Zakazování narkotik je skutečně nemorální idiotství

2. 5. 2010 / Boris Cvek

Při nedělních Otázkách V. Moravce jsem se musel znovu zamyslet nad smyslem války v Afghánistánu. Situace je asi taková: místní teroristické organizace, které jsou potenciálně schopné ohrozit světovou bezpečnost, žijí zejména z prodeje opia (v Afghánistánu se produkuje 90% světové výroby surového opia). Toto opium kupují různé gangy a mafie, které ho pašují dál na Západ ke koncovým uživatelům. Cena opia (i z něj odvozeného heroinu) sama o sobě by byla směšná, výrazně však roste díky jeho zákazu, a tak se stává opium lukrativním zbožím, jež dokáže uživit teroristy a narkomafii.

Hrozí biologická katastrofa?

2. 5. 2010

Ze Spojených států přicházejí znepokojující důkazy o tom, že ve velkém vymírají včely. Už čtvrtý rok tam více než třetina včelstev nepřežila zimu.

Úpadek přibližně 2,4 milionů včelstev v uSA začal r. 2006, kdy zemřely statisíce včelstev. Od té doby už zahynuly v USA více než tři miliony včelstev a po celém světě miliardy. Vědci stále netuší, co způsobuje tuto genocidu.

První máj

1. 5. 2010 / Alex Koenigsmark

Myslím, že to byl Roman Jakobson, kdo poznamenal, že v současné době by Karel Hynek Mácha spíše startoval svou proslulost oním intimním deníkem. A jak byla ta Jakobsonova současnost tehdy krotká, zasmějme se.

Už vidím, jak by dnes Máj vyšel s propagačním přebalem "Další práce autora bestselleru DNES JSEM PICAL LORI DVAKRÁT".

Máj

1. 5. 2015 / Karel Hynek Mácha

Úvod připravil Jan Čulík

Máchovo postavení v české literatuře se vždycky zdálo být kontroverzní - jako by jeho dílo nemělo absolutně nic společného s tradicí české poezie z devatenáctého století. Existenciální motivy, úvahy o nicotě, smrti, časnosti, vině a trestu jsou nesmírně moderní, jako by patřily nejméně do dvacátého století. Hudební struktura Máje, založená na integraci všech vrstev jazyka básně (jak to ukázal ve třicátých letech dvacátého století Jan Mukařovský) je neuvěřitelně složitá a nepřeložitelná do jiných jazyků.

Loupežník Vilém není český literární typ, napsal Josef Jedlička. Ani jeho družka Jarmila jím není. Přesto - nemůžeme Máchu jen tak beze všeho obejít. Vyjádřil za nás cosi skrytého a zapíraného a cosi z jeho díla nám přešlo do krve, třebaže jsme o to dvakrát nestáli a vůbec jsme to nefedrovali.

Jedlička pokračuje:

To, čemu jsme obvykle přiznávali hodnotu a úctu vlasteneckého konání, byla ona drobná zlepšovatelská práce, čím klopotnější, tím úctyhodnější, to jaré a důvěřivé spění k cílům komunálně občanským. Věru, že bylo mnoho co dělat: reformovat pravopis a vydat slovník, zakládat školy a spolky, cvičit v Sokole, psát české kuchařky, přeložit světovou literaturu, vést státoprávní boje, učit se obecní samosprávě, vymaňovat se z vlivu kapitálu a dohánět, dohánět a dohánět - jednou Evropu, podruhé Ameriku, potřetí Sovětský svaz...

Ta přemíra úkolů nás vždycky vedla k tomu, že jsme do své představy vlastenectví zahrnovali i jakousi povinnou spokojenost s málem, snadno se smiřovali s tím, že nejsme původní, a když se z dopuštění osudu stalo, že u nás vyrostla světová osobnost, jakou byl třeba Purkyně, honosili jsme se tím sice, ale za jeho hlavní zásluhu jsme přece jen pokládali, že si občas zašel na pivo k Tomášovi.

Urpostřed toho shonu a kutění nám byl na obtíž každý, kdo se nechtěl podřídit této vlastenecké disciplíně, kdo - třebas byl Čech - chtěl na daném terénu svést svůj nejprivátnější existenciální boj, kdo široce a tvořivě pojal svou národní určenost a snažil se ji povznést na úroveň všelidskou.

První kritikové obvinili Máchu, že je "cizí a nečeský".

A skutečně: loupežník, oblečený v plášť rudě podšitý jako karbonář, aristokratický vůdce tlupy spříseženců je vlastně nemyslitelný v zemi Babinského, který jak známo na stará kolena okopával kajícně v Kartouzích kedlubny. Česká dívka bledá "co amaranth na jaro svadlý" a k tomu ještě v bílém rouchu tesknící na skalním ostrohu je zjev právě tak exotický a právem se jí nedostalo obliby Mařenčiny, Vendulčiny či paní Mullerové. Jen právě zase naše vlastenectví nás přimělo k tomu, abychom děj Máje situovali k doksánskému rybníku, když je přece nade vši pochybnost zřejmé, že scenérií Máje je italské jezero, až do těch plachetních člunků a labutí. Sotvakdy se našimi lesíky ozýval "táhlý trouby zvuk" a vůbec je nepředstavitelné, že by u nás byl někdy zval k lásky hrám "hrdliččin hlas"...

A přece. Navzdory všemu rozumu a zkušenosti, navzdory přízemnímu pragmatickému vlastenectví, navzdory pohodlnosti, z níž se neradi dáváme vyrušovat, a i navzdory politické manipulaci vyvstává u nás od dob Máchových nad temné hory růžný den, borovými háji vane vítr, který nad lesy řídí divokých husí let a po horách mladičké stromky sklání, chvějeme se zvukem strhané harfy a opíjíme se sladkostí pýru na ladech a dokud nejsme zcela staří anebo dočista zlí a nelidští, občas k nám zaléhá i přes hory a doly, přes oceány a šílený mumraj světa žežulčino volání a sladký hrdliččin hlas.

Neboť nad pravdu zkušenosti a denní potřeby je koneckonců vždycky pravda básníkova. Ona nás pak vede i k tomu, abychom byli více lidmi, a lidmi co nejúplnějšími.

