Konec eura?

14. 12. 2011 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty

Myslím, že nikdo, snad kromě Václava Klause a dcery pana Le Pena, která reprezentuje francouzskou Národní frontu, stranu rasistickou až fašistickou, nechce pád eura. Nechce ho ani britský premiér Cameron. Problémem je, že se zdá, že události jsou rychlejší než schopnost evropských politiků rozhodovat a nalézat nějaké vize. Když německá kancléřka prohlásí, že na záchranu eurozóny nedá Německo, pokladnice Evropy, už ani cent navíc, připadá mi to téměř jako projev zoufalství.

Monbiot: Média proti nám vedou třídní válku

14. 12. 2011

čas čtení 3 minuty

Čelíme mnohonásobné krizi - hospodářské, ekologické, demokratické - ale většina tisku o těchto krizích neinformuje ani jasně, ani férově. Mediální průmysl, který by měl problémy odhalovat se namísto toho snaží je umlčovat a mást veřejnost. Potlačuje otázky a umlčuje odlišné názory, píše v deníku Guardian George Monbiot.

Proč jsou v České republice všechny kočky černé, aneb U nás v (mediálním) Kocourkově

14. 12. 2011 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty

Think-tank CESTA před několika dny zveřejnil dva alternativní návrhy penzijní reformy pro Českou republiku - ZDE a ZDE. Součástí obou dokumentů byla také demografická prognóza do roku 2100 z pera Tomáše Fialy (katedra demografie a statistiky fakulty informatiky VŠE Praha). Studie zaměřená na vývoj vzájemného poměru osob v produktivním a důchodovém věku při různých variantách vývoje plodnosti a migrace brala v potaz také relativně velmi pesimistický scénář se stagnující plodností a limitovanou migrací. I v této variantě - ceteris paribus - závěr zněl, že průběžný důchodový systém by bylo možno udržet, jestliže by nebyl tunelován ve prospěch soukromých důchodových fondů. Média se ovšem na prognózu slétla jako supi na mrtvolu a vyzobala si z ní právě jen to, co se hodilo do dávno nastolené agendy. Namísto prezentace studie vážně zpochybňující hlavní východisko vládních návrhů si vybrala právě jen pesimistický scénář a prezentovala ho izolovaně coby prognózu fatálního vymírání.

Na rozdíl od českých televizí přestává ruská televize vysílat propagandu

14. 12. 2011

čas čtení 1 minuta

Když si Rusové v sobotu zapnuli televizi, došlo k překvapení. Televize odvysílala seriozní a objektivní reportáž o demonstraci 50 000 lidí v Moskvě, kteří požadovali zrušení parlamentních voleb a vypsání nových.

Něco podstatného se změnilo, míní Shaun Walker v deníku Independent. Zdá se, že si Kreml uvědomil, že se nálada v zemi mění a že provládní propaganda už nebude fungovat - že lidi jenom irituje.

UNIVERZITNÍ ŠKOLNÉ:

Jak vláda zvandalizovala anglické univerzity

14. 12. 2011

čas čtení 4 minuty

Britské univerzity jsou snad nejpozoruhodnějším úspěchem této země. Od osmdesátých let jsou však obětí stále se zintenzivňujícího centralizovaného manažerského řízení a krizemi financování, které je postihly v osmdesátých i v devadesátých letech. Tyto krize by zcela ochromily většinu průmyslových odvětví i sociální stát. Mnozí na univerzity útočí, že jsou "exkluzivní", že jsou oázami "privilegovanosti pro vyvolené" a že studium na univerzitách je neférovou dotací pro občany ze středních a vyšších vrstev. Jako kdyby univerzity byly jakousi enklávou lordů - tomu už dávno tak není.

Co mají lidé dělat?

