21. 6. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
21. 6. 2002

Karma a komunismus

Umím si představit nuznou situaci dělníků v 19. století, velmi silně je její obraz podán např. v knize Žízeň po životě popisující život malíře van Gogha - do dolů musely sfárat i děti a dívky... Tato doba je už naštěstí dávno za námi. Snad právě proto souzním s velkou řadou lidí, které přitahuje termín levice prostě proto, že v jednom svém významu znamená zastávat se zájmů chudých a tedy i bezbranných. Také jsem takto levicový.

Potřeboval bych ale vysvětlit - nejlépe od čtenářů Britských listů - několik věcí:

Je skutečně pravda, že revoluce v Rusku v roce 1917 byla finančně podporována ze Západu? Byl Lenin skutečně vybaven velikým balíkem peněz a jenom díky jim mohl revoluci udělat?

Bylo to proto, že Lenin kdesi sehnal sympatizanty - a tím i peníze - pro svou velkou ideu?

Nebo se spíše komusi hodilo, že existuje utopický blázen Lenin, který je schopen rozložit Velkou říši na Východě a ještě věří tomu, že dělá dobrou věc? Samozřejmě proto, že kapitalisté počítali v dlouhém výhledu s tím, že nakonec obsadí všechny nerostné zdroje surovin, které mají (a teprve budou mít!) nedozírnou cenu?

(Na tomto místě poznamenejme, že vývoj k tomu sice pomalu, ale přece jen jednoznačně směřuje. Český "podnikatel" Kožený slíbil bohatým Američanům výhodné zúročení jejich "investic" pomocí kupónové privatizace v jedné z bývalých sovětských republik. Kupodivu místní mafie vše prohlédla a Kožený a s ním i američtí herci a jiní investoři zaplakali. Nevadí, dnešní ruská mafie si "své" bohatství sice uhlídala, ale až bude v Rusku transparentní ekonomické prostředí, bude možné zdroje legálně a především bezpečně koupit. Západ má nepoměrně více kapitálu.)

Položme si otázku:

Jaké máme dnes představy o skutečných příčinách chování velmi vlivných a velmi bohatých lidí? Chtějí spíše víc a víc v prvé řadě zmnožovat své bohatství (někdy později je samozřejmě použijí na dobrou věc) nebo všechny své disponibilní peníze ihned investují do dlouhodobých projektů "aby byl svět lepší", podobně jako to činí George Sörös?

Změnila se nějak doba? Jak tomu bylo před sto lety? Vybavili Lenina penězi pragmatičtí ekonomové a politici, aby si zvýšili svou moc, nebo filantropové, kteří chtěli předběhnout vývoj lidstva a snést spravedlivou Utopii na zem?

Bylo hlavním cílem VŘSR rozložit carskou říši a posléze ji ovládnout? A nebo tyto plány překazil Josef Visarionovič Džugašvilli Stalin, který pochopil skutečné mezinárodní vztahy? - Tedy, že Západ usiluje o dobytí ruských nerostných zdrojů, a proto udělal vše, aby tomu zabránil? Přece proto preventivně považoval všechny okolo za agenty a jednoho po druhém zcela bez milosti - v národním zájmu - odstraňoval.

Ale co teď? Co se Stalinem, kterého se nelze zbavit, protože kvůli jednomu našemu agentovi neváhá zabít statisíce?

A nemusel pak Západ najít na pomezí Rakouska a Německa dalšího blázna, který tu špinavou práci udělal?

Je faktem, že Hitler a Němci svedli obrovský boj se Stalinem a tedy se stalinským komunismem za nás. (Mimochodem, zde možná leží některá ideová východiska neonacismu).

Vždyť se nad tím zamysleme - Rusko vykazovalo pod tvrdou Stalinovou diktaturou vysoký ekonomický růst. A výkonná ekonomika znamená vždy i výkonnou armádu. Pokud by se Rusko zcela nevyčerpalo bojem s fašismem, zcela jistě by se stalo světovou hrozbou. Bylo by v prvé řadě ideovou hrozbou pro všechny kapitalisty - myšlenka světové komunistické revoluce by začala velmi, převelmi nabývat na realitě. A pak samozřejmě i vojensky, geopoliticky.

Pokud by v Německu nebyl Hitler - a dnes se již zcela otevřeně hovoří o tom, že byl podporován finančně i ze Západu - kdo by zastavil Stalinovu expanzi? Co by se stalo, kdyby Stalin měl možnost se třeba ještě dalších 10-20 let neomezeně vyvíjet?