Josef Jedlička, České typy aneb Poptávka po našem hrdinovi, Praha 1992

Plné znění Máchova Máje BL

Čelní evropští politikové podpořili Obamovo úsilí o jaderné odzbrojení

30. 4. 2010

Evropští státníci vydali k Washingtonskému summitu o jaderném odzbrojení toto prohlášení:

Nedávno podepsaná smlouva o kontrole zbrojení mezi Spojenými státy a Ruskem přináší vítané omezení rozmístěných jaderných hlavic a dohodnutý strop počtu přepravníků, které smí každá strana vlastnit. Tleskáme nové dohodě i státnickým činům, jichž bylo zapotřebí v obou zemích, aby se dohoda uskutečnila. Úspěch je o to vítanější, že k němu došlo jen několik týdnů před Washingtonským summitem o jaderné bezpečnosti a revizní konferenci o smlouvě o nešíření jaderných zbraní. V celé Evropě, a v tuto chvíli diplomatické příležitosti, jsme se spojili, abychom vyjádřili svou jednoznačnou podporu pro vizi prezidenta Obamy, vizi, která prosazuje svět bez jaderných zbraní, abychom vyjádřili svou touhu postavit bezpečnostní vztahy mezi Evropou, Spojenými státy a Ruskem na nový základ a abychom projevili silnou evropskou podporu pro opatření, jichž bude zapotřebí pro realizaci těchto cílů.

The text of the declaration in English is in CLICK HERE

Tradiční anarchistický prvomájový pochod v Praze

1. 5. 2010

tisková zpráva

Dnes krátce po poledni proběhl v Praze tradiční anarchistický prvomájový pochod. Akce začala projevem na Náměstí republiky, kde se sešlo zhruba 200 lidí. Za skandování hesel jako "Nejsme stroje - lidské zdroje" nebo "Vaše krize - naše bída" se průvod vydal směrem k filozofické fakultě na náměstí Jana Palacha.

Tady došlo ke konfliktu s ochrankou štábu TV Nova, kterou tvořili nám známí neonacisté. Tito nereagovali na opakované výzvy k opuštění demonstrace, což vedlo k jejich fyzické konfrontaci.

Prvomájový antifašistický festival: "Ani jeden metr tohohle zkurvenýho prostoru náckům"

1. 5. 2010 / Štěpán Kotrba

Prvomájovou předvolební senilitu s buřty a třešňovicí na jednom místě, případně s buřty a pívem na druhém místě zakončila v rozpršené večerní Praze už tradiční oslava MAYDAY na počest protestu chicagských dělníků. V ústraní Císařské louky, bez mediálně bulvárního povyku. Samozorganizovaný "fesťák" bez vstupného, nepolitický a přitom s diskuzemi a přednáškami. S muzikou. Pro mladé, kteří kašlou na partaje a kašlou i na systém, v němž musejí žít a který kašle na ně.

Plány bolševika zhatí - demokrati mádlovatí...

2. 5. 2010 / Karel Dolejší

Jiří Mádl, jeden z herců vystupujících v kontroverzním antigerontickém a protilevicovém videu Přemluv bábu!, během diskuse se čtenáři serveru Novinky.cz o svém angažmá v tomto klipu řekl:

"Těžíme tak z demokracie, kterou vy svou volbou, podle nás, můžete ohrozit... Otázka zní, kdo má právo se k politice vyjadřovat? Myslím, že právo mají všichni, kterých se politika týká. Máte-li názor opačný, žijete ve špatné době a ve špatném režimu. V režimu, který se my snažíme chránit..."

Překlad Mádlova výroku do běžné češtiny:

Řecko: hněvivé střety kvůli plánovaným škrtům

1. 5. 2010

Dnes večer budeme informovat především o násilných scénách v Řecku, kde protestují tisíce lidí proti drastickým úsporným opatřením, které jsou zemi vnuceny v důsledku finanční krize. Dochází k finalizaci záchranného finančního balíku pro Řecko, avšak Řekové čelí zvýšení daní, snížení platů a důchodů a jsou rozhněváni.

Takovýto hněv asi zrovna neměl na mysli guvernér Anglické banky Mervyn King, když hovořil o tom, že strana, která v Británii teď vyhraje volby bude potrestána odnětím moci na celou generaci za to, že se pokoušela odstranit britský finanční deficit.

Možná to ale není zas tak vzdálené skutečnosti. Vzpomínáte, jak Britové protestovali proti městským daním? píše v sobotu odpoledne televizním divákům v emailové informaci redaktor Channel Four News Krishnan Guru-Murthy.

UKÁZKA Z BRITSKÉ PŘEDVOLEBNÍ DEBATY:

Guardian: Kdybychom měli hlas při volbách, hlasovali bychom pro liberální demokraty

1. 5. 2010

Kampaň, kterou vedou liberální demokraté po dobu posledních čtyř neděl poskytuje britským voličům obrovskou příležitost: reformu volebního systému. Proporční zastoupení jistě nevyřeší všechny problémy, ale dá této zemi parlament, který bude opravdovým zrcadlem tohoto pluralistického národa, nikoliv jeho nereprezentativní dvoustranické zkreslení, píše v rozsáhlém redakčním komentáři sobotní Guardian k všeobecným volbám, které se budou konat ve čtvrtek 6.5.

Labouristická strana přišla o tak velké množství důvěry voličů a Konzervativní strana ji ještě nezískala. Tak se podařilo Nicku Cleggovi a jeho straně dostat na práh skutečného vlivu, poprvé za posledních 90 let.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za duben 2010

2. 5. 2010

V dubnu 2010 přispělo finančně na Britské listy 202 osob celkovou částkou 38 685.45 Kč. Příjem z reklamy byl 8750 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30.4 2010 částku 15 861.28 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 608.13 eur a 883.67 GBP. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že umožnili další provoz našeho časopisu nedávným financováním nových serverů. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

POZVÁNKA

Společně proti zlu

1. 5. 2010

Výstava Společně proti zlu, která je pořádána při příležitosti 65. výročí vítězství nad hitlerovským Německem, obsahuje unikátní kolekci vybraných amerických a sovětských válečných plakátů z období II. světové války a také několik panelů dokumentárních fotografií. Výstava se koná v galerii Jazzové sekce, Valdštejnská 14, Praha 1 (vchod do zahrad) od 9. května do září 2010. Denně od 10:00 do 17:00.. Vstup volný. Nenechte si ujít.

