Odbory nechtějí výjimku z listiny, nevylučují stávku

30. 10. 2009

Odbory se chystají podniknout kroky k tomu, aby Česko v budoucnu nemělo výjimku z Listiny základních práv EU, jíž podmínil svůj podpis Lisabonské smlouvy prezident Václav Klaus. Odboráři chtějí jednat s nynějšími i budoucími poslanci a vládou a přesvědčit je, aby ČR od ustanovení upustila. Nevylučují ani demonstrace či stávku. ČTK to dnes řekl vedoucí právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a její zastupující místopředseda Vít Samek.

Lisabonské výdobytky pro námezdní dobytky

31. 10. 2009 / Karel Dolejší

Stará a podle některých zcela přežilá marxistická definice tvrdila, že buržoazní nacionalismus symbolicky zastírá třídní rozdíly v dané konkrétní společnosti imaginární jednotou národa, a to za účelem prosazování těch požadavků národní buržoazie, jakož i jejích politických a literárních představitelů, které by proti zahraniční konkurenci nemohly být obhájeny cestou normální hospodářské soutěže. Přeloženo do srozumitelnějšího jazyka: Část společnosti se snaží zvýšit šance na prosazení své vlastní speciální agendy mobilizací všech ve jménu "celonárodního zájmu". Jestliže je v tom však úspěšná, vychází postupně najevo, že "celonárodní zájem" buržoazního nacionalismu byl jen fíkovým listem, pod nímž se ukrývalo to, oč ve skutečnosti od počátku jedině šlo.

Klaus zatím nevyhrál

31. 10. 2009 / Jan Hradil

Kolem "Klausovy výjimky" se u nás opět spustil pravý politický a novinářský humbuk. Politici opět splnili svou povinnost a vytloukli z dotčené výjimky politický kapitál. Ale zdá se mi, že je občan těmito hrátkami opět jen manipulován.

Výjimka pro Českou republiku z Listiny základních práv vynucená Václavem Klausem ve skutečnosti spočívá v prostém prohlášení České republiky, že v budoucí Smlouvě o přistoupení Chorvatska k EU si vymíní trvalou výjimku z uplatňování Listiny základních práv EU. Tato doložka byla (respektive bude) sjednána a ratifikována prezidentem a vládou. Co z těchto skutečností pro Českou republiku vyplývá?

PRÁVNÍ PASKVIL:

Klaus podepíše smlouvu, kterou parlament neschválil

31. 10. 2009

Nechci vypadat jako panikář, ale obávám se, že pokud EU vyjde prezidentu Klausovi vstříc, bude otevřena Pandořina skřínka. Problém spočívá v tom, že pozměněná smlouva nebude již znovu schvalována parlamentem. Ten tak dal souhlas jen s původním zněním, Klaus dá navrh souhlas se zněním novým. I když se může jednat pouze o formalitu (což dle mého názoru není, protože to povede k omezení sociální práv pro občany ČR) Klaus vlastně podepíše dokument, který parlament neschválil, píše Petr Pravda a pokračuje:.

To se může stát zdrojem dalšího zpochybňování smlouvy a to nejen u nás, ale také jinde v Evropě.

Vím, že z povrchního pohledu se jedná pouze o malichernost, ale právo a zákonnost musí být neprůstřelné a musí dodržovat všechny zákonné náležitosti a postupy (zejména s ohledem na neustálé zatahování ÚS do politického rozhodování).

P.S. Mělo by se to samozřejmě zase znovu schvalovat v každém státě, nejen u nás, byť asi už jen ten dodatek. V každém případě je to změna celé smlouvy, která se týká všech členů, poznamenává právník Britských listů.

Paroubek promeškal další příležitost

31. 10. 2009 / Boris Cvek

Jiří Paroubek měl nedávno dokonalou příležitost zapůsobit na středové, eurofilní voliče, jimž vadí Václav Klaus a kteří dlouhodobě s Paroubkem mají problém (řadím se k těmto voličům).

Když prezident Klaus začal mluvit o výjimce a podmiňovat svůj podpis na dokumentu, schváleném oběma komorami Parlamentu ČR, tím, že musí ex post dojít ke změně takového dokumentu (změněný dokument ale nemá schválení ani Parlamentu ČR ani jiných parlamentů v Unii), cítil jsem, že nastal čas pro to docenit ráznost Jiřího Paroubka, od něhož jsem čekal, že na Klause tvrdě zaútočí. Nic takového se nestalo a Paroubek (na rozdíl od senátorky Gajdůškové) se ke Klausovu požadavku postavil shovívavě.

Propuštěný vědecký poradce britské vlády pro drogy kritizuje Gordona Browna

31. 10. 2009

Oficiální hlavní vědecký poradce britské vlády pro problém narkotik se vyjádřil, že marihuana a ecstasy jsou daleko méně nebezpečné a způsobují daleko méně úmrtí než kouření tabáku a alkoholismus. Britská vláda ho proto donutila rezignovat na svou neplacenou vědeckou vládní poradenskou funkci. V televizi v pátek profesor Nutt opakoval, že marihuana zosobňuje určité minimální nebezpečí vzniku schizofrenie, ale že je daleko nebezpečnější je kouření tabáku a alkoholismus.

