28. 5. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
28. 5. 2002

Reklama není pro moralisty, ale pro spotřebitele

Autor polemizuje s představou některých autorek v Britských lisech (ale i jinde), že euro-feminismus spojený s euro-sterilismem se ujme v reklamě na české pivo dříve, než v české společnosti. Ženy mají rády muže, muži mají rádi pivo. Rozvodovost přesáhla v loňském roce 60% ženatých, ve spotřebě alkoholu jsme však na jednom z prvních míst...

Teorie reklamy vychází, stejně jako liberální teorie ekonomická, z představy, že ne každý si koupí totéž, ne každý na to má, ne každému se totéž líbí a ne každý totéž chce. Měnit vkus spotřebitele při přechodu na jinou značku je stejně důležité, jako podporovat zažité stereotypy a utvrzovat v nich cílovou skupinu. Pokud je cílová skupina jednoznačně definovaná, jako v případě pivní reklamy, je situace jednodušší. Kreativita, stejně jako morálka už v dnešních, sofistikovaných technologiích reklamního průmyslu nemají místo.

Pokud je segment "značkového" piva (Pilsner Urquell, dříve Plzeňské :))) obsazen spotřebiteli z "vyšších" společenských příček (chování i peněženkou tomu odpovídající), "extra" segment malých pivovarů obsazen "extravagantní" zlatou mládeží vyznávající Keltskou mytologii i Kult, "low" segment obsazen "tím co teče" ve vesnické pípě, nezbývá než se v "středovém" poli hledat středového konzumenta a chovat se racionálně. Středový konzument je jako středová politika - všichni o ní mluví a nikdo ji nedělá....

Racionalita proto spočívá

  1. v poznání a vymezení osoby spotřebitele (socioprofesní členění, gender, ekonomické vymezení, regionální vymezení)
  2. v poznání jeho životního stylu (většinou formou baterie psychologických a sociopsychologických testů, focus group)
  3. testování účinnosti reklamy před jejím nasazením
  4. průběžné vyhodnocování účinnosti nejen v křivce prodeje, ale i kritérii sociologických šetření (zapamatovatelnost produktu, značky, reklamy..., emotivní působení na cílovou skupinu)

Pokud je tou cílovou skupinou ženatý (vyhledává únik z domácnosti) muž, (ženy si mohou dovolit chodit do "hospody" pouze, pokud jsou svobodné, mají "atraktivní povolání" a vyšší příjmy, navštěvují pak restaurace se značkovými pivy v centrech měst) 20 - 45 let, příslušník střední třídy ve městě s více než 30 000 obyvateli či na periferii velkoměsta, vyučený či středoškolák, s měsíčním čistým příjmem 12 - 30 000 brutto, nesmí se nikdo divit, že je reklama odpovídající jeho inteligenci, mentalitě, životnímu stylu i životním zkušenostem.

Reklama, narozdíl od jejích kritiků, nemůže si dovolit ten luxus s klientem polemizovat o jeho životním stylu. nemůže mu vytýkat jeho šovinismus, přesvědčovat jej o tom, že blondýnky jsou inteligentní. Kdyby tomu tak bylo, pil by tento člověk s elegantní blondýnkou campari s džusem, nikoliv s kamarády pivo v putyce. "Člověk putyky" je člověk chlubný na své přirození a sexuální výkon, má rád oplzlé vtipy (nejraději o atraktivních blondýnkách ve stylu Marilyn Monroe a jejich inteligenci - chtěl by je "dostat", ale není "ten správný typ" amerického hrdiny let padesátých). Člověk putyky byl na vojně a jeho přístup k "vojáctví" není negativní přes absolvovanou šikanu (v zaměstnání je šikanován stále, tak si to kompenzuje v soukromí - manželku i děti šikanuje zase on, na slabších si dokazuje lépe svou "sílu", ze sexuálních poloh má rád všechny, ve kterých dominuje) a rád na ty chvíle, kdy i on mohl dominovat v kolektivu vrstevníků díky hodnosti či funkci vzpomíná s nostalgií. Dnes, díky svému nízkému postavení v zaměstnání má nad sebou jen nadřízené (o jejichž inteligenci pochybuje, musí je však poslouchat a plnit jejich příkazy) a proto liberální prostředí hospody (já pán, ty pán) je pro něj sice odcizeným, ale přesto kolektivem. Frustrace z vzhledové, ekonomické i počínající sexuální nedostatečnosti kompenzuje ve společnosti, která mu to nevyčítá (narozdíl od manželky: "tloustneš..." , "smrdíš...", "proč ty se tak potíš, kdo ti má prát ty košile...", "umej si nohy...", "kdo na tebe má pořád otročit?...", "zvedni se a jdi pro chleba do krámu...", "jak já chudera dopadla, když jsem si tě vzala...",... ).