Výrok k zamyšlení

2. 5. 2010

Nick Clegg, předseda britské Liberálně demokratické strany, ve druhé předvolební televizní debatě šéfů stran v Bristolu o spojencích konzervativců na kontinentě:

"Jak to vlastně pomůže komukoliv v Bristolu, nebo, když na to přijde, komukoliv jinému v zemi, Davide Camerone, pokud se v Evropské unii spojí s partou pošuků, antisemitů, lidí popírajících existenci změn klimatu, homofoby - tohle Británii nepomůže."

Záznam debaty (0:35 min): ZDE

Odluka - je, či není?

30. 4. 2010 / Štěpán Steiger

Nemám na tuto otázku odpověď, proto se ptám veřejně. Když ČT - čili státem podporovaná, někdy zvaná veřejná televize - ukazovala (předváděla) kardinála Vlka v momentech, kdy vykonával svůj církevní (tedy nestátní) úřad, považoval jsem to za úklon té části veřejnosti, která představuje křesťanské věřící (i když pouze věřící pouze katolické víry). Byť šlo podle mého soudu o předvádění nepatřičné, říkával jsem si - budiž. Ale způsob, kterým nyní oficiálně prostřednictvím biskupské konference zasahuje katolická církev do politiky v této zemi, není jenom nepatřičný - je odsouzeníhodný, protože přesahuje meze, které jsem až dosud považoval za dané. Tak jako je úředně náboženství věcí soukromou, musí být v politice i politický názor církve - zdůrazňuji: této církve, jelikož nevím o žádné jiné, která by postupovala stejně - odmítnut, a to důrazně.

Církve mají právo ovlivňovat voliče

30. 4. 2010 / Jan Potměšil

Dovoluji si s Vámi nesouhlasit, pane Steigere. V této zemi má každý, tedy i katolík i a tedy i církev jako instituce svého druhu, právo svobodně projevovat své názory, a to i veřejně, masovými sdělovacími prostředky, a to i k otázkám politickým. Odkaz na odluku církve od státu považuji za nepatřičný, neboť odluka u nás do důsledku provedena není a současný stav spíše svádí k závěru, že dokud bude církev nevyžádaně (byť špatně) spolufinancována státem, má držet ústa a krok, tím spíše nemá kritizovat mocné (rozuměj největší politické strany, které ovlivňují politiku, stát i co s církví bude či nikoliv). Naopak přes tuto závislost by se církev neměla stát vazalem státu, ale měla by si zachovat myšlenkovou nezávislost, byť jde o mocné a byť jde o politiku.

Chybná informace, která se několikrát opakovala v médiích

30. 4. 2010

V reakci na článek "Odluka - je, či není?" od Štěpána Steigera si dovolím upozornit na chybnou informaci, která se několikrát opakovala v mediích. Prohlášení biskupa Václava Malého, který vede Radu Iustitia et pax není oficiálním prohlášením České biskupské konference.

Česká biskupská konference se oficiálně rozhodla "nedělat zvláštní vyjádření k volbám, ale schválila text modlitby" a nyní se "distancuje od prohlášení rady Iustitia et pax". ZDE ZDE, píše Marek Chlup.

RVVI vrátila psychologii mezi společenské vědy

30. 4. 2010

V průběhu pátku 30.4.2010 Rada pro výzkum, vývoj a inovace zařadila obor psychologie zpět mezi společenské a humanitní vědy (viz Výzva k podávání návrhů na členy poradních orgánů Rady pro výzkum, vývoj a inovace). Oceňuji postup RVVI, která vyslyšela námitky psychologické obce, a děkuji všem, kteří podpořili svým podpisem Otevřený dopis předsedovi RVVI, Ing. Janu Fischerovi, CSc., píše Marek Blatný, šéf Psychologického ústavu AV ČR.

K tomu: "Psychologie je věda o biochemických reakcích v mozku'

Šéf Anglické banky: Kdo vyhraje volby, bude zbaven moci na celou generaci

30. 4. 2010

Podle guvernéra Anglické banky Mervyna Kinga budou muset být škrty ve státním rozpočtu, které bude muset provést strana, která vyhrála volby, tak drastické, že to vyvolá obrovský hněv v britské populaci. Strana, která tyto škrty zavede, brzo ztratí moc a nedostane se do vlády po celou další jednu generaci.

Podrobnosti v angličtině ZDE

* * *

30. 4. 2010 / Petr Štengl

Snažil se jíst co možná nejvíce ovoce a zeleniny
a omezovat tuky
občas mu artróza nedovolila doběhnout tramvaj
vážně a zodpovědně si lámal hlavu tím
koho volit
koupil si cvičicí přístroj
ale postavy kolem něj byly čím dál dokonalejší
posílal příspěvky na pomoc obětem zemětřesení
a k psychiatrovi chodil jen jedenkrát za měsíc
po městě jezdil zásadně hromadnou dopravou
a poctivě třídil odpad

Kolik vám tu toho ještě musím vyjmenovat
než mu to konečně dojde

Tahle země není pro mladý aneb zvrácený pohled z druhé strany

30. 4. 2010

Mezigenerační animozity jsou pravděpodobně normální součástí života společnosti. Pokud ale přerůstají do nenávisti, odporu a nerespektu k generačně odlišným, může to být tendence nebezpečná. Neustále se hovoří o nedostatku finančních zdrojů pro důchody a líčí se temná budoucnost. Část mladých považuje starší populaci, respektive důchodce za parazitující příživníky na jejich pracovním úsilí. Tento obraz ale může mít i svoji druhou stranu, podotýkám, že stejně zvrácenou, píše Roman Laml.

Brand New World, aneb Bez loga a bez šance?

