17. 7. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
17. 7. 2002

Začala bitva o Štěpánka

Pokud si někdo myslí, že je odborníkem na gordické uzle, může si myslet i to, že zná zákulisí "boje o televizi NOVA". V opačném případě jsme v tom sporu všichni diváky zdlouhavé ruské telenovely. Proč ruské?

Proto, že jen v zemi , kde zítra znamená včera (a nebo je to naopak?) se stát stává spojencem některých médií. Protože jen "na východ od kapitalistického ráje" se vysílá Dallas jako vzdělávací a návodný pořad pro celou rodinu. A jen tam to je ochoten i někdo sem tam přiznat, když s kulomety či tanky obsazuje sídlo mediálního impéria či parlamentu. A jen tam a v Itálii je možné, aby ředitel televize měl ambice i na prezidentskou či premiérskou židli.

Policejní stát

Nepsanými a neveřejnými politickými dohodami ovlivňovaný průběh jednání státu ve věcech kriminalizace těch či oněch odpůrců či jejich příznivců či nelogická regualce mediálního spektra prostřednictvím udělování licencí těm, kteří na to nemají peníze a někde je musejí "sehnat", napovídá, že předchozí česká menšinová vláda jednala na mediálním poli pod dojmem událostí, předznamenávajících Sarajevský atentát.

Jak jinak vysvětlit stíhání ministra financí, některých podnikatelů, bankéřů či něterých agentů BIS, které šlo nakonec do ztracena? Že by stát nebyl schopen opatřit si zpravodajské informace postačující k spektakulárnímu potrestání? Tomu se chce věřit stěží. Že by stát nedokázal vyšetřit trestné činy zvlášť významné či zvlášť závažné? Znepokojivá zpráva... Miloš Zeman na kterési tiskovce v Lidovém domě přiznal, že jeho vztah k "nové" televizi a jejich novinářům je ovlivňován manipulativní a denunciační rolí, kterou sehrála při pokusech ovlivňovat českou politiku. Sympatie, které Zeman projevil po "Sarajevu" Václavu Klausovi, byly nejen projevem jeho "hulvátství" vůči novinářům, ale i soucitem s politikem, který nemá možnost se bránit rozzuřenému davu bývalých příznivců a neméně rozzuřeným funkcionářům své vlastní strany, přicházející v té chvíli o post premiéra a ministerská křesla. Mohl být klidně na jeho místě... Úspěch má vždy více adoptivních otců, neúspěch jen jednu matku.

Porod retardovaného dítěte

Neúspěch ODS ve volbách 2002 způsobil Klaus. Nikdo už se nezeptá, jaké jsou role jeho souputníků v prohře a jaký je nevyhnutelný osud, který připravily dlouhé hospodářsko - politické cykly bez možnosti ovlivnit útěk jednoho globálního kapitálu a imigrační vlnu druhého... Nikdo už se nezeptá, jaká je setrvačnost politických vln a vlnek, ovlivňující přízeň či nepřízeň voličů. Marketingový cyklus politiky zná nejkratší "evoluční" vlny několikaměsíční, nejdelší se dají počítat na generace. Revoluční vlny jsou samozřejmě kratší a proto tyto politické berličky lákají většinu (z bussinesu vyšlých) neschopných politiků.

Miloše Zemana ranili novináři tím, jak bezohledně "investigativně" pátrali po příčinách pokusu o sebevraždu jeho syna, Václavu Klausovi podlomili kolena někteří jeho nejbližší spolustraníci propojeni s ODS placenou PR agenturou.

Klaus i Zeman věděli, že jedině rozbitím mediálního monopolu zahraničních vlastníků, rozprášením politicky a zpravodajsky propojených novinářů uniknou permanentní štvanici při ekonomicky nutných záchranných krocích pro stát. Ano, chyby kdysi udělal Klaus, že se nechal přesvědčit v porevolučním zmatku, že "média jej milují". A že trh vše vyřeší. Nebylo tomu tak a ješitný profesor to pochopil až v okamžiku svého pádu.