Profesor Nutt nyní obvinil vládu Gordona Browna v médiích, že zpřísňuje zákon proti užívání marihuany z politických důvodů. Varoval, že zřejmě z protestu rezignují i další expertní členové Poradního výboru pro zneužívání drog.

Nutt byl donucen odstoupit poté, co obvinil ministry, že "znehodnocují a zkreslují" vědecké důkazy ohledně nezákonně šířených narkotik. Ti se totiž loni rozhodli reklasifikovat konopí z lehké drogy v kategorii C na středně těžkou drogu v kategorii B, a to navzdory opačnému doporučení Poradního výboru pro zneužívání drog.

Profesor Nutt uvedl v BBC, že se Gordon Brown "rozhodl" zpřísnit klasifikaci konopí navzdory důkazům, že to není nutné. Nutt uvedl, že Gordon Brown je prvním premiérem v historii, který se rozhodl jednat proti doporučením svého vědeckého poradního výboru.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Češi své kritiky mají

31. 10. 2009 / František Řezáč

V souvislosti s probíhající debatou BL bych rád připomněl, že Češi měli (a mají?) osobnosti, jež se razantně stavěly proti tzv. národním mýtům či omylům a vysloužily si za to nepochopení, v horších případech exkomunikaci z národa. Začít můžeme u Havlíčka a jeho polemiky s Tylem či odmítnutí nekritického hejslovanství. I Masaryk byl jako univerzitní profesor terčem nechutných kampaní národovců. U Šaldy v jeho Zápisníku najdeme jak ostrou kritiku českého paternalismu vůči Slovákům, tak necitlivosti vůči Němcům v první republice.

Národní charakter

31. 10. 2009 / Věra Říhová

Musím reagovat na článek pana Golga, takovéto nesmysly o národním charakteru považuji za největší překážky v hledání historické pravdy i řešení politických problémů. NEEXISTUJE národní charakter. Existují psané zákony a nepsaná pravidla chování určité skupiny lidí na určitém území či v určitém společenství. Podle toho se lidé chovají bez ohledu na národnost. Dokud tohle nepřijmeme, nemají společenské teorie žádnou hodnotu.

Co Češi darovali Evropě

30. 10. 2009

Stále znovu lze na Západě zaslechnout otázku: "Kdo vůbec jsou ti Češi, kvůli jejichž životnímu problému se má znovu prolít oceán naší nejlepší krve? Je ten malý národ tak důležitý, aby kvůli jeho existenci byla znovu ohrožena existence celé bílé rasy? Je snad svrchovaně nezbytné bránit nový stát, který před mírovými smlouvami vůbec ještě neexistoval?"

JF│ Uvádíme zde citát a odkaz na článek, který který rakouský, v Praze roku 1890 narozený a od roku 1917 v Praze žijící židovský, ale německy píšící spisovatel Franz Werfel napsal v polovině září roku 1938 už ve francouzském exilu na útěku před nacisty. Text v překladu Hanuše Karlacha zveřejnil 13.2.2003 internetový magazín Český a slovenský svet, který vydává Slovensko-český klub.

Franz Werfel: Co Češi darovali Evropě ZDE

Většina občanů Česka souhlasí s legálním používáním marihuany při léčbě

30. 10. 2009

ČTK│ Průzkum Střediska analýz a empirických průzkumů SANEP ukázal, že 53 procent lidí souhlasí s legálním využíváním konopí při léčbě některých onemocnění. S legálním užíváním marihuany i mimo oblast zdravotnictví souhlasilo 44 procent, opačný názor mělo 48 procent lidí. Přitom, jak ukázal průzkum, 55 procent lidí souhlasí s výrazným snížením postihu za držení a užívání marihuany.

Největšími příznivci konopí a jeho legalizace jsou podle SANEP lidé ve věku 18 až 30 let, naopak největší obavy z marihuany a její případně absolutní legalizace mají rodiče ve věku od 35 let. Mezi zastánci a obhájci konopí jsou i lidé nad 50 let a není to výjimka, avšak ti se kloní hlavně k jeho legalizaci kvůli využití ve zdravotnictví.

ČTK: Většina souhlasí s využitím marihuany při léčbě nemocí ZDE

Recese je mrtva - ať žije recese!

31. 10. 2009

KD│ První světová recese vyvolaná ropným zlomem se podle údajů vynalezených federální vládou blíží ke svému konci. Zjevné utopení bilionů dolarů ve velkých bankách, pojišťovnách a automobilkách přerušilo úpadek amerického impéria. Akciové trhy podle očekávání vyletěly vzhůru. Jak se dalo předpokládat, stejně se zachovaly i komoditní trhy, napsal profesor Guy R. McPherson na serveru Nature Bats Last.