30. 4. 2010 / Karel Dolejší

Andrew (ne, tentokrát skutečně ne Harry) Potter v článku Pomsta značek. Jak korporátní Amerika postavila antibrandingový manifest Naomi Kleinové na hlavu (The Revenge of the Brands. How corporate America turned Naomi Klein's anti-branding manifesto on its head) s desetiletým odstupem, s jistou dávkou škodolibosti, nicméně vcelku přesně hodnotí praktický dopad jedné z biblí někdejšího antiglobalizačního hnutí - knihy Naomi Kleinové Bez loga - na americkou korporátní kulturu. A závěr je neúprosný: Sociální změny, které Kleinová doufala svou knihou vyvolat, se naprosto neuskutečnily; nicméně marketéři se díky tomuto levičáckému spisu naučili, jak správně předstírat autenticitu. Potter velmi dobře vidí, že autorka coby každý čtenář Marcuseho nemůže ve zmíněném vývoji vidět nic jiného než starý známý mechanismus systémového pohlcování alternativ. Pouze okrajově - protože to není předmětem jeho zájmu - si Potter všímá jiné věci, která je v této souvislosti jinak neobyčejně nápadná: Totiž znehodnocení výrazových prostředků, jimiž nová sociální hnutí 90. let vedla kritiku korporátního globalizovaného kapitalismu.

Dnešní Irák: Děsivá vizitka sedm let trvající americké okupace

30. 4. 2010 / Daniel Veselý

Rád bych věděl, kam se poděla optimismem kypící dílka těch novinářských fouňů, kteří v uplynulých měsících chválili průběh voleb ve "stabilizovaném a demokratizujícím se Iráku" a obecné poměry tamtéž? Poslední zprávy z Mezopotámie potvrzují, že ony demokratické volby vůbec demokratické nebyly, podobně jako nebyly ty loňské v Afghánistánu, o nichž již média také nemluví. Z vítězů se stali poražení, demokracie importovaná do této země na amerických křídlech dostává na frak a země je na nejlepší cestě k opětovnému vypuknutí násilí.

Psychologie "je věda o biochemických reakcích v mozku"

30. 4. 2010 / Marek Blatný

Alespoň podle Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), poradního orgánu Vlády České republiky. Přeřadila totiž psychologii z oblasti společenskovědních a humanitních věd do oblasti věd o živé přírodě. Vyplývá to z Výzvy k podávání návrhů na členy poradních orgánů Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Psychologie tak stanula po boku biologie, zoologie nebo ekologie krajiny. Člověk stanul po boku hemoglobinu, kůrovce a lipové aleje. Člověk a jeho duševní život není více, než řetězec fyziologických a biochemických reakcí. Když mu budeme trochu víc fandit, najdeme ve fungování jeho mozku možná i prvky kvantového hradla.

Obohacená pravice

30. 4. 2010 / Tomáš Čurda

Rozebírání levice a pravice je téma široké, které má zvlášť v našich poměrech mnoho aspektů. V obou skupinách se jistě jedná jak o lidi s celoživotními postoji podloženými názory, tak i o běžné bezideové prospěcháře a hochštaplery. Stejně tak definování pravicového a levicového směru se pohybuje od slovníkové charakteristiky obou směrů až po složité politologické rozbory s výsledky směřujícími k fašizujícím praktikám a touze po světovládě. V souvislosti s levicovým slovníkem dochází dnes poměrně často k zaměňování pojmů sociální - socialistický, levicový - komunistický, Rusko - Sovětský svaz a podobně.

Přitom v současnosti již na světě neexistuje mocenské uspořádání tábora režimu, který se nazýval socialistický, a jenž toto slovo prakticky zdiskreditoval. Celý dnešní svět ovládá ve stěžejních záležitostech již jen nadkorporativní kapitál a to obvykle za pomoci vlád jednotlivých států.

Hogo fogo Homolka

30. 4. 2010 / Jiří Baťa

Na jedné straně můžeme být hrdi na to, že máme jako druhý stát ve střední Evropě nový Gama nůž, zakoupený známou Nemocnicí na Homolce v Praze. Už méně však můžeme být hrdi na to, že cena tohoto Gama nože je nejvyšší na světě. Paradoxně stejný nůž koupila Washingtonova nemocnice v kalifornském Fremontu za "pouhých" 121,8 milionů korun, včetně transoceánské dopravy. Pro upřesnění: firma Eleata (Švédsko), výrobce tohoto zařízení, Leksellův (gama) nůž prodává za 115 milionů korun. Nemocnice na Homolce za něj zaplatila o kapánek vyšší cenu, 152,4 milionů korun. Jako jisté pochopení lze pro navýšení ceny uznat fakt, že k přístroji byl zakoupen systém Extend, který údajně rozšiřuje použitelnost nože o další funkce. Budiž, to však nepředstavuje rozdíl od původní ceny prodejce a konečnou cenou nákupu. Sama nemocnice totiž přiznává, že za přístroj zaplatila vyšší cenu.

Analýza EPS: úředníci nejsou nuceni nést odpovědnost za chybná rozhodnutí

30. 4. 2010

Ekologický právní servis ve své analýze "Klientelistický nebo právní stát? Příčiny nedostatečné odpovědnosti za nezákonné rozhodování úředníků" na třiceti konkrétních případech ilustruje problém nedostatečné odpovědnosti úředníků za nezákonné rozhodování a jeho důsledky.1) Právníci EPS na základě svých dlouholetých zkušeností vynášejí na světlo dosud nediskutované souvislosti korupce a klientelismu.

Monitor Jana Paula:

Překvapivé zjištění České lékařské komory: Život člověka je konečný!

30. 4. 2010 / Jan Paul

Bez většího povšimnutí médií vydala Česká lékařská komora doporučení lékařům, v němž jim navrhuje kdy ukončit intenzivní péči o umírajícího pacienta a nahradit ji léčbou paliativní. Konečně mají dokument, který zdravotníkům radí kdy přestat s marnou léčnou, avšak záleží jen na nich, budou-li se ho chtít držet. Napsal jsem na téma institucionalizované smrti pro Britské listy řadu článků, v nichž poukazuji na to, že v nemocnici umírá většina obyvatel, a že je to umírání útrpné a ponižující.

Škola hrou? Ani náhodou! (6)

S jakou noblesou oslovujeme společenství?