Po dlouhé agónii se vyléčil, zůstal už ale mrzákem. Nikdy už se nebude usmívat na novináře a oni jej už nikdy nebudou vzývat jako ekonomického poloboha. Ne proto, že nyní už by jím nebyl (on jím nebyl nikdy), ale proto, že novináři mají jiné zadání, vzývat své kamarády z Unie svobody. Osamělý bojovník privatizace bez skrupulí a trhu bez přívlastků, který zprivatizoval i svá slova v několika knihách, dnes musí vědět to, co vědělo už jeho okolí před mnoha lety. Že mít politickou moc bez ekonomické moci není možné.

Kapitál zná jen výhodnost investic a zisk

Ten dlouhý úvod je nutným osvěžením historické paměti pro ty, kteří nehledají spojistosti mezi Sarajevem a dneškem. Protože dnešek je derniérou posledního dějství oněch dnů, kdy Jan Ruml prchal Sněmovní ulicí ve strachu, aby nebyl lynčován od rozzuřených tetek "klausovek"... Tehdy vzniklo zvláštní tiché spojenectví mezi Klausem a Zemanem, navzájem soupeřícími v české politice a vznikl i společný nepřítel: prodaný a nebo koupený (to nikdy nevíte přesně) novinář či jeho šéf. Tehdy v sychravých posarajevských dnech byl položen základní kámen konceptu zvládnutí neseriózních a zkorumpovaných novinářů. Tehdy se začalo smrákat nad redakcí Svobodné Evropy i nad vydíracími publicisticko-zpravodajskými konglomeráty v ČT a NOVĚ. A tehdy se objevil i činitel všech problémů - vlastníci některých médií, kterým nestačilo politiku pozorovat, ale chtěli ji spoluvytvářet v kabalách tichých a nikomu neodpovědných spojenectví.

Vedle generálů má každá armáda důstojníky a praporčíky. Měla i ta, jejímž cílem bylo zvládnout neseriózní novináře. V každé válce umírají vojáci více a častěji, než generálové. Důstojnickým výložkám dorostl v té pohnuté době i značně krotký Martin Muchka, těm praporčickým Petr Štěpánek či Jana Dědečková. A jejich hlavy chtěli naivní bojovníci v televizní zimě na Kavčích horách LP 2000. Protože nemohli říci, dejte nám hlavu nenáviděného premiéra, říkali alespoň hlasem exorcistů, že Satanem "demokratické" telekracie je Dědečková či Štěpánek.

R.I.P.

Všichni, proti kterým bojovala "Zemanova parta", se povolebním obloukem vrátili. Zaorálek, kterého Zeman nemohl vystát, je předsedou parlamentu. Buzková se vrátila též. Koalice se stala partnerem ČSSD. Zeman je na Vysočině a "objímá stromy". Zemanovi minstři jsou v nejlepším případě poslanci, v nejhorším odešli z politiky docela. Dostál, který vyjednával se vzbouřenci, je "jejich" milovaným ministrem a může nyní realizovat "jejich" podobu mediálních zákonů. Miloslav Kučera už mu překážet nebude...

Zeman během své desetileté vlády projevil jednu, zato kardinální neschopnost. Neschopnost v personální práci. Nedokázal rozlišit přátele od nepřátel a vyvodit z toho personální důsledky. Nedokázal odměňovat přátele a ti se o sebe museli začít starat každý sám a to osamoceně. Nevěřil nikomu a nikdo dnes nevěří jemu. Za poslední léta jeho vlády se levicová strana změnila na stranu státně byrokratickou. O myšlenky už nikdo nebojuje. Bojuje se o koryta.

Tentýž problém potkal i Klausovu ODS. Ani Klaus, zahleděný do svých ekonomistních teorií, neviděl lidi. Ani své lidi. A i on nehrál týmovou, ale sólovou hru. A proto byl on i jeho věrní poraženi nebo zrazeni.

Nastupující Špidla se od Zemana či Klause liší. Svůj tým buduje s perspektivou stejnou jako kdysi Stanislav Gross. Své věrné odměňuje. Odměňuje i zkrotlé protivníky, neboť není stratég války, ale míru. Že bude "čistit" mediální prostor od zbytků "staré armády", je nasnadě.

Zkrocení budou dnes krotit...