Právě pro tyto SPOTŘEBITELE je určena reklama piva Staropramen či Budvar. Právě tyto lidi utvrzuje ve víře, že jejich ŽIVOTNÍ STYL podporuje, identifikuje se značkou a ospravedlňuje jejich předstvy o "životě za hranicí všedních dnů"... Co ten život neobnáší? Dovolenou v karibiku, atraktivní blondýnu, drahé auto, postavení v zaměstnání, naplněné konto. Co obnáší? Buzeraci všude jinde, než "s kamarády", dovolenou u rybníka kde se baví všichni, jen on ne, otrockou dřinu pro rodinu, kecy o morálce, způsobném životě prvního a opuštěného milence své ženy Pišty Hufnágla, drahý hospody. Nezbývá se identifikovat s lahváčem, nezbývá než udělat něco "sám pro sebe" pro chvilky zapiomění s kamarády... Proto lahvové, proto Chlapi sobě (a ne pro děti, manželky či rodinu), proto výsměch "národnímu divadlu", které hrají suší moralisté a frigidní feministky. Recese v pokleslém stylu SORRY či PRDEL (PRavá DEmokratickéá Legrace), proto "pivní tábor" jako persifláž "pionýrských táborů a lepších zítřků.

A tak se 2% občanů dívá se na druhý program České televize, zbytek "národa" stejně sleduje na Nově Slunce, seno a pár facek. Kultura elit není totožná s kulturóu davu, stejně jako pivo elit není totožné se Staropramenem. Každý se nějak vymezuje, povětšinou prestižní spotřebou. Všichni nemohou pít "Pilsner", stejně jako všichni nemohou jezdit "v Mercedes". Co má onen neprestižní a přitom značkový pivovar dělat? Zkrachovat? Nejsme všichni bohatí, krásní a inteligentní. A pivo pijí i blbci. Přestože jim tu láhev feministky závidí.

Autor je odborníkem na reklamu, pracoval v řadě rekalmních agentur, realizoval reklamu i na pivo, pivo přitom nepije a kultura SORRY se mu hnusí. Soucítí však s ředitelem pivovaru Staropramen či Budvar, neb oni si své spotřebitele, ani kvalitu svého produktu nevybrali. Po nich pouze chtějí jejich akcionáři, aby výše uvedenou tekutinu úspěšně prodávali, jinak se zařadí mezi nezaměstnané konzumenty... ÚSPĚCH SE NEPTÁ PO MORÁLCE ANI PO POHLAVÍ.