14. 12. 2011

čas čtení 2 minuty

Nejen v BL se už delší dobu objevují články "Hrozí rozklad" Milana Daniela není první ani poslední) o současné (nejen ekonomické) krizi západní demokracie a o tom, že za ni mohou politikové a politické strany,sloužící bankám a bankéřům, potažmo velkému kapitálu vůbec. Obvykle se v nich tvrdí, že tristní stav mohou napravit jen občané a jen oni nesou odpovědnost za to, jak dlouho si všechno to zlo nechají líbit, píše Jaroslav Kučera.

Ještě nikde jsem se ale nedočetl, JAK mají to zlo svrhnout?

Co by měli lidé dělat

14. 12. 2011 / Milan Daniel

čas čtení 4 minuty

Pan Jaroslav Kučera mne v příspěvku "Co mají lidé dělat" víceméně přímo oslovil, proto odpovídám, píše Milan Daniel.

Zázračný recept na to, co by každý z nás měl dělat, samozřejmě neexistuje. Rozhodně bychom se však neměli schovávat za klišé "stejně se nic dělat nedá". Ono se totiž dělat dá.

Nebýt apatičtí, pane Kučero

14. 12. 2011 / Vladimír Hejnic

čas čtení 5 minut

Pan Kučera se v Britských listech táže, co má občan v současné době dělat, když jednoznačnou názorovou oporu a opozici k nešvarům v současné společnosti nevidí. Je to skutečně složité. Internet umožňuje širokou názorovou ničím neregulovanou informovanost mnohdy stylem kdysi známého Radia Jerevan, nebo uznávaného "jedna paní povídala". Tak se jeví i nejednotné, mnohdy nekoordinované akce občanských iniciativ, opatrnost odborových centrál a jednostrannost "oficiálních " soukromých i veřejnoprávních sdělovacích prostředků. Občan se zklamal při poctivé podpoře své politické straně na regionální i celostátní úrovni.

Krize na britských univerzitách - to, co přijde do Čech

13. 12. 2011

čas čtení 1 minuta

Jan Čulík v Praze se snaží vysvětlit, jak v Británii manažeři ukradli společnosti vysoké školy. Likvidace britských univerzit bude jistě napodobena i v České republice...

Hlavním problémem podle Jana Čulíka je skutečnost, že jakmile podřídíte vysoké školy komerčnímu principu, zlikvidujete jejich svobodu dělat neomezený výzkum. Komerční univerzita se musí přizpůsobit požadavkům trhu, a tedy snížit všechno, co dělá, výuku i výzkum, na nejnižšího společného jmenovatele, na to, co požaduje veřejnost. Jenže univerzity vždycky existovaly proto, aby objevovaly nové skutečnosti - skutečnosti, o niž trh a veřejnost dosud neví. Pokud budou univerzity pod tlakem komerčního principu, budou smět dělat jen to, co už je dávno známo a co je "nejpopulárnější". Zlikviduje se svoboda bádání do nejoriginálnějších a nejinovativnějších oblastí, v nichž by objevy přinesly prospěch za dlouho v budoucnosti, způsobem, který dnes nikdo neumí předvídat.

Lukáš Ali Větrovec: Bráním se proti mediální kampani. Nejsem antisemita

14. 12. 2011

čas čtení 14 minut

Během posledních několika dnů se na mou osobu prostřednictvím jistých jednotlivců a uskupení snesla štvavá mediální kampaň, jejímž cílem je ocejchovat mne jako antisemitu. Tyto osoby a spolky zatáhly do tohoto spolu i přední české židovské organizace, píše v prohlášení rozeslaném médiím Lukáš Ali Větrovec.

Prostředkem tohoto útoku se staly nahrávky mého více než tři roky starého kázání (přesněji z 28. 3. 2008). Na tomto místě zdůrazňuji, že v Brněnské mešitě páteční kázání již nepřednáším a nejsem žádným mluvčím Islámské nadace nebo Muslimské obce v Brně. Jsem sice členem Muslimské obce, ale takových členů je více než 300. Asi není na místě vystavovat názory kohokoli z nich jako oficiální stanovisko této náboženské společnosti, byť by to byl páteční kazatel. Také zdůrazňuji, že v letech 2008 a 2009 nepůsobil v Brně žádný oficiální imám.

