Ve středu britská policie oficiálně potvrdila, že dvě nalezené mrtvoly jsou skutečně těla dvou desetiletých holčiček Holly Wellsové a Jessicy Chapmanové, které se ztratily před čtrnácti dny a jejichž vražda šokovala celou Británii. Z vraždy obou dívek byl obviněn osmadvacetiletý školník Ian Huntley, je však zadržován ve vězeňské nemocnici podle zákona o duševně postižených osobách a oproti očekávání nebyl ve středu dopoledne předveden k soudu v důsledku svého špatného zdravotního stavu. Jeho partnerka, pětadvacetiletá Maxine Carrová, byla podle středečního rozhodnutí soudu dána na dalších sedm dní do vazby a předstoupí před soud znovu 29. srpna. Byla obviněna z falešné výpovědi, ze snahy "ochromit průběh spravedlnosti", za což, jak ji upozornil soud, může být odsouzena až na doživotí,.

Mně však při tom všem fascinovala jedna drobnost. Povšiml jsem si, jak pečlivě respektují britské sdělovací prostředky požadavky policie a soudu a zveřejňují jen to, o čem soudní a policejní orgány uznají za vhodné, že to neohrozí další vyšetřování tohoto případu. Proto zpravodajka rozhlasu BBC ze soudní síně, kam byla ve středu předvedena Carrová, konstatovala, že některé části jednání prostě není možné z dobrých důvodů sdělit veřejnosti. Podobně byly utajeny i některé okolnosti ohledně stavu mrtvol nalezených holčiček, neboť, jak uvedla policie "některé podrobnosti jsou důležité z právního hlediska jako důkazy a nemohou být v této etapě vyšetřování zveřejněny."

Jaký rozdíl, pomyslíme-li na - nyní, jak se zdá už zcela zapomenutý - mediální cirkus kolem případu Karla Srby a jeho údajného spiknutí "zavraždit Sabinu Slonkovou", kdy Slonková a další mediální výtečníci tahali na veřejnost nejrůznější údajné podrobnosti z vyšetřování tohoto případu, a tímto "procesem v médiích" bezpochyby ohrozili jeho zdárný průběh.

PS. Zde jsem 22. července 2002 napsal:

"V neslavné tradici, která vznikla v začátkem sedmdesátých let hysterickými mediálními kampaněmi za Angelu Daviesovou, proti Pinochetovi a proti chartistům, mají média v ČR stále tendenci působit kampaňovitě a vytvářet umělé skandály (se skrytým účelem), po nichž o čtrnáct dní později už nikdo ani neštěkne.

Nemáme k věci dostatečné množství informací a třeba se obvinění - u soudu - potvrdí. Doporučujeme však skeptický odstup.

Racionálně uvažující pozorovatel by se ptal: Povede skutečně zadržení obviněných osob k jejich odsouzení na základě přesvědčivých důkazů? Nebo bublina za pár dní praskne?"

Je možné se domnívat, že Karel Srba ještě bude - snad, časem - právoplatně odsouzen za něco. Jestliže je však jeho případ tak nesmírně důležitý, že jím byly posedlé v červenci všechny sdělovací prostředky, proč už teď nikoho nezajímá?

Zde jsem 23. 7. poukázal na to, že neskrupulózní mediální cirkus kolem případu "Slonková - Srba" může znemožnit řádné soudní projednání celé věci.