Každá palica má dva konce

31. 10. 2009

Len ma tak napadlo, co bude robit a ako sa bude tvarit ceska politicka reprezentacia o par rokov, az sa nahodou, nejakou zhodou okolnosti stane, ze dnes vyjednavana vynimka z Listiny zakladnych ludskych prav a slobod sa zrazu pre Cesko stane nevyhodnou?

Nie som pravnik a neviem podrobnosti znenia, ale ludove porekadlo vravi, ze kazda palica ma dva konce. Na jeden - ale len na jeden - vas prezident ukazuje dnes, píše Miloš Dian.

Stručný přehled o říjnu 2009, s letmými pohledy do historického kalendáře

31. 10. 2009 / Miloš Dokulil

1. Tři zprávy na úvod

Zřejmě začnu Českou republikou a sněhovou kalamitou, která během tří dnů nastala, 15. 10. počínaje. Prudce klesly teploty, až o 20°C a první sníh se objevil o celý měsíc dříve, než se dalo očekávat. Že se opět nemálo před koncem října oteplí, mohly uvítat zvláště obce, na něž v ČR poprvé letos přešla povinnost starat se také o chodníky. Některá města se raději předem pojistila proti úrazům na neošetřených chodnících. --- Do obdobné "mimoběžnosti" se v ČR také dostalo jednání kolem ústavnosti Lisabonské smlouvy, včetně možných rizik kolem obávané retroaktivity (v souvislosti s dávnými válečnými a poválečnými prezidentský-mi dekrety vydanými dr. Benešem).

"Češi jsou výjimečný národ," říká Jan Kraus

30. 10. 2009 / Fabiano Golgo

Před pár let jsem se sešel s Janem Krausem v kavárně Retro a popovídali jsme mimo jiné o tom, jak Češí mají pocit, že jsou výjimeční:

Jan Kraus - Víte, co na Češích nejvíc miluju?

Fabiano Golgo - To by mě opravdu zajímalo.

JK - Jak mají někdy zjednodušený svět, který funguje tak, že středem světa je Česko. Ne snad ani polohou, která je výjimečná, ale hlavně: žije v něm výjimečný národ. Od toho se odvíjí všechno ostatní. Jediný, ale opravdu jediný malý zádrhel je, že si to myslí jenom Češi. (smích)

Samozřejmě, že český národní charakter existuje

30. 10. 2009 / Fabiano Golgo

Jednoduchý test: nechová se italská rodina u večeře zjevně jinak než rodina německá? Množství gestikulace, vzájemného dotýkání se, i tón hlasu a hloubka emocí jsou zjevně odlišné. To znamená, že v italské kultuře je něco, co k tomu vede, a že v německé kultuře tyto faktory buď neexistují, anebo jsou potlačeny jinými faktory. A to přesto, že několik tisíc německých rodin se také dokáže chovat "po italsku" a mnoho Italů se dokáže chovat tak klidně jako (typický) Švýcar.

DOKUMENT, KTERÝ PRO ČR NEPLATÍ:

Listina základních práv Evropské unie

30. 10. 2009

(2007/C 303/01)

Evropský parlament, Rada a Komise slavnostně vyhlašují jako Listinu základních práv Evropské unie níže uvedené znění:

Monitor Jana Paula:

Umění hodnotit musíme, ale nemůžeme

30. 10. 2009 / Jan Paul

Řekněte nám jména! Jeden ze čtyř účastníků přednášky z cyklu Hovory o umění, pořádané Goethe institutem v Praze, vyzval v závěrečné diskusi Jörga Heisera, významného teoretika současného umění, aby jmenoval několik českých umělců, které považuje za významné. Choulostivá situace ve chvíli, kdy se mluvilo i o tom, kdo, či co rozhoduje, o jakých umělcích se bude mluvit, a o to choulostivější, že mezi účastníky seděli dva ze čtyř jmenovaných.

Umísťování viníků na černou listinu korupci nezastaví. Zkusme to jinak

30. 10. 2009 / Radim Vysloužil

Zaváděním evropského práva občas vznikají české speciality, které nemají v Evropě obdoby. Příkladem je legislativní změna obsažená v novele zadávání veřejných zakázek, která po schválení vládou byla na začátku října zamítnuta senátem. Novela měla uvést v život takzvanou černou listinu firem, které by ztratily možnost se po prohřešku účastnit veřejných zakázek. Podle této normy se mělo jednat o hříšníka, který se provinil tím, že při prokazování kvalifikace uvedl falešné údaje. Tím by se měla vymítit korupce a zvýšit průhlednost veřejných zakázek?

Tsunami jménem Goldstone

30. 10. 2009

Jedno čínské přísloví říká: Pokud vám na ulici řekne jeden člověk, že jste opilý, tak se tomu můžete zasmát. Pokud vám to řekne druhý člověk, měli byste o tom začít přemýšlet. A pokud vám to řekne třetí, měli byste se jít domů vyspat, napsal na serveru Counter Punch Uri Avnery.

