Další spiknutí...

14. 7. 2009 / Ladislav Žák

Prostě, když se něco špatného děje a někomu se to nelíbí, tak tím špatným není ten, co za tu špatnost nese odpovědnost, ale ten, který před ní utíká a s ním ten, kdo mu k tomu pomáhá. Řečeno slovy trestního zákona, jakákoliv nespokojenost je vlastně zločinným spolčením proti všeobecnému dobru a je třeba hledat tajemného organizátora.

Strávil jsem necelé dva týdny v sousedním Rakousku, kde jsem sledoval především německy mluvící média, a musím říci, že kdyby nebylo řádění sparťanských fanoušků na jakémsi přátelském zápase v rámci zahraničního letního soustředění, tak bych o naší, tedy České, republice neslyšel vůbec nic. Pardon, málem bych zapomněl, v jednom přírodovědném filmu byla vyzvednuta práce českých odborníků na výzkumu života krtka.

Hned po návratu na mne udeřila dusná atmosféra očekávání rozhodnutí kanadských úřadů o zavedení víz pro české občany. Očekával jsem určitou poptávku po zkoumání příčin zvýšeného počtu odchodů našich občanů právě do Kanady, zamyšlení se nad tím, jestli je u nás vše úplně v pořádku. Namísto toho se objevilo radostné, všeobecně papouškované zpravodajství o tom, že se Romové začínají z Kanady vracet, že jim prý ani tam pšenka nepokvete.

Nature: Čeští vědci rozhněváni kvůli vládním reformám výzkumu

14. 7. 2009

Vědci v ČR zuří kvůli drastickým změnám ve financování české vědy. Varují, že reforma poškodí základní výzkum, píše v časopise Nature Quirin Schiermeier.

Od příštího roku má být základní financování pro české univerzity a výzkumné ústavy rozdělováno podle přísné metriky. Plán schválila česká vláda dne 29. června.

Kritikové ale poukazují na to, že nová formule pro financování výzkumu hrubě zkresluje skutečné hodnoty české vědy a že hrozí nebezpečí, že zničí její nejlepší část. Špatně definovaná kritéria "inovací" sníží význam pečlivé a podrobné práce při vydávání knih a vědeckých článků a odmění mlhavé plány a uspěchané žádosti o patenty.

Ztracená příležitost Akademie věd

14. 7. 2009 / Kateřina Hodická

V posledních dnech a týdnech se opět dostala na světla ramp problematika vědy a výzkumu v České republice, a to zejména v souvislosti s připravovanými škrty v rozpočtu Akademie věd. Ta ústy svého nejvyššího představitele, prof. Jiřího Drahoše, i jiných svých zástupců bije na poplach. Padají slova jako zánik Akademie, potažmo ohrožení české vědy, ve všech pádech se skloňuje nevraživost mezi vysokými školami a Akademií.

Mezi tímto silným střelným prachem, který se mediálním éterem šíří, poněkud zanikl význam zprávy o tom, že se vedení Akademie věd rozhodlo zastavit přípravu projektu CESLAB. Jeho cílem bylo vybudovat na území České republiky unikátní vědecké zařízení, tzv. synchrotron, aneb zdroj synchrotronového záření. Projekt byl zastaven tři a půl měsíce před podáním projektové žádosti o financování ze strukturálních fondů, jmenovitě z Operačního programu Věda a výzkum pro inovace. Stalo se tak za situace, kdy projekt neoddiskutovatelně patřil k nejlépe připraveným tzv. velkým projektům (tedy s rozpočtem nad 50 milionů EUR). Především se však jednalo o projekt, který plně naplňoval smysl první osy uvedeného operačního programu, tedy vytvoření evropského centra excelence na území našeho státu, a to za přispění finančních prostředků Evropské unie. Středoevropská synchrotronová laboratoř se sídlem v Brně byla předurčena k tomu, aby přivedla do České republiky špičkové zahraniční vědce z mnoha přírodovědných oborů. Narůstající zahraniční zájem o přípravu a pozdější využívání zařízení je toho dokladem. Rakouští, maďarští, slovenští i polští odborníci jasně deklarovali svoji ochotu podílet se na vědecké přípravě projektu. Díky jedinečným charakteristikám zařízení, které jsou jeho alfou a omegou, by se však býval mezinárodní zájem nemusel omezovat jenom na sousední státy, o čemž svědčí podpora projektu ze strany bruselské administrativy.

