22. 8. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
22. 8. 2002

Projev jakoby z jiného světa

Povodňové události téměř úplně odvrátily pozornost politické representace i masmédií od neblahého výročí okupace Československa vojsky Varšavského paktu. Těžko se přít o to, která z obou katastrof bude mít z historického hlediska těžší dopad na vývoj národa. Povodeň má snad přednostní nárok na pozornost proto, že jde o čerstvý zážitek, a také kvůli mimořádnému rozsahu pohromy, jenž je údajně v uplynulých pěti stech letech nevídaný, kdežto vojenských vpádů jsme ve stejném časovém úseku zažili několik a ten posledně zmíněný byl sice nejproradnější, ale v podstatě nekrvavý. Přesto si opomenutím 21.srpna nedávají tak zvané politické elity dobré vysvědčení, protože nelze vést národ od okamžiku k okamžiku bez opření politických koncepcí o povědomí historických souvislostí. Lhostejnost k tragickému výročí ostatně ukazuje, jaký vliv zanechalo čtyřicet let komunistické výchovy na vlasteneckém cítění národa.

Obráceně je možné, že právě slabý vztah k minulosti národa a s ním související povrchnost vlastenectví, které se v menší míře projevovaly i u předkomunistických generací, byly nedostatečnou oporou pro vůli k odporu proti násilí zvenčí, která nás pak opakovaně učinila snadnou kořistí nájezdníků. K těmto úvahám mě paradoxně přivedlo seznámení s dalším projevem Fidela Castra, předneseným 13. srpna při příležitosti slavnostního předání městu Havana 254 rekonstruovaných základních škol.

Je to projev jakoby z jiného světa, sebevědomý, plný revolučního patosu, vyzdvihující do popředí péči o vzdělání a zdraví jako základní výdobytky revoluce.

U nás jsme podobné projevy slýchali poměrně krátkou dobu v padesátých letech, kdy se režim sice vyznačoval značnou brutalitou, ale současně byl nositelem pozitivních tendencí, jako například snahy o zpřístupnění vzdělání nejširším vrstvám bez ohledu na zámožnost a o přeměnu "vážného umění" z hříčky pro úzkou elitu v běžně dostupný předmět lidové spotřeby.

Jenže období patetických projevů rychle vystřídala šedivá byrokratizace veřejné správy a zájem o vážné umění nahradilo splývání zábavního průmyslu s politickou agitací. Z projevů vedoucích státníků čišela nuda a lidé, nahnaní na "spontánní" manifestace, po půlhodině utíkali zadními uličkami na pivo. Jména režimních vůdců většinou upadla v zapomnění. Oživení přineslo až "Pražské jaro", jehož myšlenkový rozmach zadusila normalizace a vzala tak revolučním vizím, vycházejícím z marxismu, jednou provždy poslední, třeba i hypotetickou naději na úspěch v české kotlině.

Když pak režim náhle ztratil oporu Sovětského svazu, sesypal se během několika hodin jako domeček z karet.

Naproti tomu od vylodění Castrových druhů na Kubě uplyne v listopadu již 46 let, ale z Havany se šíří stále stejné vize a vedle houževnatě přežívajících odpůrců režimu je zde stále ještě dost Kubánců, kteří jsou ochotni poslouchat celé hodiny myšlenkami sršící projevy svého obdivuhodně vitálního stárnoucího vůdce.

Jeho hlasu naslouchají národy a politické elity Latinské Ameriky i některých afrických zemí a zcela určitě jej vnímají sice s nelibostí, ale s plnou vážností, také vedoucí činitelé euroatlantické aliance.

Zejména však Castrova Kuba vykazuje neuvěřitelnou odolnost proti tlaku zvenčí, jehož bolestivost se zvýšila po rozpadu sovětského bloku a ztrátě jeho ekonomické podpory. Kuba přežívá déle než deset let v podmínkách tvrdé hospodářské blokády, která má tragické dopady na její vnitřní ekonomickou situaci. Přesto zůstává hrdá, svobodná, "anti-yankee."

Je nemyslitelné, že by dlouholeté vzdorování té malé ostrovní zemičky vůči mocnému sousedovi bylo umožněno pouze strachem a represemi ze strany mocenských orgánů. Fidel Castro zřejmě umí rozeznít struny sympatií v srdcích dostatečně velké části svých poddaných, aby zajistil stabilitu režimu navzdory hmotnému strádání, ke kterému se odsuzují, jdouce za jeho hlasem.

Jeho projev je jakoby z jiného světa též proto, že je brutálně upřímný v popisu příznaků zchátralosti havanského školství. Opět zde chybí další typický rys nám známých domácích projevů z nedávné minulosti, tedy malování skutečností na růžovo.