Naši političtí a vojenští představitelé potkali třetího, čtvrtého a pátého člověka. A všichni jim říkají, že musejí vyšetřit, co se dělo při operaci "Lité olovo".

Odpovědi vcítěného totalitáře

30. 10. 2009 / Pavel Urban

Petr Wagner napsal:

Jak víme z vlastních dějin, ne vždy to platí. Je pravda, že Chamberlain byl v Mnichově přesvědčen, že britské zájmy hájí. Později se ovšem tvrdilo, že britské zájmy naopak nehájil. Naopak Daladier si byl dobře vědom, co podepisuje. Pro obhajobu francouzských zájmů toho ale mnoho neudělal. Možná ani udělat nemohl. Přesto nikdo nepochybuje o tom, že na Mnichovské konferenci zastupoval velmoc.

POZNÁMKA NA OKRAJ:

O ctihodných cílech a podvodnické reakci, neboli Nedá se věřit ani účetním číslům

30. 10. 2009 / Uwe Ladwig

Vzdělání občanů není jen ctihodným cílem politiků i společenskou nutností. Je také také. Němečtí politikové z bývalé i z nové vlády a členové federálního parlamentu tohle pochopili. Z toho důvodu se rozhodli, že by měl stát v této sféře společenského života víc investovat. Problémem ve federálním německém systému je ale, že vzdělávací politika není federálním, ale zemským úkolem a někteří "chytří" zemští politikové našli jednoduchou cestu, jak čelit finančnímu zatížení, které by bylo se zvýšenými výdaji na vzdělání spojeno. Že jde zase o cílevědomý podfuk, o tom něco v téhle poznámce...

Valné shromáždění OSN odsuzuje ekonomické embargo vůči Kubě

30. 10. 2009 / Daniel Veselý

Valné shromáždění OSN odsoudilo ekonomickou blokádu uvalenou Spojenými státy na Kubu, a to již osmnáctý rok za sebou, letos v poměru 187:3. Spojené státy a Izrael hlasovaly tradičně proti návrhu valného shromáždění společně s malým ostrovem v Pacifiku Palau. Ačkoliv prezident Obama krátce po nástupu do funkce zmírnil některé restrikce proti Kubě týkající se telekomunikačních služeb, pohybu osob a peněz zasílaných na ostrov americkými Kubánci, již během své předvolební kampaně tvrdil, že embargo nezruší. Americký prezident také nedávno podepsal prodloužení platnosti zákona, který na Kubu blokádu uvaluje. "Kuba je ochotna spolupracovat s americkou vládou na jakékoliv úrovni," sdělil agentuře AP kubánský ministr zahraničí Bruno Rodrigez Parilla a dodal, že dialog musí být veden v duchu vzájemného respektu a suverenity.

Bratr afghánského prezidenta je na výplatní listině CIA

30. 10. 2009

KD│ Tvrzení, že Ahmed Walí Karzáí byl osm let na výplatní pásce CIA, jež se objevilo v úterý v New York Times, většinu Afghánců, kteří dlouho považují jeho bratra Hamída Karzáího za americkou loutku, nikterak nepřekvapilo. Aktualizované údaje o tom, že je prezidentův bratr hluboko zapleten do drogového průmyslu s ročním obratem 4 miliard dolarů, nešokovaly o nic víc --- v ulicích Kábulu a Kandaháru se jméno Walí dávno stalo synonymem někoho, kdo může vyváznout ze zločinu, protože má přátele na správných místech. Diplomaté, protidrogoví úředníci a velitelé International Security Assistance Force, což jsou expediční jednotky NATO v Afghánistánu, všichni soukromě (ale také ne zcela soukromě) vyjadřují frustraci nad tím, že prezident Karzáí svého bratra nezvládá. Ve skutečnosti jsou pravděpodobně nejvíce šokováni Američané doma v USA, kteří se diví, proč by měli posílat více vojáků a peněz do země, jejíž vedení se jen málokdy ukázalo být spolehlivým partnerem, napsala Aryn Bakerová pro magazín Time.

ANKETA:

Dáte hlas někomu z Romů v SuperStar? Může jeho výhra ovlivnit ostatní Romy?

31. 10. 2009 / Pavel Pečínka

Anketa k tomuto "bulvárnímu tématu" krásně zvýraznila společné rysy i odlišnosti "bílých" intelektuálů a romských aktivistů, dvou hlavních skupin čtenářů Romano hangos. Odpovědi většiny "intošů" nezveřejňujeme, byly tentokrát příliš stručné.

Konec jedné ideologie?