                 
Obsah vydání       28. 5. 2002
27. 5. 2002 Než začne Evropa kritizovat USA, měla by se podívat sama na sebe
28. 5. 2002 Kurdský žadatel o azyl si v Sangatte sešil rty
28. 5. 2002 FBI obviněna ze "sabotáže" ohledně útoků z 11. září
28. 5. 2002 Korupce v české justici a další tabuová témata v českém tisku Karel  Mašita
28. 5. 2002 Exkluzivní vyhazov na prestižní adrese Jan  Paul
28. 5. 2002 Jak mi Český Telecom neumožnil připojení k internetu Richard  Kába
28. 5. 2002 Má zmysel privatizovať (teraz a zaraz) rozvodné elektrické závody? Daniel  Krajcer
28. 5. 2002 "Oni to dělali, tak to já můžu taky..." - jak paní Dědečková rozumí právu a etice Fabiano  Golgo
27. 5. 2002 Dementi: můj syn v Americe nepracoval, byl zatčen už na letišti Jana  Dědečková
27. 5. 2002 Policejní razie v internetové kavárně a klubu Plíživá kontra - útok na svobodu tisku? Miroslav  Chovanec
27. 5. 2002 Sdělovací prostředky nejsou překážkou komunikace Jan  Čulík
27. 5. 2002 "Dávejte si pozor na to cikánský dítě, ať se tu chová slušně" Jan  Čulík
27. 5. 2002 Tábor a taneční - rekvizity pro reklamu na pivo Daniela  Pilařová
28. 5. 2002 Reklama není pro moralisty, ale pro spotřebitele Štěpán  Kotrba
14. 5. 2002 Britské listy hledají nové spolupracovníky
12. 6. 2002 Čtení na pokračování - Politika s ručením omezeným Jan  Keller
5. 7. 2002 Páteční čtení na pokračování: Střet civilizací ? - Dominance Západu, nebo dialog světových kultur Oskar  Krejčí, Ivo T. Budil, Bob  Fliedr, Tomáš  Halík, Martin  Hekrdla, Stanislav  Komárek, Miloš  Mendel, Vladimír  Nálevka, Zdeněk  Zbořil
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů

Evropská unie RSS 2.0      Historie >
28. 5. 2002 Reklama není pro moralisty, ale pro spotřebitele Štěpán  Kotrba
21. 5. 2002 Nad českými novinami: Klaus, Marvanová, komunistický komentátor, vraždy a PR Jan  Čulík
14. 5. 2002 Historikové proti znásilňování dějin Jaroslav  Pánek, Jiří Pešek
13. 5. 2002 Národnostní a náboženské menšiny v tisíciletých dějinách českých zemí Jaroslav  Pánek
9. 5. 2002 Němci měli kolektivní odpovědnost za válečné zločiny Bořivoj  Čelovský
6. 5. 2002 Tabu: víte, že čteme v ČR německé noviny? Bořivoj  Čelovský
29. 4. 2002 Konec českého tisku - v druhém vydání, tentokráte bez otazníku Jan  Čulík
26. 4. 2002 1000 let Budyšína - historie a současnost Lužice Štěpán  Kotrba
25. 4. 2002 Budem pálit čarodějnice nebo politiky? Štěpán  Kotrba
24. 4. 2002 Ještě k Benešovým dekretům František  Nepil
23. 4. 2002 Může být Le Pen francouzským prezidentem? Josef  Brož
21. 4. 2002 Jak dlouho po válce lze vraždit Němce? Jiří  Čertík
17. 4. 2002 Benešovy dekrety a postmoderní diskuse V. Žáka Milan  Valach
17. 4. 2002 Ostrá diskuse o poválečném uspořádání na česko-německé konferenci v Berlíně Miloslav  Bednář

Politický zápisník RSS 2.0      Historie >
28. 5. 2002 Reklama není pro moralisty, ale pro spotřebitele Štěpán  Kotrba
17. 5. 2002 Polemika s materiálem ministerstva vnitra: Je příliš sexy na to, aby musela říkat pravdu? Jakub  Polák
10. 5. 2002 Svět bez politiky neexistje Štěpán  Kotrba
25. 4. 2002 Budem pálit čarodějnice nebo politiky? Štěpán  Kotrba
22. 3. 2002 Politika levice ve věku přechodu Immanuel  Wallerstein
7. 2. 2002 Rozporuplná sociální doktrína aneb dohoda před volbami má platnost pouze do voleb Vít  Zvánovec, Štěpán Kotrba
15. 11. 2001 O demagogii ODS: Svoboda jako vykradené heslo Radek  Batelka
4. 10. 2001 Vláda představila ve středu zákon o Finanční prokuratuře Štěpán  Kotrba