Každý člověk hledá a nachází své souvislosti. Zřejmě ani nemusel být Stalin psychicky příliš narušen, aby se bál západních agentů, kteří chtěli zničit jeho zemi. Toto téma je na Západě stále tabu. Jsem zvědav, zda se někdy dočkáme otevření západních archivů.

Podobně na tom byl i kubánský vůdce Fidel, snad poslední revolucionář. Můžeme se radovat, že USA a někteří další partneři konečně začínají chápat, že cesta zvyšování napětí a konfrontace je cestou do pekel. Izolace nikam nevede a hlasy "české pravice", které kritizovaly snahu zmírnit sankce proti Kubě jsou dětsky opožděné.

Podobně i Čína - místo ideové konkurence je lepší ekonomická spolupráce. Země provázané mnoha a mnoha ekonomickými zájmy jednotlivých vlastníků spolu bojovat nebudou.


Umím si představit, že osobní zájmy se umí zamaskovat za ideologii tak dokonalou, že působí jako virus. Ideovým komunistům zdůrazněme, že každá společnost JE hierarchicky uspořádána, že heslo francouzské revoluce volnost, rovnost, bratrství lze pochopit zcela mylně, jako bychom si byli všichni rovni. Je dobré říct nahlas, že tomu tak není, mezi lidmi jsou propastné rozdíly.

Existují lidé výjimeční a v mnoha ohledech dokonalejší, pro většinu z nás může být čest již jen pobývat v jejich přítomnosti. Též, bohužel, existují lidé, kteří se teprve jen proklubávají k základům lidství. Je smutné, že někteří z nich našli své působení v politice, kde uspokojují své ego mylnou představou, že pomáhají svému národu...

Ale zpět ke komunismu: Co se stane, když se začne pracujícím podsouvat myšlenka, že "ti nahoře" je okrádají, že výrobní prostředky patří těm, kdo s nimi pracují, atp.?

A na druhé straně - kdo z vlastníků by pracoval, když zaměstnanci produkují dostatek hodnot, že?

Chyba marxistické teorie spočívá v mylném pohledu na společenský vývoj. Myslím, že není možné změnou výrobních a vlastnických vztahů předběhnout složitý osobnostní vývoj, či, chcete-li, "karmu". Nelze prostě člověka nějak "vytáhnout" k vyššímu stavu bytí. A jenom o bohatství, které pochází z poctivé práce, se člověk naučí dobře starat.

Pokud není člověk tak vyspělý, aby pracoval - též pro druhé - rád a dobrovolně, zcela zákonitě bude využívat každou situaci vždy nejprve ve svůj osobní prospěch, jeho práci za něj může udělat někdo jiný, atd...

Tato obecná lidská vlastnost se jmenuje egoismus.

Myslím, že takto uvažuje mnoho voličů komunistů - vidí v mnoha podnikatelích spíše vlastníky nerostných zdrojů, továren či půdy, kteří ke své vysoké životní úrovni přišli bez vlastního přičinění.

Jistě každý skutečně odpovědný člověk tvoří skutečné hodnoty, nežije na úkor lidí pracujících, na úkor svých dětí či svých předků či dokonce na úkor přírody.

Chyby nehledejme v politickém systému, hledejme je v charakteru dnešního živého člověka, který není dokonalý. Uvědomme si, že každý společenský systém je charakteristický tím, jakým způsobem, jak eticky a jak účinně tyto naše lidské chyby hlídá, jak je minimalizuje.

Nejvyšším současným ohrožením je vznik skryté mafie, která rozhoduje o nás bez nás.

Nebojujme proti často dětským a naivním komunistům, ale proti protřelým světákům, kteří často mění tvář a slovo je pro ně ničím.

Nebojím se teorie komunismu či komunistů-lidí. Bojím se zlých a arogantních lidí, kteří mají zkratkovité a heslovité myšlení, neúplné vzdělání a především drzé čelo určovat druhým jejich osud. Často také vědí, co je lepší pro celé lidstvo.

Myslím, že nárůst moci KSČM odvádí naši pozornost od skutečného problému. Tím je velmi nebezpečný jev - zase dochází k prorůstání moci politické a ekonomické, která vede k politickému systému s názvem plutokracie. Ti, kteří ji tvoří, se podporují, aniž se znají. Politici, média a část podnikatelů jsou na jedné lodi, protože mají společné finanční zájmy.

Pokud se KSČM začlení do politického systému, její jednotliví lidé pravděpodobně také pochybí, stejně jako většina politiků před nimi. Taky se namočí do systému korupce a osobních výhod - zůstanou pouze u krásné rétoriky, tak, jak jsme na to byli zvyklí před rokem 1989.