31. 10. 2009 / Robert Bartoš

Od sametu je do nás médii a ekonomickými věštírnami vpravována představa o blahodárném působení ničím nespoutaného kapitalismu. Političtí protagonisté tohoto učení, R. Reagan a M. Thatcherová, jsou v Čechách považováni za nedotknutelné ikony. Nezaujatá veřejná debata, která by nemilosrdně proklepala pro i proti neoliberalismu se u nás nekoná. Je však privatizace vždy nutná a je vždy zárukou vyšší produktivity? Jaké jsou vedlejší účinky bezuzdného kapitalismu pro společenskou soudržnost? Jsme opravdu dál po třiceti letech neoliberalismu? Jak toto období vnímají britští odborníci je tématem následujícího příspěvku.

Vítejte v roce 2025:

Úpadek globálního vlivu USA je mnohem rychlejší, než se čekalo

29. 10. 2009

KD│ Zpráva pro CIA: Možná nejste připraveni na cestování v čase, ale přesto vítejte v roce 2025! Vaše místnosti mohou být o něco menší, vaše schopnost žádat o lepší prostředí může být ta tam, a vybavení vám nemusí být po chuti, ale zkrátka zvykli jste si. Od nynějška bude pro vás skutečností právě tohle, napsal profesor Michael T. Klare pro server Tomdispatch.

Valné shromáždění OSN odsoudilo embargo USA vůči Kubě

30. 10. 2009

ČTK│ Valné shromáždění OSN odsoudilo americké obchodní embargo vůči Kubě a vyzvalo k jeho zrušení. USA ovšem zrušení embarga podmiňují nastartováním demokratických reforem na Kubě. O svém středečním kroku odsoudit embargo rozhodlo Valné shromáždění hlasováním: 187 zemí bylo pro, tři hlasovaly proti - Spojené státy, Izrael a Palau (nezávislý stát volně přidružený k USA).

Konzul ČR v Los Angeles:

"Britské listy jsou protičeské a protiamerické"

29. 10. 2009

Ve svém projevu na recepci na oslavu dne výročí založení Československa v Los Angeles dne 28. října 2009 ostře kritizoval generální konzul České republiky Daniel Kumermann Britské listy a zejména Jana Čulíka za pozitivní recenze knihy Mary Heimannové Československo: Stát, který selhal. Kummerman uvedl v souvislosti se založením Československa r. 1918, že "charakterizovat to jako chybu je jen jediným krokem od toho charakterizovat založení Československa jako zločin proti lidskosti".

Ve svém pětiminutovém projevu pro představitele města a okresu Los Angeles, a pro Čechy žijící v této oblasti a pro přítomné zahraniční diplomaty věnoval první dvě minuty Britským listům, které odsoudil jako protičeské a protiamerické.

An English version of this article is in

Pozn. red.: V recenzi Jana Čulíka o zmíněné knize není ani jednou, v souvislosti se založením Československa, ani vůbec, uvedeno slovo "chyba". Ani kniha Mary Heimannové neargumentuje, že založení Československa bylo chybou. Možná by bylo dobré, kdyby si lidé tu knihu nejprve přečetli.

Pana konzula Kumermanna pěkně pozdravujeme. Britské listy mu rády dají prostor k vyjádření jeho názoru.

Na co 28.října 2009 všichni zapomněli?

30. 10. 2009 / Stanislav Křeček

Ve včerejší smršti citací Masarykových myšlenek nebyla nikým ( žel ani politky ČSSD) citována ta nejdůležitější: česká otázka je otázkou sociální!

V Japonsku se vyvíjejí velmi malé reaktory

30. 10. 2009

Právo│ŠOK│ Japonské koncerny Toshiba, Mitsubishi a Hitachi nezávisle na sobě vyvíjejí malé jaderné reaktory pro vyspělé a rozvojové země. Uvedl to japonský ekonomický list Nikkei.

O vodu jde až v první řadě

30. 10. 2009 / Ladislav Žák

Nevěnuji příliš pozornosti reklamě a inzerci všeho druhu a jsem tak občas malinko mimo mísu pravou. I proto jsem na otázku svého známého, jestli nevím, proč se tolik propaguje obyčejná pitná voda z kohoutku, jen nechápavě zavrtěl hlavou.

'Nekrvavý puč' v Hondurasu: Co jste v televizi neviděli

30. 10. 2009

KD│ Přijel jsem do Hondurasu týden poté, co návrat svrženého prezidenta Manuela Zelayi zahájil jeho dlouhodobou vnitřní emigraci na brazilském velvyslanectví. Se štábem pořadu Fault Lines anglického vysílání al-Džazíry jsem rovnou z letiště šel na pohřeb. O týden později, během poslední noci natáčení, jsme se zúčastnili dalšího pohřbu. První mrtvou byla čtyřiadvacetiletá žena, druhým zemřelým padesátiletý učitel, oba aktivní odpůrci pučistů. Podle jejich rodin oba zahynuli právě proto, napsal Avi Lewis, autor dokumentu Fault Lines: 100 Days of Resistance, v listu The Nation.