Protestuji proti radikálním muslimům v České republice

14. 12. 2011 / Lukáš Lhoťan

čas čtení 8 minut

Tisková zpráva Lukáše Lhoťana k projevům nenávisti a islámského radikalismu v brněnské mešitě

Po zveřejnění radikálních názorů z pátečních kázání v brněnské mešitě se jejich hlasatel Větrovec hájí tím, že vlastně sice četl páteční kázání, ale protože nebyl "oficiální" imám (kazatel), tak je vše v pořádku. Oficiální imám? A kým tedy jsou lidé, co čtou páteční kázání v brněnské mešitě již 12 let? Nebo to si snad může kdokoliv přijít a kázat, co chce, jen když není označen za oficiálního imáma?

Muž v Lutychu zaútočil na vánoční trh

14. 12. 2011

čas čtení 2 minuty

Odsouzený obdivovatel zbraní začal v belgickém městě Lutychu házet ruční granáty a střílet na lidi na náměstí plném lidí nakupujících na Vánoce. Usmrtil šest osob, včetně sebe a zranil nejméně 122 lidí, některé vážně.

Několik hodin poté, co se třiatřicetiletý muž nedostavil k výslechu na policii, kde se měl zodpovídat ze své posedlosti zbraněmi, začal třílet na náměstí Place Saint Lambert, kde se koná vánoční trh, jehož se každoročně účastní 1,5 milionu osob.

Nevábná budoucnost a zapomenutá minulost

14. 12. 2011 / Jiří Baťa

čas čtení 10 minut

"Pokládám za mnohem pravděpodobnější než nepravděpodobné, že budeme v příštím roce čelit problémům a výzvám, které jsme si dvacet let neuměli představit. Bude to fakt docela hustý", popsal Kalousek nejbližší budoucnost, pokud se naplní obavy o pádu eurozóny. Poměrně drsné, jasné a smutné konstatování, podle kterého bude náš stát příští rok (a možná i déle) čelit takovým problémům, které si dosud nedokáže Kalousek (a my rovněž) vůbec představit. Problém je však v tom, že tato situace by nastala i bez toho, že by na to měl vliv jen zmiňovaný krach eurozóny! Není však od věci položit si otázku: bylo by to za jistých okolností opravdu nutné či nevyhnutelné?

Lidé si dovedou poradit na celém světě podobným způsobem

14. 12. 2011 / Miloš Kaláb

čas čtení 9 minut

Dávno ty tam jsou doby, kdy měli někde lidé dost peněz, ale neměli je zač utratit, protože do Thajska ani na Hawaj nemohli cestovat, auta značky Ferrari se běžně nedovážela a někdy stávaly fronty na nedostatkové zboží. Jinde byl a je peněz nedostatek, aspoň mezi lidmi, kteří si je vydělávají prací. Někteří tedy vymýšlejí, jak přijít k penězům bez práce - i když žijí na Západě.

Budoucnost univerzit

14. 12. 2011

čas čtení < 1 minuta

Závistivost projevující se na nejelitnějších amerických univerzitách (tzv. Ivy League) vede k posedlosti "vědeckými" publikacemi. To se stává problémem i na nejlepších vysokých školách: studenti mají pocit, že je profesoři zanedbávají: ti jsou posedlí lezením po hranicích znalostí s lupou. Na vysokých školách nižší úrovně to vede k nefunkčnosti. Američtí profesoři literatury dnes publikují 70 000 akademických publikací ročně. V roce 1959 jich vydávali 13 757 ročně. Většina těchto publikací prostě plesniví: Mark Bauerlein z Emory University poukázal na to, že z 16 akademických publikací, které r. 2004 vydala katedra literatury na univerzitě ve Vermontu jich nebylo 11 citováno vůbec, anebo byly citovány maximálně dvakrát.

