Jak potvrdily dva na sobě nezávislé zdroje, v Radě České televize sílí hlasy, že by bylo dobře zvolit ředitele dříve než v plánovaném termínu 7. 11. 2001 - zvolen prý má být už na dnešním jednání. Kdo tímto ředitelem bude, je jasné: poté, co se ČSSD zalekla volby Petra Sládečka, který oznámil, že hodlá přenechat podstatný díl exekutivních pravomocí Kateřině Fričové - a to by znamenalo skutečnou, nekašírovanou reformu této instituce - sociální demokracie se přiklonila k variantě řízené likvidace veřejnoprávní televize, s níž kandiduje Jiří Balvín. Ředitel kontrolovaný smluvně-opozičním partnerem je lepší než ředitel nezávislý - to je úvaha, jíž nelze upřít racionální jádro.

Volbu J. Balvína nelze zvrátit ani soudní žalobou, neboť soud nemůže rozhodnout jinak, než že volbu pozastaví a později zruší, takže máme na výběr mezi Balvínem se silným a Balvínem se slabším, ale nenapadnutelným mandátem prozatímního ředitele.

Nedomnívám se, že má smysl nad rozhodnutím radních hořekovat a dovolávat se etických principů; dnes nebo v nejhorším případě příští týden vynesený ortel bude logickou odplatou politické třídy za televizní revoluci (a tato odplata je - v deformované logice postkomunistické politiky - zasloužená). Přijměme tedy kolektivní trest za zpupnost a snažme se, aby televize veřejné služby byla tím posledním, co dovolíme nezralé politické "elitě" zničit.

"Výrok amerického ministra obrany Donalda Rumsfelda, že by mohly být v Afghánistánu použity jaderné zbraně, aby se tím překonal odpor Talibánu, je nepochopitelnou myšlenkou, o níž ani neměl uvažovat. V rozhovoru s CNN se tento americký politik zmínil o plánu použít "malé" jaderné zbraně, jestliže strategie shazování 5000 librových bomb nepřinese požadované výsledky. Rumsfeld nespecifikoval, co má na mysli jako "malé" jaderné zbraně, ale to je jedno, neboť použití jaderných zbraní, ať jsou malé nebo velké, přivede svět o několik kroků dál k soudnému dni." - Citujeme redakční komentář z úterního vydání (z 30.10.) listu The News International, který vychází v Pákistánu.

Ve výcvikovém táboře ve státě Georgia provozují Spojené státy už 55 let teroristický výcvikový tábor. Počet jeho obětí obrovským způsobem přesahuje počet lidí, kteří zahynuli 11. září v New Yorku a při dalších zvěrstvech, z nichž je, právem či neprávem, obviňována organizace al Qaeda. Tábor se jmenuje Western Hemisphere Institute for Security Operation (WHISC). Je v městě Fort Benning v Georgii a financuje ho vláda prezidenta Bushe, napsal George Monbiot ve včerejším listě Guardian.

"Po 11. září nemůžete cestovat s takovýmihle knihami," sdělil mi na letišti v Mnichově vítězoslavně policista, který mě zatýkal. "V tom případě," odpověděl jsem, "byste je tady neměli vydávat, anebo, ještě lépe, měli byste je na veřejnosti pálit." - Tariq Ali je známý britský politolog, historik a spisovatel. Shrnujeme jeho článek, který vyšel 30. 10. v britském listě Independent.

Podpora britské veřejnosti pro bombardování Afghánistánu poklesla za posledních 14 dní o 12 procent a většina britských občanů je nyní přesvědčena, že by mělo být bombardování dočasně zastaveno, aby mohly potravinové konvoje dovézt do Afghánistánu humanitární pomoc, informoval včera deník Guardian.

Americké organizace na obranu lidských práv požadují, aby americká vláda zveřejnila informace o stovkách lidí, kteří byli zatčeni po útocích z 11. září, informoval časopis Wired.

Na tiskové konferenci, která se konala na Kapitolu ve Washingtonu v pondělí konstatovaly tyto organizace, že je načase, aby ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo alespoň nějaké informace o pokračujícím vyšetřování, jako například kolik lidí bylo zatčeno, proti komu bylo zahájeno trestní stíhání za terorismus a zda mají přístup k obhájci. Někteří prý byli zatčeni jen proto, že v telefonických rozhovorech chválili útoky proti Světovému obchodními středisku a Pentagonu - lidskoprávní organizace proti tomu protestují.