NABÍDKA PRONÁJMU

Ideálně situovaný studentský byt na Starém Městě v Praze

27. 10. 2009

Nabízíme (např.) pro dva studenty na školní rok 2009-10 ideálně situovaný pronájem studentského bytu na Starém Městě pražském, těsně u stanice metra Staroměstská (naproti knihkupectví Fišer). Velmi výhodné především pro studenty pražské filozofické fakulty, právnické fakulty a UMPRUM (cesta do školy 3 minuty).

Byt má moderní plynové ústřední topení. K dispozici je jeden zařízený dvojlůžkový pokoj, psací stůl, stůl, skříně, dvě postele, klavír, velká moderní koupelna s pračkou, kuchyň s plynovým sporákem a dřezem, lednička. Celková činže 9 500 Kč měsíčně plus poplatky za elektřinu a plyn. Studenti složí zálohu ve výši jedné měsíční činže.

Zájemci, kontaktujte nás na této adrese

Bojuje Klaus proti Čechům?

29. 10. 2009 / Jan Potměšil

K poznámce pana Kotrby zveřejněné pod názvem "Právníci Václava Klause selhali, nebo selhal sám prezident" v dnešních BL bych rád uvedl, že na podobný problém upozornila též senátorka Gajdůšková v článku pro Právo ze dne 23.10.2009 pod názvem "Klaus bojuje proti Čechům", výtah z článku je přístupný ZDE

. Osobně nesdílím obavy z prolomení tzv. Benešových dekretů skrze ustanovení Listiny základních práv EU týkající se např. nedotknutelnosti majetku, resp. riziko považuji za zhruba stejně vysoké jako riziko revize majetkových přesunů po Bílé hoře.

Velmi mě ale vadí prezidentova kovbojská iniciativa, kdy mimo rámec Ústavy nyní dojednává de facto jiné znění Lisabonské smlouvy než to, které bylo dojednáno vládou a které bylo schváleno Parlamentem.

O vciťování totalitářů do velmoci

29. 10. 2009 / Karel Dolejší

Pan Urban, jako tolik jiných obhájců americké protiraketové základny v ČR, ignoruje vůli většiny svých spoluobčanů, kteří kvůli podvodu nedostali možnost se k této klíčové otázce vyjádřit ani ve volbách, ani v referendu; a ignoruje ji natolik, že mu v celém článku dokonce ani nestojí za zmínku. On totiž mnohem raději tvrdí, že zpochybňovat právo Jana Fischera pokračovat v Topolánkových podvodných machinacích je projevem nepochopení zájmů velmoci. Urban ale také říká, že ten, kdo se jako pan Štumpf v souvislosti s argumentací chybějícím demokratickým mandátem premiéra táže: "Měli bychom podle nich (tj. odpůrců Fischerova postupu) veškeré americké iniciativy směřující k eliminaci možných hrozeb odmítnout? Měli bychom vystoupit z NATO?", si nezasluhuje srovnání s podobně totalitářsky argumentujícím obhájcem sovětské vši. To je víceméně nejslušněji předložený soupis do očí bijících - řekněme - nekonzistencí v Urbanově argumentaci. Skutečně vážná otázka pro autora by však zněla následovně: Má se premiér demokratického státu ohlížet primárně na názory spoluobčanů, od nichž se vůbec teprve odvíjí jeho mandát vést jakákoliv zahraničněpolitická jednání, nebo se má podle Urbanovy rady především "vciťovat do velmoci"? A když se bude primárně vciťovat do velmoci - může být označen za něco jiného než za loutkového paňácu v čele autoritativně řízeného protektorátu?

Německo -- náš vzor?

29. 10. 2009 / Ilona Švihlíková

Během týdne se objevily hned dvě zajímavé události týkající se Německa: skupina bohatých Němců sestavila apel, ve kterém požaduje placení vyšších daní, a zároveň byla do úřadu kancléřky podruhé uvedena Angela Merkelová, pod jejímž vedením se černo-žlutá koalice CDU/CSU a FDP zavázala k rekordně vysokým daňovým škrtům.

University nám hoří!

29. 10. 2009 / Vojtěch Žítek

"O místních (studijních) poměrech už si nestěžujeme kamarádům a kamarádkám jen u piva nebo doma na gauči. Rozhodli jsme se povstat."

Iniciativa k obsazování & rozšiřování protestů

Rakouské university zachvátila rozsáhlá vlna protestů, největší od 70.let, navazující na protesty v Itálii či Francii. Již šest dnů v největší aule Vídeňské university živě diskutuje, hlasuje, hraje, promítá, jí, spí a znovu diskutuje denně až 2000 lidí. Následovalo obsazení přednáškového sálu Technické university v Grazu, University přírodních zdrojů BOKU ve Vídni, Technické university ve Vídni. V úterý byl okupován vicerektorát Akademie výtvarných umění ve Vídni a největší hornorakouská aula na Universitě Johannese Keplera v Linci, kde jsem (byl) přítomen. Řeč je hlavně o navrácení poslání universit jakožto vzdělávací instituce. Studenti a vyučující si konečně uvědomili, že je jejich vláda prodala firmám jako chovnou zvěř, a nehodlají to tak nechat (největší aula na JKU Linz se nyní nepokrytě jmenuje Raiffeisensaal, a ta druhá největší Sparkassensaal...). Údajně až 100 miliard eur nalila vláda bankám, zatímco universitám teď peníze dokonce ubírá, čímž evidentně překročila pomyslnou hranici drzosti.

