Handicapovaných se velmi dotknou plánované škrty vlády

5. 10. 2010 / Jiří Hrebenar

Handicapovaní občané jsou pravicovou vládou tlačeni stále více do rohu společnosti. Jako velmi slabá část obyvatelstva se totiž tato minorita neumí náležitě bránit. Mnoho handicapovaných je natolik nemocných, že se nemohou jen tak sebrat a odjet stávkovat před Úřad vlády ČR. Jejich zdraví je natolik chatrné, že každý takový výlet by byl spíše hazardem s jejich zdravím.

An English version of this article is in CLICK HERE

A se vším tímto také politici počítají. Navíc organizace, které by měly hájit práva handicapovaných zrovna tak nepracují podle všech představ. Národní rada osob se zdravotním postižením v čele s panem Krásou je natolik slabá, že není schopna jakkoli oponovat vládě. Proč by také oponovala, že? Krásova organizace je spíše zpolitizovaný spolek mající ve svém vedení slabého vůdce. Téměř pokaždé reagovala pozdě a s malou razancí.

Již za období pana ministra Šimerky došlo k prvním škrtům. Tolikrát jsme my zdravotně postižení na internetu prosili politiky, pana Krásu a další. Ale bylo to málo platné.

Tehdy nám všem zdravotně postiženým snížili příspěvek na provoz motorového vozidla, třetím stupňům postižení o celých 25 % a u druhých stupňů o rovných 60 %. Pro lidi, kteří se nemohou často ani jinak pohybovat než s pomocí auta, to byla velká rána. Peníze sloužily k nákupu benzínu. Stát se zkrátka rozhodl snížit mobilitu postiženým lidem.

A dnes? Je to ještě horší. Každý člověk dostával tzv. příspěvek na péči, kterou si platil sociální služby. Tedy za příspěvek státu jste si objednali pečovatelku, dovoz obědů, úklidy a nákupy a další věci. Zkrátka příspěvek na péči umožňuje od roku 2007 žít v domácnostech. Podle typu bezmocnosti je rozdělen na 4 stupně. Jednička je nejlehčí samoobslužnou a čtyřka je opakem, tedy nejhorší samoobslužnou. Příspěvek na péči dnes pobírá na zhruba 230 000 lidí, z čehož rovných 113 000 tvoří lidé v prvním stupni. A právě těmto lidem stát tento příspěvek snížil z dosavadních 2000 Kč na pouhých 800 Kč.

Nikde tehdy nezazněla obhajoba těchto zdravotně postižených. Od ledna 2011 nebudou mít handicapovaní 1. Stupně na úhradu svých sociálních služeb, kdo se o ně bude starat nyní? Kdo jim uvaří? Kdo jim pomůže s osobní hygienou? Kdo jim nakoupí? Na toto vše tito lidé z nuzných důchodů mít nebudou. Již dnes počítají každou korunu, ale teď to bude ještě horší.

Stát ještě kromě jiného matkám pečujícím o postižené dítě totálně bez náhrady zrušil sociální příplatek. Více jak 50 000 rodin se ocitne začátkem roku 2011 na hranici chudoby. Proč se tedy vláda pro toto rozhodla? Taková matka nemůže jít jen tak do práce. Její dítě potřebuje celodenní péči. 50 000 rodin se rázem jako mávnutím čarovného proutku ocitne v neřešitelné situaci. Copak si stát neuvědomuje, že právě domácí péče je nejlevnější a nejlepší, a proto že by se měly takovéto matky podporovat. A stát by je neměl rdousit stále více. Opět to nikoho nezajímalo.

Také proč by mělo, že? Jedná se jenom nějaké postižené děti, které stejně nejsou státu ku prospěchu. Je mi z toho smutno, co se všechno děje. Vláda navíc v příštím roce ruší zaměstnavatelům daňové zvýhodnění. Zaměstnavatel dříve měl za zaměstnání každého postiženého daňovou úlevu a nyní ji nedostane. Opět to bude mít za následek propouštění těch pár pracujících handicapovaných lidí. Velice mě mrzí, že vláda sahá po velmi nemocných lidech, kteří nemohou jít stávkovat. Politikové jen využívají toho faktu, že při jakýchkoli škrtech budeme zticha a oni nás budou jen dál ždímat. Kdy se zdravotně postižených zastanou zdraví lidé?

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 5.10. 2010