30. 4. 2010 / Miloš Dokulil

Spolu s tím, jak se medializací zahlcuje veškeré obyvatelstvo planety a jak prostřednictvím státní centralizace dominuje kultura hlavních měst, také jazyk státních metropolí rychle přebírá roli asimilátora vůči dosavadním jiným nářečím a odlišným místním řečovým projevům. Kdysi tuto roli mohly plnit jen školy. A to jistou "spisovností" jak písemného, tak i ústního projevu. Tím že se ještě před nějakými šedesáti lety více četlo, zůstávalo povědomí o spisovném jazyku mnohem více uchováváno, než je tomu dnes. Také dramatická tvorba (nejen divadelní, ale i filmová) zůstávala do 2. světové války stále ve stínu spisovnosti, i když na jevištních prknech nebo na celuloidovém pásu probíhaly děje jakoby z všedního života, přitom kupodivu přičesaného do literárně kultivované podoby.

Filozofové, protestujte!

29. 4. 2010

Middlesex University kompletně likviduje svou vynikající katedru filozofie. Je to další děsivé rozhodnutí britských univerzitních "manažerů" a důsledek systematické politiky "impaktu", "měřitelnosti", "relevance" a "užitečnosti" vědění a výzkumu. Imperativ "společnost vědění" se projevuje právě touto protichůdnou, instrumentální a utilitární praxí, která s věděním jako historickou kategorií má pramálo společného, píše z univerzity v Bristolu Filip Vostal.

Katedra filozofie měla sice vynikající publikační i vědecké výsledky, avšak děkan oznámil, že ji ruší z finančních důvodů. Katedra filozofie univerzitě podle jeho slov "nic nepřináší".

Další informace v angličtině ZDE

Děkan, který rozhodl o likvidaci katedry filozofie, se jmenuje Edward Esche. Jeho email je zde:e.esche@mdx.ac.uk. Rektor univerzity je Michael Driscoll, m.driscoll@mdx.ac.uk, vicerektor pro výzkum a podnikání je Waqar Ahmad w.ahmad@mdx.ac.uk, vicerektorka pro akademické záležitosti je Margaret House, m.house@mdx.ac.uk.

Zabij Dolejšího

30. 4. 2010 / Petr Jánský

Přečetl jsem si článek na iDnes.cz Zabij bábu, vyzývá "legrace" parodující Mádla a Issovou. Popisuje situaci, která vznikla natočením nového klipu Zabij bábu, zabij dědu. Po shlédnutí klipu jsem pochopil, proč dali autoři článku jw, cen slovo legrace do uvozovek. Ona to totiž legrace je a není. Legrace je to pro mladé lidi, kteří se na facebooku předhánějí v hulvátství vůči důchodcům, dnes se říká seniorům. A legrace to není pro soudné lidi, kteří si uvědomují, že česká společnost ztrácí jednu ze svých tradičních hodnot, totiž úctu ke stáří. Klip dokonce může působit návodně pro radikálnější část mládeže. Je otázkou času, kdy si různé dělnické a nacionální strany dají zabíjení starých lidí do programu. Zelený Liška svým hajlování k této tendenci přispěl.

Deset tisíc let ať žije Petr Jánský...

30. 4. 2010 / Karel Dolejší

...jehož reakce na můj včerejší článek jen demonstrovala, čeho jsem se obával: Že totiž díky zpravodajství MFD přestanou někteří lidé rozlišovat, kdo vlastně s vážným úmyslem překročil hranici směrem k mezigenerační agresi, a kdo tento čin pouze paroduje a poukazuje na jeho možné absurdní vyústění (od nějž se v zápětí distancuje).

Nepravdivá informace v médiích poškozuje terénní cyklisty

30. 4. 2010

V průběhu posledního dubnového týdne byla v řadě médií zveřejněna zpráva o rozvoji stezek pro terénní cyklistiku v Rychlebských horách. Součástí textu zveřejněného například na serveru Tyden.cz (zpráva byla autorkou po našem upozornění již opravena) je však bohužel nepravdivá informace poškozující terénní cyklisty, na kterou Česká mountainbiková asociace důrazně reaguje.

Slepota vůči systémům

30. 4. 2010 / John Michael Greer

Hanabusa Itčo: Slepí mniši zkoumají slona ▶

...i když patříš k velké skupině sezdaných párů s dětmi, která si může tím, že se vzdá druhého zaměstnání, zvýšit disponibilní příjem, neuděláš to; ve skutečnosti ani neprojdeš čísla, abys zjistil, zda by to v tvém případě fungovalo - a důvod, proč to neuděláš, je ten, že jsi tak mesmerizován měsíčním šekem na 2 000 dolarů, nebo ať už je to kolik chce, až si nedokážeš představit, že by ses ho vzdal, i kdybys k jeho získání musel měsíčně utratit 2 200 dolarů. Tím říkám, drahý čtenáři, že pokud nemyslíš v pojmech celých systémů, skutečnost, že systémové náklady druhého zaměstnání mohou prostě převažovat nad výhodami, bude pro tebe tak nepochopitelná, jako by byl pro středověkého rolníka počítač. Mimořádná slepota vůči celosystémovému přístupu, která dnes prostupuje naším kolektivním vědomím, je věcí dosti nedávnou - ještě v 70. letech rozhovory o systémových nákladech narážely na mnohem méně vyvalených očí a tvrzení nevyplývajících z předpokladů než dnes - a pochybuji, že v historickém měřítku potrvá dlouho, i kdyby jen proto, že ostří darwinovského výběru odděluje adaptivní kulturní formy od maladaptivních se stejnou neúprosností, jakou uplatňuje v genetice.

KD│ "Cítím svůj los, kde nesvedu se bát," napsal básník Theodore Roethke ve slavné básni "Probuzení". Mohl hovořit za kohokoliv z nás; to co nás srazí - jako jednotlivce, komunity nebo společnosti - nejsou problémy, jichž se obáváme, ale ty, které jsme nedokázali vzít vážně, nebo které jsme coby problémy vůbec nedovedli rozeznat.