Britské listy potřebují 100 000 Kč na nové servery

21. 10. 2009

Bohužel se musíme opět obrátit na čtenáře s prosbou o finanční pomoc. Na konec své životnosti dospěl dosavadní server Britských listů - uvědomte si, že časopis má denně obrovský provoz. Technický správce Britských listů promptně a operativně - bez jediného výpadku - zařídil v minulých dnech bezchybný přechod na dva nové servery (intel xeon verze 12x 146GB 15k SAS disky).

Jejich celková pořizovací cena byla 100 000 Kč. Tuto částku nám krátkodobě zapůjčil z vlastní kapsy. Dluh musíme uhradit a žádáme proto čtenáře, kteří Britským listům normálně finančně nepřispívají, aby nám tentokrát finančně pomohli a umožnili našemu deníku další provoz. Je to na vás.

Britským listům přispívá pravidelně finančně méně než 1 procento čtenářů. Kdyby přispěla cca desetina každodenních čtenářů částkou 50 Kč, stačilo by to. Nemáme naprosto žádné finanční rezervy a hardware je nutno každých několik let obnovovat.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Děkujeme.

Redakce

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Pohádka o Češích a o Němcích aneb Jak se české země staly opravdu české

30. 10. 2009 / Alice Burdová

S velkým zájmem čtu polemiky, které způsobila Vaše recenze na knihu historičky Mary Heimann. Sama studuji historii, ale také literaturu a zajímají mne různé příběhy, které si o sobě jednotlivé národy vyprávějí. Pohled Mary Heimann se mi zdá velmi zajímavý. V Česku ale populární moc nebude :-)

Jako příspěvek jsem napsala jsem pro odlehčení krátkou ironickou pohádku o tom, "jak se české země staly opravdu české", na motivy Vaší recenze. Pokud se Vám bude chtít, tak ji můžete otisknout. Je to ale spíš taková blbost, takže pokud ne, tak nic.

Zdraví a pevné nervy přeje

Alice Burdová

Pohádka pro Jirku

30. 10. 2009 / Tomáš Koloc

Ještě jednu poznámku k názoru "Co kdybychom se stali součástí "německo-rakouské" republiky", a pak už opravdu howgh. Za starých zlých a divokých časů První světové války, kdy se národy mezi sebou ještě bily na život a na smrt, skutečně byla nebyla taková podobná "Německo-rakouská republika" jakou pro demonstraci své myšlenky vymyslel čtenář Jirka.

Jmenovala se Rakousko-Uhersko a trvala v různých podobách tři sta let. Čechů v ní bylo pět milionů, v sousední zemi téměř stejně mluvící dvoumilionový národ Slováků (kteří měli stejnou zkušenost z tisíciletého existování v zemi Maďarů, kterých bylo deset milionů), a ještě vedle toho půl milionu příbuzných Rusínů. Kolem, na severu, západě a jihu žilo osmdesát milionů Němců, z toho tři přímo v Českém království.

Český nacionální mýtus a historická pravda

30. 10. 2009 / Adam Votruba

Nevím, zda je možné říci ještě něco kloudného k diskuzi nad knihou Mary Heimannové Czechoslovakia: The State that Failed, nicméně bych rád pár poznámek připojil. Sám jsem knihu bohužel nečetl a mohu reagovat jen na to, co bylo uvedeno v recenzi Jana Čulíka a v následných reakcích Tomáše Koloce a Ondřeje Novotného.

DIALOG:

Tomáš Koloc: "Češi jsou národ jako každý jiný. I co do nacionalismu"

29. 10. 2009 / Tomáš Koloc, Jan Čulík

Tomáš Koloc: Autor článku "Je rozumné prosazovat českou výjimečnost?" Ondřej Novotný pochopil mou poznámku "Procítit a pochopit..." k recenzi Jana Čulíka "O českém nacionalismu", zabývající se knihou Československo: Stát, který selhal, bohužel úplně špatně. O údajné "české výjimečnosti" se co do zdrojů, zúčastněných v této diskuzi, zmiňuje kromě něj samého pouze autorka recenzované knihy Mary Heimannová (JČ ve své recenzi uvádí: "V této souvislosti je nesmírně zajímavý argument Heimannové, že meziválečné Československo si jakžtakž udrželo základní demokratické principy jen potud, pokud byla země pod dominantní nadvládou Čechů."), a pak už nikdo. Neznám fyzicky nikoho, kdo by pochyboval, že Češi jsou národ jako každý jiný. Já osobně jsem diskutované téma českého národního mýtu letos na Nový rok dostatečně shrnul v článku "Můj novoroční projev". Takže jen krátké fejetonové uvedení omylu pana Novotného na pravou míru.