Zelené nepokoje v Teheránu.

Requiem za revoluci

14. 7. 2009

Ultrakonzervativci nyní likvidují staré revoluční vůdce první generace, jako je bývalý prezident Rafsandžání. Gardy přebírají monopolní kontrolu nad ekonomikou. Výsledkem bude ještě utlačivější a tvrdší islámská vláda - sbohem, republiko. Zánik republiky byl jedním z hlavních důvodů pouličních protestů... Pokud vojenská diktatura mullahtariátu bude nadále poskytovat dělnictvu ústupek v podobě určité redistribuce výnosů z prodeje ropy, může zůstat u moci velmi dlouho... Revoluce prostřednictvím YouTube a Twitteru nakonec nebyla dokončena, neboť prostě žádnou revolucí nebyla. Armáda se k lidu nepřidala. Kupci na bazaru a dělníci v ropném a plynovém průmyslu nestávkovali.

KD│ Bylo to teheránské jaro. Snili o opakování pádu berlínské zdi v roce 1989. Teheránská zeď však nakonec nepadla, napsal v Asia Times v závěrečné analýze Pepe Escobar. Za prolitou krví, potem a slzami; za prezidentskými volbami - zfalšovanými či nikoliv; za zelenou revolucí - legitimní nebo zahraniční špionážní operací, jak režim tvrdí; za prohrou Míra Hosejna Musávího, znovuzvolením Mahmúda Ahmadínežáda - co se to vlastně nakonec za tím vším dělo?

Ve skutečnosti došlo k upevnění diktatury mullahtariátu podporovaného armádou. Svět bude muset v dalších letech žít s Chameneím, Ahmadínežádem a ultrapravicovou frakcí íránských Revolučních gard. Proto je důležité pochopit, co jsou "ultras" zač a kde se vzali.

Krize v Rusku = Útěk na "daču"

14. 7. 2009

KD│ Ruské slovo "dača" znamená doslova "venkovský domek", ale tento koncept je ve skutečnosti mnohem širší. Zosobňuje ruský životní styl a ruský sen, pokud něco takového existuje. Dači jsou různých tvarů a velikostí, od letních dřevěných chatek až mnohopatrové paláce z červených cihel obklopené hektary parků a jezer, vysvětluje pro Eurasia Daily Monitor Jurij Zarachovič.

Právě na dačách čechovovská inteligence 19. století lamentovala nad svými bláhovými životy a nedokonalostí lidské povahy. Na dačách, za ploty hlídanými příslušníky FSB, nikoliv v parlamentu nebo v kabinetu, vznikají hlavní politická rozhodnutí. A když teenageři unikají s partnerem před rodiči nebo rodiče před dětmi, děje se tak opět na dače. Ale kromě toho všeho dača Rusům umožňuje přežít jejich věčné krize. "Čím více brambor lidé na dačách vypěstují, tím je v Rusku hůře," vysvětluje editor nejoblíbenějšího zahrádkářského časopisu Vaši 6 Sotok (vašich 600 metrů čtverečních) Andrej Tumanov.

Abdul Rašíd Dóstum.

Bushova administrativa opakovaně bránila vyšetření vraždy zajatých Talibánců

14. 7. 2009

KD│ Po masové vraždě zhruba 2 000 talibánských zajatců v poušti Dašt-i-Lejli, k níž došlo v listopadu 2001 krátce po porážce talibánského režimu spojenými silami USA a Severní aliance, Bushova administrativa ztěžovala vyšetřování, tvrdí vládní úředníci a organizace na ochranu lidských práv. Uzbecký generál Rašíd Dóstum (na snímku), který za masakr nese přinejmenším politickou zodpovědnost, se má nyní stát náčelníkem generálního štábu afghánské armády, informoval James Risen v článku pro The New York Times. FBI, ministerstvo zahraničí, Červený kříž a několik lidskoprávních organizací se snažilo důkladně vyšetřit okolnosti masakru, avšak bývalý voják prosovětského Nadžíbulláhova režimu Dóstum, který byl v době invaze na výplatní listině CIA a úzce spolupracoval s jednotkami US Special Forces ("Green Berets"), byl chráněn s poukazem na stabilitu nynějšího režimu prezidenta Hamída Karzaího.