Vyšetřovatelé FBI a amerického ministerstva spravedlnosti jsou stále silněji frustrování mlčením vězněných údajných stoupenců organizace al Qaeda a Osamy bin Ladna. Někteří z nich začínají argumentovat, že bude nutno ignorovat tradiční občanské svobody, má-li se jim podařit získat iformace o útocích z 11. září a o plánech teroristů. Tento článek vyšel v kanadském listě Toronto Star. (Článek původně vyšel ve Washington Post.)

Uneseni zuřivostí nad svou bezmocností, skrývajíce se v dočasných kongresových kancelářích a neschopni chytit kohokoliv, odpovědného za teroristické útoky proti Spojeným státům, Kongres a prezident kolem sebe slepě bijí. Schválením Vlasteneckého zákona 2001 (Patriot Act 2001) zlikvidovali občanské svobody nevinných lidí, napsal včera list Los Angeles Times a pokračoval: Máme-li zabránit budoucím teroristickým činům, budeme muset vznášet ostře kritické otázky o tom, jak fungují státní úřady, a nesmíme se nechat zastrašit těmi, kdož se starají o naši bezpečnost. Špehování našich e-mailů a dalšich našich komunikací sotva povede k chycení teroristů, ale zcela jistě to zmrazí svobodu projevu Američanů, kteří nyní potřebují hovořit veřejně ještě daleko odvážněji než kdy předtím. Ohrožena je naše země, ohroženy jsou naše životy, a proto teď není čas na zastrašené mlčení. Zoufale potřebujeme mezi našimi politickými představiteli víc odvážných vzorů a méně patriotických šéfů klaky, kteří hrají hru demagogů.

Při moderních válkách vždycky nastává doba, kdy vláda začne útočit na sdělovací prostředky. V této válce k tomu došlo velmi brzo a není to překvapivé. Tato válka totiž nebude mít jasný pozitivní výsledek - proto ta frustrace britského ministra zahraničí a ministra obrany ohledně role tisku a zejména televize. - Martin Bell je slavný bývalý válečný korespondent televize BBC. Každodenně jsme ho vděli v televizi při reportážích z Bosny, jednou byl při vysílání postřelen. Když před britskými volbami v roce 1997 odmítl zrušit svou kandidaturu ve volebním okrsku Tatton zkorumpovaný konzervativní kandidát Neil Hamilton, Bell souhlasil, že se vzdá své novinářské práce a stane se v tom volebním okrsku protikandidátem - zvítězil proti Hamiltonovi obrovskou většinou. Tento jeho komentář vyšel 30. 10. v deníku Independent.

O statistice se říká, že to je děvka, kterou je možno jebat ze všech stran. Jinak řečeno, kdokoli se jí zmocní, může ji zneužívat podle potřeby a k obrazu svému. Zdá se, že podobný osud postupně postihuje i demokracii, kterou, rovněž k obrazu svému, unesli politikové.

Nejmladší ministr Zemanovy vlády oznámil úmysl neucházet se v příštích parlamentních volbách o poslanecký mandát. Místo toho má K. Březina namířeno na post ředitele pro strategické plánování Českého Telecomu.

Zdroje blízké Báře Nesvadbově však jízlivě poznamenávají, že v manželství se spisovatelkou nebylo strategické plánování ministrovou silnou stránkou: podle manželské smlouvy si totiž exministr a exmanžel v případě, že manželství bude rozvedeno z jeho viny, ze společné domácnosti neodnese nic.

Irácký student elektrotechnické fakulty ČVUT Majid Majed, jemuž cizinecká policie neustálými obstrukcemi znepříjemňuje život, se obrátil s žádostí o pomoc na americké velvyslanectví. Pomoc mu zastupitelský úřad poskytnout nemohl, nicméně za zaznamenání stojí tón odpovědi, v příkrém kontrastu s tím, jak s jeho rodinou jednala arogantní pracovnice Kanceláře prezidenta republiky dr. Rážová. Ta je za to, aby lidem v podobných svízelných situacích pomáhala, placena z peněz daňových poplatníků, ale nezmohla se ani na to, aby M. Majedovi zprostředkovala kontakt na ombudsmana (a naopak skandálně prohlásila, že je pro ni rozhodující stanovisko irácké ambasády).

Co vy na to, pane Mathé? Nestálo by za to dr. Rážovou propustit a její plat poskytnout např. neziskovým organizacím, které v této oblasti působí?