Co kdybychom se stali součástí "německo-rakouské" republiky

29. 10. 2009

Představte si, že bychom se dnes nedobrovolně stali součástí nové Německo-Rakouské republiky, tak jako čeští Němci r. 1918. V r. 1918 jsme legitimitu ČSR odvozovali od "samostatného" českého státu před rokem 1620, ale stejně tak bychom teď mohli říct, že do 19. století jsme byli součástí svaté říše římské, takže "obnovená" Německo-Rakouská republika je legitimní, píše čtenář, který se označil jako "Jirka".

Pohlížet na třicátá léta prizmatem dneška je nesmysl

29. 10. 2009 / Tomáš Koloc

Jan Čulík píše: "... po dvaceti letech r. 1938 měly západní mocnosti systematického potlačování práva menšin v ČSR plné zuby."

Míní-li tím kupříkladu Velkou Británii, nevím, jaké měla v roce 1938 při stavu práv obyvatel na svém tehdejším území (homosexualita byla tehdy ve Spojeném království na rozdíl o ČSR trestným činem, dobře popsána je například tehdejší národnostní politika v Britské Keni atd.) morální právo kritizovat poměry v tehdejší ČSR.

Je rozumné prosazovat českou výjimečnost?

28. 10. 2009 / Ondřej Novotný

Vydání knihy Mary Heimannové Československo: Stát, který selhal, a především recenze, kterou o ní napsal Jan Čulík, vyvolala u několika autorů záporné reakce. Stejně jako autoři reakcí jsem knihu nečetl, a proto ji nechci komentovat, ale argumentační prostředky Pavla Kelly-Tychtla a Tomáše Koloce mě nenechávají klidným. V jejich článcích se objevuje výtka, že autorka nemohla dostatečně pochopit kontext české historie, čemuž po přečtení jejich reakcí rozumím spíše, jako že nemohla pochopit českou výjimečnost (exception tchèque). U obou autorů je Heimannové vyčtena neznalost, ať už jazykových schopností (polština, maďarština...) nebo přímo faktické chyby ohledně české historie (viz "Už z této recenze se ale lze dozvědět, v jakém duchu je kniha, předně plná faktických chyb, koncipována.").

Myslím si, že uvádět tyto argumenty na základě recenze není korektní a že jejich cílem je spíše navodit představu, že existují jiné, lepší "brýle", kterými se můžeme dívat na českou historii, zejména v období tzv. kritických okamžiků. O tom, že tyto "brýle" existují, se ale zmiňuje už J. Čulík na úvod své recenze. K problému připojuji i několik svých poznámek, píše Ondřej Novotný z Université Libre de Bruxelles.

Moderní přístup k historii je založen na multiperspektivitě

27. 10. 2009 / Pavel Kelly-Tychtl

Zaujal mne Vás článek/recenze knihy Mary Heimannové Československo: Stát, který selhal. Neměl jsem možnost ji zatím přečíst, proto má reakce vychází jen z Vašeho článku. Mou první reakci je, že podobně knihy mají jen omezený smysl, pokud nejsou skutečnou komparaci jak v historickém, tak také regionálním kontextu. Myslím, že dospět k soudům o české/československé historii je možné pouze, pokud vezmeme v úvahu širší kontext. V tomto smyslu je obdivuhodné, že se autorka naučila česky, ale musela by se také naučit polsky, maďarsky, německy, francouzsky, holandsky atd. To jistě není možné, a tak lze opravdu reprezentativní dílo vytvořit jen srovnáváním jiných pramenů, píše Pavel Tychtl.

Tolik chyb, že by kniha neměla projít ani jako studentská práce

29. 10. 2009 / Milan Valach

Z časových důvodů nemohu bezprostředně vstoupit do diskuse o Češích. Posílám proto zatím jen stručnou poznámku k dnešním textům na toto téma, píše Milan Valach.

Meziválečné Československo nediskriminovalo menšiny

29. 10. 2009

četl jsem Vaší recenzi na nově vydanou knihu Mary Heimannové s názvem Československo: stát, který selhal. Autorka údajně pracovala se značnou pečlivostí a kritičností. Vzhledem k tomu, že publikaci jsem ještě nečetl -- byla konec konců vydána teprve včera -- nepřísluší mi učinit o výsledku práce paní Heimannové jakékoliv závěry. Považujte tudíž následující řádky za reakci na Vaší recenzi této publikace, nikoliv za posouzení či zhodnocení samotné knihy nebo dokonce postojů autorky, píše Miloš Neumann.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za září 2009

8. 10. 2009

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V září 2009 přispělo celkem 188 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 32 108.45 Kč, příjem z reklamy byl 15 900.00 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30. 9. 2009 částku 12 330.29 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a