Nic

14. 7. 2009 / Ivan Wernisch

Nic, nic a nic,
to je tvůj díl
Smíš ale závidět,
a to ti musí stačit, věř, je to pro tebe
víc, než si zasloužíš
Tolik o bohatství

A tolik o kráse:
Nic, nic a nic,
to je tvůj díl
Ale smíš se tím trápit,
a to je mnoho

Nemáš nic, nic a na nic
už nečekáš,
a to je tvé štěstí
Tolik o štěstí

Ze sbírky Půjdeme domů, Mladá fronta, Praha 2002, vybrala Hanka Tomšů

Tak trochu jiný Guardian

13. 7. 2009 / Bohuslav Binka

V týdeníku El País Semanal je přibližně osmkrát více článků, které se dokáží dívat na problém očima všech zúčastněných, než v týdeníku Reflex .

V letošním roce si - kromě vzpomínek na kolaps tuzemského komunismu - připomeneme i dvacet let vývoje svobodných českých médií. Zlepšil se český tisk v průběhu zmíněných dvou dekád? Dosáhla kvalita většiny našich seriózních novin standardu, na který jsou zvyklí náročnější britští, francouzští či španělští čtenáři, nebo k této poměrně vysoké metě alespoň směřuje? Uvedené otázky mě přiměly strávit několik odpolední nad poměrně zašlými svazky některých českých deníků (Mladá fronta Dnes, Lidové noviny, Právo) z roku 1993 a 1997, několik večerů nad současnou produkcí vybraných českých deníků i týdeníků (k již uvedeným titulům jsem přibral týdeníky Respekt, Reflex a Týden) a konečně několik nocí nad nejnovějšími čísly britského deníku The Guardian a španělského deníku i týdeníku El País.

PŘÍPRAVY TELEVIZNÍ KRIZE II.

Sto umělců a devadesát devět pragováků té „voňavější televize“

13. 7. 2009 / Štěpán Kotrba

Dopisy kolektivů dělnické třídy (v tomto případě "umělecké fronty") je česká, ryze normalizační specialita. Po 99 pragovácích, zvoucích kdysi v minulosti sovětská vojska do Československa, přišla postsametová postmoderní současnost. Po stovce umělců - notorických petentů podepsalo požadavek rozpustit volbu generálního ředitele a přepracovat mediální legislativu další tři stovky "představitelů společenských organizací" náhle vzniklé Národní fronty. Prý i posunovači na dráze jsou zahrnuti do tohoto výkvětu národa, kterému jednou za deset let leží na srdci osud mediální demokracie v Česku. Kdy petici podepíše i Havel? Další tři stovky podpisů pod požadavek za nezvolení generálního ředitele ČT a vyjednávání s "odbornou veřejností" a "studenty" o podobě veřejné služby oznámil tiskovým prohlášením majitel soukromé televizní licence FEBIO TV Fero Fenič. Ano, tentýž Fero Fenič, který pro své přemrštěné finanční požadavky přestal točit dokumenty Cestománie a ukončil pokuem o mediální konflikt spolupráci s ČT, zažádal si o licenci na plnoformátovou digitální televizi "životního stylu", barnumsky rozhlašoval, že hodlá vysílat už v "prvním čtvrtletí roku 2007", najal likvidátora Slovenské televize Richarda Rybníčka jako "generálního" ředitele, bývalého programového ředitele Novy Petra Sládečka jako programového ředitele. Podle něj měla být Febio TV "voňavější televizí", moderní, trendovou, energickou a dynamickou, která se nebojí experimentů a chce divákům dělat radost. Mluvčím tohoto projektu byl ... Tomáš Klvaňa.

Stěhování kvůli squatterům? Jen tak nebude !