Zdroj: THE ECONOMIST

Anketa Romano hangos: Co nejúčinnějšího by sami Romové měli podnikat proti krajní pravici?

14. 12. 2011 / Pavel Pečínka

čas čtení 11 minut

Ivan Kandráč
Terénní sociální pracovník přerovské pobočky společnosti Člověk v tísni.
Romové by se především neměli bát protestovat, jít do ulic, říct nahlas svůj názor, že nesouhlasíme s pravicovým extre­mismem! Prostě nebýt pasivní. Myslím ale, že jsme na to moc pohodlní a pořád spoléháme, že to někdo udělá za nás. Jistě, a taky by někteří z nás neměli přihrávát těmto fašistům na smeč!

Dalajlámovo pokrytecké poselství

14. 12. 2011 / Daniel Veselý

čas čtení 21 minut

Dalajláma přijal pozvání Václava Havla a nadace Forum 2000 a přiletěl do České republiky na Den lidských práv. Havel o svém příteli prohlásil, že ho v Česku "lidé milují, nicméně politici se jej trochu obávají," neboť přílet tibetského duchovního vůdce nerad vidí Peking z důvodů nám dobře známých. Dalajláma při svém vystoupení kromě svých obvyklých teatrálních gest na Foru 2000 společně s dalšími prominentními disidenty opět upozornil na "porušování lidských práv, které se děje na celém světě". Kdyby však čeští lidskoprávní aktivisté a další stoupenci tibetského duchovního vůdce věděli, s kým mají v jeho osobě čest, nejsem si jistý, jestli by jeho k míru vybízející apely a pečlivě vybrušovanou auru apoštola lidských práv brali tak vážně.

FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY BRITSKÝM LISTŮM MOBILEM

Hodně klesající tendence

2. 4. 2012

čas čtení < 1 minuta

V červnu 2011 jsme zprovoznili pro vaše pohodlí možnost přispívat na provoz Britských listů dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilního telefonu. Informace o tom, jak to dělat, jsou ZDE. Zároveň je samozřejmě možné přispět finančně na provoz BL na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Zdá se však, že možnosti a ochota čtenářů finančně přispívat na provoz deníku, který každodenně čtou (čtenářů je měsíčně cca 350 000) prokazuje silně klesající tendenci. Jenže provoz listu z něčeho uhradit musíme. Nepodporují nás ani velcí kapitalisté, ani velcí antikapitalisté. Nezávislost a existenci si uchováme pouze, pokud si udržíme podporu čtenářské obce.

Otevřený dopis Viliamu Buchertovi

14. 12. 2011

čas čtení 2 minuty

Vážený pane Bucherte,

přečetl jsem si Váš úvodník v Reflexu. A musím s ním bohužel nesouhlasit. Nepřímo tam tvrdíte, že k nejbohatšímu 1% se jedinec zpravidla dopracuje tím, že tvrdě pracuje. Zkuste být horníkem a tvrdě pracovat (na 2 směny, 365 dnů v roce, 40 let), opravdu se tím propracujete mezi to Stiglitzovo 1% nejbohatších? Vy tomu opravdu věříte? Myslím, že se tím propracujete pouze do invalidního důchodu nebo do márnice, píše Bohumil Trávníček.

Drahá voda ve Zlíně? I kvůli rozhodnutí vedení města z roku 2004

14. 12. 2011 / Ivo Bubeník

čas čtení 4 minuty

Koalice TOP 09/STAN důrazně kritizuje rozhodnutí předchozího vedení města přijmout v roce 2004 podmínky takzvaného "provozního modelu", podle kterého funguje vodárenství na Zlínsku. Na základě tohoto rozhodnutí musí dnes obyvatelé Zlína platit za vodu nejvíce v regionu a téměř nejvíce v celé České republice. "Podmínky jsou nastavené tak, že město Zlín v tuto chvíli nemá možnost účinně bojovat proti zvyšování cen vody. To považujeme za obrovský průšvih našich předchůdců, kteří provozní model přijali," prohlásil primátor města Miroslav Adámek.