Václav Klaus bude dál odvádět pozornost od skutečných příčin - místo proti korupci a mafii bude dál a dál bojovat proti "socialistům". Jakoby lidé pravicoví byli lidé čestní a levicoví zase pouze zlí zloději. Už toho nechme...

Ve volbách v roce 2002 nešlo bohužel (!!!) o srovnávání kvality myšlenek, ale pouze o srovnávání kvality image politických stran. Média vytvářející veřejný prostor mezi námi, byla a jsou fascinována sama sebou a vyhledávají magnetičtější a magnetičtější témata, ta přitahují větší a větší pozornost a tím roste cena vysílacího času - reklamy.

Moderní svět je bojem o pozornost. Můj čas u TV jsou peníze pro TV.

Je-li podnikání práce za účelem dosahování zisku, je prioritou TV médií dosáhnout maximální ceny vysílacího času.

Nevím, jak z tohoto bludného kruhu ven. Média měla velikou možnost pořádat každý den před volbami dvouhodinové odborné debaty - jistě by to zaujalo řadu diváků. Mohla pozvat odborníky místní i světové, politiky naše nebo dokonce i zahraniční - nic takového se nestalo.

Můžeme se jen ptát, proč tomu tak bylo. Je možné, že novináři jsou tak zahledění do sebe, že již nevnímají předvolební dobu jako dobu hledání a srovnávání myšlenek a žádné diskuse nechtějí, prostě proto, že od nich již žádné objevné myšlenky neočekávají. Možná soudí situaci v ČR podle svojí kapsy - vždyť je vše v pořádku! Kdo chce, ať pracuje! (Průměrný plat těch novinářů, kteří určují trendy v politice, je okolo 30 000 Kč.)

Druhá varianta, kterou si umím představit, je mnohem horší.

Světové vládnoucí a tedy finanční elity mají dokonalé psychologické a společenské know-how na vytváření společenských nálad. Již dávno umí ve společnosti vyvolávat emoce (tématy Temelín, Benešovy dekrety, Gripeny) a tak určovat celým zemím směr politické orientace. Umí ovládat emoce špičkových novinářů a ti svým působením již sami a svobodně dál ovlivní veřejné mínění - podle svých představ.

Předvolební pořad ČT Bez imunity, kde se "demokratické" předvolební diskuse účastnily vždy všechny strany parlamentní a pouze dvě další z pětadvaceti, nevznikl náhodou.

Předvolební prostředí bylo nastaveno tak, aby vyhrály strany parlamentní.

Nelze očekávat, že snaživí a aktivní občané-politici ve střetu s mnohaletými politiky-profesionály mohou před diváky obstát.

Každý hájí své zájmy. Mnoho lidí bohatých a vlivných to dělá bezpochyby skvěle, život na zemi trvá.

Nemluvme ale o demokracii tam, kde jde ve skutečnosti o vládu nepatrné menšiny, o plutokracii. Ale co to povídám, demokracie u nás přece je, všichni jsme si mohli svobodně vybrat z nabídky 29 politických stran.

                 
Obsah vydání       21. 6. 2002
22. 6. 2002 Američané zaznamenali varování před útoky už 10. září, ale přeložili si je do angličtiny až 12. 9.
22. 6. 2002 Izraelci hrozí, že vypnou CNN
21. 6. 2002 O etice rozhodování lékařů - téma důležité pro všechny Jan  Paul
20. 6. 2002 Lékaři a etická dilemata
20. 6. 2002 Iniciativy se na Blízkém východě musejí chopit sami palestinští občané
23. 6. 2002 Britské listy v Trenčianských Teplicích Jan  Čulík
21. 6. 2002 Ein, zwei, Polizei Štěpán  Kotrba
21. 6. 2002 Karma a komunismus Michal  Rusek
21. 6. 2002 Proč jsem nemohl volit na českém velvyslanectví v Irsku Pavel  Bulejko
21. 6. 2002 Neonacizmus v blond vydaní? Lubomír  Sedláčik
21. 6. 2002 Devitalizace - zakázaná naděje Martin  Tlustý
20. 6. 2002 RRTV vyslechla různé strany ve sporu o TV Nova
17. 6. 2002 Byl zprovozněn seznam článků podle autorů
20. 6. 2002 Poprava českých pánů: koho to dnes ještě zajímá? Jaroslava  Čajová
20. 6. 2002 Sbohem, Česká spořitelno Helena  Svatošová
20. 6. 2002 RRTV: Digitální média veřejné služby Zdeněk  Duspiva
20. 6. 2002 Hledají se odborníci na integraci Romů do českého školství
20. 6. 2002 Elektřina a budoucnost měst
14. 5. 2002 Britské listy hledají nové spolupracovníky
5. 7. 2002 Páteční čtení na pokračování: Střet civilizací ? - Dominance Západu, nebo dialog světových kultur Oskar  Krejčí, Ivo T. Budil, Bob  Fliedr, Tomáš  Halík, Martin  Hekrdla, Stanislav  Komárek, Miloš  Mendel, Vladimír  Nálevka, Zdeněk  Zbořil
12. 6. 2002 Čtení na pokračování - Politika s ručením omezeným Jan  Keller
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů

Odsun sudetských Němců a Benešovy dekrety RSS 2.0      Historie >
21. 6. 2002 Karma a komunismus Michal  Rusek
13. 6. 2002 Onlinová diskuse BL s historiky ohledně Benešových dekretů   
11. 6. 2002 O vyrovnání s minulostí, pro změnu protektorátní: Rukojmí nelze vraždit Václav  Žák
6. 6. 2002 Předvolební pohled Petra Cibulky: Šibenice pro komunisty Štěpán  Kotrba
5. 6. 2002 KNIHOVNA: Odmítám vinu Čechů vůči Němcům Pavel  Macháček
3. 6. 2002 "Samosegregáciu" tu robil naposledy Konrád Henlein Lubomír  Sedláčik
21. 5. 2002 Nad českými novinami: Klaus, Marvanová, komunistický komentátor, vraždy a PR Jan  Čulík
14. 5. 2002 Historikové proti znásilňování dějin Jaroslav  Pánek, Jiří Pešek
13. 5. 2002 Národnostní a náboženské menšiny v tisíciletých dějinách českých zemí Jaroslav  Pánek
9. 5. 2002 Němci měli kolektivní odpovědnost za válečné zločiny Bořivoj  Čelovský
6. 5. 2002 Tabu: víte, že čteme v ČR německé noviny? Bořivoj  Čelovský
29. 4. 2002 Konec českého tisku - v druhém vydání, tentokráte bez otazníku Jan  Čulík
24. 4. 2002 Ještě k Benešovým dekretům František  Nepil
21. 4. 2002 Jak dlouho po válce lze vraždit Němce? Jiří  Čertík

Volby 2002 RSS 2.0      Historie >
21. 6. 2002 Karma a komunismus Michal  Rusek
20. 6. 2002 Poznámka na okraj poznámky o malování čertů na zdi Štěpán  Kotrba
19. 6. 2002 Fotogalerie z voleb: Pracovník ČSSD rozbil Štěpánu Kotrbovi fotoaparát Petr  Pokorný, Štěpán Kotrba
19. 6. 2002 Komunisté už vystrkují rohy, ale nebezpečí jejich návratu nehrozí Karel  Mašita
17. 6. 2002 Volila jsem Koalici: české zpravodajství si myslí, že ví proč Daniela  Pilařová
17. 6. 2002 Blížíme se k novým předčasným volbám? Josef  Brož
17. 6. 2002 Když není nic lepšího než demokracie Josef  Trnka
17. 6. 2002 Sbohem, pane profesore Petr  Jánský
16. 6. 2002 Uspávající B. Klepetko neprojevil nejmenší schopnost usměrňovat první povolební diskuzní pořad Daniela  Pilařová
16. 6. 2002 ODS špatně odhadla ty, kteří nevěděli, koho volit Jan  Paul
16. 6. 2002 Proč prohrála ODS a kdo zvítězil Vladimír  Bernard
15. 6. 2002 Ve volbách zvítězila ČSSD   
15. 6. 2002 Antikomunismus přestal v ČR fungovat jako politický faktor Jan  Čulík
15. 6. 2002 Proč vyhrála v Moravskoslezském kraji přesvědčivě právě ČSSD? Michal  Kubíček

Komunistická idea a její reflexe v politice i teorii RSS 2.0      Historie >
21. 6. 2002 Karma a komunismus Michal  Rusek
19. 6. 2002 Komunisté už vystrkují rohy, ale nebezpečí jejich návratu nehrozí Karel  Mašita
22. 3. 2002 Jeden den před 64 lety: "Dejte si pozor, my vám již zacpeme hubu"   
17. 2. 2002 Z třešně jablka nesklidíš Pavel  Bráborec
6. 11. 2001 Komunistické myšlenkové postupy v protihavlovském pamfletu Kateřiny Dostálové Zdeněk  Jemelík