14. 7. 2009 / Stanislav Křeček

Jestli chtěli majitelé domu v Truhlářské ulici v Praze donutit k vystěhován zbylé nájemníky bytů tím, že do domu nastěhují squattery, velmi se zmýlili. Připoutali tím k domu takovou pozornost veřejnosti a medií že jim jen tak něco neprojde, tedy ani to co jim dosud "procházelo" a co je v Čechách v celku obvyklou praxí některých pánů domácích. To je jistě ku prospěchu věci.

Na druhé straně by novináři neměli postiženým nájemníkům přidělávat vrásky tvrzeními, která s realitou našeho práva nemají nic společného. Zejména za situace, kdy si jeden z pronajímatelů, onen "Kocábův dobrodinec", s dodržováním českého práva příliš starostí nedělá.

Teenageři nepoužívají Twitter

13. 7. 2009

Obrovský zájem investorů a ředitelů mezinárodních mediálních společností vyvolala informace, kterou napsal patnáctiletý brigádník v investiční bance Morgan Stanley o mediálních zvycích teenagerů.

Analytikové evropských médií z americké investiční banky požádali Matthewa Robsona, žáka z jedné londýnské školy, který je v bance na stáži, aby napsal zprávu o tom, jak teenageři používají moderní technologii. Matthew napsal "nesmírně jasné a myšlenkově stimulující poznatky. Tak jsme to zveřejnili," konstatoval šéf výzkumného týmu. Zpráva patnáctiletého školáka vyvolala pět až šestkrát větší zájem od manažerů investičních fondů a ředitelů mediálních společností než pravidelné analýzy investiční banky.

předseda bavorské SPD Florian Pronold

"Musíme se zamilovat do vítězství," říká nový šéf bavorské SPD Florian Pronold

14. 7. 2009 / Alena Borůvková

Bavorská SPD svěřila svůj osud do rukou 36 letého předsedy Floriana Pronolda. Novou generální sekretářkou se stala jednačtyřicetiletá "šarmantní blondýna" Natascha Kohnen.

V sobotu 11.7. si bavorská SPD na svém sjezdu ve Weidenu zvolila nové vedení strany. Jediný kandidát na předsedu, právník a poslanec Bundestagu, Florian Pronold (kterému nikdo neřekne jinak než "Flori"), nahradil dosavadního předsedu Ludwiga Stieglera a získal 89,7% hlasů téměř 300 přítomných delegátů. Ještě před rokem, kdy byl Pronold zvolen jen o chlup místopředsedou bavorské SPD, by byl takový výsledek nemyslitelný.

Terry Gilliam v Uherském Hradišti

K DISKUSI O KRIMINALIZACI MYŠLENEK:

Monty Python Terry Gilliam: Všechny státy mají tendenci směřovat k totalitě

13. 7. 2009

K diskusi o kriminalizaci myšlenek: Emma Čulíková si vzpomněla na rozhovory s Terry Gilliamem a Terry Jonesem, tvůrci montypythonovských seriálů, které jsme poprvé přinesli r. 2004 ZDE. Zveřejňujeme je znovu (red.)

Pátek 19.00:

Já se vyhýbám cenzuře. Raději bych dělal chyby tím, že něco nezcenzuruju, než abych udělal chybu tím, že něco zcenzuruju. Lidi, kteří jsou pro demokracii, holt budou muset pracovat trochu intenzivněji. Musejí být angažovanější. Ale prostě já nemám rád cenzuru. Raději bych udělal chybu ve prospěch svobodného projevu. Je to jako s trestem smrti. Jsem proti trestu smrti nikoliv proto, že bych si myslel, že se lidé nemají nikdy zabíjet, ale proto, že soudnictví dělá příliš mnoho chyb, takže jsou pak popravováni nevinní lidé. Musíte si rozhodnout, na kterou stranu dělat ty chyby.

V pátek v podvečer hovořil Jan Čulík v Uherském Hradišti s "Monty Pythonem" Terry Gilliamem.

