Je velmi s podivem, jakou lehkostí žonglují někteří lidé různými smyšlenkami a pomluvami. Velice zábavným příkladem je článek pana Jana Paula v Britských listech z 18. 4. 2002, který se týká mé osoby. Celý článek je plný spekulací typu "co ten Rath asi má z toho, že je v časopisu Osobní lékař reklama na Wobenzym a jaký je vlastně propletenec vydavatelství a ČLK". Článek je zábavný především proto, že za použití obecně známých skutečností vytváří paranoidní konstrukce o jakýchsi "velkých penězích, které za tím stojí". Pan Paul ve svatém nadšení vyřkl závažné obvinění a je mu úplně jedno, zda je skutečnost taková, jakou by jí chtěl vidět. Fáma či pomluva je na světě a už dál může žít svým životem. Stejně se chovají primitivní klevetivé baby. Jaká je ochrana proti takovým morálním mrzákům? Odpověď je jednoduchá - "obrana není žádná", neboť lidé od pradávna raději věří nesmyslům, než holým faktům, které nejsou zdaleka tak "zajímavé". Proto si nečiním velkou ambici na to, že někoho přesvědčím, ale pro úplnost uvedu několik lehce ověřitelných faktů.

1. ČLK dostala několik desítek stránek v měsíčníku Osobní lékař jako "sponzorský dar" od vydavatele, tedy od firmy Presstempus. Na těchto stránkách si můžeme psát, co uzná ČLK za vhodné. Tedy nejde o situaci, kdy by ČLK platila Presstempus, ale Presstempus pomáhá ČLK. Maličkost, která staví věty pana Paula z nohou na hlavu.
2. Stejným "darem" byly stránky ve speciálu Osobní lékař. Šlo o propagační materiál s nákladem 4 milionů kusů, tedy ne o časopis, ale o reklamu na časopis. Cena jedné stránky v takovémto reklamním "letáku" se pohybuje někde okolo 1 milionu Kč. ČLK dostala 4 stránky, tedy zhruba 4 miliony. ČLK to nestálo ani jednu Kč.
3. ČLK neodpovídá a neobsazuje inzertní a reklamní stránky tak jako jiné redakce neovlivňují reklamu v médiích, pro která pracují. To ví i malé dítě, ale "zasvěcený" pan Paul nikoliv. Nevím, zda je důvodem jeho vrozený defekt intelektových schopností, nebo úmysl.
4. ČLK má přesně stanovený postup při udělování "garance" produktům. Osobní lékař není garantovaný produkt, neboť odborné články přímo vznikají na zakázku ČLK - mimochodem ani autorské honoráře neplatí ČLK, ale opět Presstempus, tedy opět "sponzorský dar" pro ČLK.
5. Propojení s Dr. Klimovičovou není žádné "skandální" odhalení, ale věc notoricky známá, alespoň pro lidi, co s ČLK souvisejí. O Osobním lékaři dokonce jednal i nejvyšší orgán ČLK - sjezd delegátů. Pro poučení Jana Paula jen uvádím, že vědecký sekretář je funkce čistě administrativní bez sebemenší výkonné moci a je spíše "za trest" než, že by se o ní nějací lékaři rvali. Vědecký sekretář přiřazuje jednotlivé stížnosti pacientů jednotlivým znalcům a sleduje termíny jejich vypracování, dále kontroluje úplnost žádostí o akreditace pracovišť - zhruba půl metru vysoké svazky lejster, kontroluje zápis z vědecké rady a připravuje materiály dle programů vědecké rady. Docela se divím Dr. Klimovičové, že ke všemu, co dělá, nám před více než rokem kývla na tuto "skvělou funkci". Mohu ubezpečit pana Paula, že se na ní rozhodně nedá zbohatnout . Pokud paní doktorka ještě k tomu sponzoruje komoru, dělá tak jen proto, že jsme spolu osobně zakládali před 8 lety LOK a podobní "Paulové" se do nás strefovali za to, že si dovolujeme hrozit stávkou doktorů.
6. ČLK, ani já osobně, jsme nikdy nepropagovali žádný lék a doufám, že tak ani nikdy nebudeme činit. Spojení "Wobenzym je můj Osobní lékař" je věcí pana Kříže a jeho smlouvy s výrobcem a nemá s ČLK cokoliv společného. Název "Osobní lékař" není majetkem ČLK a je jen věcí vydavatele jaké "reklamy" v časopisu umístí. ČLK nebude svého sponzora "peskovat" jen proto, že se to nelíbí nějakému panu Paulovi.

Podtrženo a shrnuto - nemám se o co šábnout ani s Dr. Klimovičovou, ani s kýmkoliv jiným. Mohl bych se šábnout leda o volné stránky, co dostává ČLK zdarma od svého sponzora Dr. Klimovičové.