Björn Lomborg: Máme důvod k oslavě

30. 4. 2010

Za přehnaný pesimismus kritizuje skeptický ekolog Björn Lomborg organizátory mezinárodního environmentálního festivalu Den Země 2010 (Earth Day), kteří tvrdí, že "svět je ve větším ohrožení než kdy dřív". Podle Lomborga máme při příležitosti čtyřicátého výročí Dne Země naopak spoustu důvodů k oslavě. Prakticky v každé vyspělé zemi je vzduch dýchatelnější a voda více pitná, než tomu bylo v roce 1970. Ve většině zemí prvního světa se podařilo zastavit odlesňování a zahájit zalesňování. Podařilo se také snížit procento podvyživených a stále více lidí má přistup k čisté vodě a k lékařské péči.

Jak Björn Lomborg klame veřejnost

30. 4. 2010

Björn Lomborg vystupuje v debatách o environmentální politice jako výřečný, atraktivní a domnělý hlas rozumu mladistvého vzezření. Nikterak proto nepřekvapuje, že při letošním Dni Země je ho hodně slyšet v médiích. Ve svém článku, jenž vyšel v USA Today, znovu přemílá své tvrzení z předchozích prací, že "mnohé klíčové environmentální indikátory" se zlepšují, napsal Kurt Cobb.

Zabij MFD!

29. 4. 2010 / Karel Dolejší

Vše je naruby - takhle lze nejlépe a nejstručněji charakterizovat duševní obzor autorů českých mainstreamových médií. Poté, co se snesla vydatná dávka kritiky na agresívní a vůči nejstarší generaci nepřátelské předvolební video Mádla a Issové, které si klade za cíl podpořit pravici, se objevila celá řada reakcí a parodií na toto "dílo". Jedna z nich, která dovádí agresivitu původního projektu doslova ad absurdum, nese název Zabij bábu. A právě tato zjevně předimenzovaná ironická reakce, kterou už doslova nikdo nemůže vzít vážně - nikoliv původní nechutný a arogantní počin - se stala terčem kritiky pravicové Mladé fronty Dnes. Rozumějte - nejde o to, že dva pražští příznivci pravice z řad zlaté mládeže namixovali nechutný a nevkusný blivajz s cílem ovlivnit volební výsledek v neprospěch těch, pro něž by eventuelně mohli hlasovat senioři. Kdepak. To až parodie na tuhle hrůzu je údajně projevem generační netolerance ke starším lidem. Pokus asociovat nepřátelství vůči důchodcům jen a jen se zjevně přemrštěnou a výslovně ironickou reakcí na prvotní impuls a odvést pozornost od nechutnosti toho, co mu předcházelo, je neuvěřitelně průhledný, nicméně těžko říci, kolik běžných konzumentů zpravodajství dokáže nakonec zmást...

V přátelském gestu nařídil ruský prezident Medveděv zveřejnění dokumentů o Stalinových masových vraždách v Katynu

29. 4. 2010

Přísně tajné dokumenty, zaznamenávající rozhodnutí sovětského vedení zavraždit 22 000 polských armádních důstojníků v Katynu byly ve středu zveřejněny na příkaz ruského prezidenta Medveděva, na znamení přátelských polsko-ruských vztahů. Ruský státní archiv zveřejnil dokumenty, z nichž vyplývá, že Stalin schválil tento masakr, který navrhl šéf jeho tajné policie Lavrentij Beria. Jiní vysocí členové sovětského politbyra dokument také podepsali.

Smrt obrněného sboru

29. 4. 2010

Americký tank M1A1 Abrams ničí palbou dům ve Fallúdži - prosinec 2004 ▶

KD│ Obrněný sbor americké armády je pryč, už neexistuje.

Armáda se rozhodným způsobem zaměřila na pěchotu. To by nebylo tak zlé, kdyby šlo o bojovou armádu soustředěnou na pěchotu. Ale místo toho je to pěchotní armáda založená na principech na populaci soustředěného protipovstaleckého boje a na názoru Ruperta Smitha, který vidí budoucí války jako "války mezi národy", napsal pro Small Wars Journal plukovník americké armády Gian P. Gentile.

Politická korektnost je stejně falešná jako rasismus

29. 4. 2010 / Jiří Beránek

S ideologií politické korektnosti jsem se setkal osobně poprvé při studiu na Karlově univerzitě v Praze, když jsem publikoval v AJ esej ve školním časopise, v němž ovšem bez mého vědomí zcenzurovali jeden odstavec, o němž se předtím učitelka vyjádřila, že je politicky nekorektní. Týkal se jakési polovážně míněné poznámky o ženách.

Voliči a volby

29. 4. 2010 / Luděk Prokop

Není bez zajímavosti, co všechno pro zaměstnance a občany všeobecně, připravily, připravují a budou připravovat permanentně, naše pravicově orientované strany. Jak jinak, než v souladu s jejich pravicovou ideologií. S ideologií pokrytecky se ohánějící zdůrazňováním pojmu svoboda a ve skutečnosti jednající především v zájmu profitu pro vysokopříjmové skupiny. Bohatí občané z vysokopříjmových skupin nepochybně dobře vědí, proč volit pravicové strany. Mají proto rozumově oprávněné důvody, jednají v souladu s logikou věci a volí pravicové strany vědouc, že tak činí ve vlastním zájmu.

Není falus jako falus

29. 4. 2010 / Jan Chmelarčík

Sternovy texty mě vždy bavily, a ne jen proto, že se asi počítám k fanouškům psychoanalýzy. Není ovšem psychoanalýza jako psychoanalýza. Osobně mě nejvíc oslovuje právě "návrat k Freudovi", jak jej hlásal Lacan. Proto jsem se nejdříve zaradoval, že tohoto originálního myslitele otevřel konečně i Jan Stern. Jenže z ukázky z jeho nové knihy se mi zdá, že si pěkně naběhl.

Předvolební problémy Gordona Browna: Označil voličku za "bigotní ženskou"

29. 4. 2010

Předvolební kampaň britského premiéra Gordona Browna zaznamenala ve středu podstatný problém, když televizní mikrofon, který neodevzdal, zachytil jeho soukromá slova.

Když byl britský premiér interviewován v živém televizním vysílání v městě Rochdale o plánech své strany jak snížit britský státní deficit, přerušovala ho opakovaně pětašedesátiletá občanka Gillian Duffy, naléhala na něj, ať vysvětlí, jak konkrétní ten deficit sníží. Brown její otázky ignoroval, ale pak ho požádali jeho poradci, aby s ní promluvil.