Terry Jones

K DISKUSI O KRIMINALIZACI MYŠLENEK:

Monty Python Terry Jones: Tony Blair by měl být postaven před soud jako válečný zločinec

13. 7. 2009

K diskusi o kriminalizaci myšlenek: Emma Čulíková si vzpomněla na rozhovory s Terry Gilliamem a Terry Jonesem, tvůrci montypythonovských seriálů, které jsme poprvé přinesli r. 2004 ZDE. Zveřejňujeme je znovu (red.)

pátek 14.00:

Jsem pevně přesvědčen, že jakmile jednou začnete lidem zakazovat cokoliv, octnete se na šikmé ploše. Je to nesmírně nebezpečné. Protože kdo má právo rozhodovat, co se smí říkat? A přece společnost musí být dostatečně pevná, robustní, aby dokázala tolerovat lidi, kteří chtějí šířit určité myšlenky. Nebezpečné nejsou myšlenky. Jestliže jsou nějaké myšlenky atraktivní, rozšíří se, i když se je někdo bude pokoušet potlačovat. Myslím si, že je nesprávné bránit lidem v tom, aby veřejně říkali cokoliv.

Oni přece demokracii nezlikvidují tím, že řeknou, že by se měla zlikvidovat! Když něco řeknete, ve společnosti to může mít vliv jen tehdy, když s tím souhlasí velký počet lidí. A pokud s tím, co říkáte, souhlasí velký počet lidí, musíte to samozřejmě přijmout, pokud věříte v demokracii.

V pátek hovořil Jan Čulík v Uherském Hradišti s "Monty Pythonem" Terrym Jonesem.

Poslední poznámka ke svobodě slova

13. 7. 2009 / Petr Wagner

Zvláštní je, že autoři v probíhající diskusi v zásadě nejsou ve sporu o meritum věci. Ten snad nejlépe vystihující rozpor bych viděl mezi Karlem Dolejším a Jenem Čulíkem. Ztímco KD vidí nutnost jakési "cenzury", JČ spolehá na autoočistnou schopnost společnosti. S tím se ztotožňuji i já a ostatně ve svém vynikajícím článku o hierarchii informací i KD.

Pokud ve zdravé společnosti začnu říkat, že holocaust nebyl, že Izrael se nedopustil v Gaze válečných zločinů, že globální oteplování neexistuje a že nejsou vidět známky poškozování přírody lidskou činností, natož že nepocházím ze společného předka primátů a člověka nebo, že druhou světovou válku nevyhrál Sovětský svaz, tak se vystavím jedinému: budu s prominutím za blbce. To, že některé věci jsou ošetřeny zákonem nekomentuji.

Von Trierova zkouška

13. 7. 2009 / Ema Čulík

Myslím, že tento film je velmi zajímavý jev, a je fascinující nikoliv sám o sobě, ale kvůli tomu, jak na něj lidé reagují. Je to taková zkouška. Pokud bychom my jako společnost, jako lidstvo, měli tento film přijmout a mít z něho požitek, uznat ho jako umělecké dílo, nebo dokonce "dobré" umělecké dílo, co by to o nás vypovídalo? Nemohu se dočkat velké diskuse o tomto filmu, protože opravdu chci slyšet argumenty lidí, kteří říkají , že se jim Antichrist líbil a považují ho za důležitý film.

Von Trier ho natočil navzdory sobě, ale mám dojem, že bychom měli být velmi opatrní, jak tento film přijmeme a jak ho budeme posuzovat.

O von Trierově Antichristu jsem nechtěla psát nic. Lidé o tom film tolik hovoří, že jsem se na tom nechtěla vůbec podílet. A měla jsem dojem, že všechno, co bych mohla říci, už bylo řečeno mnohokrát předtím. Avšak dnes mě k tomu napadla znepokojující myšlenka.

Musím říci, že mi z toho filmu bylo fyzicky špatně. Zjistila jsem, v jednu chvíli během filmu, že mám v těle napjaté všechny svaly. A nevadilo mi jen to násilí. Ostatní aspekty filmu jsou nerozvinuté, ty údajně intelektuální pasáže (o mytologii a o historii násilí proti ženám) jsou útržkovité a nejsou provázány s ničím.

Anglickáý verze tohoto článku je ZDE

K tomu Jan Čulík, Lars von Trier: Rozmazlený apoštol bezsmyslnosti západní kultury ZDE

Kritikové v Cannes film vypískali ZDE

Von Trier's test

13. 7. 2009 / Ema Čulík

I didn't want to write anything about Antichrist . People are talking about it so much that I didn't want to get involved in it all. And I thought that everything I could say had already been stated many times. But today I had a worrying thought about it all.

