26. 6. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
26. 6. 2007

Rovnost je definujícím rysem dobré společnosti

Britský filozof a spisovatel Matthew Arnold přesvědčivě argumentoval,že je ve společnosti nutno usilovat o snižování rozdílů mezi chudými a bohatými. Stál pevně na straně oněch křesťanských moralistů z devatenáctého století, kteří považovali větší rovnost za právo samo o sobě, nikoliv jen za záruku, že v bohatých čtvrtích se středostavovští občané nebudou muset pohoršovat pohledy na brlohy a že si střední vrstvy budou moci užívat svého luxusu s čistým svědomím, píše vlivný labouristický komentátor a bývalý náměstek šéfa Labouristické strany Roy Hattersley.

Filozofové rovnosti, jako byli Arnoldovi současníci T. H. Green, R. H. Tawney a Tony Crossland, jasně ukázali praktické výhody, které vyplynou z toho, pokud se propast mezi chudými a bohatými zmenší. V takové společnosti nehrozí občanské nepokoje a zaměstnanci jsou zdravější a mají lepší motivaci k práci. Avšak zastánci společenské rovnosti vždycky argumentovali, že rovnost je základní charakteristikou dobré společnosti.

Rovnost zvětšuje míru společenské svobody. Rovnost poskytuje mnoha dalším milionům mužů a žen schopnost a právo vykonávat volbu ve svobodné společnosti. Avšak rovnost snižuje kupní sílu nejbohatších lidí ve společnosti, jejichž daně jsou zvýšeny, aby se tím uhradily vyšší starobní důchody a zdravotnictví.

Před sto lety zaútočil tehdejší britský premiér Lloyd George - když se obával že Horní sněmovna odmítne jeho státní rozpočet, protože v něm zamýšlel zavést pozemkovou daň, aby tak financoval "důchody pro staré lidi a pro chudé, kteří si to zaslouží" -- na velkostatkáře a velké majitele půdy a nemovitostí. Napsal:

"Klepáme na dveře těchto velkých statkářů a říkáme jim: 'Víte, tito chudí havíři... Někteří z nich jsou staří, přežili desetiletí těžké práce v dolech, jsou zlomeni a už dál nejsou schopni vydělávat. Prosím, přispějte jim, aby ke konci života neskončili v chudobinci.' Bohatci odpovídají: 'Vy zloději!'Jestli je toto však názor těchto bohatých lidí na to, jakou mají odpovědnost vůči lidem, jejichž život je ohrožen, a kdo vytvořili jejich bohatství, tak to tedy se den zúčtování blíží."

Rétorika tohoto textu je tak zastaralá jako onen třídní antagonismus, ale základní argument platí, míní Hattersley. Lloyd George nepožadoval, aby vlastníci dolů přispěli na starobní důchody havířů proto, aby se zvýšila jejich pracovní produktivita. Říkal světu, že existenční jistota ve stáří je morální nutností a tu musejí financovat bohatí.

V naší konzumní společnosti si kupují bohatí majetek nikoliv pro jeho vnitřní hodnotu, ale proto, že vlastnictví určité značky automobilu nebo oděvů naznačuje společenskou nadřazenost. Jedním z hlavních důvodů, proč je soukromé školství atraktivní, je právě třídní nadřazenost, kterou svému okolí sděluje příslušná školní uniforma.

Stoupenci sociální nerovnosti argumentují, že je neférové popřít některým lidem právo na to být jiní. Friedrich Hayek tvrdí, že je neférové zdaňovat zisky jednoho člověka proto, aby se tím zaplatilo za lékařskou péči pro jiného. To by mělo být pro nás varování, abychom neargumentovali, že vydělávat vysoké zisky je neférové - to slovo totiž odráží naše předsudky. Rovnost nelze ospravedlnit filozofickým okecáváním. Rovnost je sama o sobě právem.

Kompletní článek v angličtině ZDE

                 
Obsah vydání       26. 6. 2007
26. 6. 2007 Britské střední vrstvy na pokraji revoluce
26. 6. 2007 Rovnost je definujícím rysem dobré společnosti
26. 6. 2007 Soudím, že islám musí být zničen Štefan  Švec
26. 6. 2007 Afrika odmítá americké plány na výstavbu velké vojenské základny
26. 6. 2007 Hodlá Klaus dezinformovat českou veřejnost záměrně?
26. 6. 2007 Kam až jsou Britské listy ochotny zajít?
26. 6. 2007 Petrof - díl druhý: nedostatek úpadku Ladislav  Žák
26. 6. 2007 Nedostatek hlav, aneb Vzdělanost není důležitá jen pro hospodářství, ale i pro ženitby chtivé muže Uwe  Ladwig
26. 6. 2007 Kam si můžete strčit to vaše UNESCO Štěpán  Kotrba
26. 6. 2007 Drážďanský most, souboj lobbistických skupin, nebo občanských iniciativ?
26. 6. 2007 Británie: Přívalové deště a záplavy
26. 6. 2007 Ústavní soud po čtrnácté Stanislav  Křeček
26. 6. 2007 Čertovský kousek Václav  Dušek
26. 6. 2007 Průmyslové vyvražďování ptáků je správné Wenzel  Lischka
26. 6. 2007 Zimní kouzlo SS Natallia  Sudliankova
25. 6. 2007 Když silní pomáhají slabým, činí nás to všechny silnějšími
25. 6. 2007 Kterak komunisté zase ovládli "státní" televizi Bohumil  Kartous
25. 6. 2007 Švýcaři budou muset odevzdat střelivo Richard  Seemann
25. 6. 2007 Iluze úplně apolitičnosti justice a bezpečnostního aparátu Zdeněk  Jemelík
25. 6. 2007 USA: Prezidentský úřad na prodej? Štěpán  Steiger
25. 6. 2007 Okénko do onkologického výzkumu: disulfiram Boris  Cvek
25. 6. 2007 Nedělní chvilka nejen poezie Josef  Vít
24. 6. 2007 Kde strávil Josef Mengele své poslední dny Fabiano  Golgo
4. 5. 2007 Hospodaření OSBL za duben 2007
22. 11. 2003 Adresy redakce