V původním návrhu trestního zákoníku pomluva zahrnuta nebyla. Jeho tvůrce Pavel Šámal z Nejvyššího soudu ji tam podle vlastních slov zařadil až na tlak politiků. Liga lidských práv opakovaně upozorňuje na to, že nařčení z pomluvy je velmi často používáno nejen proti novinářům, ale také proti občanům, kteří se odváží kritizovat zástupce rozličných institucí. V dubnu 2008 média informovala o násilí páchaném na dětech v dětském domově v Novém Jičíně. Kauza se dostala na světlo díky manželovi bývalé vychovatelky domova Ing. Miroslavu Ľubovi, který úřady a média informoval o nepřiměřeném chování zástupce ředitelky. Ten však označil veškerá tvrzení nepravdivá a podal na pana Ľubu i jeho manželku trestní oznámení. Soudní řízení, které je pochopitelně pro oba manžele finančně dosti nákladné a stresující, dosud neskončilo.

Podle statistik ministerstva spravedlnosti bylo v roce 2007 za pomluvu stíháno zhruba šedesát lidí. "V demokratických zemích je trestní stíhání za pomluvu využíváno jako zcela krajní prostředek, nebo již bylo z trestních předpisů vypuštěno úplně. Také stále více postkomunistických zemí přichází na to, že v případě poškození něčího dobrého jména postačí namísto trestního stíhání za peníze daňových poplatníků věc řešit před civilním soudem." Uvádí k věci předseda Ligy lidských práv David Zahumenský.

Dalším ustanovením, které bývá zneužíváno k pošlapání svobody projevu, patří velmi široce vymezené schvalování trestného činu. V roce 2007 například brněnští policisté vyšetřovali občany za to, že se odvážili vyjádřit souhlas s činem, který spáchali aktivisté za práva zvířat už před několika lety v Anglii. O tom, proč nakonec pomluva a schvalování v novém trestním zákoníku zůstaly, se v důvodové zprávě nedočteme nic.

Z iniciativy poslanců došlo také k rozšíření možnosti stíhat občany za křivé obvinění. Zatímco dříve bylo potřeba, aby byl občan lživě obviněn z trestného činu s úmyslem, aby mu bylo přivozeno trestní stíhání, nyní bude již hrozbě až dvouletého vězení vystaven každý, kdo někoho nepravdivě z trestného činu obviní jakoukoli formou, tedy i například článkem v médiích. Jak bude toto ustanovení vykládáno, ukáže teprve praxe, lze se ale obávat, že může být opět zneužito proti svobodě slova. I zde jakékoli veřejnosti přístupné odůvodnění této změny chybí.

"V naší zemi je bohužel velmi rozšířena představa, že vše je možné řešit trestním řízením. Začíná to podáváním trestních oznámení ve zcela neodůvodněných případech, kde velmi špatný příklad předvádějí také naši politici. Ještě více je ovšem na pováženou, že ani taková trestní oznámení nebývají ihned odložena a horliví policisté a státní zástupci jejich prověřováním tráví desítky hodin svého času. I proto je zapotřebí postavit mantinely trestního práva tak, aby trestní právo chránilo oběti a ne, aby bylo nástrojem proti investigativním žurnalistům nebo občanům, kteří se odváží upozornit na nepravosti." dodává Zahumenský.