I have to say that the film made me feel physically sick. I found at one point during the movie I was tensing every muscle in my body. And not only the violence bothered me. The rest of the film is undeveloped, the supposedly intellectual parts (about mythology and the history of gynocide...) are scanty and unlinked to anything.

A Czech version of this article is HERE

ANALÝZA - STUDIE

Geopolitika a energetická bezpečnost USA

11. 7. 2009 / Oskar Krejčí

Tradiční analýzy problematiky národní bezpečnosti jsou soustředěny na vojenská rizika a hrozby. K nim se přidala nebezpečí plynoucí z terorismu, ze šíření zbraní hromadného ničení a nestability některých států. Tak trochu ve skrytu za těmito analýzami jsou ovšem varovné rozbory energetické zranitelnosti Západu, a to především Spojených států. Přitom je již delší dobu zřejmé, že pro USA je energetická bezpečnost hned po vojenské bezpečnosti nejvážnějším zdrojem nejistot. Pro některé autory je dokonce "energie ústřední výzvou pro zahraniční politiku USA, ne pouze jedna z mnoha výzev". 1

Pohled ruského publicisty:

Vzájemné vztahy Ruska a USA: Kroky do neznáma

12. 7. 2009

RUD│ Fjodor Lukjanov, šéfredaktor magazínu Rusko v globální politice, je znám jako liberální publicista a analytik, kterému je cizí sklon k národnímu mesianismu. Proto bývá často terčem útoků ruských nacionalistů. Jeho analýza vzájemných vztahů Ruska a USA po moskevských jednáních Obamy s Medveděvem a Putinem stojí za pozornost.

Role empatie v nepravidelném konfliktu

13. 7. 2009

KD│Všeobecný řád 3-0, Joint Operations, připojil k devíti principům války uznávaným doktrínou před rokem 1949 "zdrženlivost", "houževnatost" a "legitimitu". Z těchto tří dodatků je legitimita v nepravidelném konfliktu tím nejdůležitějším. Polní manuál 3-24, Counterinsurgency, konstatuje: "Politická moc je v povstaleckém a protipovstaleckém boji tím centrálním; každá ze stran se snaží dosáhnout toho, aby lid přijal její vládu nebo autoritu jako legitimní." Manuál užívá výrazu "legitimita" (legitimacy) celkem 83krát a tvrdí: "Legitimita je hlavním cílem". Pro protipovstalecký boj a v širším kontextu pro nepravidelný konflikt je získání a udržení legitimity hlavní otázkou, konstatuje v čerstvém vydání dvouměsíčníku Military Review major John Bauer, absolvent Command and General Staff College, Fort Leavenworth.

Jestli něco vyhrálo Nedomu, tak to byla Nedomova práce!

13. 7. 2009 / Jan Paul

Pokud se dá o renomované Galerii Rudolfinum a o výtvarném umění vůbec psát jazykem sportovních přenosů, jak to předvedla některá média, když učinila PR službu internetovému portálu, který nechci jmenovat. Neměl jsem radost ze zamýšleného a ukvapeného odvolání ředitele Galerie Rudolfinum Petra Nedomy novým ředitelem České filharmonie Vladimírem Darjaninem, ale ani ze silácky zjednodušené mediální reflexe této kauzy. Pan Nedoma si ani jedno nezasloužil.

Budoucnost planety Země:

Klimatické změny "způsobí rozklad civilizace"

12. 7. 2009

Úsilí tak velkého, jako byla mise Apollo, která vyslala lidi na Měsíc, bude zapotřebí, má-li mít lidstvo šanci přežít katastrofy, které způsobí globální oteplování. Bez obnovitelného rozvoje "budou miliardy lidí odsouzeny k chudobě a většina civilizace přestane existovat".