"Bitvou o Štěpánka" v minulých dnech začala další fáze této mediální normalizace. Narozdíl od sedmdesátých let vedená alespoň v rukavičkách. Kulisy se změnily. Režim se teď po osmi letech letech kapitalismu bez přívlastku a čtyřech letech kapitalismu liberálně sociálního (Zeman je totiž duší i vzděláním liberál, nikoliv zavilý levičák) změnil, aniž by bylo možno tomu "starým strukturám" zabránit a z pravidelné armády zbyly hrstky potulných bloudivých žoldnéřů. Kdo je koupí, nebo kdo je postaví "ke zdi"?

Vypadá to, že se brzy někdo najde. Bude horké mediální léto.

                 
Obsah vydání       17. 7. 2002
17. 7. 2002 USA chtějí využívat každého 24. občana jako dobrovolného informátora policie
17. 7. 2002 Prezident Bush má potíže se svým pochybným prodejem akcií
17. 7. 2002 Fisk: Ani vůči extremistům bychom se neměli vzdávat civilizovaných hodnot
16. 7. 2002 Soud: Policisté překračující svou pravomoc nepožívají ochrany veřejného činitele Štěpán  Kotrba, Jaroslav  Štemberk
17. 7. 2002 Vysoká úroveň České pošty Jan  Čulík
17. 7. 2002 Účel světí prostředky Pavel  Bráborec
17. 7. 2002 Poděkování nejvlivnější političky Martin  Škapík
17. 7. 2002 O smyslu politiky a o smyslu reklamy Michal  Rusek
16. 7. 2002 Koniec živnosti "plodenie detí" ? Lubomír  Sedláčik
16. 7. 2002 Velká Británie: spravedlnost v konfliktu se svobodou projevu
17. 7. 2002 Atentátník patřil k extrémní pravici
17. 7. 2002 Začala bitva o Štěpánka Štěpán  Kotrba
17. 7. 2002 Demokratický požadavek...
15. 7. 2002 Monitor Jana Paula: Média v otázce veřejné služby selhávají Jan  Paul
16. 7. 2002 Analýza volebního "neúspěchu" ODS zpracována. Proč? Josef  Trnka
16. 7. 2002 Pyšná princezna ODS aneb Pohádka bez dobrého konce Michal  Kubíček
17. 6. 2002 Byl zprovozněn seznam článků podle autorů
9. 7. 2002 Vyhledávání v Britských listech
17. 7. 2002 Dočasná nefunkčnost galerií a staršího archívu
14. 5. 2002 Britské listy hledají nové spolupracovníky

Politický zápisník RSS 2.0      Historie >
17. 7. 2002 Začala bitva o Štěpánka Štěpán  Kotrba
15. 7. 2002 ODA se prodává Kaslově seznamu Štěpán  Kotrba
15. 7. 2002 DOKUMENT: Analýza volebního nezdaru ODS podle pracovního týmu   
15. 7. 2002 DOKUMENT: Analýza neúspěchu ODS viděná očima V. Klause   
12. 7. 2002 Zaorálek napodruhé aneb výuka v 101hlasém řízení demokracie Štěpán  Kotrba
20. 6. 2002 Poznámka na okraj poznámky o malování čertů na zdi Štěpán  Kotrba
19. 6. 2002 Fotogalerie z voleb: Pracovník ČSSD rozbil Štěpánu Kotrbovi fotoaparát Štěpán  Kotrba, Petr Pokorný
28. 5. 2002 Reklama není pro moralisty, ale pro spotřebitele Štěpán  Kotrba
17. 5. 2002 Polemika s materiálem ministerstva vnitra: Je příliš sexy na to, aby musela říkat pravdu? Jakub  Polák
10. 5. 2002 Svět bez politiky neexistje Štěpán  Kotrba
25. 4. 2002 Budem pálit čarodějnice nebo politiky? Štěpán  Kotrba
22. 3. 2002 Politika levice ve věku přechodu Immanuel  Wallerstein
7. 2. 2002 Rozporuplná sociální doktrína aneb dohoda před volbami má platnost pouze do voleb Vít  Zvánovec, Štěpán Kotrba