Úmyslem řečníka bylo pochlubit se skvělým výkonem, jímž nepochybně je obnova a modernizace 254 základních škol v krátkém období dvou let, doprovázená přípravou potřebných pedagogických kádrů. Chtěl také jistě vyzdvihnout péči o školství a zdravotnictví jako základní prvek režimní politiky.

Pozorovatel zvenčí si však především na základě v projevu obsažených informací uvědomí obtížnost podmínek života na Kubě v letech tzv. zvláštního období, tedy v období překonávání důsledků mezinárodní izolace a blokády. Pochopí, že velebená akce není ani tak výsledkem revolučních ideologických úvah, ale okolnostmi nelítostně vynuceným řešením dále neúnosného úpadku havanského školství.

Všimne si také, že v případě krajní nouze je pro školy lepší opřít se o pomoc místní správy a podniků na venkově, než se spoléhat na zbyrokratizovanou státní správu v třímilionovém velkoměstě. Souhrnně začne tušit propastnost rozdílů mezi evropskou životní úrovní a poměry na Kubě, která relativizuje použitelnost našich měřítek na poměřování kubánské reality.

I z pohledu odpůrce komunistické diktatury je třeba přiznat, že Fidelem Castrem oslavovaná péče o školy a zdravotnictví je pro zemi přínosem, a to i v případě, že by zde později došlo ke změně režimu. Vedle toho dává projev tušit, že pokus o zvrácení situace na Kubě obdobou našeho 21. srpna by asi neměl naději na úspěch. Skutečnost, že přes neslavný konec našeho předlistopadového režimu si u nás komunisté udrželi téměř dvacetiprocentní voličskou podporu naznačuje, že setrvačné působení Fidela Castra na myšlení obyvatel bude mít ještě trvalejší charakter. Jeho nástupci budou dlouho žít v jeho stínu a budou poměřováni jeho příkladem.

Projev Fidela Castra, jehož se tato analýza týká, je zde.

                 
Obsah vydání       22. 8. 2002
22. 8. 2002 Spolana: dosud utajený průšvih Lenka  Kučerová
22. 8. 2002 Článek o Spolaně obsahuje dohady a nepřesnosti Václav  Šťastný
22. 8. 2002 Povodeň v Zálezlicích: obec na zbourání
22. 8. 2002 Databáze pomoci postiženým povodněmi na stránkách povodne.aktualne.cz
21. 8. 2002 21. srpen 1968 a Pražské jaro - prostředek pro sovětskou armádu, jak se dostat do Československa Jan  Čulík
22. 8. 2002 Velká Británie: Média přísně respektují potřeby policejního vyšetřování Jan  Čulík
22. 8. 2002 Státní informační politika ve vzdělávání: kostlivec ve skříni MŠMT Jan  Wagner
22. 8. 2002 Jak britská tajná služba špehuje herce
22. 8. 2002 Digitální média veřejné služby II - příprava digitální televize Zdeněk  Duspiva
22. 8. 2002 Ač je papež eurofil, nepodpořil při návštěvě Polska vstup do EU
22. 8. 2002 Projev jakoby z jiného světa Zdeněk  Jemelík
22. 8. 2002 Záplavy v Číně ohrožují miliony lidí
22. 8. 2002 Bývalý čelný představitel firmy Enron se cítí vinen
22. 8. 2002 Stránky pro monitorování toxického znečištění během povodní
22. 8. 2002 Vladimír Železný chce kandidovat do senátu za Znojmo Jan  Kubalčík
22. 8. 2002 Charitativní akce Karlínské náměstí 12
21. 8. 2002 Dosáhne člověk nesmrtelnosti? Přehled nejnovějšího vědeckého výzkumu
21. 8. 2002 Reforma ruského hospodářství se nepodařila, protože do něho ze Západu zasahovali hlupáci
19. 8. 2002 Velká Británie: Velký růst domácího násilí - a co v ČR?
18. 8. 2002 Domácí násilí: jak se tento problém snaží řešit v Británii
15. 8. 2002 "Správná ženská má vydržet trochu bolesti."
17. 6. 2002 Byl zprovozněn seznam článků podle autorů
23. 7. 2002 Chronologický archiv starších vydání Britských listů
14. 5. 2002 Britské listy hledají nové spolupracovníky
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů

Kuba a Fidel Castro RSS 2.0      Historie >
22. 8. 2002 Projev jakoby z jiného světa Zdeněk  Jemelík
31. 7. 2002 Moncada 2002: Castrova lekce mezinárodnímu společenství Zdeněk  Jemelík
31. 7. 2002 DOKUMENT: Fidel Castro, projev u příležitosti 49. výročí útoku na kasárna Moncada   
3. 6. 2002 Embargo proti Fidelovi: potrestá to jen domácí Kubánce a bílé Američany Fabiano  Golgo
30. 1. 2002 Na Castrově Kubě vězni umírají   
26. 11. 2001 Výuka demokracie