenských základen, které budou podle potřeby modernizovány. Vzhledem k rozsahu rizika, s nímž se může setkat, musí si aliance udržet nezbytné síly k účinné obraně a k tomu, aby mohla provést rozsáhlou řadu konvenčních akcí. Pouze konvenční síly samotné nemohou zaručit účinnou obranu. Jaderné zbraně jsou jedinou možností jak postihnout riziko nevypočitatelné a nepřijatelné akce proti alianci. Proto zůstávají k udržení míru nezbytné."

  •                  
    Obsah vydání       18. 3. 2003
    18. 3. 2003 Dramatickým protiválečným projevem odstoupil předseda britské Dolní sněmovny Robin Cook
    18. 3. 2003 Včera, dnes a zítra
    17. 3. 2003 K útoku na Irák má dojít co nejdřív
    18. 3. 2003 Válka v Iráku budí rozpaky Markéta  Reedová
    18. 3. 2003 Obdivuhodná odolnost Radek  Mokrý
    18. 3. 2003 Má člověk šanci něco ovlivnit? Jan  Čulík
    18. 3. 2003 Světem se šíří smrtelné onemocnění dýchacích cest
    18. 3. 2003 Budeme jenom nečinně přihlížet? Petr  Kuča
    18. 3. 2003 Mučení jako ideologie Topí  Pigula
    18. 3. 2003 Nejinteligentnější článek dne byl v Právu!
    18. 3. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ
    tentokráte o Romech a Daliborovi z Kozojed
    18. 3. 2003 Je odložení cesty komise Ligy arabských států do Bagdádu neúspěchem arabské diplomacie? Ivana  Bošinová
    18. 3. 2003 Americkou aktivistku v pásmu Gazy usmrtil izraelský bagr
    18. 3. 2003 ČMKOS chce mírové řešení irácké krize
    18. 3. 2003 Ať tu škodu CME zaplatí z vlastní kapsy senátoři a poslanci parlamentu! Zdeněk  Verner
    18. 3. 2003 Tristní dehonestace počestných občanů Václav  Chytil
    18. 3. 2003 Ex 20,13: Nezabiješ. Stanislav  Heczko
    17. 3. 2003 Tohle je špinavá válka Jan  Keller
    17. 3. 2003 Ruší se Čechy? Jakub  Jirsa
    17. 3. 2003 Zrušení Čech podruhé Antonín  Kosík
    17. 3. 2003 Válečná kampaň v Iráku jako výraz americké slabosti
    17. 3. 2003 Monitor Jana Paula:
    O zbrani jménem automobil a falešné loajalitě k asociálnímu chování
    Jan  Paul
    18. 3. 2003 Karol Moravčík: Spravodlivosť sa identifikuje s obyčajným človekom Martin  Muránsky, Radovan  Geist
    18. 3. 2003 Prečo podporujem referendum o vstupe Slovenska do NATO Radoslav  Kovács
    18. 3. 2003 Referendum o NATO: Nechcené dieťa Radovan  Geist
    5. 3. 2003 Hospodaření OSBL za únor 2003 Jaroslav  Štemberk
    5. 2. 2003 Pošta redakci
    18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
    13. 3. 2003 Počet denních přístupů na Britské listy stoupl od dubna 2002 o cca 25 procent

    Rituály - co židy, křesťany a muslimy rozděluje a co je spojuje RSS 2.0      Historie >
    18. 3. 2003 Ex 20,13: Nezabiješ. Stanislav  Heczko
    17. 3. 2003 Hamanovi potomci: rasismus - intelektuální základna nacismu Zeev  Sternhell
    14. 3. 2003 5763: Purim mezi dobrem a zlem Štěpán  Kotrba
    14. 3. 2003 Hamán Richard  Feder
    14. 3. 2003 Izraelčania a Palestínčania: Kde sa stala chyba?   
    14. 3. 2003 Megilat Ester   
    10. 3. 2003 DOKUMENT: Pacem in terris   
    10. 3. 2003 Výzva papeže Jana Pavla II. k zachování míru   
    28. 2. 2003 Bůh, pašovaný do paragrafů evropské Ústavy Štěpán  Kotrba
    26. 2. 2003 Komunizmus cirkevných Otcov Karol  Dučák jr.
    24. 2. 2003 Dedičný hriech Izraela Karol  Dučák jr.
    20. 2. 2003 Papež Jan Pavel II.: Proč jsem proti válce v Iráku   
    19. 2. 2003 Alternativní pohled na skutečnost Petr  Vařeka
    19. 2. 2003 Cesty k víře Josef  Veger
    19. 2. 2003 Střet fundamentalismů Dominik  Lukeš