Čeští politikové si také myslí, že je Česko jejich majetek

13. 12. 2011

čas čtení 4 minuty

Západní novináři píší nesmysly o tom, jak se prý chudí či utlačovaní lidé na Západě "inspirovali" Arabským jarem a že demonstrace v Americe, v Kanadě, v Británii, ve Španělsku a v Řecku "napodobují" velké demonstrace, které svrhly režimy v Egyptě, v Tunisku a do určité míry i v Libyi. Je to nesmysl, píše v deníku Independent z Blízkého východu Robert Fisk.

Skutečným příčinám západních demonstrací se západní média vyhýbají. To, co dohnalo lidi v arabských zemích, aby po desetitisících a pak po milionech demonstrovali na ulicích svých hlavních měst, byl požadavek lidské důstojnosti. Lidé na Blízkém východě odmítli akceptovat, aby směli místní rodiny diktátorů vládnout i nadále tak, jako by své země vlastnili. Mubarakovi a Ben Aliovi a rodina Kaddáfích a králové a emírové v Perském zálivu a rodina Assadových, ti všichni byli přesvědčeni, že mají majetková práva na celé své země. Egypt vlastnila firma Mubarak s.r.o., Tunisko firma Ben Ali s.r.o., Libye firmě Kaddífí s.r.o. Arabští mučedníci za demokracii zemřeli, aby dokázali, že jejich země patří obyvatelům, ne diktátorům.

Hrozí rozklad

13. 12. 2011 / Milan Daniel

čas čtení 3 minuty

Nejen Paul Krugman dovozuje z kumulujících se černých zpráv, že demokratický svět je v krizi. Její symptomy vnímají občané Unie bez rozdílu jako hrozbu. Lidé se začínají stahovat do sebe, snaží se zabezpečit majetek a své rodiny. Zatímco se žebříček společenských hodnot přesýpá jako zrno v mlátičce, dostává občan živící se prací, student a důchodce nakládačku od politických elit, které v podobných situacích vždycky věděly, koho vzít u huby. Drahé se stává dražším, málo dostupné méně dostupným. Pozdní snaha o demonstraci vlády práva je provázena oslabováním role státu na všech frontách. Politika se stále viditelněji privatizuje. Právo má ten, kdo si ho zaplatí.

Mediální kampaň: "Andrej Babiš ohrožuje systém!"

13. 12. 2011 / Emil Hruška

čas čtení 5 minut

Vstup do vysoké politiky české jest povolen jen těm mravným, čestným, neúplatným a spravedlivým. Sotva oznámil své legitimní ambice v tomto směru Andrej Babiš, jeden z nejúspěšnějších manažerů v této zemi, nastalo pozdvižení. A lokajský tisk má náhle "kauzu Babiš", neboť Babiš znenadání peče špatný chleba, Babiš byl agentem démonické Státní bezpečnosti, a tak dále a tak podobně. Celá tato mediální kauza Babiš je totiž o modelovém přístupu, a v jeho rámci vůbec nezáleží na tom, zda to či ono tvrzení o obviněném je pravdivé!

Jak David Cameron likviduje Velkou Británii

13. 12. 2011

čas čtení 3 minuty

Podle deníku Times schvaluje 57 procent Britů páteční rozhodnutí Davida Camerona vetovat změny v Lisabonské smlouvě a vyčlenit se jako jediná země z jednání EU. Velmi to však neschvalují britští liberální demokraté, koaliční partneři Cameronových konzervativců. A to natolik, že Cameronův náměstek, šéf liberálních demokratů Nick Clegg, byl nepřítomen v Dolní sněmovně, když Cameron hájil své rozhodnutí.

Philip Stephens v deníku Financial Times varuje, že Cameronovo rozhodnutí bylo možná nejen začátkem konce Británie v EU, ale i začátkem konce Velké Británie:

Historikové budou možná pohlížet na rok 2011 jako na dobu, kdy se začaly rozkládat dva významné svazky. Británie vypadla z Evropské unie a Skotsko se začalo připravovat na odchod ze Spojeného království. Jeden proces dodal dynamiku druhému.

