8. 7. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
8. 7. 2002

Parodie sovětské éry, která má význam i pro dnešek

Viktor Pelevin: Omon-Ra. Z ruštiny přeložil Libor Dvořák. Dokořán, Praha, 2002, 128 str., doporučená cena 185 Kč, ISBN 80-86569-28-4.

Viktor Pelevin je pravděpodobně nejznámější současný ruský prozaik. I když ho mnoho kritiků označuje za postmodernistu, jemu osobně se tento termín zrovna moc nelíbí. Pelevin se jednou vyjádřil, že postmodernismus, jak je praktikován v Rusku, je jako "pojídání masa mrtvé kultury" - bezpochyby to považuje jen za parodii socialistického realismu, který široce dominoval staré sovětské kulturní scéně. Avšak stejně jako mnoho jeho současníků (Jevgenij Popov, Viktor Jerofejev, Vjačeslav Piecuch) i Pelevin paroduje pozitivní hrdiny a simplistní moralizování komunistické éry, stejně jako klasiky ruské literatury (od Zločinu a trestu až po Čapajeva) a charakteristickým rysem jeho prózy je neuctivá, podvratná komika.

Avšak ani tohle není Pelevinovou podstatou. V čem je skutečně dobrý, je to, jak zpochybňuje naše vnímání skutečnosti. Jeho próza je samozřejmě částečně reakcí na "oficiální realitu", jak ji šířila sovětská média, avšak přesto zároveň Pelevin upozorňuje na otázky, které se týkají nás všech ve světě, jemuž dominují hromadné sdělovací prostředky, globalizace a komercializace. Přestože je jeho tvorba vždycky plná originálních nápadů a je podnětná, zajímavá a nesmírně zábavná, její univerzální význam je někdy obtížné přeložit do cizích jazyků. Jak se například výstižně přeloží do češtiny výraz Čapajev i Pustota? Jak přeložit Generaci P?

Omon-Ra, první Pelevinův výrazný úspěch, není v tomto smyslu výjimkou, a tak je zvlášť potěšitelné, že vyšel český překlad této jiskřivé novely. Autor nám alespoň sám do určité míry vysvětluje titul svého románu hned na první straně:

Omon není jméno právě časté, a možná není ani to nejhezčí, jaké je k mání. Mně ho dal otec, který celý život pracoval jako milicionář a přál si, abych se jím stal také já.

"Pochop, Omko," říkal mi často, když se opil, "s takovýmhle jménem, a když k tomu ještě vstoupíš do strany..."

A náš hrdina Omon Krivomazov (nezapomínejte na Dostojevského!) se octne uprostřed dobrodružství, které je pochopitelné, dokonce možné, ale zároveň naprosto fantastické. S přítelem ze školy je fascinován letectvím a kosmonautikou, a tak se přihlásí do vojenské školy. Omona brzo vyberou pro zvláštní úkoly, aby obětoval svůj život pro sovětskou věc - má šoférovat lunochod, až přistane na povrchu Měsíce. Zdá se, že sovětská technologie není schopna řídit lunochod dálkovým ovládáním ani umožnit šoférovi, aby se v bezpečí vrátil na Zem. Náš neochotný hrdina přežije, ale nepřežije hrdinovo pojetí sovětské skutečnosti, ani čtenářovo. Konečné rozuzlení knihy je nesmírně zábavné a bylo by chybou, kdybychom to pro čtenáře zkazili tím, že bychom prozradili další podrobnosti.

Nejdůležitější nade všechno je obraz sama sebe:

V dětství jsem si často představoval titulní stránku novin, ještě vonící tiskařskou černí, se svým velkým portrétem uprostřed (na hlavě mám přilbu a usmívám se) a nápisem: Omon Krivomazov se cítí skvěle! Je těžké pochopit, proč jsem si to tolik přál. Asi jsem snil o tom, že část života prožiju prostřednictvím jiných lidí - prostřednictvím těch, kteří se budou dívat na mou fotografii a uvažovat o mně, představovat si mé myšlenky, pocity a ustrojení mé duše. A pak je tu samozřejmě to nejdůležitější - mně samotnému se moc chtělo stát se někým z jiných lidí: civět na vlastní tvář, sestavenou z tisíců tiskových bodů, zamýšlet se nad tím, jaké asi tenhle člověk má rád filmy a s jakým děvčetem chodí - a pak si najednou vzpomenout, že tenhle Omon Krivomazov, to jsem vlastně já.

Avšak nesmírně důležitý je i statut technologie a ideologie. Následující ukázku je možno interpretovat jako poněkud zastaralou parodii sovětského oficiálního myšlení, ale týká se to každé velké instituce kdekoliv na světě, ať je to dnes nějaký americký podnik účetních odborníků, anebo vláda, posedlá tím, že musí politicky manipulovat obyvatelstvo:

Kus dialektiky je i v tom, že Marxovo učení, určené pro rozvinutý stát, nakonec zvítězilo v tom nejzaostalejším. My komunisté jsme neměli čas dokázat, že naše myšlenky jsou správné - o příliš mnoho sil nás připravila válka, příliš dlouhý a rozhořčený byil i zápas s ohlasy minulosti a s nepřáteli uvnitř země. A tak jsme zatím nestihli zvítězit nad Západem technologicky. Jenže zápas idejí, to je oblast, kde se nesmíme zastavit ani na okamžik. Paradoxem je - a vlastně zase dialektickým -, že klamem napomáháme pravdě, protože marxismus v sobě přináší univerzálně vítězící pravdu, kdežto to, za co dáš svůj život, je formálně podvod.

České vydání Pelevinovy novely plně odpovídá autorovu originálu. Pokud to mohu posoudit jako anglický slavista, překlad je čtivý a vysoce přesný a četné ilustrace úspěšně dokreslují Pelevinovu bizarní komedii. Pelevin už byl přeložen do mnoha jazyků. Těšíme se na další české verze jeho díla.