Integrace v policejní uniformě

28. 4. 2010 / Milan Daniel

Pokud se potvrdí podezření ze záměrného založení požáru ubytovny zahraničních dělníků v Poděbradech, bude to znamenat novou, pohříchu dramatičtější kapitolu soužití české majority s cizinci.

Schylovalo se k tomu již dlouho a události posledních týdnů svědčí o tom, že nejde o nahodilou událost, ale o obrat, který se dal po xenofobních projevech některých aktérů soužití s cizinci do jisté míry očekávat.

Nebreč, vždyť ty přece žádný Čech nejsi

28. 4. 2010 / Přemysl Janýr

Jaké že jsou to Češi měkoty, které nevydrží ani pět minut toho, v čem jsou naši Romové nuceni prožít celý život , komentuje Petra Mrtková reakce na článek Fabiana Golgo o tom, že Češi smrdí.

Děkuji jí za její příspěvek. Připomněl mi lepší, sebevědomější doby, kdy Cikáni byli samozřejmou součást české společnosti. Ano, máme problém s jazykem, který nám zákeřně předstírá, že země a národ mají společného praotce. Chybí nám německé Böhm , které by -- na rozdíl od Tscheche -- zahrnovalo obyvatele Čech bez rozdílu. Mohli bychom si alespoň částečně (a jen v písemné podobě) odpomoci rozlišováním mezi Čechy a čechy , mezi příslušníky etnika a občany země. Ale hlavně bychom si mohli odpomoci tím, kdybychom sami sebe chápali jako národ a ne jako etnikum.

Issová a Mádl po tisící a prvé...

28. 4. 2010 / Ladislav Žák

Díval jsem se několikrát na zmíněný klip, ale tak nějak jsem se nerozhořčil... Byl pro mne důvodem k zamyšlení. Vzpomněl jsem si na slova svého kolegy, která pronesl na jakémsi významném přestavbovém shromáždění v Paláci kultury. "Soudruzi," řekl a obrátil se ke starším soudruhům v předsednictvu... "soudruzi, my opravdu nechceme vaše posty...My jenom chceme, my vás prosíme, abyste nás konečně nechali něco dělat, abychom vás dokázali za pár let na vašem zaslouženém odpočinku uživit." Možná to bylo trochu jinak, ale smysl jeho slov byl takový. Byl z toho velký skandál. Vzpomínám si i na to, jak jsme byli rozzlobení na to, že s námi starší soudruzi a nejen oni jednali jako s malými dětmi a pořád říkali to věčné: " počkejte až..." A pak najednou bylo po všem, i po tom jejich "...až..."

Zelenka, Issová, Mádl

28. 4. 2010 / Petr Jánský

Chtěl bych tvůrcům za klip poděkovat. Kvituji s povděkem, že se mladí lidé probudili a vyjadřují se aktivně k politice nebo alespoň k volbám. Když odhlédnu od formy, která je pro starší občany nepřijatelná, obsah klipu má cosi do sebe. Levice je větší nebezpečí, než si mnozí připouštějí. Proto by bylo dobré volit pravici.

Jenže jsou tu dva háčky:

Ředitel ČRo požaduje, aby Český rozhlas uvedl "kauzu Dienstbier" na pravou míru

28. 4. 2010

Tiskové prohlášení Českého rozhlasu Praha 28. 04. 2010

1. V reakci na výrok místopředsedy České strany sociálně demokratické a poslance Zdeňka Škromacha "Český rozhlas není nezávislý", který zazněl na dnešní tiskové konferenci ČSSD, konstatujeme následující: Český rozhlas je nezávislým médiem veřejné služby a jednoznačně ve svém vysílání i ve svých aktivitách postupuje plně v souladu se zákonem č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase. Český rozhlas proto odmítá jakákoliv osočení z porušování jeho nezávislosti a objektivity.

2. Objektivní, kvalitní a profesionální zpravodajství a publicistika je pro Český rozhlas zásadní hodnotou. Po prověření původního příspěvku redaktora ČRo 1 -- Radiožurnálu Jana Hrbáčka ve věci údajné spolupráce senátora Jiřího Dienstbiera s komunistickou vojenskou tajnou službou a po zjištění neprofesionálního, chybného -- a pro Český rozhlas tudíž nepřípustného - přístupu redaktora Hrbáčka proto prozatímní ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan vyzval v úterý 27. dubna 2010 vedení stanice ČRo 1 -- Radiožurnál k uvedení všech skutečností a celé záležitosti na pravou míru a zároveň se za toto pochybení redaktora Jiřímu Dienstbierovi omluvil.

ANALÝZA

Český rozhlas nepravdivě obvinil senátora Dienstbiera a nedokázal se ani omluvit

28. 4. 2010 / Štěpán Kotrba

"Investigativní" policajtoreportér redakce zpravodajství Českého rozhlasu, Jan Hrbáček, se pokusil zopakovat svůj úspěch z voleb 2006, kdy zveřejnil tzv. Kubiceho zprávu. Tentokrát obvinil v pondělí v reportáži Českého rozhlasu bývalého ministra zahraničních věcí a senátora ČSSD Jiřího Dienstbiera, že byl registrován jako spolupracovník vojenské rozvědky generálního štábu ČSLA - ve "zprávě" s titulkem "Dienstbiera vedla vojenská rozvědka jako spolupracovníka". Hrbáček prý vycházel z informací Žáčkova Ústavu pro studium totalitních režimů. Podle Hrbáčka byl Dienstbierův svazek skartován. Na základě čeho to redaktor tvrdí, v rozporu s kodexem Hrbáček nesdělil. Jak se ukázalo o den později, spis zničen nebyl. Stojí v něm, že Dienstbier nikdy s rozvědkou nespolupracoval. Radiožurnál uváděl v úterý věc na pravou míru, ale nedostatečně. Fatální žurnalistické chyby redakce ani Hrbáčka nepřiznal, pokusil se je okecávat.