Vějička pro opozici, aneb kdyby tisíc policistů

13. 12. 2011 / Tomáš Peltan

čas čtení 2 minuty

Je až neuvěřitelné, jak funguje česká politicko-mediální scéna. Ze 41 mnohdy kontroverzních doporučení NERV je výraznější pozornost věnována jen jednomu, které snad ani nemohlo být myšleno vážně - a snad proto se do seznamu dostalo: omezování stavu policistů.

Z pohledu NERV musí jít nepochybně o nepříliš dobře maskovaný žert - úspory jsou vyčísleny na hodnotu menší než půl kilometru dálnice, respektive necelá čtyři promile deficitu. Reálný dopad tohoto opatření na státní rozpočet je tedy zcela zanedbatelný. Pomiňme fakt, že toto opatření je reálně v rozporu s deklarovaným cílem zvyšování stability, byť chápané trochu šířeji, než je pro ekonomy typické.

Neobratné Cameronovo bruselské veto vyvolává v britské vládě rozhořčenou kritiku

13. 12. 2011

čas čtení 2 minuty

Ukazuje se, že britské ministerstvo zahraničí bylo vyloučeno z příprav na bruselský sumit minulý pátek. Čelní liberální demokrati tvrdí, že Cameron šel na jednání v Bruselu "bez informací, bez přátel a bez ochoty ke kompromisu".

David Cameron a jeho zástupce, šéf liberálnědemokratické strany Nick Clegg, se dvakrát sešli k samostatné schůzce, aby vyřešili svůj spor v této věci.

Lord Owen: Cameron si připravil rozklad své koaliční vlády

13. 12. 2011

čas čtení 1 minuta

David Cameron svým pátečním vetem ustoupil té frakci ve své straně, která si přeje, aby Británie z EU úplně odešla. Cameron se odchýlil od vyjednavačského procesu konstruktivní účasti na EU a odmítl kolektivní moudrost svých předchůdců. R. 1978 se premiér Jim Callagham rozhodl vstoupit do Evropského měnového systému, nikoliv však do Evropského směnného mechanismu. V roce 1990 premiér John Major rozhodl vstoupit do Evropské měnové unie, nikoliv však přijmout euro. Byla to rozhodnutí učiněná na základě praktické moudrosti. Zkušenost z EU dokázala mnoha lidem, že prázdná židle není způsob, jak je možno přesvědčit lidi o svých argumentech.

Hnutí Occupy se pokusilo zablokovat přístavy na západním pobřeží Ameriky

13. 12. 2011

čas čtení < 1 minuta

Podle listu Washington Post se jeho příslušníkům podařilo částečně ochromit provoz v některých přístavech. Cílem akce bylo snížit zisky přístavních korporací.

Postiženy byly přístavy v Oaklandu v Kalifornii, v Portlandu v Oregonu a v Longview ve státě Washington. Demonstrantí se shromáždili u vrat přístavů, bubnovali, měli transparenty s nápisy "Uzavřeme Wall Street" a zdržovali kamiony, které příjížděly do přístavů. Několik osob bylo zatčeno, ale k výraznějším konfrontacím s policií nedošlo. Správa přístavů v několika případech poslala zaměstnance z bezpečnostních důvodů domů.

Přístavní úřady varovaly, že protesty odnesou přístavní dělníci a řidiči kamionů. Jeden z nich protestoval, že v důsledku čekání přišel o 600 dolarů osobního příjmu. Přístavní odbory akci nepodpořily.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Václave Havle, pouč nás, co je to skutečná demokracie!