Robert Porter je profesor české a ruské literatury na Glasgow University.

                 
Obsah vydání       8. 7. 2002
8. 7. 2002 Znásilňování žen jako válečná zbraň
8. 7. 2002 Návrh koaliční smlouvy ze dne 8. 7. 2002
8. 7. 2002 Zeměkoule "bude do roku 2050 zcela zlikvidována"
8. 7. 2002 Jak časopis Týden bulvárně zkresluje informace Jan  Čulík
8. 7. 2002 Strobe Talbott: Nynější spor USA s Evropou ohledně mezinárodního tribunálu znemožní Američanům vytvořit koalici pro zásah proti Iráku
6. 7. 2002 "Odmítnutí se omluvit"
8. 7. 2002 Diskriminace homosexuálů: můžeme si za to sami Fabiano  Golgo
8. 7. 2002 Registrované partnerství a jeden homosexuální osud Benny  Rees
8. 7. 2002 Emancipací homosexuální deformace se dláždí cesta pro legalizaci kriminálních výstřelků Pavel  Mareš
8. 7. 2002 Čas pro českou liberální platformu? Josef  Brož
8. 7. 2002 Prádelna špinavého spodního prádla českého disentu stále v provozu? Karel  Mašita
8. 7. 2002 "Zaspané" tři čtvrtiny století Jaroslav  Štemberk
8. 7. 2002 Monitor Jana Paula: Umění by mělo klást otázky humanistické povahy Jan  Paul
7. 7. 2002 Nikto si nevidel do huby Lubomír  Sedláčik
8. 7. 2002 Parodie sovětské éry, která má význam i pro dnešek Robert  Porter
8. 7. 2002 Stalin a jeho vražedný režim Jan  Trávníček
8. 7. 2002 Bestseller? Proč ne, záleží na tom, jaký! Ludmila  Klukanová
8. 7. 2002 Zemřel Josef Hanzal, historik, kterému ležel na srdci osud českého tisku Jaroslava  Čajová
8. 7. 2002 CME chtěla nechat zkonfiskovat Kramářovu sbírku, pokud by byla vyvezena za hranice ČR
8. 7. 2002 Tisková konference navažské skupiny Blackfire v Jazz klubu Železná Bushka  Bryndová
14. 5. 2002 Britské listy hledají nové spolupracovníky
17. 6. 2002 Byl zprovozněn seznam článků podle autorů
5. 7. 2002 Páteční čtení na pokračování: Střet civilizací ? - Dominance Západu, nebo dialog světových kultur Oskar  Krejčí, Ivo T. Budil, Bob  Fliedr, Tomáš  Halík, Martin  Hekrdla, Stanislav  Komárek, Miloš  Mendel, Vladimír  Nálevka, Zdeněk  Zbořil
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
8. 7. 2002 "Zaspané" tři čtvrtiny století Jaroslav  Štemberk
8. 7. 2002 Registrované partnerství a jeden homosexuální osud Benny  Rees
8. 7. 2002 Prádelna špinavého spodního prádla českého disentu stále v provozu? Karel  Mašita
8. 7. 2002 Zeměkoule "bude do roku 2050 zcela zlikvidována"   
8. 7. 2002 Čas pro českou liberální platformu? Josef  Brož
8. 7. 2002 Stalin a jeho vražedný režim Jan  Trávníček
8. 7. 2002 Strobe Talbott: Nynější spor USA s Evropou ohledně mezinárodního tribunálu znemožní Američanům vytvořit koalici pro zásah proti Iráku   
8. 7. 2002 Parodie sovětské éry, která má význam i pro dnešek Robert  Porter
8. 7. 2002 Znásilňování žen jako válečná zbraň   
8. 7. 2002 Monitor Jana Paula: Umění by mělo klást otázky humanistické povahy Jan  Paul
5. 7. 2002 Páteční čtení na pokračování: Střet civilizací ? - Dominance Západu, nebo dialog světových kultur Oskar  Krejčí, Ivo T. Budil, Bob Fliedr, Tomáš Halík, Martin Hekrdla

Česká literatura RSS 2.0      Historie >
8. 7. 2002 Parodie sovětské éry, která má význam i pro dnešek Robert  Porter
8. 7. 2002 Bestseller? Proč ne, záleží na tom, jaký! Ludmila  Klukanová
3. 7. 2002 65. narozeniny Toma Stopparda   
10. 6. 2002 "Vášeň, co do rána zchladne." Autentický závan minulého světa, který je vlastně dnešní Jan  Čulík
4. 6. 2002 O českém biflovacím školství Fabiano  Golgo
16. 5. 2002 Literatura je jenom klíč ke člověku - beseda s Martinem C. Putnou v Ostravě   
15. 5. 2002 Jazzová sekce - Artforum pořádá non-stop čtení české a slovenské literatury   
10. 5. 2002 Viktor Dyk (31.12.1877-14.5.1931)   
10. 5. 2002 Čtvrthodinka v sadech Lukáš  Bárta
10. 5. 2002 Učitelé, pomozte nám s novými internetovými stránkami! Radek  Sárközi
2. 4. 2002 Písemka z české literatury Jan  Čulík
2. 4. 2002 Stav češtinářů v Čechách aneb Nakolik respektují učitelé češtiny v Česku nový gramatický úzus Daniela  Pilařová
22. 2. 2002 Bůh má pořád indiánský rysy... Kultovní román? Martin  Pilař
23. 1. 2002 Český PEN klub udělí cenu Ludvíku Vaculíkovi   
2. 1. 2002 Případ Pavel Kohout - historie o tom, jak vás vyplivne stádo Jan  Čulík