To je vážné varování z nejrozsáhlejší zprávy, která zkoumá budoucnost planety Země a která bude zveřejněna příští měsíc. Analýzu s titulem State of the Future (Stav budoucnosti) podpořila celá řada čelných organizací jako UNESCO, Světová banka, americká armáda a Rockefellerova nadace. Zpráva má 6700 stran a obsahuje příspěvky 2700 expertů z celého světa. Její zjištění charakterizuje Ban Ki-moon, generální tajemník OSN, jako "cenné informace o budoucnosti pro OSN, jeho členské státy i občanskou společnost".

Klíčovým tématem je dopad globální recese. Vědci varují, že hrozí riziko, že čistá globální energie, dostatek potravin, chudoba i růst demokracie po světě "se v důsledku recese zhorší". Zpráva dodává. Příliš mnoho podvodných rozhodnutí, motivovaných chtivostí po penězích, vedlo k světové recesi a dokázalo mezinárodní provázanost ekonomiky a etiky."

Stručné zhodnocení letošních Karlových Varů

Na cenách a "celebritách" nezáleží, důležité jsou dobré filmy

11. 7. 2009 / Jan Čulík

Proč dnes Češi nedělají dobré filmy? Možná je to taky tím, že mnoho Čechů stále trpí syndromem oběti. Za takové situace se nedají dělat filmy, protože umělecké dílo předpokládá, že člověk přijme za to, co dělá, odpovědnost. Dalším problémem je, že čeští filmaři jsou neodolatelně taženi k nejnižšímu společnému jmenovateli. Naléhavé volání banality a plebejskosti je pro ně nesmírně přitažlivé. Chtějí být "slavní" v co nejširší veřejnosti, a tomu zaprodají svou integritu.

Je to taky spojeno se syndromem oběti. Pokud si člověk pořád myslí, že není pánem svého osudu, není schopen ho sám určovat a není schopen přijmout za sebe odpovědnost a jednat ve vlastním zájmu a v zájmu své komunity, považuje se nutně podvědomě za něco "nepříliš kvalitního" a přičleňuje se k tomu nejnižšímu, co je ve společnosti.

Chtějí-li organizátoři karlovarského filmového festivalu podpořit rozvoj filmové kultury v České republice, měli by dát speciální možnost stiudentům filmových škol, aby na festivalu měli výsadní přístup na promítání i na setkání a na diskuse se světovými filmovými tvůrci. Namítnete, že takových studentů je v ČR příliš a že Karlovy Vary musejí především dávat přednost filmovým profesionálům. Není to stoprocentně pravda. Britská vláda posílá každoročně do Číny a do Indie zadarmo na měsíc 200 vybraných studentů britských vysokých škol, protože chce, aby se mladí Britové o těchto zemích dověděli co nejvíc. Účastníci se vybírají prostřednictvím konkursu. Proč neudělat něco podobného ve Varech? Organizátoři festivalu by mohli každoročně udělat konkurs pro řekněme 10-20 nejlepších studentů z českých i mezinárodních filmových škol, kteří by měli přístup na všechna představení i na večírky a diskusní setkáni s režiséry a distributory.

Výhodou karlovarského filmového festivalu je to, že nemůže konkurovat Cannes, Berlínu nebo Benátkám. Proto se na něm promítají především filmy tvůrců začátečníků, etablovaní filmoví režiséři samozřejmě dávají při premiéře svého filmu před Karlovými Vary přednost takovým Cannes. Mladí tvůrci jsou však čerství a plní energie a velmi se snaží. Důsledkem jsou nesmírně dobré filmy. Hraje při tom ovšem významnou roli kvalita výběru. Dramaturgie Karlových Varů je vynikající. Letos se tu hrálo přibližně 210 snímků, není v silách jednotlivce zhlédnout jich více než takových třicet. Skoro všechny snímky, které jsem tu viděl, byly velmi dobré.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za červen 2009

12. 7. 2009

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V květnu 2009 přispělo celkem 209 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 48 370.86 Kč, příjem z reklamy byl 2000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30.6 2009 částku 63 103.34 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a

Filmový festival Karlovy Vary 2009 | Írán | Zdravotnictví a reformy | Barack Obama a jeho politika | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | "Antigerontismus" - staří lidé v české společnosti | Čína | Zelení | Radar v Brdech - klíčové argumenty | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Sdělovací prostředky