Utajená zákulisí diplomatické a zpravodajské služby

28. 4. 2010 / Jíří Kučera

Nedávno se objevila na českém knižním trhu pozoruhodná a svým způsobem unikátní publikace "Utajená zákulisí" z nakladatelství Petrklíč od autora Miroslava Polreicha, jehož politické analysy máme možno číst i na stránkách Britských listů. Jedná se o souhrnné, ale i kritické zpracování aktuálních otázek domácí i zahraniční politiky. Neobsahuje však jen hodnocení, ale uvádí fakta (v mnoha případech neznámá), která popisují v detailu i naši vlastní odpovědnost.

Atentát na nežnú revolúciu

28. 4. 2010 / Vladimír Ondruš

Od pádu totality uplynulo - a od prvých slobodných volieb v Československu onedlho uplynie - už dvadsať rokov. Na konci tohto dvadsaťročia sme bezradnejší ako na jeho začiatku. Najvzácnejší sociálny kapitál revolúcie, dôvera ľudí v politikov i vlastné sily prebudeného občianstva, sa v krátkom čase prehajdákal. Opäť stoja na jednej strane "oni", mocní a vládnuci, často prekypujúci vulgárnosťou, vynikajúci nedostatkom kultúry, známi chamtivosťou - a na druhej strane občania, zmietajúci sa v každodennom zápase o existenciu, bezradní pred hradbou nevymáhateľnosti práva a nedostatku elementárnej spravodlivosti. Demokracia sa stáva čoraz formálnejšou, mení sa na partokraciu, zastierajúcu moc nikým nevolených oligarchov.

Môže nám byť útechou fakt, že vývoj v našom okolí je veľmi podobný?

Príspevok bol prednesený na Českej konferencii v Poděbradoch 24. 4. 2010. Vladimír Ondruš bol podpredseda prvej ponovembrovej vlády SR od 12. decembra 1989 do 26. júna 1990 a aj prvej Mečiarovej vlády od 27. júna 1990 do 22. apríla 1991.

Co je vlastně Romce po Praotci Čechovi?

28. 4. 2010 / Martin Profant

Povytažené obočí Petry Mrtkové nad tím, jak se mladá romská dívka zapletla s praotcem Čechem, naznačuje, že doprovodnou otázku po tom, co může česká škola romským dětem nabídnout, se sluší čísti jako otázku po tom, co nabízí škola zvláště Romkám a Romům. Jde o gesto uznání jejich romské identity a o to, poskytnout jim materiál pro další kultivované budování této identity.

Když někdo řekne A, měl by říci i B

28. 4. 2010 / Vladimír Wagner

Na Britských listech se nejen v poslední době objevila řada článků, které se týkají možností budoucího vývoje naší civilizace. Často jsou kritické vůči současné "technické" civilizaci dostatku a skeptické k jejímu smyslu, dalšímu rozvoji či udržení. Naopak jsou plné obdivu k "přírodním" společenstvím v minulosti. Někteří z autorů tak uvažují o přechodu ke společnosti "řízeného nedostatku" a další navrhují až "návrat" do "předtechnického" období. Již delší dobu uvažuji o tom, jak se k těmto příspěvkům vyjádřit.

ANALÝZA

Průzkumy veřejného mínění: pohřeb Zelených

28. 4. 2010 / Ján Mišovič

Výměna volebního lídra ODS, která proběhla koncem března 2010, prospěla nejen ODS, ale posloužila i médiím. Otevřel se jim totiž prostor pro úvahy o možnostech a schopnostech Petra Nečase znovu "zvednout prapor" a jít do vítězného klání s největším soupeřem, s ČSSD. První velkou příležitost ke vzájemnému utkání "vytvořila" ČT 11. 4. 2010 v Otázkách Václava Moravce, kdy uvedla předem výrazně avizovanou besedu volebních lídrů obou stran. Už samotná příprava hlavních aktérů se stala předmětem mediální pozornosti, když se zdůrazňovala role amerických poradců na obou stranách. Po samotné debatě se novináři a publicisté předháněli v hodnoceních zástupců stran: který z nich byl lépe připravený, více stačil argumentačně na druhého, byl zkrátka přesvědčivější. Celkové jejich hodnocení souviselo s "afinitou" jednotlivých médií vůči příslušným politickým stranám. Prezident republiky ne náhodou označil početné televizní debaty politiků za zrůdnost.

Zbaví Nick Clegg Brity konečně důsledků traumatu ze Suezské krize?

28. 4. 2010 / Karel Dolejší

V Británii se příští týden - 6. května - uskuteční parlamentní volby. Jak ukazuje nejčerstvější výzkum volebních preferencí, mnoho let vládnoucí Labour Party možná čeká katastrofální debakl - 33% potenciálních voličů má v úmyslu hlasovat pro Konzervativní stranu, 30% pro Liberálně demokratickou stranu (od Velké deprese 30. let až donedávna "třetího vzadu"), ale pouze 28% pro labouristy. Některé analýzy dokonce tvrdí, že pokles preferencí Labour party se dosud nezastavil a může pokračovat až pod 20%. Liberální demokraté, kteří se snaží oslovit mladší voliče a vyjadřovat se k otázkám, jež obě dosud hlavní politické strany nehodlají vůbec otvírat, by mohli těžit z krize britské politiky způsobené mj. podvodným zatažením země do irácké invaze a okupace, ekonomickou krizí a zřejmým selháváním Blairova programu "společnosti vzdělání". Zvlášť zajímavý je fakt, že předseda liberálních demokratů Nick Clegg otevřeně vyzývá k přehodnocení dosavadní nekriticky proamerické orientace Velké Británie. Ta se vyvinula jako reakce na trauma rozpadu někdejšího britského impéria a speciálně očividného debaklu posledního pokusu o samostatnou britskou mocenskou politiku během Suezské krize.

Le ministre Martin Bartak doit partir!

26. 4. 2010

Communiqué de presse du Collectif d’Initiative Non aux bases militaires !

Le Collectif d’Initiative Non aux bases militaires ! s'élève contre les affirmations du ministre de la défense Martin Bartak selon lesquelles la République Tchèque est contre le retrait des armes nucléaires déployées en Europe. Bartak affirme : „Nous pensons que l'arsenal remplit son rôle de dissuasion.“