12. 12. 2011 / Jiří Baťa

čas čtení 5 minut

Exprezident Václav Havel vyzval opoziční síly v Rusku, aby se neustále domáhaly občanských práv a svobod a aby přesvědčily ruské občany, že to, co se jim předkládá jako demokracie, žádnou demokracií není. Vyzval opoziční struktury, aby se spojily, vytvořily stínovou vládu a oslovovaly občany po celém Rusku. Opozice by měla založit vlivné právní instituty na obranu občanů před policejní a justiční šikanou a vyzvat krajany, kteří v posledních letech udělali zkušenost s demokratickými svobodami na Západě, aby se rozvzpomněli na své kořeny a podpořili rozvoj občanské společnosti doma. Politický tlak (na Rusko) by měl samozřejmě přicházet i ze zahraničí. (Zpráva z tisku)

Krugman: Svět je v depresi a prožívá krizi demokracie

12. 12. 2011

čas čtení < 1 minuta

Nositel Nobelova ceny za ekonomii Paul Krugman upozorňuje, že ačkoliv to v čem žijeme není přesnou replikou Velké deprese 30. let, lidé dál trpí bez zaměstnání a měli bychom tedy situaci nazývat pravým jménem: Svět je v ekonomické depresi.

MMF: Nový plán EU není řešením krize v eurozóně

12. 12. 2011

čas čtení < 1 minuta

Hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu Olivier Blanchard na obchodní konferenci v Tel Avivu prohlásil, že plán na užší ekonomickou integraci Evropy je krok správným směrem, nicméně nepředstavuje plnohodnotné řešení dluhové krize.

Otevřený dopis vedení CZALPA ČSA

12. 12. 2011 / František Stočes

čas čtení 13 minut

Vážení

Prezident CZALPA ČSA
Capt. Ing. Peter Žmolík
Výkonný sekretář
Bc. Filip Gaspar
Členové výkonné rady
Capt. Josef Kraus
Capt. Drahomír Blažej
Capt. Lubomír Pešek
Capt. Michal Filip
Capt. Josef Trkovský
Ing. Ivana Kazimírová

Vážené vedení CZALPA CSA,

dovolujeme si reagovat na prohlášení valné hromady CZALPA ČSA, která odmítla snahy o další redukci společnosti ČSA. Nejsme do celé problematiky zasvěceni natolik, abychom mohli posoudit oč skutečně jde; čili zda se jedná o neschopnost managementu, nebo o snahu tunelovat ČSA, popř. o řízené snížení hodnoty ČSA před eventuální privatizací apod. Nicméně fiasko prodeje 38% akcií ČSA společnosti Air France v roce 1992 a jeho dopady na ČSA i daňové poplatníky zůstávají stále mementem; nakolik ziskovosti ČSA prospěla privatizace vedoucí ke vzniku Air Cargo Terminal a.s., Air Czech Catering a.s., Czech Airlines Handling, s.r.o., Aelia Czech Republic, s.r.o. a současně k outsourcingu s tím souvisejících činností, nedokážeme exaktně posoudit. Nicméně porovnání výchozího stavu "českého rodinného stříbra", kterým ČSA nesporně jsou, v roce 1992 a nynější situace ČSA, nepřipomíná ani tak moudré hospodaření jako spíše ekonomický zločin, navíc financovaný z peněz daňových poplatníků.

Investorům dohoda o fiskální integraci EU zjevně neimponuje:

Libra posiluje proti euru

12. 12. 2011

čas čtení 1 minuta

Britská libra dosáhla dnes vůči euru devítiměsíčního maxima. Důvodem jsou eurové výprodeje kvůli pochybnostem ohledně omezeného pokroku při posledním summitu EU. Investoři si nejsou jisti, zda přijatá opatření vskutku zamezí dalšímu šíření dluhové krize.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za listopad 2011

14. 12. 2011

čas čtení 1 minuta

V listopadu 2011 přispělo finančně na Britské listy 242 osob bankovním příkazem celkovou částkou 70 919.45 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v září 2011 částkou 14 692 Kč, příjem z reklamy byl 8000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30. 11. 2011 částku 97 385.99 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní

31163